Hlavní obsah
Sport

Nejlepší Hložek. Nejhorší Šulc a Červ. Jak si vedli Češi s Chorvatskem

Foto: Tomáš Půrok, se svolením

Ilustrační foto

První půle byla slabá. Druhá už naznačila, že český tým má na víc. Chorvaté zvítězili zaslouženě, ale při troše štěstí mohl český výběr bodovat. V druhé půli působil jeho výkon sympatickým dojmem. Jak lze hodnotit jednotlivé hráče?

Článek

Brankář Lukáš Horníček obstál. Působil jistým dojmem. Dobře hrál nohama, čímž pomáhal obráncům. Vytáhl několik výborných zákroků, kterými tým podržel. Při prvním gólu Modriče byl bez šance. Střele byla navíc tečovaná. Při druhé brance Pašaliče mu chyběl kousek štěstí, aby míč chytil či vyrazil, propadl mu mezi nohama za lajnu, ale nelze ho z toho vinit, bylo to z bezprostřední blízkosti.

V bráně každopádně problém nemáme. Vedle Horníčka jsou tu i Kinský a Kovář, v české lize navíc Markovič či Zadražil. Je z čeho vybírat.

To nelze říct o postu pravého beka, kde nastoupil, dnes už veterán Vladimír Coufal, nejzkušenější muž sobotního výběru, proto také kapitán. Snažil se velmi, dal do toho jistě všechno, ale má své limity, občas chyboval a před druhým gólem prohrál klíčový souboj.

Cením si toho, že chce týmu ještě pomoci. Nevzdal se reprezentace, i když už si své odehrál a mohl by se soustředit pouze na Bundesligu. Místo toho, aby si udělal volno, jde znovu „s kůží na trh“. Na nejvyšší úrovni ale už nestíhá. Navíc těžší soupeři - Španělsko a Anglie - teprve čekají.

Robin Hranáč v úvodu sezony v klubu moc nehraje. V Hoffenheimu proseděl poslední tři utkání pouze na střídačce. Nebýt omluv, nejspíš by v základní sestavě nebyl. Ale v defenzivě obstál. Hrál jednoduše. Nic moc nevymýšlel. Snažil se si nekomplikovat život.

Štěpán Chaloupek se opět, jako ve Slavii, bohužel nevyvaroval chyb v rozehrávce. Tentokrát ale nebyly naštěstí tak fatální. Jinak v defenzivě předvedl velmi dobrý výkon. Odebíral často čistě míče soupeřům, které dokázal předskočit. Snažil se i podpořit útočné snažení.

Post levého beka je dlouhodobě v nároďáků nejvíce problémový. Kandidátů je tradičně velmi málo. Někteří, jako David Jurásek a Matěj Ryneš, bývají často zranění. Nováček Jiří Sláma byl v nesmírně těžké pozici. Do nominace se dostal až po řadě omluvenek. V 27 letech je to sice zkušený ligový fotbalista, ale mezinárodně toho za sebou ani na klubové úrovni mnoho nemá.

Tohle byl velmi těžký debut v reprezentaci. Je to zcela jiný fotbal, než česká liga. Nelze ani na chvíli zaváhat. A to se Slámovi nepovedlo, ač se celý zápas moc snažil. Druhý gól jde za ním, když situaci podcenil a o blízkosti útočníka soupeře za sebou nejspíš ani nevěděl. Prohraný souboj, a rozhodující gól z něj, Slámovo celkové hodnocení, stejně jako Coufalovo, bohužel sráží do podprůměru.

Lukáš Červ moc bojoval, hrál velmi důrazně, jak je jeho zvykem. Hodně toho oběhal. Ale také chyboval při přebírání míče a v přihrávkách. Na tuto úroveň má bohužel technické i herní nedostatky, malý přehled ve hře. To ho limituje. Pokud se mu nepodaří dát míč včas od nohy spoluhráči, hrozí to jeho ztrátou a útokem soupeře na českou bránu. Pro mě byl Červův výkon jedním z nejslabších v českém týmu.

Nováček Lukáš Amboz, 22letý fotbalista belgického Anderlechtu, který v minulosti prošel také pražskou Slavií, ale dospělý fotbal v Česku nikdy nehrál, byl naopak pozitivním zjevením. Ukázal bezesporu potenciál. I to, co řadě českým fotbalistům schází. Nepřekází mu míč a zvládá to s ním i v rychlosti. Určitě jedna z pozitivních zpráv sobotního vystoupení českého týmu.

Michal Sadílek si svůj průměr odehrál. Vypomáhal stoperům v defenzivě. Snažil se také míče rozehrávat. Udržel standard své výkonnosti, i když je limitován obličejovou maskou kvůli zlomenému nosu, což jistě není nic příjemného. Je třeba ocenit, že omluvenku neposlal a chtěl reprezentovat i za této situace. Jedinou kaňkou na jeho výkonu byla hrubka v závěru, kdy jim chybnou rozehrávkou přihrál do šance.

Adam Karabec předvedl rozporuplný výkon. Typický pro jeho celou kariéru. Má své záblesky geniality, ale také o něm někdy dlouhé minuty v utkání vůbec nevíte. A to platí i pro sobotní zápas, v kterém navíc chybou v rozehrávce pomohl Modričovi k vedoucímu gólu Chorvatů. Pak to odčinil chladnokrevným proměněním šance po přihrávce od Hložka na 1:1. Celkově je to ale z jeho strany málo. Na této úrovni nelze mít ve hře taková „hluchá místa“. Navíc hra u lajny mu tradičně nesedí.

Pavel Šulc má stále daleko do formy, s kterou odcházel z Plzně do Lyonu, a kterou tam úspěšně prodával první měsíce. Nelze mu upřít snahu a aktivitu. V klíčových okamžicích, kdy měl jít český tým do otevřené obrany Chorvatů, ale kazil přihrávky a odevzdával míč soupeři. Chybí mu bývalá jistota projevu a sebevědomí. Celkově bohužel slabý výkon.

Adam Hložek byl naopak pro mě nejlepším hráčem českého výběru. Byl aktivní. Zdravě drzý. Dobře si nabíhal. Odstavoval obránce, kryl si míč. Necentroval jen naslepo do vápna. Snažil se adresně hledat spoluhráče. Přihrál na dva góly, Karabcovi a Radostovi. Ten druhý bohužel pro ofsajd neplatil.

Střídající hráči:

Matěj Radosta mohl při svém debutu dvakrát skórovat. První situaci zbrkle nezvládl. Škoda. Byl to klíčový moment utkání. Český tým mohl jít do vedení. Kdyby proměnil, byl by to jiný zápas. Druhou situaci si už pohlídal lépe a zakončení zvládl. VAR bohužel gól zrušil pro předchozí Hložkův ofsajd.

Martin Šubert byl dalším debutantem. Za šestnáct minut se ale do hry moc nedostal. Alex Král šel do hry místo Červa. Měl vyplnit místo mezi stopery, což se mu celkem dařilo. Ondřej Zmrzlý a Václav Sejk hráli krátce, proto nejsou nehodnoceni.

Foto: Светлана Бекетова/CC BY-SA 3.0 GFDL/Wikimedia Commons

Luka Modrič ukázal v sobotu v Praze, že je i v 41 letech stále Pan fotbalista

První půle byla z českého pohledu velmi defenzivní. Tým, který hrál spolu poprvé, se seznamoval. Nováčci zjišťovali, o čem fotbal na této úrovni je. Nebylo to dobré. Ale také to nebyl úplný průšvih. Naštěstí poločas skončil bez branek. V druhé půli odehrál - na své poměry - český tým slušnou partii. Snažil se o rychlý přechod do útoku a kombinace. Dalo se na to koukat. A to je, po tom, co jsme viděli na světovém šampionátu, pozitivní zpráva.

Těžší soupeři v Lize národů ale ještě čekají. Chorvaté jsou jistě stále velmi dobří, ale hra jejich vyzrálého týmu řady třicátníků není zrovna nejrychlejší. Anglie a Španělsko bude ještě vyšší level a mnohem rychlejší fotbal, při kterém se zaváhání a chyby trestají góly.

Liga národů je pro český tým velkou školou. Dopředu je jasné, že v konkurenci TOP reprezentací mnoho šancí na body nemáme. Jestli získáme či nezískáme nějaký bod, vlastně ani není až tak podstatné. Jde o to neudělat ostudu a předvést v rámci možností, že nemusíme je pasivně bránit, ale umíme také hrát fotbal. Ukázat nový směr, kterým by se měl tým ubírat. V sobotu se to v druhé půli celkem dařilo. S Angličany a Španěly to bude ale ještě těžší.

Tato utkání by měla sloužit k tomu, aby nový španělský kouč poznal, kteří hráči chtějí reprezentovat, na co mají a co pro to jsou ochotní udělat. Na kom a na čem lze do budoucna stavět. V kvalifikaci na EURO 2028, která začne v březnu příštího roku, se už potkáme také s týmy, které bychom měli porážet. Tam teprve uvidí, jestli snažení španělského kouče Santi Denii a jeho realizačního týmu přináší nějaké ovoce.

Zdroj: přímý přenos ČT Sport

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz