Článek
Dle informací Českého statistického úřadu se počet obyvatel Česka v průběhu roku 2022 zvýšil o 310,8 tisíc a dosáhl 10,8 milionu. Vliv na to měl zejména příchod osob z válkou zasažené Ukrajiny. Přirozená obměna populace Česka byla však v záporných číslech. Počet zemřelých obyvatel převýšil počet narozených dětí o 18,9 tisíce. Struktura příchozích osob ze zahraničí podle pohlaví a věku se výrazně odlišovala od předchozích let a ovlivnila i celkové složení populace Česka. Přicházejícími z Ukrajiny byly především ženy v produktivním věku s dětmi. Proto poprvé od poloviny 80. let došlo k meziročnímu poklesu podílu seniorské části populace. Zastoupení dětské populace a populace v produktivním věku mírně vzrostlo.
Koncem roku 2022 dosáhl počet cizinců legálně pobývajících na našem území rekordního počtu 1,16 mil. osob. Jejich podíl na celkové populaci tak vzrostl na 10,3 %. Přes 600 tisíc cizinců pocházelo z Ukrajiny. Občané Ukrajiny k nám začali přicházet již počátkem 90. let minulého století zejména za prací. Válka tento počet výrazně navýšila. Mezi Ukrajinci v Česku výrazně převažují ženy, jejich podíl dosahuje 58 %. Věková struktura ukrajinské populace na území ČR je odlišná od české populace. Mezi občany Ukrajiny v Česku jsou významněji zastoupeny také děti. Jejich podíl činí 21 %. Naopak podíl osob v důchodovém věku je velmi nízký.
Ukrajinci tvoří tradičně významnou skupinu na našem trhu práce. Ke konci roku 2022 evidovaly úřady celkem 270 tisíc ukrajinských občanů-zaměstnanců. 31 tisíc občanů Ukrajiny mělo v Česku živnostenské oprávnění. Když odečteme děti a seniory, více než 60 % dospělých, legálně pobývajících občanů Ukrajiny na našem území, v roce 2022 oficiálně pracovalo. Údaje za rok 2023 ještě nejsou k dispozici, ale dá se očekávat, že počet pracujících bude vyšší. Není to tedy tak, že bychom všechny migranty z Ukrajiny „živili“, jak někdy od některých lidí slýcháme. Značná část občanů Ukrajiny pracuje a přispívá do českého systému. Tedy i na důchody současným českým seniorům.
Migrační vlna z Ukrajiny tak lehce zbrzdila stárnutí obyvatelstva země. Průměrný věk obyvatel České republiky, plynule rostoucí od počátku 80. let 20. století, se v roce 2022 meziročně malinko snížil na 42,6 let. Během posledních deseti let se však zvýšil o 1,3 roku. Počet živě narozených meziročně výrazně poklesl o 10,5 tisíce. Úhrnná plodnost se snížila na 1,6 dítěte připadajícího na jednu ženu reprodukčního věku. Mezi chlapci narozenými v roce 2022 bylo nejvíce Jakubů, mezi dívkami pak Elišek. Jakub je přitom nejoblíbenějším jménem už 12 let po sobě a Eliška o jeden rok méně. Dlouhodobě nejoblíbenějším jménem je Jan, který byl loni mezi chlapci na druhé příčce.
Údaje za 1.-3. čtvrtletí roku 2023 ukazují, že se počet obyvatel České republiky během prvních devíti měsíců roku zvýšil o 54,7 tisíce na 10,88 milionu. To je určitě příznivá okolnost. Jsou to vesměs lidé, kteří přišli do Česka pracovat. Firmy a další organizace je potřebují, protože nedokážou zaplnit pracovní místa z českých zdrojů. Nepříznivá čísla jsou však opět v kolonce nově narozených dětí. Od ledna do září 2023 se narodilo 69,2 tisíce dětí, meziročně o 8,6 tisíce méně. Počet zemřelých dosáhl 82,6 tisíce. Bylo to o 5,8 tisíce méně než ve stejném období roku 2022, což je samozřejmě příznivá skutečnost. Nicméně v Česku se rodí výrazně méně dětí, než kolik lidí ze světa odchází.
Základním rysem dalšího demografického vývoje bude výrazné stárnutí obyvatelstva. Demografický vývoj v příštích desetiletích bude dle odborných predikcí charakterizovat nepřetržitá převaha zemřelých obyvatel nad počtem živě narozených dětí. Do konce roku 2050 klesne počet obyvatel Česka na necelých 10,69 milionu. Pokud nepřijdou nějaká zásadní opatření, která by trend změnila, nejvýraznější úbytky lze pak očekávat v průběhu 60. let 21.století.
Trvalým rysem populačního vývoje v příštích 35 letech bude nárůst počtu obyvatel ve věku 65 a více let. Počet seniorů činí zhruba 2,3 milionu. Do konce 50. let se dle prognóz vyšplhá na zhruba 3,25 milionu. Česko tedy čeká v příštích 30-35 letech nárůst o skoro milion seniorů. V polovině století by nejpočetnější skupinu obyvatel měly představovat silné ročníky „Husákových dětí“, které budou v té době patřit již mezi sedmdesátníky. Opačným směrem se bude časem vyvíjet počet i podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let. Největší úbytky se očekávají na sklonku 30. let a v první polovině 40. let.
Budeme-li mít čím dál více seniorů a čím dál méně lidí produktivního věku, kteří budou odvádět peníze do systému, bude čím dál větší problém ho udržet a ufinancovat. Lidé, kteří celý život pracovali, platili daně a peníze do zdravotního a sociálního pojištění, mají oprávněný pocit, že mají nárok na důstojný důchod. „Vždyť jsme se něco nadřeli,“ říkají. Někteří mají ale také mylný dojem, že „tam ty jejich peníze“, když jdou do důchodu, na ně někde v systému státu čekají. Tak to ale není. Ty jejich peníze už „projedli“ předchozí generace seniorů. A to nemyslím nijak zle. To je prostě koloběh života.
Takto totiž funguje průběžný systém financování důchodů, kdy pracující lidé, kteří do důchodového systému přispívají, ať už jako zaměstnanci nebo OSVČ, financují penze svých spoluobčanů, kteří jsou právě teď v důchodovém věku. Důchody současných senioru jsou financovány z toho, co dnešní lidé v produktivním věku do systému každoročně dodají. Ti budoucí budou zase financování z toho, co dodají lidé, kteří budou v té době v produktivním věku. Když bude lidí v produktivním věku ubývat a seniorů přibývat, bude logicky méně peněz na výplatu důchodů. Důchody jsou už dnes největším mandatorním výdajem státu.
Naše země má v poslední době historicky nízkou nezaměstnanost a zároveň také historicky nejvyšší zaměstnanost. Analýza Mnisterstva práce a sociálních věcí odhalila, že každý pátý zaměstnavatel je omezen nedostatkem zaměstnanců. Dle průzkumu společnosti ManpowerGroup zase dvě třetiny českých zaměstnavatelů má problémy při obsazování volných pracovních pozic. Nejvíce se s nedostatkem potýkají extra velké firmy, 67 % jich hlásí, že nemohou dlouhodobě najít dostatek vhodných uchazečů. Na jednu stranu lákáme do Česka strategické velké investory, kteří by zde vyráběli čipy či baterie. Na druhou stranu už teď nemáme dostatek lidí, kteří by v továrnách pracovali.
Někdo namítne, že svět se změní, výrobu a vše kolem nás bude čím dál více ovlivňovat robotizace a umělá inteligence. Zaměstnanců bude potřeba méně. To je jistě pravda. Je to však dlouhodobý proces. Ve všech továrnách nebude robotická výroba „ze dne na den“. A i když jednou bude, k robotům budou vždy potřeba také lidé. A tito lidé budou muset umět více. K robotické lince za stovky milionů korun nemůžete postavit člověka bez vzdělání, kterému je všechno „šuma fuk“. Je otázka, jestli v budoucnu budeme mít dost takových kvalifikovaných lidí z vlastních zdrojů, i když jich bude potřeba méně než dnes.
