Článek
Rozsáhlé části Albánie, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny i chorvatské Dalmácie v pátek 21. června tohoto roku postihl výpadek v dodávkách elektrického proudu. Informovala o tom tehdy místní média. Zprávy převzala následně média po celém světě, včetně těch českých.
V Chorvatsku nešel proud na celém jadranském pobřeží až po Rijeku a Brinje. Bez proudu byly Split, Makarska, Dubrovník i Zadar a řada chorvatských ostrovů. Ve Splitu se tvořily kolony aut, protože nefungovala světelná signalizace, v tamním velkém obchodní centru propukla panika, když se ponořilo do tmy. Chorvatský distributor HEP tehdy uvedl, že výpadky v zemi byly způsobeny „poruchami v zahraničí, které ovlivnily několik zemí“. Jmenoval Černou Horu a Albánii, kde bylo bez proudu hlavní město Tirana. HEP sdělil, že uvedl do provozu všechny kapacity, aby se dodávky obnovily v co nejkratší době.
Kdo byl v té době Chorvatsku, jako autor tohoto článku, pocítil, co takový blackout v praxi znamená. Člověk si najednou uvědomí, že skoro „všechno“ je dnes na elektřinu. Nešel dobít mobilní telefon, nefungovala klimatizace, lednice, sporák, rychlovarná konvice, kávovar, wifi, předokenní rolety a spoustu další věcí, které bereme jindy v domácnosti jako naprostou samozřejmost. Jistě, bez toho se dá nějakou dobu žít.
Výpadek dodávky elektřiny (blackout) je přerušení dodávky elektrické energie, ať už z důvodu poruchy elektrárny, nebo kvůli selhání přenosové soustavy. Opětovné obnovení dodávky elektřiny (blackstart) vyžaduje koordinování.
Důležitější jsou místa, kde je elektřina opravdu nezbytná k přežití a fungování, jako nemocnice či veřejná doprava, ale i výrobní a obchodní firmy. Nemocnice mají obvykle své záložní agregáty a dokáží to po omezenou dobu v nouzovém režimu zvládnout. Výpadek měl však dopad také na průmyslové podniky a obchody, zejména ty s potravinami. V budovách nejezdily výtahy.
Klimatizace a chlazení byly vypnuté, cukrárny a zmrzlinárny měly obavu, že se rozpustí zmrzlina. Rozdělané nákupy v obchodech a útraty v restauracích či kavárnách najednou nešlo zaplatit kartou. Nefungovaly samozřejmě ani bankomaty. V důsledku blackoutu nastal chaos v dopravě, kde šlo o bezpečnost provozu. Nefungovaly semafory, na některých klíčových křižovatkách ve velkých městech ji prý řídili provizorně policisté. To však byl spíše výjimečný jev. Když nejde elektřina, nefunguje spousta jindy naprosto samozřejmých věcí, u nichž si mnohdy ani neuvědomujeme, že k nim je potřeba elektrický proud. Máte kupříkladu problém zaplatit a vyjet vozidlem i z hlídaného parkoviště. Platba i závora jsou na elektřinu.
To vše ale pochopitelně zpočátku nevíte. Logicky jsme se nejdříve domnívali, že se jedná o nějaký malý výpadek. Když jsme však zjistili, že elektřina nefunguje nejen v našem apartmánu, celém domě, celé čtvrti, celém letovisku, ale ve velké části Dalmácie, jak jsme se přes SMS (tato komunikace kupodivu fungovala), dozvěděli od přátel, kteří byli na dovolené o cca 250 km jinde, kde elektrický proud také nešel, uvědomili jsme si, že tohle už není chvilkový výpadek lokálního významu, na který jsme občas z domova zvyklí.
Dovolenou nám blackout rozhodně nepokazil. Vydařila se jinak náramně. Velká vedra naštěstí po pár dnech trošičku opadla. Moře bylo průzračně čisté a teplé tak akorát. A večerní posezení v restauracích a kavárničkách příjemná jako vždycky. Blackout jsme v Chorvatsku zažili poprvé, a to tam jezdíme s přestávkami přes pětadvacet let. Když se Vám to však přihodí zrovna hodinku po příjezdu po dvanáctihodinové cestě z domova, venku je přes 40 stupňů, těšíte se po ubytování na sprchu a relax v klimatizovaném apartmánu, kávičku, nějaký ten vychlazený nápoj, není to pochopitelně nic, co by vás úplně potěšilo. Tím spíš, když se dozvíte, že je to mimořádná událost velkého rozsahu a nevíte, jak dlouho bude výpadek energie trvat.
Také místní byli velikostí blackoutu zaskočeni. I pro ně to byla výjimečná událost. Jak jsme se dozvídali informace o rozsahu blackoutu, vzrůstala obava, že „to jen tak nenahodí“ a výpadek bude trvat více hodin. V Chorvatsku, i okolních zemích, byla v těchto dnech přes den více než čtyřiceti stupňová vedra. Navíc se výpadek stal v pátek odpoledne, kdy je dopravní provoz vyšší. Stejně tak je velká návštěvnost obchodů a nákupních center před víkendem.
Výpadek nakonec nebyl ani zdaleka tak dlouhý, jak se mnozí z nás obávali. Energetickým společnostem se postupně dařilo rychle „nahazovat“ fungování elektrické soustavy. V naší oblasti byl nakonec jen něco málo přes tři hodiny. Jinde trval kratší, ale i delší dobu, v závislosti na tom, jak byly postupně uváděny zpět do provozu. V našem případě první dva pokusy ještě nevyšly, po chvíli to vždy zase „spadlo“. Třetí „nahození“ elektřiny ale už bylo trvalé.
Večer nebylo po blackoutu ani památky. Jako by se nic nikdy nestalo. Restaurace, kavárny, cukrárny, obchody, bankomaty - vše fungovalo zcela normálně. Lidé, kteří byli odpoledne v době blackoutu zrovna na pláži u moře, se o něm dozvěděli až zpětně od ostatních či pozdějších zpráv z internetu.
Chorvatský server Svobodna Dalmacija se nyní s odstupem času ve svém článku ze 7. listopadu vrátil k rozsáhlému blackoutu z 21. června a jeho příčinám. Uvádí v něm, že počáteční informace naznačovaly, že pád byl způsoben přetížením systému a vysokými teplotami v Albánii. Nová analýza Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu prý ukazuje, že došlo ke dvěma zkratům na 400 kilovoltových přenosových linkách.
První se vyskytl na přenosovém vedení Ribarevine-Podgorica 2 v Černé Hoře, což způsobilo krátkodobý pokles napětí. O pouhých 13 minut později došlo ke zkratu na přenosovém vedení Zëmblak-Kardia mezi Albánií a Řeckem. V obou případech je údajně viníkem zkratu nedostatečně vyčištěná vegetace v blízkosti elektrického vedení. Tyto dva zkraty pak prý způsobily řetězovou reakci, která se rozšířila do Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Albánie a Chorvatska.
Nejednalo se o první velký blackout v Evropě. Ta zažila za posledních dvacet let minimálně pět dalších případů.
25. května 2005 (Rusko) – Zhruba čtyři miliony obyvatel Moskvy postihl výpadek proudu a dodávek vody. Za výpadek prý mohla zastaralá technika, porušení bezpečnostních pravidel, lidské chyby a nerozhodnost.
4. listopadu 2006 (část Německa, Francie, Rakouska, Belgie) – V západní Evropě se bez proudu ocitlo asi deset milionů lidí. Rozsáhlý výpadek elektrické energie zapříčinila chybějící koordinace mezi operátory přenosových soustav.
31. března 2015 (Turecko) – Masivní výpadek elektrického proudu postihl zhruba 70 milionů obyvatel Turecka. Bez elektrické energie byla také města Istanbul, Ankara a Izmir. Výpadek způsobilo odstavení dvou velkých elektráren kvůli údržbě.
9. srpna 2019 (Velká Británie) – Anglii a Wales postihl rozsáhlý výpadek proudu, který ochromil železniční dopravu, přestaly kupříkladu fungovat semafory v Londýně. Za výpadek proudu mohl úder blesku, který vyřadil z provozu dva generátory vzdálené od sebe asi 160 kilometrů.
23. prosince 2019 (Malta) – Ostrov postihl rozsáhlý výpadek elektřiny, zasažena byla většina země. Výpadek trval asi čtyři hodiny. Důvodem bylo zřejmě selhání ve spojení elektrického vedení z italského ostrova Sicílie, odkud elektřinu Malta odebírá.
Letos v červnu se jednalo se o první rozsáhlý blackout, který zasáhl naráz několik zemí v oblasti Balkánu. Nutno ocenit, že reakce a náprava byla rychlá a výpadek nakonec mnohem kratší, než se mnozí nejspíš původně obávali. Věřme, že se energetické společnosti a jejích zodpovědní pracovníci ze situace poučili a analýza povede k tomu, aby se podobná záležitost neopakovala.
Blackout nelze nejspíš vyloučit nikdy a nikde. Je jednou z reálných hrozeb současné civilizace. Jisté je, že až když nám elektrická energie přestane fungovat, naplno si teprve vždy uvědomíme, co všechno dnes funguje na elektřinu, a že se bez ní dá při současném stylu života obejít jen obtížně a velmi krátce. S oteplováním Evropy, nástupem elektromobility, s tím souvisejícími stoupajícími odběry elektrické energie, které budou mít zřejmě také značné výkyvy, bude hrozba blackoutů možná stále více aktuálnější.
Zdroje: osobní zkušenost autora a informace z médií
