Článek
Náhodou jsem o víkendu na jedné streamovací službě objevil v nabídce nový film režiséra Petra Nikolaeva , o kterém jsem před tím ani nevěděl, že byl natočen. Možná je trochu symbolické, že se tak stalo pravě v těchto dnech, kdy si připomínáme výročí založení našeho státu.
Jmenuje se „Muž, který stál v cestě“, a je to příběh lékaře a politika Františka Kriegela. Zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s dalšími předními představiteli Komunistické strany Československa zatčen a unesen do Moskvy.
František Kriegel byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi, generálnímu tajemníkovi Komunstické strany Sovětského svazu a nepodepsal Moskevský protokol. Tento dokument znamenal souhlas s okupací Československa.
Když jsem chodil do školy já, o osobě Františka Kriegela se mlčelo. Byl „persona non grata“. Později jsem o něm získal jisté povědomí, věděl jsem, že on byl tím jediným, kdo tehdy v Moskvě nepodepsal, a také, že byl za to perzekuován a později podepsal Chartu 77. Jinak jsem ale o jeho životě detaily neznal, přitom životní příběh Františka Kriegela je velmi zajímavý a inspirativní. Ukazuje, že nic není jen černé nebo bílé. A také, že všichni tehdejší komunisti nebyli jen kariérní, bezpáteřní a bezzásadoví.
František Kriegel se narodil na Ukrajině, v židovské rodině. Na konci dvacátých let minulého století odešel studovat do Prahy. Stal se lékařem. Od mládí měl velký smysl pro solidaritu, zodpovědnost a spravedlnost. Byl inteligentní a vzdělaný. Měl levicové smýšlení. Dokázal si však stát za svými názory i proti vlastní komunistické straně, když měl pocit, že jsou správné. Zároveň měl také v mládí poněkud dobrodružnou povahu.
V letech 1936 až 1939 bojoval jako šéflékař XI. Interbrigády a poté jako šéflékař 45. divize republikánské armády ve španělské válce. Dosáhl hodnosti majora. Ostatní komunisté-interbrigadisté na něj psali udání, posílané sovětskými poradci do Moskvy, kde ho obviňovali z trockistického frakcionářství.
Po porážce republikánů odešel v únoru 1939 a byl internován na jihu Francie. Prostřednictvím Mezinárodního červeného kříže byl poslán jako lékař do Číny, od roku 1937 válčící s Japonskem. V Číně byl vyloučen z komunistické stranické organizace: kritizoval totiž stav čínské medicíny, protože v Číně byli kvalitní lékaři pouze z řad evropských, amerických a dalších křesťanských misionářů. V Číně se stal lékařem tankových jednotek Čankajškovy armády pod americkým velením. V jedné z bitev s Japonci ošetřil sám asi 50 raněných spojeneckých vojáků.
Do Československa se vrátil až na podzim 1945. Po konci 2. světové války na Dálném východě a v Pacifiku. Po návratu se stal organizačním tajemníkem pražského Krajského výboru KSČ. V srpnu 1948 se oženil s Rivou Friedovou (1908–2001).
V únoru 1948 se jako organizační tajemník pražské organizace KSČ a politický zástupce velitele Lidových milicí aktivně podílel na komunistickém převratu. Jako mnoho mladých lidí té doby naivně věřil komunistickým ideálům. Patřil ke skalním, radikálním stalinistům. V letech 1949 až 1952 působil jako náměstek ministra zdravotnictví. Ve funkci se však zastal významných lékařů, aby mohli jako „buržoazní odborníci“ dál působit. Hrozilo jim vyhození z práce v medicíně. Po antisemitské čistce ve vedení strany byl však z funkce v roce 1952 sám odvolán. StB ho vyšetřovala, ale zatčen a vězněn nakonec nebyl. Zastal se ho údajně Antonín Novotný.
Po odvolání z funkce náměstka ministra zdravotnictví byl degradován na závodního lékaře. Odsud byl po 3 měsících vyhozen, protože kritizoval tehdejší jevy ve společnosti. Poté střídal různá místa jako obvodní lékař. V roce 1957 byl po změnách opět „vzat na milost“. Obdržel vysoká státní vyznamenání za svou aktivní účast v komunistickém převratu 1948. V letech 1966–1969 pracoval ve Výzkumném ústavu revmatických chorob. Stal se primářem lůžkového oddělení a po obhájení kandidátské práce získal titul kandidát věd (CSc.).
