Článek
„Kabinu Sparty cupuje třenice mezi Albánci, Kosovany a Srbem Birmančevičem: Balkánská válka“… Tak takový byl nadpis článku na webu iSport.cz dne 4.listopadu minulého roku. Pražská Sparta měla za sebou hrozivou bilanci: pět porážek z posledních osmi zápasů. Mužstvu se pod vedením nového dánského hlavního trenéra Larse Friise, který v létě, po nečekaném odchodu krajana Priskeho, povýšil z pozice asistenta, těžce nedařilo.
Nevedlo se ani Veljku Birmančevičovi. Srbskému útočníkovi, který byl přitom v sezoně předtím, pod trenérem Priskem, výrazným tahounem týmu, členem útočného „trojzubce“ Birmančevič - Kuchta - Haraslín. „Birma“ měl bezesporu velký podíl na „double“, které Sparta v sezoně 2023/24 získala.
Veljko Birmančevič byl v mistrovské sezoně 2023/24 nejlepším hráčem celé ligy. Sparta ho také z francouzského Tolouse, odkud přišel původně jen na hostování, vykoupila na přestup. „Birma“ se stal klenotem Sparty, oblíbencem fanoušků. Svými výkony si také řekl o nominaci do hvězdami našlapaného srbského národního týmu, s kterým si zahrál na EURU 2024. Nastoupil do dvou utkání jako střídající hráč.
Birmančevič je ale prý také silně nábožensky a nacionálně založený Srb. Když byli v sezoně předtím v kabině pouze Albánci Qazim Laci s Indritem Tucim, neměl s tím problém a s oběma vycházel. V létě minulého roku ale přišly do pražského klubu další dva hráči z Kosova – „dvojčata“ Albion Rrahmani a Ermal Krasniqi, kteří předtím společně působili už v Rapidu Bukurešť a FC Ballkani.
Rázem tu byla v kabině Sparty jiná situace. Na „Birmu“ výrazná přesilovka. Když se k tomu přidaly špatné výkony celého mužstva, bylo po pohodě. Nechci se pouštět do rozboru vztahů mezi balkánskými národnostmi. Nejsem na ně expert, ale není tajemstvím, že mezi Kosovem a Srbskem to historicky vře. V 90. letech se obě strany obviňovaly ze zločinů proti lidskosti. Od válek už uběhla řada let, ale historické křivdy a mrtví na všech stranách zůstaly navždy. Pro mnohé je to stále mimořádně citlivé téma.
Tyto okolnosti asi nebrali bratři Rosičtí a Tomáš Sivok, když po odchodu Briana Priskeho angažovali další balkánské fotbalisty, v potaz. Čas a další vývoj ukázaly, že učinily chybu.
V kabině Sparty to dle mnohých neoficiálních zpráv vřelo. Třenice mezi kosovsko-albánským kvartetem na jedné straně a osamoceným Birmančevičem na straně druhé měla vyvrcholit listopadovým utkáním s Baníkem Ostrava. Srbský křídelník byl zničehonic postaven mimo sestavu. Oficiálně kvůli zranění, podle zákulisních informací serveru inFotbal.cz to ale bylo kvůli hádce s manažerem „A“ týmu Tomášem Sivokem.
„Těch emocí tam bylo hodně. Zvedl jsem hlas a musel jsem být trošku drsnější, což dělám hrozně nerad. Ale bylo to potřeba,“ řekl prý k záležitosti tehdy Sivok dle inFotbal.cz. Když Birmančevič zjistil, že za trest nebude hrát, tak se údajně urazil a prý řekl, že je nemocný.
Sparta tehdy bez Birmančeviče prohrála s ostravským Baníkem na Letné potupně 1:3 a její krize se ještě více prohloubila. Trenér Friis po zpackaném utkání v televizním rozhovoru řekl: „Je to test toho, koho chceme, co chceme, kdo chce zůstat a kdo chce být součástí tohoto týmu.“
Tomáš Sivok také v rozhovoru pro Sparta Unlimited přiznal, že předstoupil před celý tým a s hráči si některé věci otevřeně vyjasňoval. To podle inFotbal.cz nenechalo klidným právě Birmančeviče, který se proti sportovnímu manažerovi ozval. Celá roztržka se rychle dostala k fanouškům Sparty, kteří vyvěsili po zápase s Baníkem v kotli transparent s nápisem v angličtině „Podpora pro Birmu“.
Mnozí predikovali, včetně autora tohoto článku, že Birmačevič ve Spartě už nikdy nenastoupí. „Jakkoli Sparta tvrdí, že je zraněný, už se moc nepočítá s tím, že by za Spartu ještě někdy nastoupil,“ psal kupříkladu uznávaný fotbalový novinář Luděk Mádl ve svém glosáři. Po utkání s Baníkem měl Birmančevič oficiálně poranění třísel a v dalších šesti utkáních absentoval. Poslední zápas odehrál 27.října 2024 s Plzní, kdy byl střídán po 60 minutách.
V době jeho nepřítomnosti se situace alespoň navenek uklidnila. „Birma“ se připojil zpět do týmu a 3.prosince nastoupil jako střídající na 31 minut proti Karviné. Byl to vydařený návrat. Vstřelil gól. Hráčem základní sestavy se ale nestal. V dalších utkáních, až na jednu výjimku, pouze střídal a gólově se už neprosadil.
„Zimní průvan na Letné asi bude intenzivní. A velmi pravděpodobně odfoukne nejen Veljka Birmančeviče, u kterého se sice pánové Čupr a spol. můžou přetrhnout, aby na veřejnosti bagatelizovali jeho problematické chování vůči kosovským spoluhráčům nebo vůči lidem z vedení klubu, konkrétně vůči Tomáši Sivokovi, nicméně podle dostupných informací se jeví jako vysoce pravděpodobné, že se srbskému fotbalistovi v zimě naplní jeho velké přání hrát zase někde jinde než ve Spartě,“ psal ve svém dalším glosáři novinář Luděk Mádl 24.listopadu 2024.
Z nejlepšího hráče se rázem stal „pan nechtěný“. V zimě prý opravdu mohl odejít, sám údajně také chtěl. Nabídka tureckého Besiktase ale byla nízká, Sparta ji odmítla. Tomáš Rosický ke kauze Birmančevič dle médií v únoru tohoto roku poněkud chladně uvedl: „Někteří hráči se chovají trošku jinak, než by měli. V zimě chtěl přijmout nabídku Besiktase, s klubem jsme se ale nedohodli“. Zdálo se, že srbskému útočníkovi už na Letné „pšenka nepokvete“. Odchod „Birmy“ ze Sparty je jen otázkou času a vhodné nabídky.
Birmačevič sice nakonec zůstal, ale na jaře jen paběrkoval. Víc nehrál, než hrál. Byl také zraněný. Ani potom moc příležitostí od Larse Friise nedostával. Kouč mu evidentně příliš nevěřil. Často „Birmu“ posílal do hry jako jednoho z posledních střídajících na krátký časový úsek. Také „zimní průvan“, o kterém psal novinář Mádl, se nakonec na Letné nekonal. Změny v kádru byly jen kosmetické a, jak ukázala jarní část sezony, dobré řešení to od sparťanského vedení nebylo.
V sezoně 2024/25 sice Birmančevič odehrál 22 ligových utkání, vstřelil 4 góly a měl 2 asistence. K tomu nastoupil do 11 utkání Ligy mistrů a vsítil 3 branky, ale zápasů, v kterých měl delší minutáž, bylo málo. To v sezoně předtím prakticky „neslezl ze hřiště“. V 32 zápasech dal 16 branek, k tomu 11 asistencí. K tomu další starty a branky v Evropě.
Sezona skončila pro Spartu neslavně. Obhájce titulu obsadil až 4.místo ligové tabulky s 16 bodovou ztrátou na vedoucí Slavii. To byl obrovský „sešup“, který před sezonou nikdy neočekával. Dánský trenér Lars Friis byl ještě před jejím koncem vyhozen. V závěru tým vedl trenér „B“ mužstva Luboš Loučka.
Sparta hledala nového trenéra. Čekal se také velký letní řez v kádru, který v zimě odložila. Mezi „nechtěnými“ fotbalisty, kteří byli často zmiňováni v médiích, že ze Sparty s vysokou pravděpodobností odejdou, byl také srbský útočník Veljko Birmančevič. Málokdo asi očekával, že bude na Letné na podzim pokračovat, a že by dokonce mohl svými výkony navázat na skvělou sezonu 2023/24.
