Článek
Moje letošní zkušenost je z chorvatských letovisek Tribunj a Vodice. Nepopírám, že situace v jiných městech může být samozřejmě trochu odlišná. Někde jsou třeba ceny vyšší, jinde naopak nižší. Tak to bývá.
Obecně určitě platí, že v Chorvatsku je dráž než bývalo v před-covidové době. To asi už nikoho nepřekvapuje. Situace v Chorvatsku je podobná jako v celé Evropě. Zdražilo se prakticky všude. Důvody jsou známé: covid, válka na Ukrajině, ekonomická krize, inflace…
Ceny vzrostly v Chorvatsku už vloni. Ostatně jako v Česku. Dá se říct, že v Chorvatsku bývalo vždy v minulosti o něco dráž než v Česku. Tento poměr ve většině také zůstal zachován, „jen“ se hladiny posunuly na vyšší hodnoty. Jsme na dovolené ve stejném letovisku jako vloni. Oproti minulému roku jsme zatím nezaznamenali nějak výrazný cenový posun.
Většina turistů, která přijíždí do Chorvatska, nemá hotelovou stravu. Ti, kteří nevaří, nebo jen málokdy, navštěvují tedy více či méně místní restaurace a fast foody. Proto se podívejme, jak se změnila situace v restauracích. V lokalitě, kde my v těchto dnech pobýváme, jsou oproti minulému roku ceny v námi navštívených restauracích jen mírně vyšší. Zhruba tak o jedno euro, tedy cca 25 korun, na jednom hlavním jídle.
Pár příkladů cen z jedné místní restaurace velmi slušné úrovně s ochotnou obsluhou:
Výborná a opravdu velká a vydatná pizza z kamenné pece, dle druhu od základní verze typu Margherita až po velmi speciální varianty, stojí nyní od 10-14 eur, tedy od 250 do 350 korun. Vloni to bylo ve stejné restauraci 9-13 eur, tedy 225-325 korun.
Velká porce chorvatské „klasiky“ čevapčiči s hranolkami či vařenými bramborami, ajvarem, zelným salátem 10 eur, tedy zhruba 250 korun. To se nezměnilo.
Další místní „klasika“ pljeskavica plněná sýrem s hranolkami nebo vařenými bramborami, ajvarem, zelným salátem 13 eur, tedy cca 325 korun. Vloni 12 eur. Velmi dobré. Porce opravdu velká.
Lignje na žaru (viz foto níže) s hranolkami či bramborami, chlebem z domácí pece, zelý salát 17 eur, tedy zhruba 425 korun. Výborně připravené na grilu. Porce opravdu vydatná.
Risoto, lasagne a těstoviny se v restauraci pohybují na 12-13 eurech, tedy 300-325 korunách.
Hamburger s hranolkami vyjde v restauraci na 11-12 eur, tedy zhruba 275-300 korun. Ve fast foodu 5,50-6 eur, tedy 138-150 korun.
Cena hovězích steaků začíná na 27 eurech. Tedy cca 675 korunách. Steak z hovězí svíčkové však dnes stojí v české restauraci na lepší adrese také často 600 korun a více.
Lignje na žaru
V jiné místní restauraci jsme narazili na trošku vyšší ceny. Ale byly tam vyšší i vloni. Chorvatský základ, který nemůže nikde chybět, tedy čevabčiči a pljeskavica za 12 a 13 eur, lignje na žaru 19 eur, hovězí steak 30 eur.
2 dcl poměrně kvalitního bílého vína stojí v restauraci či kavárně obvykle 4 eura, tedy cca 100 korun. Pokud chcete opravdu vysokou kvalitu, pak se taková sedmička vína pohybuje v úrovni 30-35 eur. Tedy 750-875 korun.
Sklenka Prosecca 0,15 l vyjde obvykle na 4,30 eur, tedy cca 108 korun.
Perlivá či neperlivá stolní či minerální voda se pohybuje od 3,80 do 4,40 eur, tedy zhruba 95 do 110 korun. Někde je to však za lahev 0,75 l, jinde za 1 l.
Čepované pivo se v místních restauracích pohybuje obvykle mezi 3,5 - 4 eury, tedy mezi cca 88-100 korunami za 0,5 litr. Pivo ale bylo v Chorvatsku vždy o poznání dražší než v Česku. Ostatně i přes výrazné zdražení piva v českých restauracích v poslední době, na které často silně žehráme, je pořád ve většině evropských zemí čepované pivo v restauracích dražší než v Česku. Někde i podstatně. Zdražilo totiž prakticky v celé Evropě.
Chorvati nejsou typicky pivním národem. Většina místních pije v restauracích stále lahvové Karlovačko, přestože je k mání i čepované pivo. To pijí většinou jen turisté. Dominují tradiční místní značky Karlovačko a Ožujsko. Osobně jsem si je moc nezamiloval. Jsou to taková „euro-piva“ na žízeň, ale opravdu dobré pivo se zajímavou nahořklou chutí to není. K vidění jsou ale sem tam také jiná čepovaná piva.
Jedna restaurace s českou obsluhou ve Vodici má v nabídce dvě čepovaná piva českého původu: Staropramen a Pilsner Urquell. Půllitr čepovaného Staropramenu vyjde na 3,5 eur, tedy asi 88 korun. Plzeň na 4 eura, tedy zhruba 100 korun. Vloni tu byla Plzeň za 3,5 eura. Tedy nárůst o cca 13 korun. Může se to zdát hodně, ale plzeňské výrazně podražilo i v Česku a v centru Prahy v turistických restauracích stojí také mnohde stovku a více. Ostatně při nedávném MS v hokeji bylo plzeňské ve fan zóně před halou v Praze i Ostravě za 110 korun.
Káva je v Chorvatsku v restauracích a kavárnách stále docela levná. Espresso či Espresso lungo se pohybuje většinou mezi 1,80-2 eury, tedy 45-50 korunami. Cappuccino nebo Latte Macchiato 2,40 eur, tedy cca 60 korun. Čaj 2 eura, tedy 50 korun.
Jasně, před dvaceti roky stálo espresso 6 kun, tedy v přepočtu kolem 21 korun. Pivo stávalo v restauracích 12-15 kun, tedy 42-53 korun (i tenkrát bylo oproti tehdejší ceně piva v českých restauracích výrazně dražší). Byla však jiná doba, nižší mzdy v Chorvatsku i Česku. Před covidem, krizí, válkou, inflací…
Jedna poznámka na téma „káva“. V Chorvatsku se mi ještě nikdy nestalo, že by byl problém s její kvalitou. To bohužel stále není možné říct o všech českých restauracích a kavárnách, kde občas ještě dostanete za poměrně vysokou cenu nedobrou kávu. Třeba „jen“ proto, že se obsluha o kávovar špatně stará.
V Chorvatsku je však potřeba dát si kávu včas. Je běžné, že vám v zařízení, které má otevřeno do 23 hodin, řeknou o hodinu dříve na vaši objednávku kávy, že se omlouvají, ale kávovar se už čistí a kávu vám nemohou udělat. Prostě zvykem je tu pít kávu hlavně po ránu a přes den. Moje žena, navyklá na to dát si nejednu kávičku klidně i pozdě večer, už to ví.
Jen pro ilustraci, malá večeře ve dvou, která obsahovala dvě hlavní jídla (ligne na žaru a pljeskavicu), dvakrát 2dcl vína a 0,75 l stolní vody vyšla na 42,4 eur, tedy zhruba na 1.060 českých korun.
Ceny míchaných nápojů typu Cuba Libre, Sex on the Beach, Margarita, Mojito jsou mezi 7-7,50 eury, tedy 175-188 korunami. V Česku v poslední době velmi oblíbený Aperol spritz se tu dá pořídit za 6,50 eur, tedy cca 163 korun.
Samozřejmě, i když se to netýká přímo restaurací, nemohu zapomenout na cenu zmrzliny, která Čechy vždy zajímá. Osobně si dám místo zmrzliny raději nějaký drink, ale chápu… Z toho, co jsem dosud u místních zmrzlináren viděl, tak se tu cena za kopec ustálila na úrovni 2,5 eura.
Záměrně ale píšu „kopec“, nikoliv kopeček zmrzliny, jako tomu bývá většinou v Česku. Chorvatský kopec vypadá asi jako dva české kopečky. Tedy v přepočtu zhruba 63 korun za opravdu veliký kopec zmrzliny. To snad pořád není nic dramatického. Na výletě v Českém Krumlově stál už vloni kopeček zmrzliny v centru na náměstí 100 korun.
Řekl bych z dosavadní zkušenosti, že ceny v Chorvatských restauracích jsou podobné těm v českých. Nebo jen o něco málo vyšší. Pokud tedy nebudeme řešit cenu piva a budeme porovnávat večerní nabídku jídel. Nikoliv levnější česká restaurační obědová meníčka v pracovních dnech. Srovnávat se musí také obdobná atraktivita lokalit. Tedy trochu větší chorvatské přímořské letovisko kupříkladu s atraktivními turistickými českomoravskými místy typu Lednice, Lipno či Český Krumlov.
Samozřejmě nelze zevšeobecňovat. Tak jako jsou velké rozdíly v kvalitě a cenách v restauracích v Česku, jsou i v Chorvatsku. Vždy je vhodné dopředu si o místu, kam vstupuji, něco zjistit. Tedy i o restauraci. Chorvatské restaurace mívají uvedené ceny na vývěsce či stojánku u vchodu. Takže se s nimi lze předem aspoň rámcově seznámit už před vstupem a nebýt pak nemile překvapen výší účtu.
Proto moc nechápu články, které se každoročně objevují o tom, že turisté byli napáleni a zaskočeni v nějaké chorvatské restauraci vysokými účtovanými cenami. Měl bych přece vždy dopředu vědět, co a za kolik si objednávám. Pokud si nechávám něco doporučit od číšníka, není nic špatného zeptat se také, co mě to bude stát. Pokud to nevím, riskuji, že si „naběhnu“. Nejen v Chorvatsku.
