Rosický do Arsenalu? Odvážné. Neměl by však nejdříve potvrdit ve Spartě, že na to má i bez Priskeho?

Tomáš Rosický byl bezesporu skvělý fotbalista. Jeho kariéra byla veliká a mohla být ještě větší, kdyby ho nelimitovala četná zranění. Po jejím konci nastoupil bez jakýchkoliv manažerských zkušeností a teoretického vzdělání do pozice asistenta sportovního ředitele Sparty Zdeňka Ščasného. Původně se spíše předpokládalo, že Rosický bude pracovat pro agenturu agenta Pavla Pasky, do jehož „stáje“ jako hráč patřil, a možná ji jako majitel od něj jednou převezme. Rosický však Pasku nemile překvapil, když dal přednost působení ve Spartě.

Mužem po boku Zdeňka Ščasného byl jen krátce. Brzy se stal sportovním ředitelem. Vybaven „jen“ svými velkými hráčskými zkušenostmi z dlouholetého hráčského působení ve Spartě, německém Dortmundu a londýnském Arsenalu. Od Ščasného se sice mohl něco přiučit, na druhou stranu i ten byl „bafuňářem“ krátce a z nouze. V českém fotbalu sice uznávaný, ale jako trenér. A to je trochu jiná disciplína.

Tomaš Rosický se stal novým sportovním manažerem letenského klubu. Vyhlásil tehdy, že půjde „českou cestou“, s důrazem na „sparťanství“. Bude dávat příležitost mladým fotbalistům ze sparťanské strahovské líhně. Znělo to hezky, ale výsledky se velmi dlouho nedostavovaly. Také zahraniční nákupy se Tomáši Rosickému a jeho staršímu bratru Jiřímu, kterého si přivedl také na Letnou jako manažera, příliš nevedly.

Tomáš Rosický po dlouhých letech v cizině ani pořádně nemohl znát české fotbalové prostředí, zákulisí fotbalové ligy, osobně funkcionáře a trenéry ostatních tuzemských klubů. Se vším se musel seznamovat takzvaně za pochodu. Učil se systémem pokus - omyl. Musel se také vypořádat s dědictvím po Stramaccioniho těžce nepovedené internacionalizaci klubu, po které zůstala na Letné řada nepoužitelných hráčů s lukrativními smlouvami. Pro manažera bez zkušeností opravdu těžký úkol a Tomáši Rosickému také trvalo dlouho, než ho zvládl.

Spartě se však stále nedařilo. Trenéři se na Letné často měnili. Když už se českých vystřídalo několik a nebylo pomalu kam sáhnout, neboť další byli z nejrůznějších důvodu pro klub a jeho majitele nepřijatelní, rozhodl se Tomáš Rosický pro zahraničního trenéra. Zpětně nutno ocenit, že to bylo vydařené rozhodnutí.

A tak se na Letné objevil překvapivě Dán Brian Priske, který měl za sebou krátké a nepříliš povedené angažmá v Belgii. Předtím však úspěšně působil v Midtjyllandu, s nímž vyřadil v kvalifikaci o Ligy mistrů i pražskou Slavii. Příběh Briana Priskeho už všichni dostatečně dobře známe. Po velmi špatném začátku, kdy ho management klubu ve funkci podržel, se výkony týmu pod jeho vedením zvedly a byly z toho dva mistrovské tituly ve dvou sezonách.

Spartě se podařilo tým najednou v krátké době výrazně pozitivně obměnit, a to zejména kvalitními, hotovými zahraničními hráči, kteří byli však také motivovaní a „hladoví“ po úspěchu. Tak přišli na Letnou kupříkladu dva Priskeho krajani Peter Vindahl a Asger Sorensen, Albánec Qazim Laci, Fin Kaan Kairinen, který hrával v dánském Midtjyllandu, Jihoameričan Angelo Preciado, jehož znal Priske z Belgie či Srb Veljko Birmančevič, přicházející z Francie, ale dříve hrající ve Švédsku. Úspěšnost těchto přestupů byla mimořádně vysoká. Co nový hráč, to ihned výrazná posila, nový článek do základní sestavy. Za Priskeho éry se nepovedl snad jen jeden jediný fotbalista, který se neukázal být opravdovou posilou - Nor Markus Solbakken.

Spartě se zahraniční posily před érou Briana Priskeho nevedly. S jeho příchodem se situace výrazně změnila k lepšímu. Je zřejmé, že dánský kouč má na nákupech většiny hráčů výrazný podíl. Byli to fotbalisté, kteří jsou jeho krajany či se s nimi potkal v jednom klubu nebo ve stejné ligové soutěži. Evidentně je znal a pro Spartu vytipoval.

