Článek
Cena másla se pohybuje v současnosti v obchodech řetězců nejčastěji mezi 64,90 - 74,90 Kč. Ve slevových letákových akcích klesá na úroveň 49,90 - 54,90 korun českých.
Máslo je však i po zdražení v přepočtu levnější než za socialismu. Průměrná mzda je 43.967 korun. Pokud bychom máslo kupovali za běžnou cenu, která je u značkového másla jednoho z největších českých výrobců nyní 74,90 Kč, pak si za ni koupíme cca 587 kusů balení másla. Tedy asi o 295 kusů více než za „totáče“. Průměrná mzda v roce 1985 byla 2.920 korun československých. Za tehdejší měsíční průměrnou mzdu jsme si tedy mohli koupit jen 292 kostek 250g másla.
Máslo se dá však velmi často koupit levněji. V akcích obchodních řetězců. Pokud máslo pořídíme v takové akci za 55 Kč, což je v současné době častá cena (bývá ale i nižší), tak za současnou průměrnou měsíční mzdu můžeme koupit už 799 kusů másla. Je to tedy 2,7 krát více než v socialistických časech. Tedy v dobách, na které někteří dnešní penzisti s nostalgií vzpomínají, jak na období, kdy bylo prý velmi levně. Je evidentní, že nebylo.
Také seniorům vychází cena ve prospěch současného stavu. Průměrný důchod je nyní 20.693 Kč. Na konci období socialismu, v roce 1989 byl 1.639 korun československých. Za průměrný důchod si dnes senior může pořídit 276 kostek másla za běžnou cenu 74,90 Kč. Za akční cenu 55 korun si jich koupí už 376 kusů. V roce 1989 si mohl koupit jen necelých 164 kusů. Tedy o 212 méně než v současnosti, kdy „všichni“ řeší, že cena másla je extrémně vysoká.
Současné drahé máslo je tedy v přepočtu k průměrným mzdám stále levnější než v dobách socialismu.
V socialismu byla cena másla určována státem. Všude byla stejná. V osmdesátých letech minulého století to bylo 10 korun československých za 250g balení másla. Světové dění cenu nijak neovlivňovalo. Hranice směrem na Západ byly uzavřené. Import másla ze zahraničí prakticky neexistoval. Másla byl ale také v tehdejším Československu v některém období nedostatek. Proto ostatně vzniklo „Pomazánkové máslo“, jako jistá forma náhražky pro využití ve studené kuchyni. K jeho výrobě je totiž potřeba méně tuku. Zatímco klasické máslo má 82 procent, pomazánkové máslo (dnešní tradiční pomazánkové) má jen něco málo přes 30 procent mléčného tuku.
Dnes je situace jiná. Ceny potravin, tedy ani másla, v obchodech stát samozřejmě nijak neurčuje. Žádná vláda v demokratické zemi nedokáže zařídit snížení ceny másla. A v tomto případě je úplně jedno, jestli v jejím čele stojí Petr Fiala či Andrej Babiš. Stejně tak ji ale neumí změnit ani jeden majitel jednoho velkého holdingu. Ten má logicky vliv pouze na ceny výrobků svých firem. Babišovy firmy Olma a Tatra jsou v mlékárenském odvětví sice významné, ale produkují jen malou část másla, které je na českém trhu. Mluví se zhruba o deseti až patnácti procentech.
Čeští výrobci nejsou schopni pokrýt potřeby českého trhu. Značná část másla se tedy musí dovážet ze zahraničí. Podle informací v médiích, které sdělil předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček, ze zahraničních mlékáren pochází zhruba 54 procent másel, která jsou k dostání v českých obchodech. Ve stejném rozhovoru Jiří Kopáček říká, že v Česku je v současnosti aktivních sedm výrobců másel. Není tedy pravda, že jsou tu jen tři velcí výrobci, kteří ovládají trh s máslem, jak říkají někteří politici. Největším výrobcem másla v Česku také není ani jedna z firem holdingu Agrofert, ale jihočeská Madeta, která je ve vlastnictví českého miliardáře Milana Teplého a jeho rodiny.
Všichni jsme si zvykli, že máslo je poměrně levné. Není to tak dlouho, co se dalo koupit v akcích i pod 30 korun. Tedy mnohem levněji v poměru ke mzdám, než tomu bývalo za socialismu. Nyní jsou ceny bohužel vyšší, než bývaly v nedávné době. Hlavním důvodem je nákupní cena surovin. Ta dlouhodobě roste v celé Evropě. To se musí nutně projevit v růstu cen másla, a dříve či později i dalších mléčných výrobků. To nás neodvratně ještě čeká, neboť každé zdražení má určité zpoždění a výrobci dosud ve většině případů ještě nepromítly zvýšení výrobních nákladů do cen svých koncových produktů. Každopádně platí, že Česko není uzavřená ekonomika. Vše, co se děje v Evropě a ve světě, má pochopitelně nějaký dopad na situaci v naší zemi.
