Kde je Duda, není nuda. Dlouholetý sběratel průšvihů jako televizní hokejový expert diváky baví

Pochází ze západu Čech, konkrétně z Chodova, kde se narodil v lednu 1979. Hokejově vyrostl v Sokolově, vychoval ho tamní Baník. Jako mladík mezi vrstevníky vynikal. V sedmnácti letech už mohl slavit první úspěch, a to jako junior pražské Sparty, který nakoukl už do „A“ týmu a získal s ním ligový bronz.

Je mistrem české Extraligy s pražskou Slavií z roku 2003. Se stejným klubem má stříbro z roku 2006, vlastní také bronz se Spartou z roku 1997 (odehrál jako mladík jedno utkání play off) a Plzní z roku 2012. Reprezentoval na MS ve Finsku 2003. Za český národní tým nastoupil k 32 utkáním. Debutoval 4. dubna 2002 v Mladé Boleslavi v utkání proti Švýcarsku a hned vsítil svůj premiérový gól.

V české nejvyšší soutěži odehrál 730 utkání. Vyzkoušel si také několik zahraničních angažmá. Jako mladý působil v nižších soutěžích v Americe. V draftu nováčků si jej celkově 192. volbou vytáhl tým Calgary Flames. V týmech Regina Pats a Lethbridge Hurricanes, kde ve dvou sezonách působil, patřil k nejproduktivnějším hráčům mužstva. Do NHL se však přesto neprosadil. Vrátil se proto do Evropy. Kromě české Extraligy hrál nejvyšší soutěže v klubech v Rusku, Švédsku, Finsku, Švýcarsku, Německu a na Slovensku.

Radek Duda má za sebou bohatou a dlouhou kariéru. Mohla být asi ještě větší a úspěšnější, kdyby nebyl takový, jaký byl. Zase by to však zcela jistě nebyl on. Na ledě byl prakticky vždy nepřehlédnutelný. Bojovník, který se nikdy nevzdává a jde často až na hranu. Někdy spíše za ní. Vlastními fanoušky milován, soupeřovými nenáviděn. Strašně nerad prohrával. Chtěl vždy utkání zvrátit na svou stranu. Mnohdy provokoval a vyvolával šarvátky.

„Kde je Duda, není nuda.“ Radek Duda patřil snad v každé soutěži mezi nejtrestanější hráče. Důrazný křídelní útočník odjakživa vynikal přímočarými akcemi a tahem na branku, ale také fauly a incidenty na ledě i mimo něj. Radek Duda byl „známá firma“, průšvihář, nezkrotný „divočák“. Hokejista, který na sebe během své kariéry opakovaně upozorňoval mnoha skandály a svéráznými výroky. Mnohokrát tvrdil, že už se zklidnil a dospěl. „Nového Dudu nečekejte,“ ohlašoval zase jindy.

Vypjaté vztahy míval s řadou hráčů, funkcionářů a trenérů. Kupříkladu s bývalým reprezentačním trenérem a současným šéfem hokejového svazu Aloisem Hadamczikem. O něm v roce 2002 během play-off mezi Plzní s Vítkovicemi prohlásil, že „je to šišlavý Polák“. „No, a on to pořád nerozdejchal,“ říkal k tomu hokejista později. „Nikdy mě kvůli tomu totiž nevzal do nároďáku, i když jsem nehrál špatně. Asi je pořád zapšíklej,“ komentoval věc jako vždy po svém svérázný Duda.

Alois Hadamczik k celé záležitosti o šest let později, dle tehdejších informací v médiích, řekl: „Tu situaci rozpoutal nějaký novinář. S Dudou jsem za celý život nepromluvil jedinou větu. Je to pro mě hulvát a víc se s ním nemíním bavit.“

V březnu 2002 v posledním zápase série s Vítkovicemi dle médií Duda plivl do tváře Davidu Moravcovi. V říjnu téhož roku místo podání ruky na konci zápasu zase udeřil Jana Kudrnu do obličeje.

