Objevitel Edina Džeka má už poněkolikáté nakročeno do Hajduku Split. Jaké měl v klubu předchůdce?

Chorvatský deník Slobodna Dalmacija přišel s informací, že Jiří Plíšek, jenž má ve Slavii Praha ve funkci manažera akademie na starosti výchovu mládeže, je žhavým kandidátem na šéfa fotbalové školy Hajduku Split, kde končí zkušený Srdan Andrič. Přesun k Jadranu se však konat nebude, vedení Slavie s Plíškem při rozvoji klubu počítá… Tak taková informace se objevila na iSport.cz už v roce 2016.

Jiří Plíšek tehdy navštívil Split společně se sportovním ředitelem Slavie Josefem Jinochem, když s chorvatským klubem pražská Slavia znovu navázala spolupráci. Spekulace, že manažer slávistické akademie už na jadranském pobřeží zůstane a převezme úlohu šéfa místní fotbalové školy, se však ukázala jako nepodložená. „Oba jsou už zpátky a Jiří Plíšek má ve Slavii pevnou pozici,“ uvedl tehdy ředitel oddělení komunikace pražské Slavie Jiří Vrba v médiích.

Jak je fotbalový svět malý, lze dokumentovat na faktu, kde jsou dnes tehdejší aktéři. Generálním ředitelem pražské Slavie byl tehdy David Trunda, který prohlásil dle klubového webu, že: „Vše, co viděla a zažila delegace Slavie při nedávné návštěvě ve Splitu, je inspirací pro nás všechny, kteří tvoříme novou historii, nový projekt Slavie!“ Uběhlo devět let. Slavia je dnes úplně jinde, ale její spolupráce s Hajdukem se, pokud je veřejně známo, nijak významně nerozběhla.

Málokdo si už také dnes možná vzpomene, že David Trunda tehdy podporoval nápad přivést do Slavie na pozici sportovního ředitele Ivana Horníka, bývalého funkcionáře Viktorie Žižkov, který v minulosti pykal za korupční aféru a ovlivňování výsledků z roku 2004. „Pro mě je profesionál od A do Z,“ obhajoval tuto volbu v médiích kdysi Trunda. Po velkém nesouhlasu fanoušků, kteří se o chystaném kroku dozvěděli, nakonec vedení slávistického klubu od angažování kontroverzního funkcionáře upustilo a pozici zaujal Josef Jinoch.

David Trunda je dnes oficiálně nejvýše postaveným mužem českého fotbalu - předsedou České fotbalové asociace. Josef Jinoch je ředitelem sportovního rozvoje FK Mladá Boleslav. Tedy klubu, který David Trunda před časem koupil od podnikatele Josefa Dufka, tchána útočníka pražské Sparty Jana Kuchty. Trunda má nyní svůj fotbalový klub, po jmenování předsedou FAČR, „zaparkovat“ do svěřeneckých fondů. A Jiří Plíšek možná opravdu konečně po devíti letech nastoupí jako šéf akademie do Hajduku Split.

Jiří Plíšek má za sebou zajímavou kariéru. Byl aktivním fotbalistou. Na vrcholovou kariéru to však nebylo, i kvůli poranění křížových vazů v koleni a následné nepovedené operaci. Většinu kariéry spojil s českými kluby na nižší úrovni, zahrál si také v Německu.

Známý je však zejména jako trenér a manažer. V minulosti kupříkladu zastával funkci sportovního manažera v AC Sparta Praha, byl ředitelem Akademie SK Slavia Praha nebo sportovním ředitelem FK Mladá Boleslav, FK Dečići Tuzi a byl také spoluzakladatelem fotbalové Akademie Sporta Sarajevo. Angažoval se též v americké organizaci US Soccer Education. Působil jako odborný expert pro platformu 11Hacks. Jako hlavní trenér vedl v Česku prvoligové kluby Slovácka, Teplic a Hradce Králové. Působil také jako trenér prezentačních výběrů od U16 do U19.

Nejznámějším Plíškovým fotbalovým počinem je objev skvělého útočníka Edina Džeka, jehož vytáhl ze sarajevského Željezničaru a nasměroval k velké kariéře v evropských velkoklubech. Plíšek ho ze Sarajeva jako velmi mladého přivedl do prvoligových Teplic. Džeko se po krátké „rozkoukávací“ hostovací štaci v Ústí nad Labem rychle etabloval v české nejvyšší soutěži. Ta mu byla brzy malá a následně se prosadil v Bundeslize, Premier League či Serii A. Stal se útočníkem evropské úrovně. Hrál za takové kluby jako VfL Wolfsburg, Manchester City, AS Řím, Inter Milán či Fenerbahce Istanbul. V 39 letech stále ještě působí ve vrcholovém fotbalu. Nově podepsal smlouvu v italské Fiorentině.

