Článek
František Straka byl úspěšným fotbalistou. Dlouholetým ligovým stoperem pražské Sparty, za kterou sehrál 223 ligových utkání v letech 1980-88. K tomu další utkání v evropských pohárech a také 35 zápasů v reprezentaci. Se Spartou byl čtyřikrát mistrem v československé lize. Vrcholem jeho hračské kariéry bylo čtvrtfinále na MS 1990 v Itálii, kde tým Československa se Strakou v sestavě vypadl s pozdějšími mistry světa z Německa. Pro Straku to byl v 32 letech poslední reprezentační zápas kariéry. Po třicítce se také dostal na zahraniční angažmá do Německa. Straku zastihlo už trochu volnější socialistické období, kdy mohl odejít legálně alespoň takto. V letech 1988-91 hrál německou Bundesligu za Borusii Mönchengladbach. Stihnul 81 utkání a jeden gól. Pak působil v německých nižších soutěžích.
Trenérskou kariéru zahájil v klubu německé třetí ligy Wuppertaler SV (2000-02), kde působil také jako hráč. První české trenérské angažmá získal v FK Teplice (2002-04). Za dob předčasně zesnulého funkcionáře Františka Hrdličky to býval ambiciózní a dobře vedený klub. Straka s ním byl úspěšný, tým vedl po odchodu Františka Cipra dokonce jako hlavní trenér v tehdejším evropském Poháru UEFA.
Po povedeném období v Teplicích přišlo „laso“ ze Sparty (2004). Splněný sen! Spartu dovedl do základní skupiny Ligy mistrů, kde skončila v těžké skupině s Manchesterem United poslední. Přestože vedla s velkým náskokem českou ligu, byl trenér majitelem Danielem Křetínským překvapivě odvolán. Ve Spartě tak vydržel pouze od dubna do prosince 2004. Tento vyhazov Straka dlouho těžko „kousal“. Možná ho zcela nestrávil ani po více než dvaceti letech.
Straka vzal po odchodu z Letné angažmá v tehdy druholigovém německém klubu LR Ahlen. Nastoupil v březnu 2005, pomohl mu k záchraně, ale už po deseti kolech nové sezony byl koncem října pro špatné výsledky předčasně propuštěn.
Bez práce nebyl dlouho, ozvala se FC Viktoria Plzeň. Tým vedl pouze posledních šest kol v sezoně 2005/06. Plzeň se tehdy zachránila i díky poněkud kuriózní výhře na hřišti pražské Sparty, o které se říkalo leccos. Přesto klub ze Štruncových sadů se Strakou smlouvu neprodloužil. Za nedlouho už byl v Rakousku, v klubu FC Wacker Tirol Innsbruck. Ani tam však nevydržel o moc déle. Po třech úvodních výhrách přišla série dvanácti zápasů bez výhry a byl odvolán.
Pár měsíců na to byl Straka opět v české lize, tentokrát jako hlavní trenér Dynama České Budějovice. V podzimní části sezony 2007/08 hrál tým střed tabulky, v jarní však vyhrál jen dvakrát. Sice se zachránil, ale také českobudějovické vedení mu prodloužení smlouvy nenabídlo. V témže roce (2008) ještě následovalo Strakovo rychlé a nevydařené angažmá v řeckém prvoligovém klubu OFI Kréta. Po osmi ligových kolech bez výhry, na posledním místě ligové tabulky u týmu v Řecku skončil.
Na jaře 2009 skončil jako trenér české reprezentace Petr Rada. Končící výkonný výbor překvapivě jmenoval trenérem přechodně Straku. Ten vedl tým v jediném přátelském utkání s Maltou (1:0). Vypršela smlouva. Nové vedení svazu mu novou nenabídlo. Trenérem reprezentace se stal dočasně Ivan Hašek, po kterém tým převzal Michal Bílek.
Pak odešel poprvé jako trenér na Slovensko - do MFK Ružomberok (2009). Klubu, kde jsou na české trenéry historicky zvyklí. Přebíral ho na posledním místě. Dokázal ho zachránit. Přesto mu vedení oznámilo, že s ním kontrakt neprodlouží.