Pak tu také vždy budou profese, které nejspíš žádná robotizace či umělá inteligence nikdy zcela nevyřeší. Zatímco takový velký sklad každé firmy bude asi v budoucnu takřka plně automatizovaný (některé jsou už dnes); vlak či metro bude jezdit všude bez strojvůdce, letadla létat bez pilota, kamióny jezdit bez řidičů, vždy bude nejspíš hodně profesí, které budou muset vykonávat nadále lidé.
Pozicemi, které se v Česku v současnosti nejhůře obsazují, jsou řidič, uklízečka, pokojská a hospodyně, projektant či konstruktér, lékař a jiný neošetřující zdravotní personál, IT manažer, IT pracovník (především programátor a vývojář), ošetřovatel a pomocná zdravotní síla, učitel a technik. Jsou mezi nimi tedy jak méně kvalifikované, tak naopak vysoce kvalifikované práce. Vyplývá to z údajů Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Přestože počet zahraničních pracovníků výrazně stoupl, firmy v Česku aktuálně postrádají více než 300 tisíc zaměstnanců. Podle projekcí by přitom už do roku 2032 mělo dojít k poklesu populace v produktivním věku o zhruba 240 tisíc. Podle odhadů Hospodářské komory stát kvůli tomu jen za rok ztratí na daních a odvodech okolo 150 miliard korun.
Nedostatek pracovníků je v Česku také v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Jde o oblasti, pro které se dlouhodobě a obtížně shánějí zaměstnanci. V českém zemědělství a potravinářství ročně pracuje přibližně 20 tisíc cizinců. A bylo by jich potřeba výrazně více. Zhruba polovina pocházela dříve z Ukrajiny. Po zahájení ruské agrese se jejich počet prudce snížil. Někteří Ukrajinci šli bojovat. Čeští zaměstnavatelé museli narychlo hledat pracovní sílu jinde. Mezi další zahraniční pracovníky v českém zemědělství patří občané Mongolska, Filipín či zemí jižního Kavkazu, kteří využívají programy ekonomické migrace. V České republice pracují i občané dalších zemí EU, zejména z Rumunska a Bulharska, kteří víza nepotřebují.
Pokud je nedostatek lidi z českých zdrojů, měli bychom podporovat ekonomickou migraci s jasnými pravidly.
Zatímco Andrej Babiš objíždí republiku a slibuje současným seniorům „hory doly“ jen, aby ho volili a vrátili zpět do premiérského křesla, budoucí senioři se budou mít za dvacet, třicet let výrazně hůře než řada z těch dnešních. Tedy pokud se budou spoléhat pouze na státní důchody a nezajistí se na stáří také nějakým způsobem sami.
Andrej Babiš říká, jak by on seniorům přidal. Co všechno chce rozdat z rozpočtu, když bude znovu premiérem. Hnutí ANO podalo dokonce stížnost k Ústavnímu soudu proti snížení růstu penzí. Andreje Babiše zřejmě nezajímá, co bude v této zemi za patnáct, dvacet či třicet let. Chce se populisticky zavděčit současné generaci seniorů, kterým říká to, co řada z nich chce slyšet. Stát však už vloni vybral o 70 miliard méně, než potřebuje na výplatu důchodů. Počet seniorů v příštích letech poroste. Důchodová reforma je nezbytně nutná. Růst penzí bude tedy v budoucnu nejspíš menší.
Státní dluh narůstal na konci Babišovy vlády obrovským tempem. Nejrychleji ze všech zemí EU. Zvyšují se také úroky, které musí stát splácet. Veřejné finance nejsou v dobré kondici. Přispělo k tomu i zrušení superhrubé mzdy, na kterém se společným hlasováním v minulém volebním období podílelo hnutí ANO s ODS. Je potřeba učinit změny. Ty jsou však nepopulární. Od současné vlády se už tedy moc očekávat nedají. Její popularita je na nízké úrovni. Neumí „prodat“ ani to, co se ji skutečně podaří. A pokud se do premiérského křesla opravdu vrátí Andrej Babiš, nedá se předpokládat, že by dělal něco zásadního pro budoucnost této země. Jako pragmatik a ryzí obchodník je zvyklý žít přítomností. Vize se od něj očekávat opravdu nedají.