V roce 2002 byl Radek Duda vyměněn z Plzně do Slavie za Viktora Ujčíka. Měl v té době v Plzni osobní problémy s některými spoluhráči týmu. Největší asi s plzeňským obráncem Josefem Řezníčkem. Dle tehdejších informací v médiích kapitána obvinil z korupce. „Prodává zápasy,“ prohlásil Duda na adresu Josefa Řezníčka. „Duda dopuje,“ nezůstal tehdy pozadu Řezníček.

V lednu 2003 se zase Radek Duda pustil na ledě do potyčky s libereckým obráncem Martinem Čakajíkem. Oba byli vyloučeni do konce utkání. Tím incident neskončil. Duda si dokonce došel za slovenským protihráčem do kabiny, kde mu prý dal pěstí. Duda vše následně popíral. Usvědčil ho však videozáznam z průmyslové kamery.

„Opakovaně prokázal, že sám sebe naprosto nezvládá. To není na hraní, ale spíš na léčení. Alarmující je, že je to reprezentant,“ uvedl tehdy v médiích k celé záležitosti prezident libereckého klubu Petr Syrovátko. To tehdejší Dudův trenér Vladimír Růžička byl dle stejného zdroje shovívavější, když k incidentu řekl: „Pokud nemluvil pravdu, vyvodíme z toho důsledky. Jaké? To nechte na nás. Ale ve Slavii určitě zůstane.“

Na konci roku 2005 dle médií zase čelil Radek Duda obvinění, že po zápase ve Vsetíně napadl místního dospívající fanouška, kterému prý přerazil zub. „Ničili nám autobus a byli opilí. Jsem natolik inteligentní, že po vyhraném zápase nepůjdu nikoho mlátit. Vždycky je to jen obrana vůči těm, kteří se takhle chovají. Šli za námi až k hotelu, což svědčí o tom, že se chtěli pomstít,“ řekl Duda k incidentu s údajně provokujícím šestnáctiletým fandou.

Na podzim 2007 se v pražském derby dostal slávista Duda do šarvátky s Petrem Nedvědem, který tehdy působil ve Spartě. Duda pak Nedvěda obvinil, že ho kousl do prstu. „Snad nemá vzteklinu,“ provokoval Duda. „S ním si ruce špinit nebudu,“ vzkazoval zase Nedvěd. O pět let později se oba potkali jako spoluhráči v dresu libereckých Bílých Tygrů. „To jsou zapomenuté věci. Abych byl upřímný, Radek moc pro soupeře populární není, ale vždy jste rád, když takového hráče máte v mančaftu,“ uznal Petr Nedvěd v médiích.

Radek Duda maléry přitahoval. Podle dalšího zdroje v roce 2011 karlovarská policie navrhla obžalovat hokejistu z výtržnictví. V lednu prý napadl v Karlových Varech chodce, kterého na přechodu málem srazil. Podle dřívějšího vyjádření otce obviněného sportovce byl ale Duda k incidentu údajně vyprovokován. V lednu 2012 Duda dostal od soudu tříměsíční trest za napadení chodce. Výkon trestu mu byl odložen na zkušební dobu jednoho roku. Dudův prohřešek soud označil za přečin výtržnictví, hrozily mu až dva roky vězení.

Při angažmá v Českých Budějovicích měl zase, jak bývalo jeho zvykem, osobní neshody v týmu. Vše vyvrcholilo na tréninku, během něhož se údajně popral se spoluhráčem Milanem Gulašem. Oba prý museli roztrhnout ostatní hráči. Duda se k incidentu nechtěl vyjadřovat. Gulaš však v následujícím utkání nenastoupil a měl viditelný monokl pod okem.

V listopadu 2012 Duda hostoval v Plzni z Chomutova. Během utkání s pražskou Slavií se naštval na hostujícího útočníka Vladimíra Růžičku mladšího, syna tehdejšího trenéra Slavie, pod jehož vedením se stal Duda o devět let dříve se Slavií mistrem ligy. „Dal mi krosček do obličeje,“ tvrdil tehdy dle médií. Při závěrečném podávání rukou Duda zareagoval a vrazil mladému Růžičkovi facku. „Byla výchovná. Když mu ji nedá táta, udělal jsem to já,“ poznamenal k tomu.

V lednu 2020 dostal Radek Duda dle médií od rozhodčích trest do konce zápasu za nesportovní chování. Důvod nejdříve nebyl jasný. Incident se odehrál mimo pozornost kamer i mimo zájem většiny diváků na stadionu. Následně se ukázalo, že Duda jako hráč druholigových Benátek při utkání v Třebíči ze střídačky polil vodou čárového rozhodčího. Delegát utkání celou záležitost viděl a Disciplinárka Dudu následně potrestala pokutou 3 000 Kč.

V témže roce došlo také k incidentu mezi Dudou a o tři roky mladším Petrem Vampolou, mistrem světa z roku 2010, během utkání druhé nejvyšší soutěže mezi Benátkami na Jizerou a pražskou Slavií. To už měl Radek Duda po konci aktivní kariéry a byl na utkání pouze jako divák. Z ochozů prý dle médií začal hlasitě urážet slávistického veterána. Údajně si vzal do úst i zesnulého Vampolova blízkého člověka. Rychlý zásah rozhodčích a pořadatelské služby konflikt ukončily. Duda byl vykázán ze stadionu a Vampola odešel předčasně do sprch za nesportovní chování.

Disciplinární komise dle portálu hokej.cz sáhla k tvrdému trestu. Radka Dudu, který v té době působil též jako trenér v Liberci, potrestala zastavením činnosti na dobu devíti měsíců s podmíněným odkladem do 15. června 2022 včetně. Pikantní na celé záležitosti je také fakt, že předsedou této komise byl Josef Řezníček, bývalý spoluhráč z Plzně, kterého Radek Duda kdysi obvinil z toho, že prodává zápasy.

Svět není černobílý. Ani Radek Duda nebyl v době aktivní hráčské kariéry jen průšvihářem a provokatérem. Za zmínku stojí jedna situace, která ho ukazuje také v pozitivním světle. V play-off v roce 2003 se proti sobě ve finále postavila pražská Slavie s Pardubicemi. Slávisté, s Dudou v sestavě, vedli 3:2 na zápasy a doma mohli získat svůj první mistrovský titul.

V jeden okamžik prudká střela slávistického obránce Hejdy trefila bránícího útočníka Michala Mikesku do krku. Pardubický hráč spadl jako podťatý. Zatímco ostatní zůstali v šoku, Radek Duda, ještě před chvílí soupeř číslo jedna, na nic nečekal a okamžitě přispěchal svému soupeři jako první na pomoc, aby zjistil, zda nemá zapadlý jazyk. Jen malý kousek tehdy dělil Mikesku od vážného zranění. Oba hráči přitom patřili mezi nesmiřitelné soupeře a celou finálovou sérii se často „pošťuchovali“. „Když jde o život, jde všechno stranou,“ řekl tehdy po utkání Duda.

Radek Duda se nadělal v divokých letech řady malérů na ledě i v životě. V tom největším, který ho postihl později, byl však zcela nevinně.

Jeho syn Radek prožíval mládí jako každé šťastné dítě. Od malička se věnoval více sportům, hrál hokej, své spoluhráče i kamarády našel také v hokejové žákovské kabině libereckých Bílých Tygrů. V osmi letech mu byl ale diagnostikován velmi agresivní typ leukémie, u něhož bylo od začátku jasné, že bude nevyhnutelná transplantace kostní dřeně.

Přestože se našel brzy ideální dárce, nová kostní dřeň nedokázala zbytkovou nemoc zničit. Proto se lékaři rozhodli přistoupit ke druhé transplantaci. Po více než 200 dnech na jednotce intenzivní péče s různými cykly chemoterapie či ozařování, kdy Radek starší s manželkou synka v nemocnici podporovali, mohl konečně malý Radek motolskou kliniku opustit. Vše je prý na dobré cestě.