V 60. letech se opět naplno zapojil do politické činnosti. Na konci roku 1960 odjel jako poradce komunistické vlády Fidela Castra pomáhat organizovat kubánské zdravotnictví. Měl zkušenosti s organizací celostátní zdravotní péče. Jako bývalý interbrigadista navíc hovořil španělsky. Na Kubě prosadil plošné očkování dětí proti dětské obrně. Na jeho popud vzniklo také několik lékařských fakult. Během pobytu ztratil iluze o Castrově režimu, soukromě popisoval Castra jako závislého na narkotikách.
Ve volbách 1964 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. V květnu 1966 ho sjezd KSČ zvolil za člena Ústředního výboru. Vysočanský sjezd v srpnu 1968 ho ve funkci potvrdil. V období duben–srpen 1968 byl i členem předsednictva ÚV KSČ. Dále pracoval jako primář, pravidelně ordinoval a běžně do práce jezdil tramvají, což ho odlišovalo od ostatních komunistických funkcionářů, jezdících výhradně auty se služebním řidičem.
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byl spolu s dalšími vedoucími československými komunistickými politiky unesen do Moskvy. Jako jediný člen československé delegace odmítl podepsat Moskevský protokol. Stal se tím nepřijatelným pro Sověty a již 31. srpna 1968 byl odvolán z předsednictva ÚV KSČ. Ztratil i post předsedy Národní fronty. Na podzim 1968 coby řadový poslanec hlasoval jako jeden z mála proti smlouvě o pobytu sovětských vojsk v ČSSR.
Z Ústředního výboru Komunistické strany Československa byl vyloučen 30. května 1969. Musel také opustit místo primáře nemocnice a odejít do důchodu. V dalších letech byl sledován StB. Patřil mezi první signatáře Charty 77. Zemřel 3.prosince 1979 na následky infarktu ve věku 71 let. Komunistický režim znemožnil jeho veřejný pohřeb. Na nátlak StB byl už dva dny po smrti, v 6 hodin ráno, zpopelněn bez obřadu v Motole. Charta 77 k tomu vydala protestní prohlášení.
Film „Muž, který stál v cestě“ popisuje klíčové události roku 1968 a únos československých politiků do Moskvy. Ukazuje odvahu a charakter Františka Kriegela, kterého velmi věrohodně ztvárnil výborný Tomáš Töpfer. Stejně tak Andrej Jastraban si velmi dobře vede v roli Gustáva Husáka, inteligentního a vzdělaného člověka, avšak kariérního, bezpáteřního a bezzásadového komunisty, který byl původně přítelem Kriegela. Nakonec se však Husák postavil do čela prosovětského normalizačního proudu a Kriegela ze strany vyloučil. Po Kriegelově smrti v roce 1979 Gustáv Husák, tehdy generální tajemník ÚV KSČ a prezident republiky, zakázal i jeho veřejný pohřeb.
Film nám zároveň na událostech roku 1968 nepřímo potvrzuje, jak je v současné době nesmírně důležité, že je Česká republika součástí mezinárodních struktur, tedy zejména Severoatlantické aliance. Díky tomu se rok 1968 nemůže opakovat. Nebýt statečné obrany Ukrajiny, nebýt Slovensko, Polsko a Česko v NATO, byly by už možná ruské tanky opět přítomny v Praze.
Je velmi důležité, že v současnosti nevznikají jenom zábavné filmy lehčího oddechového žánru, ale tvůrci našli odvahu a finance na realizaci vážného historického projektu. V době, kdy někteří lidé bagatelizují ruskou agresi Ukrajiny, je důležité si připomínat, co se v minulosti skutečně stalo. Lidská paměť je bohužel krátká a má tendenci si historii idealizovat už jen proto, že tehdy byli lidé, kteří na tu dobu vzpomínají, ještě mladí a zdraví. Bohužel se dnes setkáváme s tím, že mnozí lidé adorují Vladimíra Putina a současné Rusko a zpochybňují ruskou agresi proti Ukrajině a nutnost obrany a naší pomoci Ukrajině. Překvapivě jsou mezi takovými lidmi i někteří, kteří rok 1968 prožili. Jejich názor se asi už bohužel nezmění.
Pokud film „Muž, který stál v cestě“ shlédne alespoň malá část mladých lidí, a něco si z něj odnesou, mělo jeho natočení smysl. Podívat se na takový film vydá za mnohem víc než dlouhé školní hodiny „suché“ nudné teorie dějepisu. Je to možnost pro mladé, podívat se atraktivnější formou na to, jak to bylo v roce 1968 a uvědomit si, jak je důležité být v NATO a být připraven. Být součástí západních demokratických struktur a aktivně se ruské agresi postavit. Mír a svoboda nejsou samozřejmost.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Kriegel
https://www.csfd.cz/film/1223396-muz-ktery-stal-v-ceste/videa/ukazky-z-filmu/?videoId=157818901
