Z Líšně miliardáře Faita je Artis Brno. Někteří to těžce nesou. Bude lepší Zbrojovka nebo Artis?

Jako Artis chceme být ambiciózním týmem. Ambice, respekt, tým, inspirace a spojení – to jsou hodnoty, které musí být přítomné nejen v A-týmu, ale napříč celou mládeží i managementem. A hlavně – chceme být klubem, který bojuje za Brno,“ říká dle klubového webu Igor Fait, majitel klubu.

Oznámení vyvolalo silně nesouhlasné reakce. Pochopitelné je to u fanoušků, kteří se s malým klubem z okrajové části Brna dlouhodobě identifikují. Už méně u fotbalových novinářů, kteří ve svých příspěvcích a podcastech tuto změnu kritizují a říkají, že klub měl zůstat u původního názvu. V jednom článku jsem se například dočetl, že „Fait dokonal brněnskou dekádu zkázy. Líšeň byla klub, Artis není nic.“

Předesílám, že nejsem z Brna a do celé změny nejsem nijak zainteresován. Vše sleduji z povzdálí. Přesto s pochopením ke změně. K napsání reakce mě přimělo pouze překvapení nad negativními reakcemi některých novinářů.

Spolupodepsal bych to poslední. Tedy, že Artis nic není. Ano, to je pravda. Zatím. Artis Brno je opravdu uměle vytvořený název. Majitel klubu na to však má právo. Artis je na začátku cesty a bude si muset vše teprve vybojovat poctivým přístupem, prací, výkony. Název Artis prý znamená: Ambice, Respekt, Tým, Inspirace a Spojení. To zní ušlechtile, ale o tom všem bude muset klub teprve fotbalovou veřejnost přesvědčit.

Na webových stránkách klubu se píše:

Změna názvu i vizuální identity symbolizuje transformaci z tradičního lokálního týmu v moderní a ambiciózní klub s přesahem nejen za hranice městské části, ale i samotného Brna. Změna názvu je zároveň výzvou i příležitostí. SK Artis Brno chce být klubem celé jižní Moravy – regionu s 1,5 milionem obyvatel. Věří, že Brno i jeho okolí uživí dva silné kluby, a že právě Artis může být dlouhodobým projektem s fanouškovským i sportovním potenciálem.

Myslím, že v tom je řečeno vše. Nový majitel, s novým managementem, novým trenérem a realizačním týmem, chce z malého „venkovského“ klubu, který působil dlouhodobě v polo-profesionálních či spíše amatérských podmínkách, vytvořit moderní klub, který má ambice být v dohledné době prvoligovým a opravdu plně profesionálním. A také celo-brněnským. Už to nemá být lokální klub jedné brněnské městské části, Líšně, ale celého města. Možná celé jižní Moravy.

Za jednáním nového majitele je samozřejmě možné vidět také kus ješitnosti, chlapského ega. Je veřejným tajemstvím, že miliardář Igor Fait měl původně zájem koupit jiný klub - brněnskou Zbrojovku. Neuspěl. Koupil tedy „malou“ Líšeň a chce z ní udělat „velké“ Brno.

Na stránkách českého Forbesu se píše, že Igor Fait je miliardář, který investuje peníze dalších nejbohatších Čechů. Pragmatik, požitkář, brněnský patriot. Investor, milovník umění a záchranář průmyslu. Igor Fait je dle stejného zdroje 88. nejbohatším Čechem. Umí prý koupit levně průmyslový podnik v nesnázích, pomoct mu na nohy a prodat ho se ziskem. Teď se bude poprvé pokoušet uspět také na poli profesionálního fotbalu. Ten má ale často jiné zákonitosti než business. Je to nevyzpytatelný koníček.

Svým způsobem chápu, proč Igor Fait změnil název klubu. Chce zahájit zcela novou éru, která by měla přinést postup do nejvyšší soutěže a časem vstup do evropských pohárů. Chce, aby jeho klub získal na svoji stranu postupně více fanoušků nejen z původní městské čtvrti, ale celého Brna a celé jižní Moravy, kteří se s ním dokáží ztotožnit. Igor Fait to takto prý prezentoval od prvního jednání s původním majitelem klubu panem Hladišem. Není to tedy z jeho strany žádný podraz, že nyní klub přejmenoval na Artis. Také pan Hladiš si byl prý vědom toho, že Líšeň už přerostla své možnosti a že další krok je nezbytný. Nechtěl, aby jeho klub dopadl třeba jako Varnsdorf.