V chorvatských kavárnách, plážových barech a bistrech bývá nabídka nápojů s cenami zase položená na stolcích. Některá „pokroková“ zařízení na nich mají také QR kódy, tedy možnost stáhnout si nabídku s cenami do mobilu. V kavárnách, barech a bistrech je také obvyklé, že obsluha přináší s každou objednávkou rovnou vyjetou papírovou účtenku a nechá ji na stole. Tedy průběžně víte, za kolik to máte. Platíte ale až na konec. Všechny objednávky dohromady.
Ceny už jsou pouze v eurech. Překlenovací loňské období, kdy byly povinně uváděny v kunách i eurech, i když platit už se dalo pouze eury, skončilo. Dnes je to už jen dobrovolné. Zdá se, že na euro si místní rychle zvykli. Všude, kde jsme byli, byly ceny uváděny už pouze v eurech.
Novinkou od začátku tohoto roku je, že spropitné lze už hradit také platební kartou, což dříve nešlo. S platností nového zákona je to možné. Bezhotovostní placení se v Chorvatsku už hodně rozšířilo. Dnes je to samozřejmost nejen ve velkých supermarketech a nákupních centrech, ale i v lepších restauracích i mnoha malých obchůdcích, nejen s potravinami, ale třeba dárkovými předměty. Před placením se v restauraci obvykle automaticky, jako v Česku, zeptají, jestli cash či card.
Vždy však platí, nejen v Chorvatsku, že by člověk neměl nic „kupovat naslepo“. Vyplatí se předem si zjistit recenze na internetu. Avšak pozor, recenze z minulého roku už nemusí být směrodatné. V sezonní restauraci může být letos třeba úplně jiný personál, včetně kuchaře. Je tedy dobré se řídit jen „čerstvými“ recenzemi z toho roku. Nebo ještě lépe doporučením místních, kteří obvykle vědí, kde to dobře funguje a nasměrují vás do nějakého rodinného podniku.
Často není dobré chodit do restaurací v „prvním sledu“. Tedy na hlavní třídě v samém centru města. Ty bývají zaměřené výhradně na turisty a někdy předražené. V restauraci v zapadlé uličce o pár desítek metrů dál, kam chodí i místní lidé, to může být často levnější, přitom kvalitnější, klidnější, s lepší atmosférou a milejší obsluhou.
Většina personálu chorvatských restaurací má Čechy jako hosty ráda. Doby, kdy „obskakovali“ přednostně Němce, protože věděli, že ti utratí, a měli zkušenost, že někteří Češi sedí celý večer u jednoho piva, jsou dávno pryč. Tehdy, před lety, jsme skutečně museli druhou objednávkou dokazovat, že jsme jiní a nebudeme „cucat“ jedno pivo či víno celý večer a blokovat jim stůl. Ale při druhé návštěvě už nás poznávali a vše bylo v pohodě.
Tohle „dokazování“ už ale dávno odpadlo. Chorvaté vědí, že mezi českými turisty je poměrně dost těch, co v restauracích utrácí velmi slušné peníze. Takže se k nám chovají rovnocenně a přátelsky, jako k západním hostům. Ostatně Češi jsou velmi častými hosty, málokdy se v chorvatské restauraci stane, že by kolem vás poblíž nějací neseděli.
Máme zkušenost, že přátelsky se v restauracích chovají také k psím mazlíčkům. Nemáme už druhým rokem, co jsme opět vyrazili na dovolenou s naším psem, jedinou špatnou reakci. Stejně jako je dnes už zvykem v mnoha českých restauracích, i v Chorvatsku často automaticky přinesou pro psa misku s vodou. Pokud to neudělají hned sami a požádáte je o to, není s tím problém.
Je tedy v Chorvatsku draho či nikoliv?
Na to asi není jednoznačná odpověď. Zaleží na úhlu pohledu každého. Pokud je pro někoho v současnosti hodně draho v Česku, bude pro něj pochopitelně o to dráž v Chorvatsku. Pro mě, jako „příslušníka“ české střední třídy, je tu přijatelně a příjemně. Jsem na dovolené, tak nepočítám každou korunu. Naopak jsem srozuměn s tím, že „to bude něco stát“.
Kdybych jel třeba na čtrnáct dní na Lipno a chodil denně večer do restaurací, jako v Chorvatsku, utratil bych možná ještě víc. Také apartmán v této kvalitě by tam byl dražší. Jasně, mohl bych jet all inclusive třeba do Egypta a vyšlo by mě to levněji. Chápu ty, co tam jedou. Přeji jim, aby si to užili.
Dovolenou v Chorvatsku si většina turistů, tedy těch co nejezdí s cestovní kanceláří do hotelu, skládá sama. Rozhoduje si formu dopravy, ubytování i stravování. Není to zájezd od cestovky s full servisem, hotelové all inclusive, kde máte vše předem dané a nemusíte, když nechcete, navíc už nic vydat. Bydlíte-li v Chorvatsku o dovolené v soukromí, je na každém, jak velkoryse to finančně pojme. Kolik chce a může utratit. Jak často chodí do barů, kaváren a restaurací, a kolik peněz tam nechá. Svobodná volba.
Hezkou dovolenou všem!
