V čem je Sparta lepší než Slavia?

Od jména Brian Priske se vše odvíjí. Priske změnil myšlení hráčů, ale i funkcionářů na Letné. Vhodně tým obměnil cizinci střední generace. Přišla v nich kvalita. Přitom to jsou hráči, kteří jsou hladoví po úspěchu. Za Spartu opravdu bojují. Je jen otázkou, jaká bude jednou Sparta v éře po dánském kouči. Jestli dokáže navázat, až Dán se svým početným štábem spolupracovníků odejde.

Jindřich Trpišovský je kvalitní trenér. Ve Slavii je ale už poměrně dlouho. To by samo o sobě ještě nemuselo vadit. Tým se hodně proměnil. „Ponorka“ hráči versus trenér tedy asi nehrozí. Trpišovský je obklopen v „realizáku“ svými lidmi. Chybí mu výrazný oponent „zvenku“. Někdo odborně fotbalově zdatný a respektovaný, kdo by z pozice sportovního či generálního manažera korigoval Trpišovského nápady a představy. Především ohledně skladby kádru.

Je také poněkud zvláštní, když se Trpišovský v průběhu některých utkání opakovaně v poslední době radí s nehrajícím Bořilem. Bořil je zkušený ligový hráč, navíc kapitán týmu, má v kabině své slovo. Avšak aby „suploval“ asistenty a radil trenérovi v průběhu utkání? Proč má pak Trpišovský své asistenty?

Početně jsou oba kádry pražských klubů zhruba stejné. V brance a obraně není podstatný rozdíl. Ten je v záloze a útoku. Sparta má tvořivější zálohu a výrazně lepší křídla. Celkově hra Sparty působí v poslední době fotbalovějším dojmem.

Sparta do áčka v posledním termínu nikoho z českých klubů nepřivedla. Od příchodu Priskeho výrazně převažují cizinci. Nejspíš proto, že v české lize není z pohledu Sparty nikdo, kdo by byl (nebo mohl být) lepší než hráči, které teď v kádru má. Proto v lednu opět nakupovala v zahraničí - Solbakkena, Tuciho. Předtím na podzim Preciada. Sparta už také zcela opustila dřívější politiku návratů českých hráčů, které většinou nevyšly.

Slavia v lednu přivedla kromě Dioufa také tři české hráče - Staňka, Zmrzlého, Zimu. Zimův návrat z AC Turin přišel na zhruba 100 milionů korun. Za českého obránce do české ligy nevídaná suma. Staněk vyšel zhruba na polovinu, když započítáme dva mladé hráče, které Slavia do Plzně také poslala. Na brankáře také velká částka. Nic proti tomu. Avšak Slavii „tlačí bota“ dále na jiných postech.

Sestava Sparty se dá pro důležité utkání, jako bylo nedělní derby, předem uhodnout prakticky na 100 %. Chytá Vindahl, v obraně se vybírají tři hráči ze čtyř, kteří se pravidelně točí, záloha je takřka neměnná. Stejně tak útok.

To o slávistické sestavě toho dopředu nikdy moc nevíte. Stále se mění. Hráči nemají, až na výjimky, své posty. Nastupují na více pozicích. Slavia má také stále hodně zraněných hráčů. Někteří, jako Ševčík či Bořil, nemohou nebo nedokážou hrát ze zdravotních důvodů více zápasů po sobě.

Zatímco u Sparty má člověk pocit, že Priske chce mít stabilní sestavu a vnutit soupeřům svůj styl hry, Trpišovský sestavu a posty hráčů stále mění a přizpůsobuje hru soupeřům.

Automatismy ve hře souvisejí se stabilitou sestavy a systémem hry. Sparťanská sestava se v důležitých utkáních skoro nemění. Hráči o sobě vědí. Kdo kam se pohne, jak zareaguje, kam naběhne v útoku, koho přebere v obranné fázi.

Slavia hraje pokaždé v jiné sestavě. Hráči často mění posty. Člověk má někdy pocit, že se v začátku utkání teprve „seznamují“. Trvá jim to, než si ujasní, co a jak budou hrát. Z tréninků se samozřejmě dobře znají, určitě jsou na utkání od realizačního teoreticky připravení. Avšak souhra prostě někdy vázne.

Sparťanská záloha Preciado - Laci - Kairinen - Ryneš je už velmi sehraná. Preciado s Rynešem dodávají rychlost, náběhy. Preciado kvalitní přihrávky do vápna. Laci a Kairinen pak mají techniku, ale i fyzický fond a soubojovost. Kairinen umí dát přesný dlouhý pas na nabíhajícího hráče. Všem čtyřem pak poměrně drží zdraví. Priskemu stačí je dostřídavat Solbakkenen, Zeleným, Sadílkem či Peškem.

Slavia je závislá v záloze na Ševčíkovi. A to je špatně. Je to sice mimořádný hráč s výbornou kopací technikou, přihrávkou a přehledem ve hře, ale také s velmi chatrným zdravím. Odehraje dva tři zápasy a dva tři týdny pauza. Na takovém hráči nelze stavět tým, jakým je Slavia. Kdyby lepší zdraví měl, byl by v kariéře dávno jinde, na jiné adrese. Ale nemá. Když pak chybí i Zafeiris, rázem Slavia nemá řešení. Tvořivost v záloze ji zoufale chybí.

Sparta má „ostrá“ křídla Haraslína a Birmančeviče. Oba jsou rychlí, vhodní do brejků, se slušnou kopací technikou ve sprintu. Míč jim nepřekáží. Oba jsou také góloví. Doplňuje je Kuchta. Dále mohou alternovat Olatunji, Karabec a Tuci. Slavii se sice podařilo Haraslína s Birmančevičem v posledním derby zdánlivě uhlídat, i tak však mohl dát Haraslín dva góly. Kdyby své šance proměnil, vypadal by výsledek jinak.

Slavia tak kvalitní křídla nemá. Její hra je v tomto směru poněkud těžkopádná. Má sice do útoku velký výběr hráčů, ale má kvantitu, nikoliv kvalitu. Hráči jako Jurečka, Tijani, van Buren či Schranz jsou dobří fotbalisti, ale o level níž než Haraslín s Birmančevičem. Chybí jim technika v rychlosti. To se projeví v utkáních s těžšími soupeři. Kupříkladu Jurečka je na české ligové poměry velmi dobrý útočník, střelec. Dá v sezoně slušnou porci gólů. Ale vlastně v ničem moc nevyniká. A v zápasech jako je derby, jsou pak znát jeho technické limity.

Hroťák Chytil má velký potenciál, ale měl by dostat trochu „volnost“, aby neplýtval silami a měl je pro zakončení. Je také závislý na kvalitě přihrávek, což souvisí se zmíněnou kreativitou hráčů kolem něj.

S jinými hráči, lepší hrou a výsledky přišlo vyšší sebevědomí Sparty. Když před dvěma lety Sparta třicet minut před koncem ligového zapasu nevedla, dalo se skoro vsadit, že už nevyhraje. Teď je situace jiná. Sparta dokáže dovést ke třem bodům i utkání, v kterých se jí úplně nedaří. Vyhrávat neoblíbená utkání na hřištích papírově slabších soupeřů, to je nesmírně důležité a nakonec to paradoxně může o titulu rozhodnout spíše, než derby zápas. Sparta tato utkání s outsidery od loňského jara zvládá. Daleko víc si věří než dřív.

Slavia v „méně důležitých“ zápasech body dokáže poztrácet. Když nedá brzy gól a nepřidá druhý jako „pojistku“, mívá problémy. Když navíc inkasuje, těžko zapas otáčí. Slavii chybějí čeští lídři, kteří „neslezou ze hřiště“. Jako dříve Souček, Coufal, Bořil… Bořil se Ševčíkem v současné době hrají jen občas. Tichý Holeš není typickým lídrem týmu. Navíc mívá také zdravotní problémy a absence. Ostatní hráči hrají nepravidelně, nebo jsou mladí a v týmu zatím krátce. Možná jim bude svým způsobem Staněk, ale je to brankář. Hru v poli neovlivní.

Sparťanský management byl dlouho široké fotbalové veřejnosti pro smích. Lidé v něm, včetně majitele, nadělali v minulých letech spoustu chyb. Trenéři se střídali „jako ponožky“. Tomáš Rosický se učil funkcionařinu „za pochodu“ stylem pokus-omyl. Jílek, Kotal, Vrba, Priske… Stejné to bylo u nákupu hráčů.

Brian Priske začal špatně, hůře, než někteří jeho předchůdci, ale dostal delší čas „hájení“, protože si už Sparta nemohla dovolit vyhodit dalšího trenéra. Navíc drahého cizince. Vše šlo postupně nahoru. Priske si evidentně vybojoval velké kompetence. I ve výběru posil. Jak jinak vysvětlit, že předtím Sparta málokdy posilu ze zahraničí trefila. Teď se naopak málokdy splete. Spartě to šlape a běžný fotbalový fanoušek ani pořadně neví, kdo je dnes (mimo Rosického) v jejím managementu. Když jsou výsledky, ani to vědět nepotřebuje.

Slavia poslední roky pod čínskými majiteli „přežívala“. Musela talentované hráče prodávat, aby „zalepila díry“ v rozpočtu. Hledal se nový majitel. Teď ho má. Pořád je to ještě krátká doba na nějaké hodnocení. Slavia si však bude muset vyhodnotit a přiznat, v čem za Spartou pokulhává. Do konce sezony zbývá ještě hodně zápasů.

Oba týmy mají náročný program. Hrají Fortuna ligu. Čeká je osmifinále Evropské ligy s velmi těžkými soupeři. Sparta je navíc i v semifinále MOL Cupu. Stát se může leccos, ale dnešní optikou to nevypadá, že by Sparta mohla ve Fortuna lize titul ztratit. V současné době je fotbalově i mentálně před Slavií minimálně o krok napřed.