Článek
Slovensko se mezi 27 státy EU umístilo až na 24. místě v indexu prosperity, uvádí to obsáhlá analýza odborníků Slovenské spořitelny. V mnoha ohledech se tedy ve většině zemí EU žije lépe než na Slovensku. Výrazně před Slovenskem je také Česká republika, která je na 13. pozici. Tedy zhruba uprostřed „pole“ všech zemí EU.
Nejlépe prosperující zemí je prý - dle analytiky SLSP - Švédsko. Na druhém místě je Irsko, třetí Dánsko, čtvrté Nizozemsko a páté Slovinsko. Z našich sousedů je Rakousko desáté, Německo jedenácté a Polsko šestnácté. Páté Slovinsko je tak lídrem ze zemí bývalého východního bloku. Česko je v tomto ohledu na třináctém místě druhé.
Poslední Řecko se stále ještě nevzpamatovalo z šoku, který utrpělo před více než deseti lety v důsledku hluboké recese, kdy balancovalo na pokraji bankrotu. Na předposledním místě je Bulharsko. Horší než Slovensko je také ještě Rumunsko na 25.pozici.
Podle propočtů odborníků SLSP slovenská ekonomika v současné době stále dosahuje zhruba 80 % výkonu evropského bloku, což je zhruba o deset procent horší než výsledek než Česka.
Zaostávání Slovensko znamená, že v budoucnu bude mít také vážný problém s dostatkem peněz v důchodovém systému. Pokud se chce posunout směrem k prosperující budoucnosti, potřebuje změny. To lze dle analytiků SLSP řešit několika způsoby. Vytvořením atraktivního prostředí pro vysoce kvalifikované lidi ze třetích zemí, zastavením odlivu mozků a snížením byrokratické zátěže. V neposlední řadě by Slovensku měla pomoci robotizace.
Do deseti let zmizí na Slovensku přibližně 200 000 lidí ve věkové skupině 18-64 let, což bude mít významný dopad na trh práce.
V roce 2022 tvořili lidé ve věku 65 a více let celkem 28,5 % z celkového počtu lidí ve věku 20 až 65 let. Na jednoho seniora připadali více než tři pracovníci.
Do roku 2035 se podíl lidí ve věku od osmnácti do 65 let na Slovensku sníží o 7 %, zatímco podíl lidí starších 65 let se zvýší o 20 %. Tento vývoj je jistý. Všichni lidé, kteří do roku 2035 vstoupí na trh práce, jsou již na světě.
Situace se bude dále zhoršovat. Do roku 2050 klesne počet lidí v produktivním věku o 19 % ve srovnání s dneškem, zatímco počet starších lidí bude o 32 % vyšší.
Dle odhadů v roce 2070 bude podíl lidí ve věku 65 a více let činit skoro 60 % pracovní síly. Na jednoho důchodce tedy budou méně než dva pracovníci.
Na rozdíl od Česka má na Slovensku práci jen 27 % lidí ve věku 15 až 24 let. Analýza uvádí, že dle údajů Eurostatu v současné době na Slovensku pracuje také pouze 5 % lidí starších 65 let.
To vše dohromady zvýší tlak na důchodový systém. Zhoršující se demografická křivka Slovenska vytváří tlak na dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Z dlouhodobého hlediska Slovensko vynakládá na důchody více než 8 % svého HDP, což vytváří tlak na veřejné finance.
Slováci nevěří, že se o ně stát dokáže v důchodu efektivně postarat. Podle interních průzkumů odborníků SLSP až 80 % dotazovaných spíše nebo zcela nesouhlasí s tvrzením, že důchod od státu zajistí udržení jejich životní úrovně. Na širší otázku v průzkumu Evropské komise o finanční gramotnosti 63 % slovenských respondentů uvedlo, že si nejsou jisti, zda budou mít dostatek peněz na pohodlný život v důchodovém věku.
Úplně nejhůře vidí situaci v tomto ohledu lidé v Polsku a Maďarsku (shodně 73 %). Slovensko je desáté nejhorší. V Česku, které je 15.nejhorší, tedy v lepší polovině, se tako vyslovilo 57 % dotázaných.
Problém nedostatku pracovníků lze řešit také přílivem cizinců. Vzhledem k zaostávání ekonomiky a nízkým platům je však zatím poměrně obtížné nějaké na Slovensko přilákat. Lidé ze zahraničí se na Slovensko moc nehrnou. Kupříkladu ukrajinští uprchlíci upřednostnili Česko (34 uprchlíků na tisíc obyvatel) před Slovenskem (21 uprchlíků na tisíc obyvatel). Naopak Slováci často odcházejí za lepší, pracovat do Česka a dalších zemí na západ od nás. Analýza odborníků SLSP uvádí, že podle údajů OECD žije v zahraničí téměř 10 % slovenské populace.
Slovensko také uděluje tzv. modré karty vzdělaným a vysoce kvalifikovaným pracovníkům 20× méně než Česko. Česko jich v roce 2022 udělilo šedesát na milion obyvatel, Slovensko tři na milion obyvatel. To vše zhoršuje vyhlídky Slovenska do budoucna.
Úkolem pro Slovensko je tedy vytvořit pracovní příležitosti a více zaměstnat jak mladé lidi, tak část seniorů. Větší účast starších lidí na trhu práce bude však možná pouze tehdy, pokud se jim podaří zvládat pracovní úkoly, aniž by se výrazně snížila kvalita jejich života. Pokud bude ekonomika dostatečně automatizovaná, budou vznikat pracovní místa, která nebudou vyžadovat náročnou fyzickou práci. I v tomto ohledu však Slovensko zatím velmi zaostává.
Analýza odborníků Slovenské spořitelny neuvádí jako „lék“ na výrazné zlepšení situace zvýšení porodnosti. Tedy ideu, kterou v Česku v posledních letech razí Andrej Babiš. Avšak také ideu, jejichž úspěch většina ekonomů a politických komentátorů zpochybňuje. Nápad Andreje Babiše zní hezky a jednoduše. Je to však bohužel opět jen čirý populismus šéfa hnutí ANO. Zvýšení porodnosti českých žen bychom jistě přivítali všichni, ale nějaká opravdu dramatická změna k lepšímu není v příštích letech vůbec reálná, takže nepříznivý demografický vývoj, a s tím související problém s financováním důchodů, v Česku ani na Slovensku nevyřeší. Toho jsou si evidentně vědomi, na rozdíl od šéfa hnutí ANO, také odborníci ze SLSP.
Slovensko má také dle analýzy odborníků SLSP nekvalitní zdravotní péči a neefektivní vzděláváním. V oblasti vzdělávání je až na 24. místě mezi zeměmi EU. Slovenští studenti jsou v testech PISA poměrně slabí. V TOP 500 není žádná slovenská univerzita. V sousedních zemích je situace podstatně lepší. Česko má v elitní pětistovce tři univerzity, Poláci dvě. Dvě vídeňské univerzity jsou dokonce v první dvoustovce a další v TOP 500. Slovensko zaostává také ve vědě. V roce 2022 vynaložilo na výzkum a vývoj celkem 239 eur na obyvatele, zatímco Česká republika 638 eur na obyvatele. Průměr EU se přitom pohybuje kolem 750 eur.
Abychom nekončili tak pesimisticky, data ukazují, že kvalita života na Slovensku se za posledních 30 let výrazně zvýšila. Index lidského rozvoje se od roku 1990 zvýšil z 0,69 na 0,86 v roce 2022.Tento index sleduje naději dožití, hrubý národní důchod na obyvatele, očekávaný počet let školní docházky dětí a průměrný počet let školní docházky absolventů.
V kvalitě života v rámci zemí EU vede Švédsko před Dánskem, Finskem, Nizozemskem. Česko je deváté. Z našich sousedů je na tom nejlépe Rakousko a Německo (společně na sedmém místě). Slovensko je patnácté a Polsko sedmnácté. Nejhůře je na tom Bulharsko, druhé od konce Rumunsko a třetí nejhorší Maďarsko.
