Článek
Manuel Francisco dos Santos, kterého celý fotbalový svět znal pod přezdívkou Garrincha, se narodil 28. října 1933. Měl odmala vážné zdravotní problémy. Podle lékařů neměl ani normálně chodit, natož hrát fotbal. V dětství také opravdu špatně chodil a kulhal. Měl deformovanou pánev a jeho levá noha byla až o šest centimetrů kratší než pravá. Navíc byla ohnutá ven, zatímco pravá noha byla otočena dovnitř. Jednu nohu měl do „O“ druhou do „X“.
Jeho křivé nohy se však pro fotbal ukázaly být tou největší předností. Staly se jeho poznávacím znamením. Dnes bychom řekli „obchodní značkou“. Obránci soupeře jen těžko odhadovali, kterým směrem se vlastně vydá. Jeho kličky byly překvapují a těžko bránitelné. Naznačil, že poběží doleva, ale zamířil doprava. Měl bleskurychlé vyražení s míčem u nohy. Ukolébal obránce, načež mu stačily dva dynamický kroky. Rychlá klička a překvapivá změna směru a svého strážce se zbavil.
Proslavil se fintou tělem a bleskovou kličkou na pravou stranu, která vstoupila do fotbalové historie jako „Garrinchova klička“. Obránci ji čekali, tušili, co přijde, přesto jí málokdy dokázali zabránit.
Jeho pravačka byla famózní. Měl skvělou techniku ovládání míče v rychlosti. Jeho driblingy byly pověstné. Byl též vynikajícím nahrávačem. Jeho přesné centry na nabíhající spoluhráče byly luxusní. Těžil z nich zejména Pelé, ale i další hráči. Dokázal také přesně a pohotově zakončit. A to umístěnou střelou zblízka i bombou z dálky. Na to, jak byl subtilní, měl velmi tvrdou střelu.
Neměl ani 170 centimetrů. Proto jeho přezdívka Garrincha, kterou získal kvůli své velmi drobné postavě. Znamená „střízlík“ či „malý ptáček“. Pocházel, jako většina brazilských fotbalistů jeho generace, z velmi chudých poměrů. Z venkova. Do školy nechodil, obstojně číst a psát se naučil až v dospělosti. Od deseti let pracoval manuálně v továrně. Otec byl alkoholik.
On sám v životě ani ve fotbale velké ambice neměl. Dlouho hrál jen uliční a amatérský fotbal. K profesionálnímu fotbalu se dostal až v roce 1953. Tedy takřka ve svých dvaceti letech, kdy se nechal přesvědčit, aby přišel na trénink Botafoga. Začal hrát rovnou brazilskou ligu. Do reprezentace se dostal o dva roky později. Debutoval 18. září 1955 v Rio de Janeiro proti Chile. Utkání, které se hrálo v rámci Poháru B. O'Higginse, skončilo nerozhodně 1:1.
Jeho prvním velkým turnajem bylo MS 1958 ve Švédsku. Tehdy mu bylo necelých 25 let. Podle psychologických testů, kterým byli před šampionátem brazilští hráči podrobeni, měl údajně velmi nízkou inteligenci s hodnotou IQ mezi 60 a 70 body, což ho stavělo na hranici mentálního postižení.
Psychologové ho před mistrovstvím světa v roce 1958 označili za infantilního, nezralého a neschopného pochopit odpovědnost týmové hry. Dokonce prý trenérům radili, aby ho vůbec na mistrovství do kádru nebrali, protože mu naprosto chybí smysl pro týmovou strategii. Starší hráči se ale za něj postavili. Věděli, co s míčem umí. Do mužstva ho chtěli.
Začal mezi náhradníky. Stejně tak Pelé. Ten ale z jiného důvodu. Psychologům a vedení reprezentace se zdál být ještě nezralý, moc mladý. Nebylo mu ani osmnáct. Do základní sestavy byli oba zařazeni až ve třetím zápase skupiny proti Sovětskému svazu. Zazářili a už v ní spolu zůstali až do vítězného finále, v kterém Brazílie porazila domácí Švédsko 5:2.
Zápas se hrál 29. června 1958 na stadionu Råsunda ve Stockholmu. Brazilci se stali mistry světa! Pelé se stal nejmladším střelcem ve finále v historii MS. Bylo mu přesně 17 let a 249 dní. Garrincha byl jeho dvorním nahrávačem. I když na šampionátu neskóroval, stal se po Pelém jednou z největších hvězd turnaje.
Traduje se historka, že Garrincha žil v představě, že světový šampionát funguje jako klasická ligová sezona. Myslel si, že Brazílie musí hrát s každým týmem dvakrát (doma a venku). Když rozhodčí ukončil finálový zápas proti Švédsku, chodil po hřišti a nechápavě se spoluhráčů vyptával: „To už je konec? Už jsme vyhráli?“
Taktika ho nezajímala. Často prý ani nevěděl, proti jaké zemi zrovna nastupuje. Pro něj to byli prostě jen „další obránci“, které musel svými kličkami obejít. Neřešil strategii, tabulky, body ani pavouka turnaje. Fotbal hrál výhradně pro radost a pobavení diváků
O čtyři roky později, na mistrovství v Chile v roce 1962 se, v té době dle mnohých nejlepší fotbalista světa, Pelé zranil ve druhém zápase základní skupiny proti Československu (0:0). Celá Brazílie upadla do zoufalství. Bez velkého Pelého to nepůjde! Garrincha ale jeho roli převzal. Ve čtvrtfinále vstřelil dva góly proti Anglii (3:1), v semifinále další dva góly proti Chile (4:2).
Ve finále Brazilci zvítězili nad Československem 3:1 a stali se podruhé v řadě světovými šampiony. I bez zraněného Pelého. Garrincha na tom měl obrovskou zásluhu. Byl vyhlášen nejlepším fotbalistou šampionátu a se čtyřmi góly se stal nejlepším střelcem brazilského týmu.
Pelé a Garrincha. Dva velcí brazilští fotbalisté. Přesto každý zcela jiný. Jako den a noc. Mladší Pelé byl ctižádostivý a svůj talent od mládí cíleně rozvíjel. Fyzicky byl také mnohem lépe disponovaný. Dodržoval životosprávu. Garrincha byl zdravotně hendikepovaný. A také svým způsobem bezstarostný a bezelstný člověk, který se celý život fotbalem především bavil. Profík Pelé a bohém Garrincha. Každý úplně jiný. Spolu jim to ale šlo náramně.
V národním týmu vytvořili obávanou útočnou dvojici. Hráli spolu za národní mužstvo osm let. Když oba v jednom reprezentačním dresu nastoupili, Brazílie nikdy neprohrála! Odehráli spolu bok po boku 40 zápasů, z nichž 36 vyhráli a 4 skončily remízou.
Pelého Brazilci dodnes uznávají jako krále fotbalu. Garrinchu ale zbožňovali pro jeho bezprostřednost, hravost a bezstarostnost. Na slavném stadionu Maracaná je po Pelém pojmenovaná šatna hostů, ta domácí nese Garrinchovo jméno.
Byl znám bouřlivým soukromým životem. Oženil se už v devatenácti letech se svou první láskou, teprve šestnáctiletou Nair Marques, tovární dělnicí z Pau Grande. Rozvedli se po šesti letech, v roce 1965. Měl několik dalších vztahů. Údajně zplodil nejméně čtrnáct dětí s různými ženami.
Jeho život silně ovlivnil bouřlivý vztah s o tři roky starší Elzou Soaresovou, velkou hvězdou brazilské samby, které se říkalo brazilská Tina Turner. Začali spolu chodit před mistrovstvím světa 1962 v Chile. Garrincha byl tehdy ženatý se svou první manželkou Nair, se kterou měl osm dětí!