Vše dopadlo jinak. Sparta se s žádným novým zahraničním koučem nedokázala domluvit. Nakonec se objevila v hodině dvanácté, kdy už nová sezona „klepala na dveře“ záchranná varianta v podobě návratu Briana Priskeho. 48letý dánský kouč měl oproti ostatním zahraničním trenérům obrovskou přednost. Jako jediný cizinec velmi dobře znal celý klub Sparty, její hráče i české ligové prostředí. Navíc byl po vyhazovu ve Feyenoordu volný, lačný ukázat opět své kvality a ochotný ihned nabídku přijmout.
A tak pánové ze sparťanského managementu v nouzi celkem pochopitelně odhodili svá ega stranou. Vzali na milost zpět úspěšného kouče, který pro Spartu sice získal ve dvou sezonách dva mistrovské tituly a národní pohár, ale také člověka, s kterým se rok předtím nerozešli úplně v dobrém. Pro řadu sparťanských fandů to byl dokonce zrádce, který opustil klub předčasně kvůli nabídce z nizozemského Feyenoordu.
Návrat Priskeho znamenal „otočení kormidlem“. Skončil šéf-skaut Jiří Rosický, bratr sportovního ředitele klubu. Pro mnohé kontroverzní postava s přezdívkou DžeJár. Brian Priske také, dle očekávání, vsadil na „své koně“ z první éry. Ostatně většinu z nich si také do Sparty sám přivedl. Najednou odchod Kairinena, Birmančeviče, Vindahla, Preciada či Sorensena už nebyl aktuální. Bylo to logické. Spartu čekal zápasově silný úvod sezony s předkoly Konferenční ligy a na nějakou razantní přestavbu základní osy týmu už nebyl čas. Priske začal pracovat na oživení opor.
Razantní řez se zase nekonal, ale postupné změny jsou viditelné. Brian Priske udělal v kabině evidentně pořádek a dal jasně najevo, za kým stojí. Ostatně je známým faktem, že Priske to s hráči i médii umí. V komunikaci a motivování hráčů je jeho velká síla.
V týmu Sparty je opět disciplína a řád. A především: má výsledky. A tak už si nikdo na „zrádce Briana“ ani nevzpomene. Pro příznivce Sparty je to zase „jejich Brian“, který ví, co chce a oni věří, že jejich milovaný klub opět přivede k titulům. Na této cestě už učinil první změny, z nichž některé se týkají také zmíněné národnostní kauzy.
Nejdříve Spartu překvapivě opustil 29letý Albánec Qazim Laci. Odešel na přestup do tureckého Rizesporu. Klubu, kde působí také bývalý slávista Václav Jurečka a hrál tu dříve také jiný střelec Slavie Milan Škoda.
Překvapivý, nenápadný, tichý odchod. 29letý Qazim Laci přitom patřil k lepším hráčům Sparty v minulé sezoně. Hrál pravidelně. I když mu jako ofenzivnímu záložníku či podhrotovému útočníku chyběla vyšší produktivita. V lize 31 utkání, 3 goly, 4 asistence. V Lize mistrů (včetně předkol) 14 utkání, 1 gól, 1 asistence. Často se snažil být lídrem, burcoval ostatní při utkání i pozápasovém kolečku, ale možná právě tím si spíše škodil.
Další albánský fotbalista Indrit Tuci už také na Letné není. 24letý útočník odešel na roční hostování do jiného klubu turecké Superligy - Kayseisporu. Indrit Tuci se na Letné ve dvou sezonách moc neprosadil. V minulé sezoně v lize (částečně i vinou zranění) pouze 11 utkání a 2 góly. V Lize mistrů 4 starty a 1 gól.
Zcela čerstvý je odchod 26letého Kosovana Ermala Krasniqiho, dle Sport.cz míří na roční hostování do polské Legie Varšava. Krasniqi v minulé sezoně nastoupil do 27 ligových utkání, v nich vstřelil 4 góly. V Lize mistrů (včetně předkol) nastoupil 11 krát. Bez vstřelené branky.