Cena másla na nizozemské burze je aktuálně o 46 procent vyšší než vloni touto dobou. Cena smetany na italské burze je vyšší o cca 48 procent než v listopadu minulého roku. Je suverénně na nejvyšší hodnotě v historii. Obě ceny v současné době nadále rostou. Jen za poslední týden zhruba o 4 procenta. Tyto skutečnosti ovlivňují obchodování a ceny v celé Evropě. Když výrobcům másla a dalších výrobků s vyšším obsahem mléčného tuku nestačí jejich vlastní smetana, musí ji přikupovat na volném trhu. Ceny spotové 40 % smetany však vzrostly během posledních měsíců z původních zhruba 50-60 korun na 106 korun a více za litr. Smetana je extrémně drahá a ještě jí je málo.
Také průměrná výkupní cena mléka od českých farmářů, která je známá v Česku za měsíc říjen 2024, je o více než 18 procent vyšší než vloni ve stejném měsíci. Všechny signály nasvědčují tomu, že v statistikách za listopad bude jistě zase o něco vyšší než v předešlém měsíci.
Andrej Babiš oběma politikům vzkázal, že jsou klauni. Přišel s tvrzením, že za drahé máslo může mimo jiné choroba modrého jazyka u krav. Debatu kolem ceny másla rozproudil v minulém týdnu premiér Fiala, když v rozhovoru pro Blesk řekl, že za nárůst ceny másla mohou potravinářské společnosti holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Babiš reagoval, že premiér je hlupák, který absolutně nerozumí ekonomickým věcem. Měl by prý raději zůstat u Nutelly.
Kdo má pravdu?
Ve skutečnosti za cenou másla rozhodně nestojí jediný viník. Hlavním faktorem je, jak už jsem uvedl, rostoucí cena surovin. Ta prudce vzrostla v celé Evropě, a to z více důvodů: pokles dojivosti krav a mléčného tuku v mléce kvůli velkým letním vedrům, a také různým nemocem krav. Česko kupříkladu ovlivnila katarální horečka ovcí, která se dostala i mezi dojný skot. To snižuje užitkovost o deset až patnáct procent.
Problémem je také generační výměna farmářů v západní Evropě, zejména v Německu a Rakousku. Staří končí a mnohdy nemají v rodinách ochotné nástupce. Tím také v některých zemích na západ od nás klesla produkce mléka. Vzrostla naopak významně výroba sýrů a ostatních mléčných výrobků s vyšším obsahem tuku. To je další důvod, proč je k dispozici méně smetany na výrobu másla.
Mléka a smetany, tedy i másla, je nyní v celé Evropě méně než dříve. Když je něčeho méně, tak se s tím spekuluje a roste cena. Žijeme prostě v tržním prostředí. Když je něčeho nadbytek, cena naopak klesá. Neovlivní to žádná vláda, tedy ani ta Fialova. Ani jeden miliardář, i když vlastní významný český holding, který má jinak bezesporu na řadu záležitostí v této zemi značný vliv. V tom musím dát Andreji Babišovi za pravdu, ač jinak nejsem jeho příznivcem a v řadě jiných záležitostí s ním nesouhlasím.
Také vliv obchodních řetězců a velikost jejich marže se v případě růstu ceny másla často přeceňuje. Řetězce určují koncové prodejní ceny. Používají máslo jako akční lákadlo. Ceny do akcí výrazně sráží dolů. Prodají v nich údajně kolem 80 procent celkového prodeje másla. Realizují tedy podstatnou většinu prodeje s výrazně sníženou marží. V době, kdy je másla málo, mají malý manévrovací prostor. Mají mnohdy problém akci vůbec pokrýt dostatečným množstvím.
Cena másla je nyní vyšší v celé Evropě. Stačí se podívat do okolních států. Všude šly jeho ceny v posledním období nahoru. Proto jsou spory předsedy české vlády a ministra financí s šéfem hnutí ANO poněkud nesmyslné a jsou pouze politickým bojem.
Jsou země, kde jsou průměrné běžné ceny másla na podobné úrovni, jako u nás (Německo). Země, kde jsou nižší (Polsko), i země, kde jsou v průměru ještě vyšší (Slovensko, Rakousko). Ceny ale samozřejmě výrazně ovlivňují akční nabídky. V těch jsou značné rozdíly. Podle toho, co se kterému obchodnímu řetězci podaří zajistit, a na jakou úroveň až srazí v akci svoji marži.
Máslo je komodita, která mívá cenové výkyvy. Byly tu i dříve. Časem šla cena zase dolů. V současné době jsou ceny bohužel vyšší než obvykle. To je prostě fakt. Až bude mléka a smetany zase na trhu přebytek, opět o něco klesnou. Pak se o nich přestane mluvit. Řešit se možná budou zase ceny jiných komodit, které se stanou třeba také předmětem politického boje. A bude se opět hledat jeden velký viník.
A kdy začne cena másla klesat? Kam až v budoucnu opět zlevní? Predikce ekonomů a odborníků jsou různé. Tak jako to bývá třeba u ceny ropy. Ve skutečnosti to ale nikdo neví, protože to ovlivňuje celá řada faktorů, z nichž většina „leží“ mimo hranic této země.
Další zdroje: Vlastní zkušenosti a průzkum autora cen másla na českém trhu a v okolních zemích