Poté zamířil na podzim 2010 až do Austrálie. S týmem North Queensland Fury FC byl u rekordní nejvyšší prohry 1:8 v historii australské ligy. U týmu skončil na jaře 2011 poté, co se klub z finančních důvodů nepřihlásil do další sezóny. Téhož roku na podzim převzal na posledním místě tabulky polský tým Arka Gdyně. Tentokrát se záchrana výjimečně nepovedla. Arka spadla do druhé ligy a Straka po sezoně skončil.
V říjnu 2011 se stal překvapivě trenérem pražské Slavie, která v té době zažívala špatné časy. Od začátku to byla obrovská chyba z obou stran. Pokud se člověk veřejně roky profiluje jako „sparťan až za hrob“, jako on, nemůže pak jít pracovat do Slavie. Straka to učinil a čelil výhrůžkám, měl posprejovaný dům a musel zažádat o ochranku. V březnu 2012 pod tlakem fandů Slavie rezignoval. Svým působením v Edenu si udělal zle i u sparťanských příznivců, pro které byl do té doby modlou.
Po roce bez trénování se objevil v tehdy ligovém klubu FK Příbram. Opět to byla záchranářská mise. Straka tým v lize na jaře 2013 skutečně zachránil. Avšak po pár zápasech nové sezony, už začátkem října téhož roku, byl po sérii nepřesvědčivých výsledků odvolán.
V červnu 2014 se vydal podruhé na Slovensko. Tentokrát do mistrovského Slovanu Bratislava. Klub s velkou tradicí. Historicky slovenská jednička, zvyklá hrát o titul a evropské poháry. Na Straku mělo čekat konečně klidnější angažmá. Bez obvyklých záchranářských prací. S týmem sice vyhrál letní slovenský Superpohár a dovedl ho do základní skupiny Evropské ligy. Avšak už na začátku října byl po sérii špatných výsledků odvolán.
Pak měl delší pauzu a v prosinci 2016 podepsal překvapivě smlouvu s egyptským klubem Ismaily SC. V exotickém angažmá vydržel pouze čtyři měsíce. Tým vedl v osmi soutěžních zápasech. V dubnu 2017 mu vedení klubu smlouvu ukončilo. V březnu 2019 přebral prvoligový tým MFK Karviná. Záchrana se podařila, avšak u týmu skončil po osmi měsících. Vedení klubu ho odvolalo kvůli špatným výsledkům v nové sezoně. Od října 2020 koučoval druholigový FK Třinec. Skončil po necelém roce. Druholigovému slezskému týmu nevyšel vstup do sezony, z pěti úvodních duelů čtyři prohrál, uvízl na patnácté příčce tabulky a vedení klubu sáhlo k výměně kouče.
Pak delší dobu žádný klub nevedl. Objevoval se v TV studiích jako fotbalový expert. Až v březnu 2023 získal angažmá v dalším slovenském klubu - AS Trenčín. Cíl stejný jako obvykle: záchrana v nejvyšší soutěži. Podařila se, ale klub mu už smlouvu pro novou sezonu nenabídl.
V únoru minulého roku podnikl další slovenskou záchranářskou misi. Stal se novým koučem klubu MFK Zemplín Michalovce, který byl po 20 kolech bez výhry a měl na kontě jen šest bodů. Pod vedením českého kouče se tým zlepšil a ligovou příslušnost zachránil. Vedení klubu ale Strakovi smlouvu pro další sezonu nenabídlo, ač s tím český kouč počítal.
Českobudějovické Dynamo mělo špatnou už minulou sezonu. Pod majitelem Vladimírem Koubkem to šlo „od desíti k pěti“. Mluvilo se o špatné finanční situaci v klubu, výrazném zpožďováním výplat, kontroverzních rozhodnutích majitele, který neměl dostatek finančních prostředků na ligovou úroveň. V klubu dlouho nevydržel jako sportovní manažer ani bývalý známý fotbalový novinář Jan Podroužek, jihočeský patriot, který přicházel s velkými plány a asi poněkud naivními představami o spolupráci s tímto majitelem.
Dynamo minulou sezonu nakonec zachránilo a změnilo majitele. Novým se stal Dalibor Jirka. Zasvěcení ale hned mluvili o tom, že je to z „bláta do louže“. A také to tak opravdu bylo. V klubu se začal angažovat jako funkcionář svérázný Emil Kristek, další kontroverzní postava českého sportovního prostředí.
Sezonu zahájilo Dynamo pod vedením trenérů Lercha s Kladrubským, kteří ale byli po druhém kole odvoláni. Celé to dělalo dojem dopředu připravené záležitosti a nepůsobilo vůbec férově vůči trenérům. Zachránili Dynamo v těžkých podmínkách na jaře v lize, odpracovali letní přípravu, a když tým prohrál v druhém kole na Slavii, tak byli vyhozeni. Pardon, ale pro klub ze spodku ligy, jako je Dynamo České Budějovice, je prohra 0:4 v Edenu snad poměrně běžnou a očekávatelnou záležitostí. Určitě se kvůli ní po dvou kolech nové sezony nevyhazují trenéři. Vedení klubu den po utkání na Slavii odvolalo takřka celý realizační tým. Na lavičce Jihočechů skončili Jiří Lerch, Jiří Kladrubský, Ivan Pecha, Patrik Macej a také manažer A-týmu Ivo Táborský.
Tým převzal František Straka. Při své obvyklé výřečnosti se ani v médiích netajil, že je s Emilem Kristkem ve velmi přátelských vztazích a vlastně nějakou dobu už jen čekal na telefon. „Musíte si věřit a já sobě určitě věřím. Dokázal jsem vytáhnout Michalovce, to samé se mi povede i s Dynamem,“ řekl sebevědomě Straka v rozhovoru pro Livesport Zprávy poté, co v červenci nastoupil.
Manažer Emil Kristek, který Straku přivedl, říkal na webových stránkách klubu: „Trenéra jsme si vybrali, protože mu věříme. Umí vyburcovat tým. Věříme tomu, že tady nezůstane jenom rok a že to bude fungovat. Není to teď jednoduché, prožíváme složité období, ale musíme věřit a být pozitivně naladění. Franta nám sem teď přinesl svěží vítr.“
Ale situace v Dynamu byla mnohem horší, než si asi Straka sám představoval. Několik týdnů ani nemohl sehnat asistenty. Jím oslovení kandidáti do toho nechtěli jít. Ihned odmítl bývalý asistent Jiří Kladrubský, poté sparťanská legenda Jiří Němec, o kterém přitom Straka mluvil už jako o „hotové věci“, i někteří další oslovení kandidáti. To je krajně neobvyklé a o lecčem to svědčí. Jakou si Dynamo vysloužilo pověst. Jindy se uchazeči na místo na prvoligové lavičce nabízejí sami.
Straka prožil v Dynamu půl sezony velkého trápení. Kádr zdaleka neměl prvoligovou úroveň. Odešli z něj další hráči. Jiné vyhodil sám Straka či je přeřadil do „B“ tymu. Tým má na kontě z devatenácti utkání tři body za remízy a v ligové tabulce je poslední. To je tristní bilance. V české lize historicky zatím nejhorší.
Přesto Straka dál jako trenér zůstával, ač se mnozí divili, zda to má zapotřebí. Přežil podzimní část sezony a s týmem zahájil přípravu na jaro. Asi by tým skutečně vedl i v jarní části sezony, kdyby klub opět nečekaně po rozhodnutí soudu nepřevzal staronový majitel Vladimír Koubek, jemuž ten další (Jirka) prý nezaplatil. Aby to nebylo tak jednoduché, tak se proslýchá, že ani Koubek nemá ještě údajně vyrovnané účty s předchozími majiteli. Vladimír Koubek trenéra Straku i s asistenty Jirkalem a Novotným a dalšími členy realizačního týmu ihned po soustředění v Třeboni odvolal. Na jejich místa opět dosadil Lercha s Kladrubským, kteří by měli s týmem zahájit v sobotu jaro „utkáním poslední záchrany“ s pražskou Duklou.