Elza Soaresová byla v Brazílii módní ikonou a velmi populární zpěvačkou. Vášnivá a divoká romance mezi slavným fotbalistou a hvězdou samby se stala v zemi nesmírně sledovanou událostí. Veřejnost nazývala zpěvačku „ničitelkou manželství“.
Před mistrovství světa v Chile začal Garrincha vynechávat tréninky a přestal se soustředit na fotbal. Trávil čas se Soaresovou. Aby ospravedlnil svou nepřítomnost před trenérem Aymorem Moreirou a vedením federace, vymýšlel si zranění nohy. Tvrdil, že že si potřebuje odpočinout. Ve skutečnosti měl koleno v pořádku. Schovával se v domě zpěvačky. Skandál zašel tak daleko, že rozzuření fanoušci házeli kameny na dům zpěvačky v Riu.
Nakonec Garrincha slíbil, že pro vítězství na světovém šampionátu udělá maximum. A to také dodržel. Při zranění Pelého byl hlavním tahounem týmu a dokázal celé Brazílii, že jeho nová láska nezničila jeho velké fotbalové umění. O motivaci měl ostatně postaráno. Zpěvačka ho na šampionátu v Chile osobně podporovala přímo v hledišti stadionu.
Později se ní oženil. Jejich vztah trval více než 15 let a dopadl špatně. Garrincha v roce 1969 v opilosti způsobil autonehodu, při níž zemřela jeho tchýně, zpěvaččina matka. Nebyla to ostatně jeho jediná autonehoda, kterou kdy způsobil. Tato však zanechala hluboké jizvy na jejich vztahu.
Nakonec ho Elza opustila kvůli jeho násilnému chování pod vlivem alkoholu. Dožila se 91 let, zemřela v lednu 2022. „Legenda naší hudby… nefalšovaná, unikátní, nemající obdoby,“ řekl o ní bývalý fotbalista Pelé, který zemřel v prosinci téhož roku.
Garrincha
Garrincha celou kariéru strávil v Brazílii. V těch dobách ještě nebylo zvykem, jako dnes, aby nejlepší jihoameričtí fotbalisté odcházeli do klubů západní Evropy. Brazilské kluby nechtěly ani slyšet o tom, že by své hvězdy pustily do Evropy. Pořádaly častá evropská turné, kde na nich při přátelských zápasech vydělávaly (na tu dobu) velké peníze. I velký Pelé strávil nejlepší roky v brazilském klubu FC Santos. Do zahraničí odešel až na sklonku kariéry - do New Yorku Cosmos.
Garrincha většinu klubové kariéry prožil v brazilském klubu Botafogo de Futebol e Regatas. Sehrál v jeho dresu 581 ligových zápasů, ve kterých vstřelil 232 branek. V roce 1966, kdy už jeho kariéra po zranění uvadala, přestoupil do SC Corinthians. Později působil v kolumbijském klubu Atlético Junior de Barranquilla a po návratu do Brazílie ještě v Clube de Regatas do Flamengo a Olaria AC. Krátce hrál dokonce ve Francii.
Garrincha byl dlouho velkou hvězdou Botafoga. Hrál však často se sebezapřením a pod injekcemi. Když na evropském turné za brazilský klub nastoupil, ten inkasoval výrazně vyšší částky, než kdyby nehrál. Funkcionáři proto naléhali, aby nastupoval, i když nebyl zdravý. Klub z toho finančně výrazně profitoval, ale Garrincha sám z toho prý velké peníze neměl, neboť si výhodnější podmínky s klubem ani vyjednat neuměl. Tento přístup si časem vybral svoji daň. Musel na operaci velmi zničeného kolena. Pak už se do bývalé formy nikdy nedostal.