Brian Priske tak nejspíš suploval sparťanský skauting a má na úspěších klubu v posledních dvou sezonách podíl nejen jako trenér, ale i manažer, který dokázal tým v krátké době výrazně pozitivně obměnit novými posilami. Dokázal rychle realizovat to, co se předtím Spartě a Tomáši Rosickému delší dobu nedařilo. V této souvislosti se tedy nabízí otázka, jak velký je skutečný podíl sportovního ředitele Tomáše Rosického na úspěších klubu v posledních dvou sezonách?

Brian Priske však ze Sparty v létě nečekaně odešel do Feyenoordu Rotterdam. S tím, zdá se, opět klesla schopnost sparťanského sportovního úseku přivést na Letnou kvalitní zahraniční fotbalisty, kteří by okamžitě zapadli do základní sestavy a byli ihned platnými posilami týmu. Alespoň vývoj posledního půlroku tomu zatím napovídá. Stačí jmenovat dánského stopera Matthiase Rosse, který nepřesvědčil, že má potřebnou kvalitu na úroveň Sparty, či kosovské duo Tuci - Rrahmani, které také zatím neukázalo, že má na to, aby hrálo na tak vysokém levelu jako svého času velmi úspěšný útočný „trojzubec“ Birmančevič - Kuchta - Haraslín, který byl postrachem obran.

Spartě se podzimní část sezony těžce nevydařila. Nové posily, realizované už bez Priskeho účasti, zatím nepřesvědčily, že na to mají. Stejně tak nový hlavní kouč Lars Friis, který po odchodu krajana Priskeho povýšil z pozice jeho asistenta. Mnozí sparťanští fanoušci očekávali v zimní přestávce velké změny, ale ty, zdá se, nenastanou. Kouč Lars Friis dostal důvěru a na Letné pokračuje. Velké obměny v kádru také nejspíš nebudou. Na jednu stranu je to pochopitelné. Přestávka je krátká. Už za čtrnáct dní pokračuje Liga mistrů, v které Spartě zbývá sehrát ještě dvě utkání, a na začátku února startuje jarní část české nejvyšší soutěže.

O fotbalisty Sparty po špatném podzimu zájem ochladl. Angelo Preciado je dlouhodobě zraněný. Veljko Birmančevič má za sebou nepovedený půlrok. Obránce Martin Vitík, kterého Sparta na začátku podzimu nepustila do Itálie, se potýkal s poklesem výkonnosti. Lukáš Haraslín byl také zraněný. Nyní se spekuluje o možném odchodu Nora Markuse Solbakkena do Malmö, ten by ale fandům Sparty asi nejspíš moc nechyběl. Zkušený 32 letý záložník David Pavelka, kterému v létě na Letné poněkud překvapivě prodloužili po dlouhém zranění smlouvu, byl nyní po nepřesvědčivých podzimních vystoupeních přeřazen do druholigového „B“ týmu, kde bude mentorem pro mladé naděje.

Nějaká posila „last minute“ se asi ještě dá očekávat. Změn v kádru Sparty v zimní pauze ale bude poměrně málo. Na jednu stranu je to logické. Když nikoho zásadního neprodáte, nemůžete ani nikoho za „velké“ peníze kupovat. Kádr není nafukovací a utkání v jarní části zase nebude tolik. Sparta tak představila zatím pouze 21 letého nigerijského stopera z Baníku Emannuela Uchenna. Z hostování v Liberci se vrátil další nadějný mladý stoper, 20 letý odchovanec sparťanské akademie Adam Ševínský a 21 letý defenzivní univerzál Patrik Vydra z Mladé Boleslavi. Oba mladí sparťani v podzimní části ukázali na hostování vyšší potenciál než kupříkladu Ross či Solbakken. Tři mladí defenzivní hráči, kteří mají zvýšit konkurenci, jsou jednoznačně odpovědí na otázku, kde především Spartu na podzim „tlačila bota“.

Zásadní otázkou do budoucna je, jestli bratři Rosičtí dokáží vytipovat a přivést na Letnou kvalitní zahraniční posily, které by okamžitě zapadly do základní sestavy. Jako tomu bylo takřka pravidlem za časů Briana Priskeho. V době před příchodem dánského kouče se jim to nevedlo. Po jeho odchodu v létě minulého roku o tom svými kroky a nákupy Rosse, Tuciho či Rrahmaniho zatím také příliš nepřesvědčili. Navíc se příchodem kosovských hráčů k horšímu změnilo klima v kabině. U dalších nováčků zasáhla i smůla, španělský wing bek Imanol García se brzy zranil a dlouhodobě marodí. Belgičan Elias Cobbaut párkrát nastoupil, zpočátku to nebyla sice žádná sláva, ale následně ukázal, že by mohl být pro tým přínosem a mužem základní sestavy. Trápil se však s opakovanými svalovými zraněními.

Výraznější změnou je tedy pouze výměna na postu asistenta. Sparta po pouhém půlroce ukončila spolupráci s dánským asistentem Jensem Askouem, jenž na Letnou dorazil v létě ze švédského Göteborgu. Nyní nepovedený podzim tento asistent, který byl zodpovědný za defenzivu týmu, odnesl a byl nahrazen dosavadním development koučem a asistentem Michalem Vávrou. Byť je to Tomášem Rosickým i Larsem Friisem noblesně komentováno, dánskému asistentu děkováno za odvedenou práci a u nového muže vyzdvihován očekávaný přínos, samo o sobě to vypadá jako oslabení pozice hlavního kouče Larse Friise, když „jeho člověka“ a krajana, kterého si před krátkou dobou na Letnou přivedl, nahrazuje mladý český ambiciózní asistent.

Tomáš Rosický na nedávné tiskové konferenci formálně opět potvrdil, že Lars Friis má jeho důvěru a velké změny v hráčském kádru nyní nelze čekat. Upravil tak veřejně pouze hlavní cíl v sezoně. AC Sparta Praha, která ztrácí po devatenácti kolech Chance ligy na vedoucí pražskou Slavii 13 bodů, by nyní prý chtěla vyhrát především národní MOL Cup. Nebude to ale určitě snadné. Ve hře jsou stále pražská Slavia, plzeňská Viktoria, ale i ostravský Baník či FK Jablonec. Nejbližším soupeřem Sparty je pražská Dukla, s kterou se střetne 26.února.

Zároveň ale Sparta nemůže „vypustit“ ani Chance ligu a spokojit se v ní s třetím místem. Nejen kvůli fanouškům a postavení klubu musí bojovat alespoň o druhé místo ligové tabulky. To totiž znamená kvalifikaci o Ligu mistrů, zatímco místo třetí pouze o Evropskou ligu. A to je pochopitelně zásadní rozdíl.

AC Sparta Praha si prošla po dvou veleúspěšných sezonách na podzim nečekaně obrovskou krizí. V jarní části se bude muset hodně snažit, aby si své fanoušky udobřila a nastartovala nové, úspěšnější období. A do toho všeho se už několik týdnů hovoří o možném odchodu jejího sportovního šéfa Tomáše Rosického do londýnského Arsenalu. Tedy klubu, kde to dobře zná, kde prožil řadu úspěšných sezon jako hráč, kde je nyní koučem-manažerem Mikel Arteta, jeho bývalý spoluhráč. Zpočátku to sice vypadalo jako „kachna“ a české „přání otcem myšlenky“, ale dnes se situace jeví jinak. Tomáš Rosický je prý podle informací Seznam Zpráv a deníku The Guardian jedním ze tří nejvážnějších kandidátů na uvolněnou pozici sportovního ředitele londýnského klubu.

Samotný zájem Arsenalu o Rosického je určitě lichotivý. Už jen to, že o něm v Londýně uvažují jako o vážném kandidátovi bezesporu svědčí o tom, že tam jako hráč i člověk zanechal velmi pozitivní stopu a jeho další působení sledují. Byl by to jistě velký úspěch, kdyby se stal manažerem tak významného klubu. Na druhé straně jsou tu pochybnosti, zda je současný sparťanský sportovní ředitel na takovou funkci už po všech stránkách připravený. Pokud by byl zájem Arsenalu opravdový a Rosický stál před finálním rozhodnutím, musel by řešit velké životní změny, tedy především návrat rodiny do Londýna. Šel by opět trochu do neznáma. Anglicky samozrejmě výborně mluví, město, anglický fotbal, klub a jeho zázemí velmi dobře zná, ale pouze z pozice dlouholetého profesionálního hráče. Jako funkcionář by byl na zcela jiném postu. Musel by se jistě opět mnohému učit, řešit a rozhodovat „velké věci“. Mnohem rozsáhlejší. S většími dopady než ve Spartě.

Stanovisko Tomáše Rosického k případné nabídce není veřejně známé. Vůbec si netroufám pohledem zvenku tvrdit a hodnotit, jestli by v takové pozici Tomáš Rosický obstál či nikoliv. Za dobu působení manažera Sparty už určitě nasbíral hodně manažerských zkušeností. I na mezinárodní úrovni. Na druhou stranu nyní je Sparta v krizi a Tomáš Rosický zatím nepřesvědčil, že ji (bez Briana Priskeho) se svým bratrem po boku, „pravou rukou a spojkou do kabiny“ Tomášem Sivokem a hlavním koučem Larsem Friisem dokáže zvládnout. Na to by nám měla dát odpověď jarní část sezony. Bude na Letné s Tomášem Rosickým či bez něj?

Další zdroj: klubový web AC Sparta Praha