Strakovi vadí okolnosti, které jeho vyhazov provázely. „Ve fotbalovém životě jsem zažil už ledacos. Ten, který mě odvolal, nemusí Strakovi stavět slavobránu, ale kde je nějaký lidský respekt?“ rozčiloval se v pořadu Přímák na Sport.cz. „Co dokázal on? Tohle všechno mě opravdu zaráží obrovským způsobem. S ním nebyl prostor pro žádnou diskuzi.“ říkal bývalý kouč mimo jiné v tomto podcastu.
Jsem ten poslední, kdo by chtěl hájit majitele Dynama a jeho praktiky. Na druhou stranu se domnívám, že František Straka jen „sklidil, co sám zasel“. Touha trénovat zase ligu ho trochu oslepila, a tak vlezl někam, kam neměl. Šel do klubu, který vedou či vedli lidé s problematickou pověstí. Do klubu ho přivedl další člověk, jehož pověst není ve sportovních kruzích zrovna nejlepší - Emil Kristek. Straka tým hbitě převzal, ač mu muselo být jasné, že vyhození skoro celého realizačního týmu Lercha a Kladrubského „ze dne na den“ po druhém kole sezony a prohře na Slavii je slušně řečeno sprosťárna. A teď, když je sám podobně „ze dne na den“ vyhozen, se domáhá respektu?
Straka je známý tím, že obvykle umí tým nabudit, vyhecovat. Chemie mezi ním a týmem v minulosti rychle zafungovala. Umí velmi dobře hráče krátkodobě motivovat. Získat je v krizové situaci na svoji stranu. Známé jsou jeho sázky, tataráčky a další motivační prvky. Dokáže rychle „udělat“ partu. Řadě klubů takto zachránil ligovou příslušnost. Přesto mu však často nebyla nabídnuta smlouva pro další sezonu. A pokud byla, po pár kolech nové sezony byl vedením odvolán. V klubech také nepůsobil opakovaně. S jedinou výjimkou - Dynama České Budějovice. Mezi těmito angažmá byla ale šestnáctiletá pauza a v klubu tedy na klíčových postech vesměs zcela jiní lidé.
Strakův entusiasmus funguje na tým i celý klub bohužel jen krátkodobě. Zabere v krizi. Když je dole. Straka ho obvykle dokáže zvednout. Avšak po pár měsících se zápal „okouká“. Počáteční nadšení hráčů opadne a tým pod Strakovým vedením opět zabředne do krize, v které byl před jeho příchodem. Také z českobudějovické kabiny zaznívaly hlasy, že „pan Straka je fajn motivátor, ale týmu chybí taktika“. Doplnil bych, že týmu na podzim chyběla především hráčská kvalita.
Kluby Straku angažují jako „specialistu-záchranáře“. Už dopředu některé ani nepočítají, že by mu nabídly smlouvu pro novou sezonu. Funkcionáři jsou rádi, že jim „vytrhne trn z paty“, soutěž zachrání. Pro další sezonu hledají jiného trenéra, u kterého mají pocit, že přinese dlouhodobou koncepční práci. Dynamo bylo v tomto směru přece jen výjimkou. Straku angažovalo už v druhém kole a žádné zlepšení se nekonalo.
S tím, jaké kluby Františka Straku v posledních letech oslovují, souvisí i to ostatní. Většinou mají problémy nejen v hráčském kádru, ale také finanční a manažerské. Funkcionáři a majitelé těchto klubů nejsou mnohdy na úrovni, která by odpovídala prvoligovému profesionálnímu fotbalu. Straka ale angažmá v těchto klubech přesto bere. Nekouká nalevo, napravo. Ač kontrolky v případě Dynama musely blikat hodně výstražně. Chce prostě ještě ve svém věku trénovat v lize. Jde proto i tam. Chápu to. Může to být už opravdu naposledy. Pak ale musí počítat s takovými konci „bez respektu“. Bohužel.
Další zdroje: Wikipedia, statistiky Livesport, webové stránky Dynama České Budějovice