Zkušený český odborník se pohyboval oficiálně na ligové úrovni v Česku naposledy v roce 2022 jako sportovní ředitel v Mladé Boleslavi. Jak už jsem uvedl, o jeho angažmá v Hajduku se spekulovalo už v roce 2016. Chorvatská média to měla za jisté. Tehdy se to ale ukázalo býti „kachnou“. I v dalších letech byl Plíšek, který má v zemích Balkánu mnoho kontaktů, se splitským klubem ve spojení. K příchodu na Stadion Poljud měl dle chorvatských médií blízko v roce 2019, ale tehdy také k dohodě nedošlo.

Nyní se jeho jméno opět objevilo v hledáčku Hajduku. Klub skončil v poslední sezoně na 3.místě ligy (za Rijekou a Záhřebem), ač část sezony tabulku vedl. Nyní po sezoně, která je považována za neúspěšnou, zcela zásadně mění tvář. V čele představenstva sice zůstává prezident Ivan Bilić, ale novým sportovním ředitelem se před pár dny stal 54letý bývalý hráč Goran Vučevič, jenž oblékl v kariéře i dres slavné Barcelony. Před nedávnem působil na pozici technického ředitele saúdskoarabského klubu Al-Nassr FC.

V roli technického ředitele Hajduku se nově etabluje bývalý slavný reprezentant Ivan Rakitič, který má za sebou velice úspěšnou a dlouhou kariéru v Seville a Barceloně (po boku Lionela Messiho). Po minulé sezoně v Hajduku ukončil hráčskou kariéru a zůstává v klubu jako funkcionář. Novým trenérem A-týmu je uruguayský stratég Gonzalo García, který nahradil slavného Itala Gennara Gattusa, jenž se stal novým koučem italské seniorské reprezentace.

Webové stránky klubu sice Jiřího Plíška šéfem akademie zatím ještě oficiálně nepotvrdily, web Slobodna Dalmacija však v pátek 11. července a v neděli 13.července opakovaně ve svých článcích přinesl informaci, že český odborník bude novým šéfem akademie. Tak se nechme překvapit. Stejný web to měl za jisté už v roce 2016. Tehdy měl ve funkci nahradit Srđana Andriće. Nyní to však vypadá mnohem pravděpodobněji.

Jedno je jisté. Pokud se Jiří Plíšek do dění ve splitském klubu zapojí, nebude zdaleka prvním Čechem, který bude mít s tradičním chorvatským klubem co do činění. Česká fotbalová stopa je ve Splitu poměrně výrazná a má hluboké kořeny.

Vždyť Hajduk byl neoficiálně založen studenty z Dalmácie v Praze. Po zhlédnutí fotbalového zápasu mezi Spartou a Slavii se skupinka chorvatských studentů sešla v pražské restauraci U Fleků a diskutovala u piva o tom, že by doma mohli založit fotbalový klub. A tak se také stalo.

„Zde byl v roce 1911 založen chorvatský fotbalový klub Hajduk Split,“ taková jsou slova na pamětní desce, která byla v červnu roku 2001, za přítomnosti představitelů splitského klubu, na památku této historické události odhalena v pražské pivnici U Fleků u tehdejšího 90. výročí založení klubu.

Malá poznámka autora článku: Osobně mě překvapilo, že někteří mladší chorvatští fanoušci Hajduku o této skutečnosti vědí, a když mají příležitost, rádi si ji návštěvou pražské pivnice připomenou. Tak jako naši chorvatští přátelé, kteří vloni cestovali podpořit svůj národní tým na EURO do Německa a v Praze U Fleků si rádi udělali malé „mezipřistání“ a fotečku s pivem u pamětní desky, která připomíná založení jejich milovaného klubu.

Chorvaté měli v Češích v počátcích velké fotbalové vzory. V Hajduku se to Čechy jen hemžilo, zvláště na trenérském postu. V prvním desetiletí byli trenéry „Bílých“ výhradně Češi, v drtivé většině slávisté, kteří si do Splitu z Prahy rádi na kratší či delší dobu „odskakovali“. Někteří z nich jako hrající trenéři, třeba jen na několik zápasů.

Na tyto „průkopníky“ navazovalo už delší válečné působení (1939-41) významného slávistického útočníka Jiřího Sobotky, spoluhráče Pepi Bicana a Vlastimila Kopeckého, který byl členem reprezentačního týmu Československa - finalisty MS 1934 v Itálii. Sobotka nechyběl ve finálové sestavě: Plánička - Ženíšek, Čtyřoký - Košťálek, Čambal, Krčil - Junek, Svoboda, Sobotka, Nejedlý, Puč.

Jiří Sobotka byl skvělým střelcem. Patří ostatně mezi členy historického žebříčku Klubu ligových kanonýrů. Po válce odešel do Švýcarska. Po skončení kariéry se stal úspěšným trenérem. Váže se k němu také jedna mimo fotbalová zajímavost: byl vnukem světoznámého hudebního skladatele Antonína Dvořáka, synem skladatelovy dcery Anny. Zemřel v 82 letech v roce 1994.