Chápu však také, že je to citlivé téma pro letité fanoušky SK Líšeň, když najednou bude jejich milovaný klub hrát pod jiným názvem. Ten mohl jistě dál hrát pod původním názvem. Ale nejspíš na podobné nebo nižší úrovni jako dosud. Tedy v nejlepším případě druhou ligu, časem ale možná spíš níž. Chápu, že mnozí letití fandové by raději, aby SK Líšeň zůstal tím malým rodinným klubem. Jeho nový majitel má ale jiné plány. A s tím změna názvu prostě souvisí. Myslím, že u „starousedlíků“ to časem přebolí. Má to samozřejmě jednu podmínku: Musí vidět, že se klubu pod novým majitelem skutečně daří, že to s ním nový vlastník myslí dobře. Pak mu budou jistě přát dál a těšit se z jeho úspěchů, i když ta rodinná atmosféra při jeho zápasech na jiném stadionu už nebude. V jejich srdcích to bude navždy SK Líšeň - „Marvani“, i když oficiálně to bude už dávno Artis Brno.

V bujných představách Igor Fait možná svůj klub vidí hrát třeba na barcelonském Camp Nou. Co pak zní lépe? FC Barcelona vs. SK Líšeň, anebo FC Barcelona vs. Artis Brno. Ale nemusíme jezdit až do Barcelony. Stačí, když se klub pana Faita probojuje do Chance ligy a utká se s pražskými „S“. Určitě má jinou váhu hrát proti Slavii či Spartě jako Brno než jako Líšeň. Že je to povrchní názor? Možná ano, ale svět už tak funguje. Panu Faitovi se také určitě budou lépe shánět další obchodní partneři pro Artis Brno než pro SK Líšeň. To je prostě fakt.

K zápasu v Barceloně ale vede dlouhá cesta. Na druhou stranu, kdo by před dvaceti lety řekl, že si na Camp Nou zahraje Ligu mistrů taková plzeňská Viktoria. Býval to klub, který se věčně potácel na dně prvoligové tabulky, anebo hrál dokonce o soutěž níž. Pak nastal, s příchodem těch správných lidí, obrat a dnes je Viktoria Plzeň uznávanou značkou na evropské scéně, elitním českým klubem, který má na kontě mistrovské tituly, pravidelně končí mezi TOP 3 v české lize a hraje dlouhodobě úspěšně evropské poháry.

Probojovat se do Chance ligy není zase až tak složité. Když to mohl letos zvládnout bez velkých posil vloni sestoupivší Zlín, proč by se to nemohlo podařit v příští sezoně posílenému Artisu Brno? I když bude mít zřejmě velkou konkurenci ve Zbrojovce. Vše musí potvrdit hráči svými výkony na hřišti. Jak se říká, ukázaná platí. Žádné peníze majitele dopředu ještě nikomu nic nevyhrály.

Igor Fait na tom však evidentně pilně pracuje. Koupil klub, dosadil do něj nové vedení, to přivedlo nového ambiciózního trenéra, ten si vybral svůj realizační tým. Částečně už se změnil kádr mužstva. Ředitelem klubu je zkušený ex-liberecký Libor Kleibl, novým sportovním ředitelem je Vlastimil Chytrý, bývalý hráčský agent a trenér.

Hlavním trenérem se stal jeho bratr Jiří Chytrý, dlouholetý první asistent Jaroslava Šilhavého, s kterým byl v pražské Slavii a Dukle, Liberci a Jablonci a také u českého národního týmu či reprezentace Ománu. Jiří Chytrý měl už delší dobu ambice stát se hlavním trenérem. Teď si plní sen a jde s „kůží na trh“. Jeho asistenty jsou zkušení treneři Ivan Kopecký a Petr Maléř.

Dle zpráv z posledních dní klub posílí také další zkušený bývalý ligový trenér Bohumil Pánik, který přijal nabídku stát se sportovním ředitelem mládeže Artisu, což souvisí s faktem, že nový majitel chce významně investovat do projektu mládežnické akademie. A to je nejen pro brněnský fotbal velmi dobrá zpráva. Je moc dobře, že si noví majitelé fotbalových klubů, jako Igor Fait, uvědomují, že si nejde jen úspěch jen koupit, ale investují také do výchovy mladých fotbalistů. To je podstatný rozdíl oproti lidem, kteří často vstupovali do klubů v devadesátkách.

V letní pauze se v Artisu dají čekat velké změny a výrazné posílení hráčského kádru některými zkušenými českými ligisty. Artis oslovuje řadu jmen. V kuloárech se mluví například o Petru Ševčíkovi či Lukáši Masopustovi z pražské Slavie. Oba zná současný trenér Artisu z národního mužstva. Ve hře je údajně také Ondřej Čelůstka, další bývalý reprezentant, který se vrací z Turecka. Po něm ale také prý touží znovu ligový Zlín. Artis prý oslovil také dalšího ex-reprezentanta Filipa Nováka. Ten se ale nakonec rozhodl prodloužit smlouvu v ligovém Jablonci. Každopádně nás čeká velmi zajímavé léto.