Za „Kanárky“ nastoupil do padesáti mezistátních utkání a vstřelil 12 gólů. Poslední utkání za brazilskou reprezentaci odehrál 15. července 1966 v Liverpoolu proti Maďarsku na MS v Anglii. Byla to vůbec první a jediná prohra, kterou v brazilském reprezentačním dresu za deset let svého působení na hřišti jako hráč zažil.
V tomto zápase Brazílii chyběl zraněný Pelé. Ten nakonec do třetího utkání skupiny proti Portugalsku nastoupil (na rozdíl od Garrinchy). Byl však pokopaný a nedoléčený z prvního duelu s Bulhary. Brazílie prohrála s výborným portugalským výběrem 1:3 a jela překvapivě domů už po základní skupině.
Po neúspěšném MS 1966 v Anglii mu už táhlo na 33 let. Do národního týmu se nevrátil. Hrál sice ještě dlouho, ale jeho kariéra šla rapidně dolů. Několikrát skončil, ale znovu začal hrát. Oficiálně kariéru ukončil až v roce 1973. Tedy ve 40 letech. V prosinci 1973 mu byl na rozloučenou uspořádán mezinárodní zápas mezi světovým výběrem hvězd pod hlavičkou FIFA a reprezentací Brazílie na stadionu Maracaná.
Po skončení kariéry se těžce vyrovnával se ztrátou popularity. Nedokázal najít adekvátní životní náplň. Zůstal navždy „velkým dítětem“. Uměl skvěle driblovat na hřišti. S míčem u nohy vyzrát na soupeře. V běžném životě byl však často bezradný. Neměl schopnosti na pokračování ve fotbale v jiné roli. Stát se trenérem či funkcionářem. Chybělo mu také vzdělání a finanční gramotnost pro mimofotbalové činnosti.
Nezvádal hospodařit s penězi. Byl dětsky důvěřivý. Jak to v podobných případech bývá, lepili se na něj pochybní lidé, kteří ho obrali o spoustu peněz. Jeho životospráva také nikdy nebyla příkladem profesionálního sportovce. Od dvanácti let byl vášnivým kuřákem. I v době, kdy hrál profesionálně, hojně holdoval alkoholu. Po kariéře v něm stále více hledal útěchu. V posledních letech života trpěl značnými depresemi a chátral fyzicky. Několikrát byl hospitalizován v léčebných zařízeních.
Zemřel v roce 1983 v pouhých 49 let na klinice v Rio de Janeiru. V naprosté chudobě. Na okraji společnosti. Jako těžký alkoholik. Zničený cirhózou jater. Brazilci mu tehdy vzdali velký hold. Ukázali, jak velkým byl pro ně hráčem. Jak moc ho milovali. Jeho pohřeb se konal na stadionu Maracaná, kam dorazilo hodně přes 100 tisíc lidí.
Legendární Pelé považoval Garrinchu za nejlepšího hráče, se kterým kdy hrál. O svém spoluhráči a příteli často mluvil v superlativech a zdůrazňoval, že bez jeho geniality by nikdy nezískal tři tituly mistra světa. Ke dvěma z nich mu Garrincha svými výkony významně pomohl.
O jeho fotbalových dovednostech se dodnes vyprávějí historky, které mohou znít některým později narozeným jako pohádky. Mohou se domnívat, že jsou silně přehnané. Proto bude nejlepší, když si připomeneme velké fotbalové umění brazilského fotbalisty v krátkém sestřihu. Ten hovoří za vše:
Další zdroje:
https://www.theguardian.com/football/2009/may/22/seven-deadly-sins-football-lust-garrincha-brazil
https://www.irozhlas.cz/sport_fotbal/fotbalovy-utocnik-garrincha-byl-v-brazilii-milovan-presto-skoncil-spatne_201301181238_jkanta
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-zemrela-zpevacka-elza-soaresova-40384762
https://cs.wikipedia.org/wiki/Garrincha