Dalším českým hráčem, který v Hajduku po letech působil, byla až dlouholetá opora pražské Slavie, stoper Jiří Jeslínek. Do Splitu přišel v roce 1991. V Hajduku sehrál tehdy 29 letý Jeslínek 23 ligových utkání. Určitě by vydržel mnohem déle. Hrál pravidelně a velmi dobře, život v Dalmácii se mu líbil, a i po letech mu tam z té doby zůstali přátelé, ale celospolečenská situace v tehdejší Jugoslávii se velmi zhoršila. Nakonec vyústila ve válečné konflikty. Fotbal šel na „druhou kolej“. Jeslínek se musel nečekaně brzy vrátit zpět do Čech a stal se na čas hráčem pražské Sparty.

V Hajduku se pak delší dobu žádný český fotbalista neobjevil. Až Stefan Simič, pražský rodák chorvatsko-bosenského původu. Jeho rodiče do Česka utekli před válkou. Matka pochází z Chorvatska, otec z Bosny. Mladý Stefan vyrostl v pražské Slavii. Odtud odešel v juniorském věku do Itálie, přes Janov do Milána. V „A“ týmu AC Milán se trvale neprosadil. Po několika hostováních odešel do Hajduku, kde odehrál na postu stopera za 4 sezony celkem 86 utkání a vstřelil 3 branky. Slavil s ním dvakrát vítězství v Chorvatském poháru. V současné době 30letý fotbalista působí v kyperské lize v dresu Omonie. Na kontě má také dva starty za „A“ tým české reprezentace.

Hajduk Split získal řadu mistrovských titulů. Největších úspěchů dosahoval v 70.letech, kdy v klubu působili hráči jako Katalinić, Holcer, Jerković či Oblak, který později hrál také v Bayernu Mnichov. Z pozdější doby Zlatko Vujović, Gudelj, Sliskovič, Štimac, Bokšič, Bilič a další. Mezi významné hráče 90.let a počátku 21.století patří Pletikosa, Šubašič, Tudor, Srna, Kalinič či Perišič. Z nejmladších lze jmenovat například Dominika Prpiće, 21letého stopera, který hraje v současnosti v portugalském FC Porto.

Hajduk vychoval řadu hráčů, kteří se prosadili v evropském a světovém fotbalu. Hajduk však nikdy nedosáhl na velké mezinárodní úspěchy. Chorvatské kluby jsou stále především líhněmi talentovaných fotbalistů. Pokud se objeví velký talent, brzy míří do některého z klubů západní Evropy. Největšími evropskými úspěchy Hajduku tak zůstávají už poněkud „vousaté“ účasti ve čtvrtfinále tehdejšího Poháru mistrů (třikrát), jedno semifinále Poháru UEFA a a jedno semifinále Poháru vítězů.

Hajduk milují snad všichni fotbaloví fanoušci v Dalmácii. Znak klubu je k vidění na betonových plochách, zdech domů, vratech či garážích. Není snad město, městečko či vesnice, kde byste na znak Hajduku nenarazili. Svědčí to o obrovské popularitě a přízni, které se tento fotbalový klub v Chorvatsku historicky stále těší. Četnost zobrazení je opravdu nevídaná. Hajduk má fanoušky po celé zemi. V tomto směru je na tom podobně, jako v Česku obě pražská „S“, Slavia a Sparta, která mají také jako jediné celonárodní přesah. Na splitském stadionu Poljud září velký nápis: Navijač Hajduka=Član Hajduka (fanoušek Hajduku=člen Hajduku). Pouze v severní části země, v oblasti Záhřebu, více dominují příznivci místního Dinama, odvěkého rivala Hajduku.

Akademie Hajduku Split patří na Balkáně mezi uznávané. Chorvaté, stejně jako další balkánské národy, mají ostatně k míčovým sportům výborné dispozice a tradičně četné mezinárodní úspěchy. Můžeme to ostatně vidět na jejich výsledcích v kolektivních sportech, tedy například fotbalu, basketbalu, házené, volejbalu či vodním pólu, ale též v individuálních, jako například v tenisu.

52letý český fotbalový odborník, který má vysokoškolské tituly Mgr, PhDr a MBA z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK Praha a Vysoké školy tělesné výchovy a sportu Palestra Praha, by měl v Hajduku svojí erudicí přispět k výchově nových talentů. Ostatně s výchovou má určitě bohaté zkušenosti i v soukromí. Je ženatý a má 6 dětí –čtyři syny a dvě dcery. Je už také několikanásobným dědečkem.

Další zdroje: webové stránky hajduk.hr, jiriplisek.cz, Slobodna Dalmacija