Cirkus Humberto: jak se změnil režisér, Laufer si pomáhal stoličkou a profesor vydělával jako dublér

Alespoň část oblíbeného televizního seriálu Cirkus Humberto viděl někdy snad skoro každý. Dokončen byl rok před sametovou revolucí. Seriál má dvanáct dílů a režíroval ho zkušený František Filip, který má na svém kontě také seriály Tři chlapy v chalupě, F. L. Věk, Eliška a její rod, Sňatky z rozumu, Byl jednou jeden dům, Chalupáři, Dobrá voda, Náhrdelník a další díla, z nichž některá patří do zlatého fondu české televizní tvorby.

Režisér Filip si vybral do hlavní role dospělého Vaška populárního českého herce Jaromíra Hanzlíka, jednoho z nejlepších a nejobsazovanějších herců své generace. Malého Vaška pak v prvních dílech ztvárnil, na začátku natáčení teprve ani ne osmiletý, Pavel Mang, který se stal na čas dětskou hereckou hvězdou a následovníkem dodnes populárního Tomáše Holého.

Štáb prý nemohl velmi dlouho narazit na kluka s hereckým talentem a zároveň pohybovým umem. Až našel nakonec malého Pavla, který všechny artistické kousky zvládl bez dubléra, a navíc byl přirozeně spontánní. Protože děti velmi rychle rostou, a Pavel byl v období, kdy ztrácel „mléčné“ zuby, potřeboval prý během jednoho roku filmování čtyři různé zubní protézy, aby nebylo nic poznat. Mang se po seriálu objevil ještě v několika dětských rolích, občas si zahrál později i v dospělosti, ale profesionálním hercem se nestal. Dnes je mu 46 let a je mimo jiné starostou obce Trubín u Berouna.

Vaškova otce hrál tehdy populární Petr Haničinec, v dalších rolích se objevili například herecké hvězdy jako Josef Kemr, Martin Růžek, Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, Josef Abrhám, Josef Dvořák, Libuše Šafránková, Václav Postránecký, Iva Janžurová, Petr Nárožný, Kateřina Macháčková, Oldřich Vízner, Jiří Lábus, Josef Somr, Jana Hlaváčová, Dagmar Veškrnová-Havlová, František Němec, Viktor Preiss, Jana Paulová, Martin Stropnický či Jiří Bartoška. Seriál byl výstavní skříní českého herectví 80.let. Jen málokdo z tehdejší herecké špičky v něm chyběl.

Cirkus Humberto je jedním z nejvýpravnějších seriálů české televizní historie. Na svoji dobu mimořádný projekt, komplikovaný faktem, že se jednalo o koprodukci socialistické Československé televize a západoněmecké televize. I když už bylo období Gorbačovovy Perestrojky, stále to byla ještě pořád spolupráce „dvou světů“, která tehdy nebyla zdaleka běžná a je tak trochu zázrak, že se vůbec zrealizovala.

Později to komentoval režisér Filip: „Byly to dny a noci bez možnosti napít se vody. Měl jsem tři produkční, z nichž jeden se staral o zahraniční herce, druhý připravoval natáčení v zahraničí a třetí už mě honil na plac. Naštěstí jsem to přežil.“

V seriálu účinkovalo 162 herců, 6 830 komparsistů, 422 hudebníků, 600 koní a samozřejmě několik desítek artistů a drezérů. Jak uvádí na svých stránkach Česká televize, natáčení trvalo přes dva roky, kromě barrandovských ateliérů filmaři pracovali i na zámečcích Kozel a Lužany u Plzně, točili v pražském Divadle na Vinohradech, v Karlových Varech, v Berlíně, Výmaru, Rostocku a na několika místech v Polsku.

Seriál se mohl realizovat jen díky koprodukci se západoněmeckou televizí, která štědře finančně přispěla. Měla už pozitivní zkušenost s jinými projekty, včetně seriálu Nemocnice na kraji města. Měla také samozřejmě právo obsadit některé hlavní role svými herci. Protože výborné české herce známe z řady jiných projektů, připomeňme si některé z těch zahraničních, kteří v tomto seriálu hráli.

