Článek
Řada českých seniorů má dle reakcí v internetových diskuzích představu, že němečtí důchodci se mají fantasticky. Je to však pravda? Jaká je situace v Německu? Jak se liší od Česka?
Současný důchodový systém Německa je průběžný, který známe i z Česka. Jde o způsob financování důchodů, při kterém současní ekonomicky aktivní lidé svými příspěvky (např. prostřednictvím daní nebo odvodů na sociální pojištění) financují důchody lidí, kteří jsou již v důchodu. Systém nefunguje na principu individuálního spoření na vlastní důchod, ale na mezigenerační solidaritě. Lidé v aktuálně produktivním věku financují důchody generace starších občanů. Pokud těch produktivních ubývá a seniorů přibývá, začíná mít systém problém.
Německý důchodový systém tvoří tři pilíře:
Státní důchod
Je platný pro všechny zaměstnance a některé skupiny OSVČ. Příspěvek ve výši 19,5 % se dělí mezi zaměstnance a zaměstnavatele rovným dílem, OSVČ si mohou zvolit buď pevnou sazbu či procentuální část v závislosti na výši příjmů. Pevná sazba v roce 2024 činila 631,45 eur měsíčně (v zemích bývalého západního Německa) nebo 611,94 eur měsíčně (pro bývalé východní země). Procentuální sazba je 18,6 %.
Podnikový důchod
Jedná se o formu důchodového připojištění, kterou poskytuje zaměstnavatel. Jde o formu dobrovolnou. Benefit, který zaměstnavatel nabízí. U velkých německých firem bývá součástí vyjednaných podmínek mezi zaměstnavatelem a odbory. Existuje více variant. Nejčastější formou je penzijní nebo životní připojištění, na které přispívá zaměstnavatel. Jsou i jiné možnosti. V některých si například každý měsíc zaměstnanec část mzdy spoří přímo u zaměstnavatele. Ten pak zodpovídá za pozdější vyplácení, jakmile zaměstnanec dosáhne důchodového věku. Podnikový důchod je v Německu obvyklý hlavně u tradičních velkých firem. Výhodou druhého pilíře je jeho daňové zvýhodnění či možnost využití státní podpory.
Soukromý důchod
Třetí pilíř je nepovinný a funguje spíš jako spoření. Důchody vyplácené ze třetího pilíře nepodléhají zdanění. Soukromý důchod je častý u OSVČ.
Odchod do důchodu
V Německu, obdobně jako ve většině vyspělých zemích světa, se postupně prodlužuje doba odchodu do důchodu. Do starobního důchodu se odchází při dosažení 65 let věku, pro ročníky narozené v roce 1962 a mladší platí již 67 let. V roce 2031 se tak bude v Německu odcházet do řádného starobního důchodu v 67 letech. Do důchodu je možné i v Německu odejít dříve, v takovém případě je nutné počítat s krácením.
Starobní důchod v Německu se zdaňuje
Průměrná hrubá penze se v roce 2024 pohybovala kolem 1.550 eur. To však platí pouze pro ty, kteří přispívali do penzijního fondu déle než 35 let. U ostatních obyvatel se pak jedná o nižší částky. Dále je ale třeba zdůraznit, že německý starobní důchod se (na rozdíl od toho českého) zdaňuje.
Všechny státní důchody v Německu, které přesáhnou nezdanitelné minimum, podléhají daňové povinnosti. Podnikové důchody ve druhém pilíři podléhají dani úplně celé. Výše zdanitelné části důchodu závisí na tom, od kdy důchod dotyčný pobírá. Výše uvedených 1.550 eur (tedy cca 38.750 Kč) je tedy hrubý průměrný důchod. Na to se někdy při porovnávání zapomíná. Ve skutečnosti je v Německu čistý průměrný starobní důchod 1.054 eur měsíčně (tedy cca 26.350 Kč).
Rozdíly v důchodech
Také v Německu jsou v důchodech značné rozdíly. Nerovnost existuje nejen mezi příjmovými třídami, ale také mezi pohlavím. Zatímco muži v průměru dostávali vloni 1.295 eur měsíčně, ženy dostávaly čistý důchod v průměru jen 863 eur. Důvodem je krátká historie zaměstnání žen, která byla u starších generací běžná. Ženy platily do penzijního fondu pouze do doby, než se jim narodilo první dítě. Poté z pracovního světa úplně vypadly, nebo se vrátily na částečný úvazek. Druhým důvodem jsou mnohdy vysoké mzdové rozdíly. Situace se ale v tomto směru postupně zlepšuje.
Průměrný německý a český důchod a průměrná německá a česká mzda
Průměrný český starobní důchod v roce 2024 byl 20.633 Kč. Pokud tedy srovnáváme čistý průměrný důchod v obou zemích, tak ten německý je o 28 % vyšší než český. To je sice značný rozdíl, na druhou stranu to asi není tolik, jak se někteří Češi někdy domnívají.