Některé zdroje tvrdí, že majitel Artisu má na nové hráče připravený budget až sto milionů korun! O tom si může nechat zdát většina prvoligových klubů.Ať už to dopadne s posilami jakkoliv, jedno je jisté už nyní. Artis Brno bude mít v nové sezoně jednoznačný cíl: postup do nejvyšší soutěže.

Úplně stejné zadání bude mít také brněnská Zbrojovka, která vsadila na dalšího ambiciózního trenéra, Martina Svědíka, známého z úspěšného působení ve Slovácku. Trenér Svědík už leccos změnil v závěru této sezony, když do Zbrojovky přišel. Okamžitě ji vyvedl ze sestupových vod a moc nechybělo, aby stihl baráž o postup do ligy.

Také Zbrojovka mocně shání posily pro boje o postup do nejvyšší soutěže. Mluví se například o Jakubu Klímovi, obránci Hradce Králové, který prý dal angažmá ve druholigovém Brnu přednost před prodloužením smlouvy u hradeckých „Votroků“. Spekuluje se také o získání ex-slávisty Václava Jurečky, který má s trenérem Svědíkem společnou minulost ve Slovácku. Nemusí to být zcela nereálné. Jeho turecké angažmá se nevyvíjí dle představ.

Po letech „temna“, kdy seniorský profesionální fotbal v Brně skomíral, se nám rýsuje „bratrovražedný“ souboj o postup do nejvyšší soutěže. Uvidíme, co všechno přinese. Doufejme, že jen pozitivní fair play soupeření, umocněné faktem, že oba kluby budou hrát od nové sezony na jednom stadionu: na Srbské ulici. A snad, jednou (doufejme), také ve zcela nové, moderní aréně. To je ale zatím brněnská hudba budoucnosti.

Ostatně, může se také stát, že se po konci příští druholigové sezony nakonec budou radovat z postupu oba brněnské kluby. Jeden postoupí přímo a druhý z baráže. Anebo dojde k zrušení nadstavbové části Chance ligy a rozšíření nejvyšší soutěže z 16 na 18 klubů.

Je to moc divoká spekulace? Když se „velcí kluci českého businessu“ domluví, je všechno možné. Vždyť obě soutěže řídí Ligová fotbalová asociace, tedy kluby prostřednictvím svých zástupců. A ti mohou kdykoliv herní model změnit. Včetně zúžení či rozšíření počtu účastníků. A nakonec zrovna tohle je jedna z mála věcí, na které by se mohli šéfové obou pražských „S“ shodnout. Že si tím vytvoří konkurenci? Oni ale vědí, že pokud to budou v obou brněnských klubech dělat dobře, do první ligy se stejně dostanou. Takže o rok dříve či později? To už není podstatné. Navíc Slavia je otevřeně proti nadstavbě. Majitel Sparty Daniel Křetínský je zase brněnským rodákem. Nedivil bych se, kdy se LFA dohodla od sezony 2026/27 na zvýšení počtu na 18 účastníků nejvyšší soutěže. Dosud tomu bránil nedostatek kvalitních týmů. To by se mohlo vzestupem obou brněnských klubů změnit. Účast brněnských klubů by atraktivitu ligy zvýšila. O tom není pochyb.

Jestli se přerod z malého „vesnického“ klubu v plně profesionální moderní klub Igoru Faitovi opravdu povede, a jak dlouho bude tato cesta trvat, však nikdo dopředu neví. Profesionální sport funguje jinak než business. Koneckonců Igor Fait převzal klub už v zimní pauze a první půl rok mu jistě ukázal, že to nebude až tak snadná záležitost. Ve sportu můžete udělat vše na pohled správně, a přece se pozitivní očekávaný výsledek nemusí dlouho dostavit. Ve sportu se nedá vše naplánovat. Vždy je plno neznámých, které vás mohou zaskočit. Majitel takového klubu musí být velmi trpělivý, a také mít čich na výběr pravých osobností do vedení klubu a na trenérskou lavičku. Mnohdy platí, že slavné jméno ještě nic nezaručuje.

Anebo se sice úspěch dostaví, ale brzy přijde zase nečekaný „sešup dolů“. Dlouhodobý úspěch v profesionálním sportu je křehká záležitost. Snadno se to vše zbortí jako „domeček z karet“, pokud to nestojí na pevných základech. Jiný český miliardář, shodou okolností také brněnský rodák, Daniel Křetínský, který je už dvacet let majitelem fotbalové Sparty, by o tom mohl jistě dlouze vyprávět.

Další zdroje: webové stránky FK Líšeň, Forbes.cz