Jedním z nich byl německý herec, producent a režisér Werner Possardt, který si pak zahrál také například v jednom z dílů seriálu režiséra Antonína Moskalyka Dobrodružství kriminalistiky. Coby dědic cirkusového království Petr Berwitz prošel vývojem od mladíka až po umírajícího kmeta. Smutný osud měl herec v osobním životě. V roce 2000 zvládl transplantaci ledvin, ale o čtyři roky později ho při silvestrovské dovolené na thajském ostrově Phuket zasáhlo tsunami. Bylo mu jen 53 let. Possardtovu seriálovou manželku, Anežku Berwitzovou, zase výborně zahrála významná německá divadelní herečka, velmi sympatická Katja Rupé.

Hanzlíkovu manželku ztvárnila Francouzka Kathy Kriegel, kterou však v této roli řada diváků „nestrávila“. Navíc se mnozí dodnes mylně domnívají, že je Němka. Herečka vzbuzovala prý hned po příjezdu rozpaky také u režiséra a ostatních herců, kteří si v této roli představovali poněkud jemnější bytost. Nelíbila se příliš ani Josefu Lauferovi, který hrál jejího milého Paola Roméa. Laufer byl o hlavu menší a výrazně subtilnější než poněkud výrazná herečka. Avšak ta byla dosazena německou produkcí, a tak jednu z hlavních rolí hrála.

„Domluvili jsme se na jedné francouzské herečce. Ale na poslední chvíli to zrušila a přijela místo ní žena, která byla o hlavu vyšší než Pepíček. Točit se ale muselo, proto jsme to řešili různými podstavci a stoličkami,“ smál se tomu prý později režisér Filip.

V seriálu se objevil v roli krotitele šelem Gambiera, kterého uháněla vdavek chtivá vdova Hammerschmiedová v podání Jiřiny Bohdalové, také známý francouzský herec Patrick Préjean. Toho čeští diváci mohou znát kupříkladu z komedie Četník a četnice, kde si zahrál po boku nezapomenutelného Louise de Funèse.

Mezi hlavní zajímavosti patří, že seriál měl původně režírovat Oldřich Lipský, významný český režisér a bratr herce Lubomíra Lipského, kterého do svých filmů často obsazoval. Režisér stál u zrodu mnoha filmů a patří mezi velikány české kinematografie 20.století. Dařilo se mu zejména s komediemi. Stačí jen namátkou uvést: Tři veteráni, Adéla ještě nevečeřela, At žijí duchové, Marečku, podejte mi pero, Jáchyme, hoď ho do stroje, Čtyři vraždy stačí, drahoušku a mnoho dalších. Lipský byl znám svoji velkou zálibou v cirkusovém umění už od dob natočení svých filmů Cirkus bude, Šest medvědů s Cibulkou a Cirkus v cirkuse. Scénář seriálu Cirkusu Humberto na motivy Bassova románu si dlouhodobě připravoval, psal ho s ním scénárista Otto Zelenka.

Původně to měl být dvojdílný film, ale zajímavé látky bylo tolik, že se nakonec natáhl na dvanáctidílný seriál. Oldřich Lipský ale v roce 1986 náhle zemřel v 62 letech při natáčení filmu Velká filmová loupež, který za něj musel dotočit jeho kolega, režisér Zdeněk Podskalský, životní partner herečky Jiřiny Jiráskové. Realizace cirkusového seriálu se tedy Lipský nedožil a štafetu po něm převzal Filip. Už nikdy se nedozvíme, jaký seriál by natočil Oldřich Lipský. Víme však, že František Filip svoji úlohu zvládl skvěle a Lipský mohl být tam nahoře určitě s výsledkem spokojený.

Z dalších zajímavostí seriálu stojí za zmínku, že roli dirigenta seriálového cirkusu vytvořil Pavel Vondruška, který byl ve skutečnosti přes třicet let opravdu dirigentem orchestru Národního divadla v Praze, a ještě déle také hercem Divadla Járy Cimrmana. Láska k divadlu se mu stala osudnou. V prosinci 2010 se při provádění turistů vážně zranil pádem do orchestřiště Stavovského divadla. Na následky zranění v únoru následujícího roku zemřel.

Ve scénách, kde Jaromír Hanzlík předvádí salta na cválajícím koni, za něj zaskakoval jako dublér dnes velmi známý český odborník, který pomohl také řadě vrcholových sportovců (nejen českým, ale i světovým, kupříkladu slavnému tenistovi Novaku Djokovičovi), a i nyní je s nimi také na pařížské olympiádě. Tím dublérem je dnes ctihodný pan profesor a světová kapacita v oboru fyzioterapie Pavel Kolář. 61letý vysokoškolský pedagog byl tehdy, před více než 38 lety, kdy se začínalo natáčet, mladým gymnastou a studentem. Sám Kolář k tomu v jednom rozhovoru řekl:

„Uměl jsem stojky, salta, vruty, a tak jsem občas dostal nabídku, abych někde vystupoval. Byl jsem v Dětské lední revue nebo v Lucerna Baru, kde měla číslo skupina Hop Trop Jirky Korna. Když někdo z kluků nemohl, tak jsem v jednom, spíš sportovním čísle zaskočil. V Cirkusu Humberto jsem měl dělat dvojné salto z koně za Jaromíra Hanzlíka. Nikomu z kaskadérů to nešlo. Můj skok z koně byl jenom jako. Skočil jsem z malé trampolínky a dostal honorář osm set korun.“

Výstižnou hudbu k seriálu složil slavný hitmaker Karel Svoboda, tvůrce hudby k mnoha českým, ale i německým filmům a seriálům. Vzhledem k tomu, že byl seriál určen také pro německy mluvící země, bylo samozřejmé, že se ústřední písně Krev toulavá ujal Karel Gott, pro kterého Svoboda dlouhé roky úspěšné skládal. Dvojice má na kontě řadu společných hitů. Gott byl v té době v Německu na obou stranách ostnatého drátu velmi populární a nazpíval už dříve ústřední písně na Svobodovu hudbu také k seriálu Včelka Mája nebo k pohádce Tři oříšky pro Popelku.

Připomeňme si v kostce děj seriálu, a také vlastně knihy. Ústřední postavou je Vašek Karas, syn šumavského zedníka, který přichází z české vesnice do cirkusu Humberto v Hamburku jako malý kluk se svým ovdovělým otcem, který nemá práci, a tak ji bere nakonec za vděk v cirkusu, kde se stává tenťákem, tedy stavěčem cirkusového stanu, a členem orchestru zároveň. Vašek vyroste v cirkusovém prostředí. Stane se z něj akrobat, jezdec a krotitel. Když šéf cirkusu Berwitz zestárne, Vašek musí dát přednost povinnostem a záchraně cirkusu před láskou k dívce Růžence.

Aby zachránil cirkus, vezme si ředitelovu dceru Helenku za ženu a sám se stává ředitelem. V synovi Petrovi vidí svého nástupce. Ten však nemá o cirkus zájem a věnuje se raději studiu matematiky. Na cirkus dolehne světová krize. Jeho provoz je už neudržitelný. Vašek proto učiní zásadní rozhodnutí. Činnost kočujícího cirkusu ukončí a pod stejným jménem vybuduje v Praze varieté. To má velký úspěch. Je to ale práce už bez zvířat. Pro krasojezdkyni Helenku v ní už není místo. Ta nakonec z Prahy a od Vaška utíká zpět k cirkusu, kde po zranění umírá. Vašek má obavy, že s jeho odchodem z tohoto světa zanikne také jméno Humberto. Radost mu však udělá vnučka Liduška, která se stane uznávanou tanečnicí a zvolí si umělecké jméno Humberto.

Seriál věrně „kopíruje“ svoji knižní předlohu, román Eduarda Basse, který autor napsal už v třicátých letech, ale knižně vyšel až v roce 1941. Eduard Bass v něm zachycuje cirkusové prostředí a život několika generací cirkusáků v cirkusu Humberto od 60.let 19. století až po 20.léta 20.století. Bohatý román má mnoho postav a dějových linií, ukazuje nejrůznější vztahy a charaktery postav. Pro řadu dnešních čtenářů je možná trochu moc košatý a místy rozvleklý. Když se však začtete, stojí za to. Pokud číst nechcete nebo nemůžete, lze si seriál nově poslechnout také jako audioknihu v rámci projektu Posluchárna SZ.

Kniha i seriál jsou popsány tak věrně, že se lidé mohou domnívat, že se jedná o příběh skutečného cirkusu Humberto. Vše se však urodilo pouze ve fantazii Eduarda Basse, který cirkus zjevně velmi miloval. Inspiraci měl velkou. Dva roky prý s cirkusem cestoval a své zážitky a vyprávění, které za tu dobu od cirkusáků vyslechl a nasál, později vtělil do svého románu. Pro románový Cirkus Humberto, který si vymyslel, mu byl prý inspirací zejména Velkocirkus Kludský, další německé cirkusy a Prager Theathervariete.

Všechno z románu se však do seriálu pochopitelně vejít nemohlo. Jak uvádí web ČT, režisér Filip čelil v průběhu natáčení mnoha úskalím. V knížce se například snadno napíše, že ke slonímu výstupu udělají děti úvod na ponících. Tvůrci ale nenašli poníka a slona, kteří by se spolu snesli. Prý by trvalo rok, než by si na sebe možná přivykli…

Na druhou stranu se podařilo udělat v románu Bassem popisované trojité salto, o kterém odborníci tvrdili, že je to nesmysl. Že z koně na koně udělat trojité salto je technicky nemožné. Než se lidské tělo třikrát otočí, je kůň už dávno pryč a dotyčný spadne na zem. Díky filmové technice i schopnostem tří zúčastněných artistů se podařilo nerealizovatelné. Vhodnou kombinací a sestřihem Vašek Karas udělal trojité salto na koni. To však nelze ve všech případech, a tak nutně docházelo ke změnám a úpravám v seriálu oproti románové předloze.

Eduard Bass byl všestranně velmi nadaným člověkem, který byl nejen spisovatelem, novinářem a fejetonistou, ale také hercem, textařem, konferenciérem, zpěvákem. Byl kupříkladu několik let ředitelem kabaretů Rokoko či Červená sedma, ale později také dlouhé roky novinářem-redaktorem i šéfredaktorem Lidových novin. Zemřel 2.října 1946 v 58 letech, tedy pouhých pět let po vydání svého románu Cirkus Humberto.

Na Bassovo dílo odkazuje také film slavného režiséra Martina Friče s názvem Lidé z maringotek. Spojuje několik Bassových předloh do jednoho celku. Najdeme zde především motivy ze stejnojmenné povídkové knihy, některé prvky však pocházejí ze slavného románu Cirkus Humberto. Ve filmu excelují zejména Jan Tříska, Emília Vášáryová a Jozef Kroner. Slavný Mac Frič film natočil pouhé dva roky před svoji předčasnou smrtí v srpnu 1968.

Eduard Bass proslul také jako autor Klapzubovy jedenáctky, humoristického románu z fotbalového prostředí, který pojednává o otci, jenž měl se svojí ženou jedenáct synů, z nichž stvořil fotbalovou jedenáctku, která dobyla svět. Kniha vyšla poprvé už roku 1922, kdy bylo Bassovi 34 let. Známé zfilmování je už z roku 1938. Ve filmu hrají Theodor Pištěk, Antonie Nedošínská, Jan Šebor, Hana Vítová, Raoul Schránil, Fanda Mrázek, Jaroslav Marvan a další.

Jedna zajímavost: původní jméno všestranného umělce bylo Eduard Schmidt. Umělecký pseudonym si dal, když vystupoval U Bílé labutě Na Poříčí. Protože tam již působil muž podobného jména, F. L. Šmíd, vznikl, prý pro jeho hluboký hlas, pseudonym Bass.

Zpět k cirkusu Humberto. Skutečný cirkus tohoto jména vznikl až mnohem později, deset let po vydání Bassova románu a pět let po jeho smrti. A byl reakcí na úspěšný a oblíbený román. Zvláštním dekretem byl v roce 1951 vytvořen socialistický státní podnik Československé cirkusy, varieté a lunaparky, který sloučil „pod svá křídla“ všechny fungující cirkusy, jež stát tehdy znárodnil. Pro jeden z cirkusů pak převzal název z románu Eduarda Basse – Cirkus Humberto.

Tento cirkus za svou existenci v socialistické éře projel mnoho zemí, Jugoslávii, Bulharsko, Rumunsko, Rusko, Střední Asii, Sibiř, Německo, Francii, Holandsko a další. Členové cirkusu Humberto, ale i dalších českých cirkusů, se v letech 1986-88 podíleli na filmování seriálu režiséra Františka Filipa, kde působili jako dubléři herců a poradci.

Po roce 1991 pak začala nová éra cirkusu Humberto. Stal se majetkem rodiny Navrátilových, která ho provozuje dodnes. Dle webových stránek cirkusu je to dnes údajně největší český cirkus s kapacitou zhruba 1 100 míst. Doba se změnila, v dnešním cirkusu Humberto už nenalezneme lvy a tygry. Cirkus Humberto se však zvířat zcela nevzdal. Vystupují v něm koně, zebry, velbloudi, sloni, medvědi a psi. I tento cirkus je však dnes především o akrobacii, žonglování, magii, kouzlech a klauniádě. Tak, jako je tomu v novém cirkusu.