Článek
Dějiny nás učí, jak postupně vznikali a rozvíjeli se koloniální velmoci. Nejde jen o technologickou a technickou převahu jednoho etnika nad jiným. Velice důležitou roli hraje tisíciletími osvědčené pravidlo – ukaž svému potenciálnímu příteli jeho nepřítele. Toto pravidlo spoléhá na věčný princip nenávisti mezi sousedy. Zkrátka se vždycky našlo něco, proč se mezi sebou rody, kmeny či celé národy dokázali nenávidět. Doslova – k smrti. Ve škole žákovy nikdo neřekne, jak je tento fakt už tisíciletí zneužíván .Nikdo mu neřekne, že proslulí lovci otroků vyvážených z Afriky do zemí Nového světa nemuseli být – a zpravidla většinou ani nebyli– evropští běloši. Stačilo využít výše uvedeného pravidla a africké národy a etnika se „lovila“ vzájemně mezi sebou a svou kořist prostě prodávala. Především arabským obchodníkům, kteří už se postarali o další pohyb „zboží“ do Evropy a Ameriky.
Jak šel čas, koloniální říše se smrskli, otroctví bylo zakázáno – ale kšeft s lidmi funguje pořád. Jen více pokrytecky . Příklad? Darujte primitivnímu pastevci koz kalašnikova s jedním plným zásobníkem a on rychle pochopí, jak může z titulu své „moci“ ovládat své okolí. Bude těch zbraní brzo potřebovat víc, o munici nemluvě . A šťasný dárce má k dispozici nejen živou sílu – vojáky, ale I potenciální území, ze kterého může rozšiřovat svůj vliv a třeba i ideologii. Že vám to něco připomíná? Ovšem,jeden středovýchodní národ, který bohaté dotace z mezinárodních organizací”využil” po svém. Místo budování infrastruktury pro své obyvatele budoval infrastrukturu pro válku proti svému sousedovy .A dnes potomci Jásira Arafata, držitele Nobelovy ceny míru(sic!), ve skutečnosti největšího kšeftaře se zbraněmi 20. století,strašně trpí následky toho, že sami tu válku vyvolali.
Největší hvězdou ve vyvolávání je ovšem už dlouhodobě národ infikovaný již více než 100 let komunistickou ideologií. Po dlouhých desetiletích tragického poznání, že prosperující stát nelze vybudovat, když dáte pravomoci negramotným mužikům. Stálo to desítky, možná stovky milionů životů obětí hladomorů a nekompetentních rozhodnutí. Lidských životů – ano, těch oni měli vždycky dost a proto neměl jeden žádnou cenu. Ve druhé světové válce ještě měly ty ztráty smysl – zabránili katastrofě jedné totality. Ale protože ideologie stála I nad lidským životem – obratem přišla totalita další, trochu jiné ideologie. V budování prosperujícího státu ovšem zůstali dovednosti skromné – a tak se budoval stát a dokonce celý „socialistický tábor míru“ znovu jen na základě ideologie. Dopadlo to jako vždycky.
A protože tento ubohý – I když „velký“ národ - nedokáže budovat, rozhodl se prosperovat loupeží. …a jak se co nejnenápadněji zmocnit cizího majetku? Jednoduše – ukradne ho pro vás někdo jiný, stačí mu ukázat jeho nepřítele!
Ejhle, jak se hodí zkušenosti klasických kolonialistů, staré stovky let! A to ani nemusíte vyvážet otroky.(I když logicky vzato, domorodí žoldnéři otroky vlastně jsou.)
Nešťastný kontinent Afrika. Již celá staletí zneužívaný a vykrádaný v zájmu cizích mocností, a je jedno, jakým …izmem se tyto ohánějí.
Co tedy dál? Není už konečně čas potrestat toho, kdo dokáže z lidí vytvářet nepřátele, štvát je vzájemně proti sobě a parazitovat na jejich nenávisti?
Otázka – my to dobře víme – aktuální nejen v Africe. Máme tu infekci – přátelé – u nás taky!
