Článek
Souhlasím s autorem původního článku, že se jedná o kvalitní formát, který spojuje zábavu s tancem a hudbou, a že v hlavní roli jsou celebrity, což dokáže ke sledování tance přitáhnout i některé z těch, kteří by nikdy tanec v televizi nesledovali, a zvýšit jim tak povědomí o společenských tancích a jejich formách.
Nesouhlasím však rozhodně s tvrzením autora článku, že „česká verze se potýká se zásadním problémem, a tím jsou moderátoři“. Kdyby tomu tak bylo, asi by se StarDance nevysílala s přestávkami sedmnáct let a neměla stabilní, vysokou sledovanost v hlavním vysílacím čase. Pokud by čísla sledovanosti, reakce diváků a analýzy pořadu ukazovaly na problém v obsazení moderátorů, Česká televize by určitě zareagovala. Nikdo nebude držet u mikrofonu moderátory, které diváci nechtějí.
Ale domnívám se, že v případě Marka Ebena a Terezy Kostkové je opak pravdou. ČT je zatím velmi ráda, že stále chtějí pokračovat. StarDance je show a soutěž, která si nepotrpí na výrazné změny. Je logicky určena především střední a starší generaci. V záplavě různých reality show a jiných TV show, v kterých se s další a další řadou leccos mění a „přitvrzuje“, aby se divák udržel u TV obrazovky, je StarDance balzámem na duši v tom, že je vlastně pořád stejná. Jen se mění soutěžící, pro které je účast ve StarDance sice fyzickou i psychickou dřinou, ale také tak trochu návratem do dětství. Tak trošku „skautským táborem“ v nové podobě. Kolem StarDance se jim vytvoří parta a zážitky.
Marek Eben s Terezou Kostkovou samozřejmě nemohou moderovat StarDance donekonečna. Je otázkou, jestli se rozhodnou dříve oni, či ČT přestane StarDance vysílat. To je věc budoucnosti, kterou asi nyní nejspíš nikdo netuší. Rozhodně si však troufám říct, že více divákům, kteří StarDance sledují, budou Eben s Kostkovou chybět. Nikdo se nikdy nezavděčí všem, proto i Eben s Kostkovou se určitě nelíbí každému, avšak spokojení diváci určitě stále výrazně převažují.
Nesouhlasím s tvrzením autora, že práce moderátorky není pro Terezu Kostkovou rozhodně tím pravým. Její projev - dle autora původního článku - prý působí velmi strojeně, v duu s Markem Ebenem údajně nedostává příliš prostoru. V rozhovorech se soutěžícími prý navíc postrádá empatii a je na ní vidět, že je to pro ni prostě jen práce.
S těmito názory si dovolím polemizovat. Profese moderátorky sice není skok do výšky či běh na sto metrů, nedá se tedy přesně změřit na centimetry či čas. Hodnocení bude vždy subjektivní. Nevím, na čem zakládá autor původního článku svá tvrzení, to jsme se z článku nedozvěděli. Pro mě je Tereza Kostková nejen velmi dobrou herečkou, ale také zkušenou a schopnou moderátorkou, která dokáže dobře improvizovat, reagovat na aktuální situace. Jestli dostává, či nedostává dostatečný prostor, je spíše dané stopáží pořadu a pokyny režiséra, kdy je potřeba zrychlit. StarDance není jediným projektem, kterého se Tereza Kostková moderátorsky účastní. Na Českém rozhlasu Dvojka má pravidelný pořad „Blízká setkání“. Moderuje také různé společenské akce.
Tvrzení, že Tereza Kostková postrádá empatii, mně přijde už úplně „mimo mísu“. Nechápu, jak na to autor přišel. Osobně mám pocit, že tato paní by mohla empatii rozdávat plnými hrstmi. Je to samozřejmě moje subjektivní hodnocení, ale mezi největší přednosti této dámy, bych zařadil právě empatii.
Stejně tak tvrzení autora o Tereze Kostkové, že „je to pro ní prostě jen práce“, je velmi zvláštní. Pro mě zcela nepochopitelné. Není známo, o co tvrzení autor opírá. Samozřejmě, že moderování je pro Terezu Kostkovou práce. Ale kdyby to byla „jen práce“, asi by se tohoto projektu neúčastnila sedmnáct let. V mnoha rozhovorech hovořila o tom, jak jí práce a atmosféra kolem StarDance hodně baví. Jak se na to vždy znovu moc těší. Na některých TV přenosech je v hledišti její syn. Vodili byste si tam syna, aby se díval na to, jak vás to tam celé nebaví? Já mám naopak pořád pocit, že Terezu Kostkovu i Marka Ebena moderovat StarDance pořád hodně baví. I pro ně je StarDance vytržením z běžné moderátorské rutiny.
Marek Eben dle autora článku prý ve StarDance také „naprosto zklamává“. Snaží se být prý za každou cenu vtipný. Jeho často dvojsmyslné vtipy, píše autor, jsou však spíše na hranici trapnosti. Mnohdy je (dle autora článku) nepochopí ani diváci v sále a následuje tak hrobové ticho, než jej někdo, komu trapnost situace konečně dojde, rozezní potleskem. Mnohdy z úst Marka Ebena z ní prý takové narážky, že se autor článku diví, že lze takový pořad vůbec vysílat na veřejnoprávní televizi a ještě navíc v hlavním vysílacím čase před 22. hodinou.
Opět nevím, z čeho autor článku vychází. Marek Eben je zkušený moderátor. Kdyby ve StarDance zklamával, jak píše autor původního článku, asi by ji s úspěchem nemoderoval sedmnáct let. Marek Eben je profesionál, vždy perfektně připravený. Samozřejmě se snaží být vtipný. Od toho tam přece také je. StarDance je zábavný pořad. Moderátor má tedy v popisu práce být vtipný. Část Ebenových vtipných hlášek je připravená, někdy evidentně improvizuje a reaguje na vzniklou situaci. Právě na těchto situacích je vidět, že umí, má zkušenosti, nadhled, znalosti.
StarDance je vždy přímý přenos. Pro moderátory tedy nejtěžší možná disciplína. Co bylo vyřčeno, zůstane vyřčeno. Nelze to vzít zpět. Markovi Ebenovi se samozřejmě vždy vše ideálně nepovede. Určitě sám nejlépe ví, kde se to úplně nepovedlo a „šlápl vedle“. Ale to se přece stane každému. Chyby děláme všichni. Nebo ne? A jak už bylo řečeno, v přímém přenosu to nelze vzít zpět. „Trapná ticha“ ale po Ebenových proslovech opravdu běžně nezaznamenávám. Spíše smích diváků, poroty i soutěžících.
Markovi Ebenovi není třicet ani čtyřicet. Je v seniorském věku. Má svůj pohled na svět. Nemusí být třeba v souladu s pohledem člověka, který je generačně jinde. Svět se mění. Vtipy, které se dříve běžně „nosily“, jsou dnes pro některé už za hranou. Marek Eben o tom ostatně i mluvil, že si je toho vědom a je v tomto směru už opatrnější. Markovi Ebenovi se tedy může stát, že řekne něco, co někomu nesedí. Na druhou stranu, to by ale už pomalu nemohl říkat nic.
Eben je zkušený moderátor s kultivovaným projevem a mnohaletou zkušeností z Karlovarského filmového festivalu i pořadu Na plovárně, kde zpovídal mnoho světových hvězd. Umí se ptát také nevšedně. Pamatuji, jak mu jednou Martina Navrátilová řekla, že tuto otázku ji ještě nikdy nikdo nepoložil. A to za svoji kariéru poskytla tisíce rozhovorů. Marek Eben je člověk s velkým rozhledem. Není to „jen“ moderátor, ale také herec a zpěvák, hudebník, skladatel. Jeho texty bývají velmi vtipné. Kdo někdy byl na jeho koncertě, ví o čem píšu. Vždy je to zážitek, vkusná zábava a muzikantská radost.
Souhlasím však s částí nadpisu původního článku „Stále stejné StarDance? Marek Eben rozhodně není bavičem a Tereza Kostková moderátorkou“. Myslím, že Eben opravdu není bavičem. Ani by se mu nejspíš nelíbilo mít nálepku „bavič“. On je totiž inteligentním a vtipným člověkem a moderátorem.
Kritika poroty od autora původního článku je také zvláštní. Chválí odborníky Zdenka Chlopčíka a Tatianu Drexler a kritizuje Richarda Genzera. Od něho je prý, píše autor, vzhledem k jeho nynějším pohybovým schopnostem, hodnocení pro soutěžící spíše urážkou.
Autor článku má zřejmě pocit, že každý rozhodčí musí mít fyzickou kondici jako soutěžící. Ale to je naprostý omyl. V žádných soutěžích -tanečních či například krasobruslařských - nemusí mít rozhodčí fyzičku jako soutěžící páry. Rozhodčí je tam od toho, aby seděl a hodnotil. Není to profesionální fotbal, kde musí rozhodčí naběhat deset kilometrů. Je tedy úplně jedno, jestli má porotce ve StarDance nějaké to kilo navíc.
Richard Genzer je bývalým tanečníkem skupiny Uno. Tanec vystudoval a profesionálně ho dělal. Něco o něm tedy jistě ví. Společenský tanec závodně neprovozoval. To je pravda. V porotě má ale evidentně dodat jiný pohled, než který mají profíci společenského tance Chlopčík s Drexler. Humor Richarda Genzera se určitě nemusí líbit každému. Ale to je věc vkusu. Zase jsme u toho, že StarDance je přímý přenos a co se řekne, už nelze vzít zpět.
StarDance je především televizní zábavná show. Až potom taneční soutěž. Kdyby tomu bylo jinak, nemohla by v ní soutěžit třeba šedesátiletá Ivana Chýlková proti kolegyním o dvacet, třicet či dokonce čtyřicet let mladším. Stejně tak 64 letý David Prachař. Anebo cukrář Josef Maršálek, pán „lehce při těle“. To by na ryze taneční soutěži opravdu nešlo. Ve StarDance však rozhodují sympatie, až pak výkony. I tak je to pro soutěžící dřina.
Nakonec v něčem s autorem původního článku přece jen souhlasím. Sice s s tím, že „na pořadu je zajímavé sledovat, jak se jednotliví soutěžící během dalších a dalších týdnů vyvíjejí. Jak se zlepšují jejich pohybové dovednosti, jak si začínají být na parketu jistější. Je příjemné sledovat, jak se z celebrit, které třeba ani nikdy netančily, stávají tanečníci, které by od těch profesionálních rozeznal jen málokdo. Ale to všechno chce neuvěřitelné odhodlání a tvrdý kus práce. StarDance je totiž pro celebrity práce takřka na plný úvazek.“
Alespoň v tom se tedy shodneme.