V jednom má dnes rodina Radka Dudy zcela jasno. Jediné, na čem v životě záleží, je zdraví. „Jestli jsem si do té doby myslel, že něco o životě vím, tak jsem věděl úplný prd,“ řekl Radek Duda starší, když našel po čase sílu zpětně promluvit o nemoci svého syna do médií, a děkoval lékařům, sestrám a dalšímu personálu Fakultní nemocnice v pražském Motole.

„Na ten den nikdy nezapomenu, na ten první telefonát od obvodní lékařky. Dá se říct, že na celé ty dva roky, které jsme prožili,“ říkal otec Radek Duda v rámci kampaně O Kapku lepší hokej. Jeho syn, patron projektu „O Kapku lepší hokej 2025“, vypráví o svém onemocnění, o tom, co mu během léčby nejvíce pomáhalo, na YouTube.

Otec dvou dětí (kromě syna Radka také dcery Viktorie) dnes na své dřívější excesy na ledě i mimo něj už vzpomíná s nadhledem. „Řekněme si na rovinu, bývalo mě dost. Když se zpětně podívám na nějaké záběry, jenom kroutím hlavou a říkám si, jak mě mohli vydržet v týmu,“ říkal vysloužilý hokejista před časem v mediích.

V jedenačtyřiceti letech ukončil aktivní kariéru. Poslední sezonu odehrál v prvoligových Benátkách a závěr pak v Rakousku. Dnes také sleduje a hodnotí mladé hokejisty. Při srpnovém Hlinka Cupu k jejich výkonům v médiích říkal, že „především musí mít osobní disciplínu.“ Tedy to, co jemu samotnému v době aktivní kariéry často scházelo.

A nebyl by to Radek Duda, kdyby to nedoprovodil také nějakou peprnější hláškou, když směrem k mladíkům uvedl: „Kluci si musí vytrhat nohy ze zadku.“ Známý bouřlivák pak v brněnském Rondu pokračoval: „Já ty kluky všechny znám od devátých tříd. Přišel jsem se podívat, kam se posunuli.“

Dnes 46letý Radek Duda je v současnosti také častým televizním expertem stanice Oneplay, kde ve studiu trefnými komentáři glosuje utkání české nejvyšší hokejové soutěže. Nebyl by to on, kdyby to nedělal po svém. Je ve svých názorech na výkony hráčů i rozhodnutí trenérů, jak bylo vždy jeho zvykem, velmi otevřený a nemilosrdně přímý. Nebojí se říct, co si opravdu myslí. Nejde pro adresnou kritiku daleko. A nemíří jen na mladé extraligové borce.

Například kouče reprezentační dvacítky Patrika Augustu, o devět let staršího, nazval hokejovým Josefem Ladou. Trenér mistrů světa, o čtrnáct let starší Radim Rulík, podle něj zase svého času nebyl vhodným trenérem pro nároďák.

Je prostě stále svůj. Člověk s ním nemusí vždy souhlasit, jedno mu však bezesporu nelze upřít. Rozhodně není nudný ani opatrný. Jako provokoval na ledě, dovede občas provokovat i svými názory a úvahami v hokejovém televizním studiu. V jednom se však přece jen změnil. Není už tím věčně nahněvaným mužem, jako za aktivních časů na ledě mezi mantinely, na střídačce či trestné lavici, kde býval častým hostem. Dovede své názory na hokejové dění ve studiu s úsměvem a pošťouchnutím také odlehčit. Doplnit vtipnými hláškami. Umí svými nevšedními komentáři televizní diváky pobavit.

Pro ty, kteří hokejovou Extraligu na Oneplay TV nesledují, přidávám malou „ochutnávku“, jak Radek Duda před časem vysvětloval s elektronickou tužkou situaci v utkání.

Další zdroje:

Webové stránky HC Bílí Tygři Liberec

https://www.kapkanadeje.cz/blog/patron-radek-duda-junior