Brian Priske rychle „uklidil“. Kosovsko- albánský „klan“ se rozpadl. V klubu z něj zůstává pouze jediný fotbalista, kosovský útočník Albion Rrahmani. Národnostní poměry se vyrovnaly. V kabině Sparty je nyní jeden hráč z Kosova a jeden ze Srbska. Vítězem tohoto „národnostního souboje“ je tak nakonec Srb Veljko Birmančevič. Před pár měsíci, kdy byl „mužem na odstřel“, by to asi nikdo netipoval.
Z cizinců má klub na soupisce (vedle Rrahmaniho a Birmančeviče) momentálně tři dánské krajany trenéra, tedy Vindahla, Sorensena a Andersena, dále tři Slováky Surovčíka, Holého a Haraslína, Belgičana Cobbauta, Ghaňana Mensaha, Nigerijce Uchennu, Enemeho z Rovníkové Guineje, Fina Kairinena, dva Nory Mannsverka a Solbakkena a Ekvádorce Preciada.
Priske obnovil dříve velmi úspěšný útok Birmančevič - Kuchta - Haraslín. Herně to sice ještě, od tohoto tria i celého týmu, není tak skvělé, jako v mistrovské sezoně 2023/24, ale Sparta začala sezonu výsledkově velmi dobře a výkony útočníků a jejich souhra se lepší. Sparta po šesti kolech vede s dvou bodovým náskokem Chance ligu a pouze jedno utkání v play off v Rize ji dělí od postupu do základní fáze Konferenční ligy.
Veljko Birmančevič v úvodu absentoval pro malé zranění. Poslední utkání ale už má vysokou minutáž. Proti Liberci, Rize a Dukle odehrál úplně celá. Zatím po šesti ligových kolech 4 starty a 1 gól. V předkolech Konferenční ligy také 4 starty, 3 góly a 1 asistence.
Ještě to není ten „starý Birma“ z mistrovské sezony, ale zdá se, že je na dobré cestě se do dřívější formy v dresu Sparty vrátit. Opět má důvěru trenéra. Jeho výkony jdou nahoru. Znovu je ve hře velmi aktivní. Běhavý. Nebezpečný v ofenzivě. Dokáže však také rychle přepnout a vybojovat presováním míč. Takovému scénáři by před pár měsíci věřil asi málokdo. A nebýt návratu Priskeho, nejspíš by se také nekonal.
Albion Rrahmani je v útoku zatím prvním náhradníkem. Daří se mu. Střelec to bezesporu je. Ukazuje, že to „v sobě má“. Často přichází jako střídající hráč do rozehraného utkání. Je přínosem. Dokáže střílet důležité góly. V šesti ligových kolech vstřelil už 3 góly. V 5 zápasech předkol Konferenční ligy další tři. Svými výkony si říká o větší prostor. Tlačí se na Kuchtu. Brian Priske má v tomto směru příjemné starosti. A určitě to zvládne ukočírovat.
Celá kauza ukazuje, že v profesionálním fotbalu nestačí jen složit tým dle výkonnosti a herní typologie hráčů, ale je třeba hledět na charakterové vlastnosti hráčů a někdy i národnostní vazby. Všechny citlivě vyvažovat, aby to navzájem správně fungovalo.
At´ už to bylo s kauzou Birmančeviče a ostatních hráčů z Balkánu na Letné celé jakkoliv, jedno je jisté. Sparťanské sportovní vedení si se situací nevědělo rady a Birmančevič byl na odchodu. Ostatně přestupová politika klubu nebyla, zejména v případě příchodu zahraničních hráčů, nijak úspěšná už dříve. Proto bylo také působení Tomáše a Jiřího Rosických dlouhodobě hojně kritizováno. K výraznému zlepšení došlo s prvním příchodem trenéra Priskeho, který si některé nové cizince vytipoval sám, a ti také okamžitě po příchodu zapadli do základní sestavy. Po jeho odchodu ale úspěšnost sparťanských přestupů ze zahraničí opět výrazně klesla.
Brian Priske je zpět. Znovu prokázal, že je velmi dobrým psychologem a motivátorem. Trenérem, který umí složit kvalitní tým, vybrat si hráče nejen dle výkonnosti. Pracovat s nimi. Ti pak za ním jdou, věří mu. Boj o titul tak bude opět zajímavý. A to je dobře.
Další zdroj: statistiky Livesport
