Některé země připravují zákaz sociálních sítí osobám pod 15 let. Měl by být zaveden v Česku?

Vládnoucí polská koalice představila návrh zákona, který stanoví vysoké pokuty pro společnosti jako Meta (společnost vlastní a provozuje mimo jiné Facebook, Instagram, Threads a WhatsApp), TikTok a X (dříve známá jako Twitter), pokud jejich služby zůstanou dostupné nezletilým pod stanoveným věkovým limitem. Pokud zákon projde parlamentním postupem, měl by vstoupit v platnost již začátkem roku 2027. Tento krok řadí Polsko mezi země, které přijímají stále přísnější opatření na ochranu duševního zdraví a bezpečnosti dětí v digitálním věku, ale zároveň naznačuje možný střet s mocnými americkými technologickými giganty.

Hlavním důvodem této iniciativy je obava ze sílícího negativního dopadu sociálních sítí na mladé lidi. Ministryně školství Barbara Nowacka, jedna z hlavních zastánkyň zákona, v rozhovoru pro Bloomberg News upozornila na znepokojivé trendy, které přiměly vládu jednat. „Vidíme stav duševního zdraví dětí a mladých lidí, vidíme pokles jejich intelektuálních schopností,“ řekla Nowacka a dodala, že nárůst deprese, úzkosti a závislosti na chytrých telefonech jsou problémy, které už nelze ignorovat.

Cílem zákona prý není jen omezit čas strávený u obrazovky, ale také chránit děti před škodlivými a návykovými algoritmy, kyberšikanou a nebezpečným obsahem, který normalizuje nebo podporuje sebepoškozování. Vláda věří, že děti v tomto citlivém věku nejsou připraveny samy čelit tlakům a nebezpečím, která číhají v neregulovaném online prostoru.

Jednou z největších výzev podobných zákonů po celém světě je efektivní ověřování věku uživatelů. Polsko plánuje tento problém vyřešit využitím své stávající národní digitální platformy mObywatel. Do aplikace prý bude zabudována nová funkce, která uživatelům umožní potvrdit, že jsou starší 15 let, aniž by museli odhalovat další osobní údaje, jako je jméno, příjmení nebo přesné datum narození.

Tímto způsobem je odpovědnost za ověřování zcela na platformách, které budou muset tento systém integrovat při registraci nových uživatelů. Tím se vyhnete praxi pouhého samopřiznávání věku, kterou děti snadno obejdou. Aby byl tento systém účinný, bude vyžadovat ověření všech uživatelů, nejen dětí. Výše pokut pro firmy, které zákon nedodrží, ještě není známá. Stále je předmětem diskuse, ale očekává se, že budou vysoké.

Iniciativa vlády se prý těší v Polsku vysoké veřejné podpoře. Dle polských médií podle nedávného průzkumu až 77 procent Poláků podporuje zavedení zákazu, z čehož 45,7 procenta „rozhodně ano“ a 31,3 procenta „pravděpodobně ano“. Je zajímavé, že podpora je stejně vysoká mezi voliči různých politických preferencí a mírně výraznější u žen (83 procent) než u mužů (70 procent).

Polsko není ve svém úsilí jediné. Podobná opatření již byla zavedena nebo jsou zvažována po celé Evropě i ve světě. Austrálie již zavedla podobné zákony. „Ledy se hýbou i v Evropě.“ Španělsko, Dánsko, Řecko, Francie a Velká Británie zkoumají nebo zavádějí své vlastní modely omezení. Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil opatření na ochranu dětí před tím, co nazval „digitálním Divokým západem“.

Dle informace z médií také Francie nejspíš zakáže přístup k sociálním sítím dětem mladším 15 let. Vyplývá to z návrhu zákona. Země se tak hodlá inspirovat Austrálií, která podobný krok pro děti mladší 16 let zavedla v prosinci.

Současně probíhá právní bitva ve Spojených státech, která by mohla vytvořit důležitý precedens. V Los Angeles začal soudní proces, ve kterém žalobci obviňují společnosti Meta a YouTube z vědomého „promítání závislosti“ na své mladé uživatele, což dále zvyšuje tlak na technologické giganty, aby převzaly větší odpovědnost.