Aby bylo více peněz na důchody, musí být v Česku více lidí v produktivním věku, kteří budou legálně pracovat, tedy odvádět finance do systému. Pokud je a bude nadále porodnost nízká, tyto mladé lidi nemáme a nebudeme mít z vlastních zdrojů, nezbývá než podporovat legální ekonomickou migraci s jasně danými pravidly.
Další značná rezerva je v efektivitě státního aparátu. Opravdová digitalizace státní správy by ušetřila tisíce úředníků, které dnes musíme platit z daní. Mohli by být volní pro soukromý sektor. Babišova vláda však v modernizaci státu skoro nic neučinila. Řada zaměstnanců ve státní správě na digitalizaci logicky zájem nemá. „Kapři si přece rybník sami nevypustí“. A tak velké pokroky nejsou zatím vidět ani za Fialovy vlády. Pouhý rozběh e-dokladů i zápisů na střední školy přes internet provázejí značné „porodní bolesti“.
Česká republika je nemoderní země. Uzavřená do sebe. Záležitosti, které jsou v jiných zemích samozřejmostí, u nás nefungují. Vždy se najde nějaký „objektivní“ důvod, proč to nejde udělat. Ve Sněmovně se dlouhé hodiny absurdně řeší, zda je možné ze zahraničí volit aspoň korespondenčně, tedy dopisem. A to prosím v době, kdy je korespondenční hlasování ze zahraničí naprosto běžné ve většině zemí Evropy a v takovém Estonsku se hlasuje už dvacet let dokonce po internetu.
Stejně tak máme problém zavést manželství pro stejnopohlavní páry, přestože v řadě zemí Evropy i světa je to už zcela běžná záležitost. Mladí lidé v Česku to také vesměs vůbec neřeší a problém s tím nemají. I v některých velmi nábožensky založených zemích, jako třeba ve Španělsku, uzákoněná jsou. A nic hrozného se tam opravdu nestalo. Senát zase v nedávných dnech odmítl Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která je známá jako takzvaná Istanbulská úmluva. Dokument přitom schválilo už 36 členských států Rady Evropy.
Těžko se pak divit, že naše země není pro některé lidi z jiných zemí pro práci zajímavá, a když mohou a mají na výběr, jdou pracovat jinam. Prostě co je jinde běžné, u nás je problém. Přicházíme tak i o kvalifikované odborníky, kteří by byli pro naši zemi velkým přínosem.
Hospodářská komora provedla analýzu, ze které vyplývá, že nedostatek pracovní síly může v budoucnu ohrozit prosperitu státu i realizaci některých projektů. „Naše země se nachází na pomyslné křižovatce. Buď se vláda rozhodne, že začne strategicky investovat a učiní zásadní a odvážné kroky, které naší zemi zachovají nebo ještě lépe posílí její konkurenceschopnost, nebo se životní úroveň obyvatelstva bude rok od roku propadat.“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Zdroje:
https://www.czso.cz/csu/czso/migracni-vlna-loni-zbrzdila-starnuti-ceska
https://www.czso.cz/csu/czso/vetsinu-cizincu-pobyvajicich-v-cesku-tvorili-ukrajinci
https://www.czso.cz/csu/czso/popularite-detskych-jmen-loni-vevodili-jakub-s-eliskou
https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-senioru-v-pristich-desetiletich-vyrazne-vzroste
https://www.czso.cz/csu/czso/cri/pohyb-obyvatelstva-1-3-ctvrtleti-2023
https://amsp.cz/nedostatek-kvalifikovanych-zamestnancu-na-ceskem-trhu-prace/
https://www.finance.cz/novinky/mpsv-kazdeho-5-zamestnavatele-trapi-nedostatek-pracovniku-chybi-jich-temer-250-tisic/
https://www.businessinfo.cz/clanky/dve-tretiny-zamestnavatelu-nedokazou-najit-dostatek-zamestnancu-s-potrebnym-profilem/
https://minutovezpravy.cz/clanek/nedostatek-pracovniku-ohrozuje-ceskou-ekonomiku/
https://eagri.cz/public/portal/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/reakce-na-nedostatek-pracovniku-v-zemedelstvi-potravinarstvi-nebo-lesnictvi-mimoradna-viza-pro-dalsich-1000-cizincu-rocne
