Článek
Osmnáctiletý Metoděj Jílek se rychle zařadil mezi největší hvězdy rychlobruslařského sportu. V minulé sezoně bojoval jen o juniorské medaile. V sobotu večer už stál v Calgary poprvé na stupních vítězů Světového poháru dospělých. Jako první český rychlobruslař v historii v mužské kategorii. Podařilo se mu to v juniorském světovém rekordu v závodě na 10 tisíc metrů.
Metoděj Jílek prožil mládí na in-linech. Na World Skate Games 2024 získal pět titulů juniorského světového šampiona. Protože ale chtěl závodit na olympijských hrách, kde inline bruslení není, začal koncem roku 2021 zkoušet i klasické rychlobruslení na ledě. Na sto procent se mu začal věnovat až v posledních sezonách. V prosinci 2022 byl druhý ve víceboji na českém juniorském šampionátu a v únoru 2023 se představil v prvních závodech v rámci Světového poháru juniorů a mistrovství světa juniorů. V sezóně 2023/2024 se pravidelně umisťoval na stupních vítězů ve Světovém poháru juniorů na tratích 1500 m a 3000 m a v závodě s hromadným startem.
V Calgary při Světovém poháru porazil Metoděje Jílka na nejdelší mužské trati jediný soupeř. Zkušený jednatřicetiletý Ital Davide Ghiotto překonal časem 12:25,69 o 5,05 sekundy dosavadní světový rekord švédského reprezentanta Nilse van der Poela z pekingské olympiády v roce 2022. Závod na 10 tisíc metrů se mezi juniory nejezdí. Na desetikilometrové vzdálenosti Jílek startoval oficiálně poprvé až v říjnu při přípravných závodech v Inzellu.
Příští týden při závodě Světového poháru na 5 tisíc metrů Milwaukee mladý český reprezentant startovat nebude. Stále je ještě věkem junior, a tak přednost dostane juniorské mistrovství světa v Collalbu. Loni na světovém šampionátu v této kategorii vybojoval stříbro na 5 tisíc metrů a skončil čtvrtý na 1500 metrů. Letos by chtěl už zlato. Osmnáctiletý Metoděj Jílek je obrovským talentem a velkou nadějí českého rychlobruslení.
Jílkovým trenérem je Petr Novák, dlouholetý trenér jedné z nejlepších rychlobruslařek světové historie, stále ještě aktivní závodnice Martiny Sáblíkové. K jejím úspěchům se bohužel váže také jedna nepříliš příjemná záležitost.
Když na konci roku 2019 představoval tehdejší český premiér Andrej Babiš ambiciózní Národní investiční plán v objemu osm bilionů korun, mezi slibovanými projekty se dle zpráv z médií objevila i jedna položka z oblasti sportu spojená se jménem jediného sportovce: „Výstavba nové arény bruslařských sportů Martiny Sáblíkové“. Andrej Babiš v tomto dokumentu sliboval Martině Sáblíkové a celému národu výstavbu haly. Ostatně novou halu jí v době svého vládního působení sliboval premiér Babiš několikrát.
„Pan Novák vytipoval novou lokalitu, která je prý ve všech směrech vyhovující. Hned, jak bude známá dohoda investorů, začneme jednat,“ prohlásil premiér Andrej Babiš už o několik měsíců dříve dle webových stránek vlády na setkání s Martinou Sáblíkovou a jejím trenérem, na kterém jim děkoval za vynikající výsledky a skvělou reprezentaci České republiky. Andrej Babiš zdůraznil, že výstavba rychlobruslařské haly je jednou z priorit jeho vlády.
A nebyl prvním takovým českým politikem.
„Po olympiádě naslibují vždycky všichni všechno, nejen halu, ale potom to zase všechno usne a nic se neděje,“ uváděl své zkušenosti s českými politiky Petr Novák, dlouholetý trenér Sáblíkové. Ten přitom o politickou kariéru sám v dresu hnutí ANO usiloval. V roce 2018 se v okrese Chrudim neúspěšně pokoušel kandidovat do Senátu.
Slibů a plánů bylo mnoho, už zhruba od roku 2006. Na intenzitě opravdu nabíraly vždy po zimní sezoně, v které Sáblíková přivážela medaile ze světových šampionátů a gradovala po jejích olympijských úspěších. Psalo se, že hala bude stát ve Žďáru nad Sázavou, potom ve Velkém Oseku, také v Brně, v Novém Městě na Moravě a nakonec u Hlinska.
V roce 2009 se Martina Sáblíková i její trenér dokonce přestěhovali do domů ve Velkém Oseku, kde měla vyrůst první rychlobruslařská hala v Česku. Sáblíková a Novák ale majiteli domů nebyli. Pouze nájemci. Zůstalo jen u snu. Plány na halu se nerealizovaly, celý projekt zkrachoval, proto se oba později vrátili zpět do Žďáru nad Sázavou.
S výstavbou slibovali pomoc také dříve premiéři Jiří Paroubek a Bohuslav Sobotka. „Vím, že jsme schopni jak z prostředků státu, tak z prostředků kraje zajistit infrastrukturu, která je potřebná pro výstavbu tohoto zařízení,“ říkal premiér Paroubek v roce 2010 poté, co se tehdy setkal s olympijskou vítězkou Martinou Sáblíkovou a jejím trenérem. O výstavbě haly pro Sáblíkovou hovořil opakovaně.
„Je představa, a mě se ta představa docela líbí, že by v naší zemi vzniklo šest až sedm olympijských center, která by byla rozmístěna po České republice a koncentrovala by klíčovou infrastrukturu pro vrcholové sporty,“ říkal v roce 2014 další český premiér Bohuslav Sobotka. V Novém Městě na Moravě podle něj měla vzniknout i víceúčelová hala s rychlobruslařskou dráhou.
Plány a projekty se měnily. Stejně tak možný způsob financování. Od ryze rychlobruslařské haly, jež se čím dál více jevila jako nesplněný a neufinancovatelný sen, až po víceúčelovou halu pro zimní sporty, kde by se mohl hrát také na více kluzištích lední hokej, provozovat curling, krasobruslení či bruslení pro veřejnost. Stále ale zůstávalo jen u slov a plánů.
„Halu Martiny Sáblíkové řeším už dlouho. Potkal jsem se s ní opakovaně po olympijských hrách i teď, když vyhrála ty medaile. Je ostuda, že tady taková hala není,“ řekl na dotaz serveru iROZHLAS.cz premiér Andrej Babiš v dubnu 2019. Ten mluvil o hale pro Sáblíkovou ze všech politiků nejvíce a nejčastěji. Babiš nejdříve přišel s tím, že by se nové sportoviště mohlo umístit u Brna. Rychlobruslařský svaz to odmítl kvůli nízké nadmořské výšce. Pak byla ve hře lokalita u Hlinska, ale ani z toho nic nebylo.
„Jsem smířená s tím, že za mé kariéry se asi ta hala nestihne,“ přiznala v médiích Martina Sáblíková už v roce 2019. „Stále doufám, ale uvěřím, až ji opravdu uvidím.“
Martina Sáblíková mezitím prožila mimořádně úspěšnou a dlouhou sportovní kariéru. Zařadila se mezi legendy českého sportu a světového rychlobruslení. V letech 2007, 2009 a 2010 byla vyhlášena českým Sportovcem roku, roku 2010 získala rychlobruslařskou cenu Oscara Mathisena. V roce 2017 byla Milošem Zemanem oceněna českým státním vyznamenáním – Medailí za zásluhy.
Jako první žena v historii získala 20 zlatých medailí z mistrovství světa, aktuálně jich má 21. Účastnila se pěti olympiád a pouze při prvním startu v Turíně 2006 jí těsně unikla medaile. Z dalších čtyř olympiád vybojovala dohromady 7 medailí: tři zlaté, dvě stříbrné a dvě bronzové. Martina Sáblíková se celou kariéru specializovala zejména na dlouhé tratě (3 a 5 km), na kterých se stala třináctkrát celkovou vítězkou Světového poháru. Je držitelkou světových rekordů na 3 a 10 kilometrů, až do roku 2020 měla rekord i na pětikilometrové trati.
Martina Sáblíková je stále aktivní vrcholovou sportovkyní. Dívka ze skromných podmínek, která začínala na zamrzlých českých rybnících, se vypracovala v celosvětově uznávanou závodnici. Také ona závodila o posledním víkendu na Světovém poháru v Calgary. Poležela si v posteli s příznaky chřipky. Přesto v pátek na své oblíbené trati 5000 metrů dokázala zajet bronzovou jízdu. Její úsilí směřuje k šestému startu na zimních olympijských hrách. Tato sezona je tedy zřejmě její předposlední. V té příští by měla svoji skvělou kariéru v 38 letech v Miláně 2026 završit.
O Metoděje Jílka je po mimořádném úspěchu v Galgary rázem velký zájem. Je vycházející hvězdou českého, ale už i světového rychlobruslení. Jinak se toho ale bohužel moc nezměnilo. České rychlobruslení je stále „Popelkou“, která nemá vlastní ‘přístřeší” a odpovídající tréninkové podmínky v tuzemsku. Ač se o potřebě haly, aby čeští reprezentanti nemuseli cestovat stovky kilometrů do Inzellu, Collalba, Erfurtu nebo Tomaszówa, mluví už dvě desetiletí.
Hala „pro Sáblíkovou“ ani po mnoha letech nestojí. Po Jílkově senzačním druhém místě ve Světovém poháru se zahraničními novináři ptali mladého českého závodníka na jeho tréninkové podmínky. On musel odpovídat, že je ze země, kde stále není žádný umělý rychlobruslařský ovál. Musí cestovat stovky kilometrů za tréninky do hal v zahraničí.
Bude-li Metoděj Jílek sbírat světové a olympijské medaile jako Martina Sáblíková, budou mu také politici v příštích letech po úspěších vždy slibovat výstavbu nové haly? V příštím roce bude olympiáda opět v Itálii, tentokrát v Miláně. Od Turína, kde Martina Sáblíková startovala pod pěti kruhy poprvé, to bude už dlouhých dvacet let. Dvacet let slibů a plánů. A nic!
Letos máme volby. Premiérem po nich bude možná zase Andrej Babiš. Jistě bude opět v kampani i poté ve funkci slibovat „hory doly“. Dle médií už o víkendu začal na setkání s občany v Třinci. Přítomným prý sliboval levné energie a bydlení, bližší podrobnosti k plánu, jak toho docílit, ale neuvedl s odkazem na přítomnou konkurenci a novináře. Možná také znovu slíbí halu. Tentokrát už pro Metoděje Jílka. Určitě ne v kampani. Olympiáda je přece až za rok. Pokud ale půjde výkonnost mladého českého reprezentanta nahoru tak rychle jako dosud, můžeme se jeho olympijského triumfu v Miláně 2026 klidně dočkat. A pak bude zase focení s olympijským vítězem a slib nové haly pro premiéra aktuální záležitostí.