Dle vyjádření v médiích by podle ministra školství Roberta Plagy z hnutí ANO měl být vyjednán na úrovni EU. Národní restrikce by měla být podle ministra posledním řešením. V České republice k nejpopulárnějším sítím patří Facebook, Instagram a YouTube, které všechny sídlí v USA. Česká republika podle ministra sama nemá silnou vyjednávací sílu, proto říká, že celounijní opatření je vhodnější.

Plagův stranický i vládní „nadřízený“. vicepremiér Karel Havlíček. „pravá ruka“ Andreje Babiše, totiž dle stejného zdroje naproti tomu uvedl, že vláda vážně zvažuje zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších 15 let.

Konečné stanovisko vlády bude tedy záležet na názoru jejího premiéra Andreje Babiše. A ten umí své postoje často měnit. Říká se, že někdy podle toho, s kým zrovna mluví naposledy. A také, jak zrovna vycházejí průzkumy veřejnosti.

Psychiatr a profesor Jiří Horáček, ředitel Národního ústavu duševního zdraví, vnímá zákonné omezení sociálních sítí pro děti jako jednoznačně pozitivní a na místě. Dle médií argumentuje tím, že sítě dramaticky mění fungování lidské psychiky a mají na děti často devastující dopady. Zdůrazňuje, že děti na rozdíl od dospělých nemají dostatečné kapacity, aby se agresivním algoritmům bránily, což vyžaduje systémové řešení.

Profesor David Šmahel s výzkumným týmem z Masarykova univerzity to vidí trochu jinak. Sleduje celou populaci dospívajících. Jejich aktuální data prý ukazují, že problematické užívání sociálních sítí se v České republice týká přibližně 8 % dospívajících. Většina dětí prý využívá sítě k socializaci a budování sociálního kapitálu bez zásadních negativních dopadů na jejich psychickou pohodu. Experti z MUNI proto důrazně varují, že plošný zákaz může nadělat více škody než užitku. Děti by připravil o pozitivní působení digitálního života.

Evidentně nic není jen černé, anebo bílé. Také dle Dětského fondu OSN (UNICEF) samotné zákazy děti neochrání. V Austrálii byl zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 16 let zaveden v prosinci minulého roku. UNICEF upozorňuje, že samotné zákazy nepomáhají a mohou být dokonce kontraproduktivní.

Dle médií zkušenosti z Austrálie hovoří o tom, že děti a dospívající na novou bariéru reagují masivním využíváním technologií pro obcházení pravidel, především skrze virtuální privátní sítě (VPN), které jim umožňují maskovat svou polohu a tvářit se jako uživatelé ze zemí bez omezení.

Jsem pouze laik, ale také se obávám, že samy zákazy nic nevyřeší. Všichni víme ze svého mládí, že všechno co je zakázané, láká ještě více. Vždy se hledají cesty, jak zákazy obcházet. V obcházení pravidel jsou navíc Češi tradičně mistry nad mistry. Děti si cestu na sociální sítě nejspíš najdou vždycky.

Místo zákazu je třeba co největší společnou silou tlačit na provozovatele sociálních sítí. V tom lze souhlasit s českým ministrem školství Plagou, že opatření EU má daleko větší šance na úspěch než vymáhání zákonů jednotlivých zemí. Provozovatelé by každopádně měly změnit závislostní design, aby bylo průhledné fungování algoritmů, aby algoritmy nepodporovaly nenávistné projevy. Aby existovala skutečná ochrana dětí. Aby fungovala systematická podpora a osvěta rodičů.

Tlak musí být na poskytovatele těchto služeb, nikoliv na uživatele. Zákaz totiž nejspíš nezmění k lepšímu současný špatný stav. Jak to dopadne? Těžko říct, vždyť sociální sítě jsou obrovský business. Jejich provozovatelé určitě nechtějí o své zisky v miliardách dolarů přijít. Proto se obávám, že vždy budou „o krok napřed“.