Mezi průměrnými důchody v obou zemích je menší rozdíl než v průměrných mzdách. Průměrná mzda v Německu je jednou z nejvyšších v Evropě. Samozřejmě jsou zde rozdíly (někdy i značné) v platech a mzdách různých profesních skupin. Navíc se liší dle spolkových zemí. V původních oblastech bývalé Německé demokratické republiky jsou stále v průměru nižší platy a mzdy (a samozřejmě i důchody) než v západní části. V Česku jsou ale podobné rozdíly mezi regiony také.
Tedy zatímco průměrný německý důchod je o 28 % vyšší než český, průměrná německá mzda je vyšší než česká o 53 %.
Bydlení
Češi žijí častěji ve vlastním. Nemovitost k bydlení vlastní skoro 79 % obyvatel České republiky. Díky prodeji bytového fondu po roce 1989, restitucím a dědictví, a také výhodným hypotékám v minulých letech, má mnoho Čechů vlastní dům či byt. V Česku je tak značné množství „chudých milionářů“. Tedy lidí, kteří si stěžují na špatnou životní úroveň, např. nízký plat, mzdu či důchod, ale zároveň jsou vlastníky domu či bytu. V některých případech velkého, v kterém dříve pobývala celá jejich rodina a dnes v něm žijí jeden či dva senioři.
Vzhledem k velkému růstu cen nemovitostí se možnosti mladých Čechů bohužel změnily k horšímu. Na splácení hypotéky, tedy byt či dům v soukromém vlastnictví, už dosáhne výrazně méně lidí. Česko patří v Evropě už k zemím s nejmenší dostupností pro koupi vlastního bydlení.
V Německu vlastnilo svůj byt či dům v roce 2020 jen zhruba 50 % obyvatel. Němci tedy žijí hodně také v nájemním bydlení, jehož ceny jsou s Českem takřka srovnatelné. Pro Němce tedy vzhledem k vyšším příjmům výhodnější. I když rozdíly mezi méně a více atraktivními lokalitami, také městem a venkovem, jsou pochopitelně značné (jako v Česku). Je tedy nutné vždy porovnávat obdobnou atraktivitu lokality v Česku a Německu.
Energie, potraviny, služby
Situace kolem cen energií je nyní poněkud nepřehledná. V poslední době dochází k cenovým posunům. Nicméně elektřina v Německu je spíše dražší než v Česku. Ostatně rozhodnutí Německa odstavit jaderné elektrárny v poslední době kritizují také jeho sousedé ze Švédska a Norska, kteří se potýkají s dramatickým nárůstem cen elektřiny.
Ceny potravin a drogerie jsou v Německu v průměru obdobné jako v Česku. I když se mnou možná někdo nebude souhlasit. A bude také zmiňovat vyšší kvalitu potravin. To však neplatí plošně. Záleží totiž na nákupním košík každého z nás. I v Česku se prodávají kvalitní potraviny.
Něco je skutečně díky strategii obchodníků dražší v Česku, často se jedná zejména o značkové výrobky (viz známé příklady Nutelly či Pilsner Urguell). Něco je naopak dražší v Německu. Obvykle jde o základní potraviny. Tedy výrobky, které jsou v Česku velmi často ve výrazných slevových akcích. Mnohdy za ceny, za které je v Německu nekoupíte. Pokud člověk kupuje opravdu jen základ, nakoupí většinou levněji v Česku.
Výrazně dražší jsou v Německu snad všechny typy služeb a dopravy. Stačí si porovnat ceny v cukrárnách, kavárnách, restauracích, hotelech, u kadeřníka, ceny řemeslníků. Ceny a sazby jsou v Německu obvykle vyšší. I když už o něco méně než v minulosti, protože v Česku šly v po-covidové době také nahoru.
Závěr
Jistě není překvapením, že průměrný německý důchodce se má lépe než český. Na druhou stranu není to „železné pravidlo“. Je třeba konstatovat, že řada z těch německých se nemá tak skvěle, jak si někteří čeští senioři představují. Chudší Němci také musí v důchodu hodně počítat, aby vyšli. Jsou to zejména ti, kteří nemají opracovaný požadovaný počet let, pracovali v méně lukrativních profesích či mají pouze státní starobní důchod. Jak už bylo řečeno, hůře jsou na tom také v průměru ženy. Samozřejmě také hodně záleží na tom, jaké mají senioři bydlení a náklady na něj, poplatky spojené s energiemi, zda žijí sami či v páru. To má ale vše obecnou platnost.
Důvod, proč se někteří němečtí senioři mají velmi dobře a život v penzi si užívají, například hodně cestují, tkví hlavně ve faktu, že mnoho Němců v penzi nepobírá jen státní starobní důchod. Mysleli na „zadní kolečka“. Němci jsou ve větší míře zvyklí si podstatnou dobu produktivního věku spořit na důchod ještě jinými formami, s kterými jim pomáhá mnohdy i jejich zaměstnavatel. Proto se pak mají v penzi výrazně lépe.
Zdroje: