Článek
V poslední době denně čteme a slýcháme, jak je v Polsku všechno levnější než v Česku. Zvláště pak potraviny. Důvodů je samozřejmě více. O některých se mluví často, o jiných se spíš mlčí, protože asi není tak moc populární je veřejně prezentovat. Pojďme se na ně podívat.
Polsko - velká agrární země
Polsko je výrazně větší než Česko. Je 37. největší zemí světa. Dle oficiálního sčítání má více než 38 milionů obyvatel. Ve skutečnosti jich ale v zemi žije ještě více. K tomu se ale dostaneme později.
Polsko patří v Evropské unii mezi pět největších agrárních producentů a výroba potravin a jejich vývoz je klíčovým sektorem, o který se značnou měrou opírá jeho hospodářský růst. Polsko je velkou agrární zemí, s kterou se v tomto směru vůbec nemůžeme srovnávat. Má třetí největší zemědělskou plochu v EU. Na rozdíl od Česka, v Polsku velká část zemědělství zůstala i po celé období socialismu v soukromých rukou. Je zde velké množství středních a menších farmářů. Asi 2 miliony malých soukromých farem využívá 90% orné půdy. Mezi farmáři je velká konkurence. Zároveň je ale polské zemědělství podporováno velkými dotacemi od polské vlády a z EU. Polsku v tomto směru vstup do EU velmi prospěl. Dokázalo si vyjednat při vstupu velmi štědré dotace z EU do zemědělství. Polské zemědělství zaměstnává 14,8% všech zaměstnanců. Přitom průměrná zaměstnanost v tomto odvětví je v ekonomice Evropské unie jen 4,5%. Z toho je jasně zřejmé, jak je zemědělství a na něj navazující výroba pro Polsko nesmírně důležité.
Co se v Polsku hlavně pěstuje a chová? Polští farmáři pěstují zejména velké množství pšenice, žita a kukuřice. Polsko je také lídrem v produkci brambor a cukrové řepy. Je významným producentem ovoce a zeleniny. Mezi nejčastější plodiny patří jablka, hrušky, švestky, višně a třešně, dále jahody, maliny, rybíz a angrešt. Důležitá je produkce vepřového a hovězího masa, drůbeže a vajec. Velký význam má mléko a na to navazující zpracování a výroba mléčných produktů. Polsko je velkým exportérem potravin. Největším odběratelem polských potravin je Německo.
Velká země, velký trh, nulové DPH
Polsko je velká země, velký trh. Mnozí Češi se dívají na Polsko tak trochu skrz prsty. At´ se nám to líbí či nikoliv, pro ještě větší evropské i mimoevropské země je Polsko logicky důležitější zemí, důležitějším partnerem než Česko. V politice i ekonomice. Polsko je prostě výrazně větším trhem s větším potenciálem. Ač je politická situace v Polsku někdy všelijaká, Polsko zaznamenalo v posledních letech velmi pozitivní ekonomický vývoj. Každý, kdo Polsko v posledních letech navštívil, vidí, že se země proměnila. Jen kolik nových kilometrů dálnic se postavilo. V roce 2010 mělo Polsko asi 1 500 kilometrů dálnic, letos se ale polská dálniční sít rozšíří téměř na 5 200 kilometrů. Polsko masivně investuje do dopravní infrastruktury a i díky svému rozvoji a poloze se stalo klíčovým obchodním partnerem pro Německo.
Polská ekonomika je největší ekonomikou ve střední Evropě, šestou největší v EU. Dle HDP je Polsko na 20. místě na světě. Je tedy také atraktivnější pro zahraniční investory, výrobce, obchodní řetězce. Ve velké zemi bylo, je a bude vždy levněji než v menší. Výrobci vyrábějí výrazně větší objemy, tedy levněji. Obchodní řetězce také prodají v Polsku, které má skoro čtyřikrát více obyvatel, mnohem vyšší objemy s nižšími náklady než v Česku. Jejich procentická marže na výrobcích může být tedy v mnohem větších objemech nižší.
V Polsku bylo vždy levněji. Není to žádná novinka. Zájezdy do Polska pořádají Češi mnoho let. V některém období jsou méně atraktivní, v jiném více. Jako nyní. Tak jako je polské zemědělství mnohem více „rozdrobené“ než české, tak také polský obchod a celý trh je trochu jiný než český. Kromě obchodních řetězců je v Polsku mnohem větší přímý prodej od farmářů na trzích, což je dáno velkým množství středních a malých farmářů v Polsku. V poslední době se nůžky mezi polskými a českými cenami více rozevřely. Jedním z důvodů, o kterém se mluví, je sazba DPH. Polská vláda v době ekonomické krize zrušila DPH na základní potraviny. Má dočasně nulovou sazbu, čím potraviny zlevnily. Před zrušením byla v Polsku sazba 5 %. V Česku je základní sazba na potraviny zatím 15 %. Už jen tento jediný rozdílový patnáctiprocentní faktor významně ovlivňuje konečnou cenu.
Nižší mzdy a příliv levných pracovních sil
Už méně se hovoří o tom, že v Polsku jsou také nižší mzdy. Průměrná mzda je v Polsku dle údajů z tohoto roku 34 221 Kč. U nás je to 40 353 Kč. Průměrná polská mzda je tedy o 15 % nižší než česká. Další důvod, proč jsou polské výrobky levnější. Farmáři, výrobci, dopravci a prodejci mají nižší náklady také kvůli výrazně nižším mzdám. Česko má nedostatek pracovníků v zemědělství, výrobě, logistice, službách. Polsko naopak přijalo velké množství migrantů, levnějších pracovních sil.
V Polsku za poslední dekádu skoro desetinásobně přibylo cizinců ze zemí mimo Evropu. Část Poláků odešla a odchází do západní Evropy a Ameriky. Tento trend je v poslední době nižší. Jen část z nich se však do Polska zpět vrací. V některých zejména manuálních profesích je v zemi nedostatek pracovníků. Polsko na to už delší dobu reaguje přijímáním cizinců z mimoevropských zemí. O této skutečnosti se moc nemluví, není příliš populární to ventilovat. Konzervativní polská vláda používá protiimigrační rétoriku, ale paradoxně chtěla podmínky pro zaměstnance z ciziny ještě víc zmírnit. Nakonec od toho před volbami, které budou 15.října, raději ustoupila.
„Už mezi lety 2015 a 2020, tedy před pandemií, se Polsko stalo cílovou zemí pracovní migrace v masovém měřítku,“ řekl ekonom a sociolog z Varšavské univerzity Paweł Kaczmarczyk.
V 38 milionové zemi legálně pracuje přes jeden a čtvrt milionu cizinců. Další zhruba třetina tohoto počtu je podle odhadů na černém trhu. Celkový počet pracujících cizinců v Polsku se tak může pohybovat kolem 1,7 milionu pracujících. Konzervativní polská vláda po léta využívá odpor proti migraci v politické kampani. Na druhou stranu však potichu láká pracovníky, které nutně potřebují velké firmy.
V minulém roce Polsko vydalo na 130 tisíc pracovních víz občanům zemí mimo EU. Kromě Ukrajinců a Bělorusů, které počítají zvlášť. Nejčastěji ze Střední Asie, Kavkazu a Blízkého východu. Symbolem se stalo kontejnerové městečko pro tisíce Indonésanů a Filipínců u rafinerie Plock. Letos vláda plánovala systém víz zjednodušit a vpustit do země za prací až 400 tisíc dalších lidí. Na schizofrenní přístup vlády k migraci krátce před parlamentními volbami poukázala opozice.
„Kaczynski chystá dokument, díky kterému do Polska přijede ještě více obyvatel ze Saúdské Arábie, Indie, Islámské republiky Írán,“ řekl na sociální síti X lídr opoziční Občanské platformy Donald Tusk. Vláda, v obavě před ztrátou hlasů v blížících se volbách, od záměru prozatím upustila.
Toto je také další důvod, proč jsou polské výrobky levnější. Polské firmy řeší nedostatek pracovníků přílivem levných zaměstnanců ze zahraničí. Zejména z asijských zemí. České firmy se potýkají s velkým nedostatkem zaměstnanců v některých profesích. Velká část české veřejnosti žádné migranty v zemi nechce, ale zároveň chce, aby u nás byly výrobky stejně levné jako v Polsku, které levné zahraniční zaměstnance ve velkém využívá.
Shrňme si to. Proč je tedy v Polsku levněji?
Polsko je počtem obyvatel skoro 4 x větší zemí než Česko. Velká agrární země s velkým počtem farmářů. Velká konkurence mnoha středních a malých farmářů. Prodej ve velkém nejen přes obchodní řetězce, ale také napřímo na trzích. Vládou je zemědělství velmi podporováno. Čerpá také obrovské dotace z EU, které si Polsko domluvilo při svém vstup. V Polsku je o 15 % nižší DPH na potraviny než v Česku, o 15 % nižší průměrná mzda než v Česku (nižší náklady pro farmáře, výrobce a prodejce). Polské firmy profitují z přílivu levných zaměstnanců - ekonomických migrantů.
Ještě se divíte, že je v Polsku levněji?
Zdroje:
