Článek
Sparta byla v utkání proti poslednímu týmu Chance ligy a jasnému outsiderovi velkým favoritem. Byla také v první části hry jasně lepším týmem. Poločas mohla vést nejméně 3:0 a nikdo by nemohl říct ani slovo. Ale nevedla, protože neproměnila obrovské šance a mladého českobudějovického brankáře Colina Andrewa rozchytala k výbornému výkonu.
Druhou půli Sparta nezačala dobře, ale vysvobodil ji gól Qazima Laciho v 64. minutě po pěkné akci Filipa Panáka. Klid do sparťanských řad vnesla druhá branka Jaroslava Zeleného v 75. minutě, který si krásně vyskočil na roh Kaana Kairinena a skvěle se hlavou trefil pod břevno. Zdálo se, že utkání bude, tak jak se ostatně předpokládalo, přece jen pouze otázkou výše skóre.
Sparta dala také třetí gól. Jan Kuchta šel v 83.minutě sám na bránu, byl atakován, přistrčen obráncem hostujícího týmu, gól nevstřelil, padl však díky ataku českobudějovického obránce přes brankáře Colina Andrewa, kterého zasáhl loktem, když si dal ruce před sebe. K odraženému míči se dostal přibíhající Qazim Laci a dopravil ho pohodlně do sítě.
Hráči Sparty ale slavili předčasně. Do hry nečekaně vstoupil VAR, který posoudil pád Kuchty jako faul na brankáře! A hlavní rozhodčí, jak je bohužel v české lize neblahým zvykem, této podivně proaktivní intervenci podlehl. Svůj původní verdikt změnil a gól Sparty odvolal. Pro mě nepochopitelné posouzení situace.
Dle mého názoru opět VAR řešil něco, co vůbec řešit neměl. Vstoupil do situace, do které vstupovat nemá. Pomohl zrušit gól, který měl platit. Tak jako v utkání Slavie s Baníkem Ostrava v minulém kole. Opět se dle VARu jednalo o údajný faul na brankáře po naprosto běžném střetu s útočníkem.
Na Letné to však nebyl poslední zásah VARu. V 93. minutě brnknul mladý domácí stoper Uchenna o nohy unikajícího českobudějovického útočníka. Opět zasáhl VAR. Přivolal hlavního rozhodčího Radinu k zhlédnutí video záznamu situace. Ten na tomto základě udělil přímou červenou kartu.
Emmanuel Uchenna byl v pozici posledního hráče. Faul to byl. Potud je to jasné. Rozhodčí ale dle mého názoru vůbec nezohlednili, že si českobudějovický Martin Douděra předkopl míč doprava do křídla, výrazně směrem k lajně. Kdyby se nedostal do střetu s obráncem Sparty, nešel by určitě sám na branku. Běžel by za míčem někam k rohovému praporku.
Uchennův zákrok, byť byl posledním bránícím hráčem, nebyl zmařením jasné gólové šance. Fakt, že je obránce posledním před brankářem a fauluje, ještě automaticky neznamená červenou kartu. Podstatné je, zda to bylo či nebylo zmaření jasné gólové šance. A to v tomto případě rozhodně nebylo. Neměla to být tedy dle mého názoru červená karta, ale pouze žlutá. Emmanuel Uchenna by byl i po žluté kartě stejně vyloučen, byla by už jeho druhou v utkání, trest by ale dostal jiný, než který mu hrozí za přímou červenou.
Po hodnoceních Komise rozhodčích FAČR, která některé rozhodnutí rozhodčích a VARu z poslední doby „přikryla“ jako správná, byť si většina fanoušků i odborné veřejnosti myslela opak, si upřímně řečeno už nečiním velké iluze o tom, že se dočkáme verdiktu, který by fotbalovou veřejnost uspokojil a chyby video rozhodčích popsal a uvedl na pravou míru.
Je smutnou skutečností, že v Chance lize dochází k nadužívání VARu. Video rozhodčí hledají v nevinných zákrocích skryté fauly, vstupují do dění v situacích, kdy by neměli, neboť se nejedná o hrubá pochybení rozhodčích na hrací ploše. Přivolávají hlavního rozhodčího k videu v záležitostech, kdy jim to správně nepřísluší. Ti pod vlivem takové intervence mění své původní verdikty ze hřiště. Z dění ve fotbalové lize se stává lidově řečeno „bramboračka“.
A to je špatně. VAR byl zřízen proto, aby intervenoval v případech, kdy dojde k hrubé chybě rozhodčího na hřišti. A to v jasně definovaných případech. Pokud se o jednoznačnou hrubou chybu nejedná, má VAR mlčet. Nemá proaktivně vyhledávat drobná pochybení. V zápasech Sparty a Slavie tyto proaktivní intervence VARu v situacích, kdy se nejednalo u hrubé chyby rozhodčích na hřišti, konečné výsledky utkání neovlivnily. Body zůstaly „celé“. V tom tedy problém momentálně není.
Ten je jiný. Takto se prostě VAR používat nemá. Píšu o tom opakovaně. Pro český fotbal je to tento trend jednoznačně špatný. Ve vyspělé fotbalové Evropě VAR funguje jinak. Čeští hráči, trenéři, ale také třeba televizní komentátoři jsou pak mnohdy velmi překvapeni, že se situace, které VAR v Chance lize proaktivně řeší, v evropských pohárech často nezkoumají a hraje se prostě dál.
Čeští rozhodčí bohužel často nejsou na hřišti skutečnými osobnostmi. Mnozí z nich nemají přirozenou autoritu. Nemají především „koule“ rozhodovat. Řídí zápas takzvaně „s VARem“. Leckdy raději na hrací ploše v inkriminované situaci nezaujmou vůbec žádné stanovisko. Nechají situaci plynout. Nic nepísknou, čekají, co bude. Jestli je VAR přivolá či nikoliv. A to je vyloženě špatný, zoufale alibistický postoj. Takový rozhodčí ani pak nemůže mít respekt u hráčů a trenérů.
Jako například rozhodčí Machálek v duelu Liberce s Baníkem, který kupodivu nepískl ani jeden ze dvou velkých faulů Mikuly a Hlavatého krátce po sobě. Nakonec byl vyloučen po intervenci VARu liberecký obránce Jan Mikula. Ale správně měli jít ven oba hráči Slovanu. Hlavatý za horší zákrok na hřišti překvapivě zůstal. VAR intervenoval jen u faulu Mikuly. Přitom kdyby Machálek pískl ihned faul Mikuly, ten Hlavatého by se ani stát nemohl.
Když vidíme, jak čeští rozhodčí v Chance lize (ne)rozhodují, nelze se divit, že ve špičkových evropských pohárových soutěžích už dlouho žádné výrazné zastoupení rozhodčích nemáme. Asi bychom marně hledali v paměti, kdy nějaký český rozhodčí naposledy řídil opravdu důležitý zápas závěrečné fáze Ligy mistrů či kvalifikační mezistátní utkání významných národních týmů. O účastech na světovém šampionátu či Euru ani nemluvě. To už je hodně dávná historie. A to o lecčem také vypovídá.
Rozhodcovský stav prošel po éře Berbra a Damkové výraznou generační obměnou. Skončila „stará garda“ rozhodčích, z nichž někteří řemeslo uměli, žel také uměli řídit utkání „na objednávku“. Do ligy přišlo mnoho mladých rozhodčích bez velkých zkušeností. To je samozřejmě velmi znát. Od této změny ale už nějaký čas uběhl a velké zlepšení bohužel stále nenastalo. Zejména v používání videa se od vyspělé Evropy stále výrazně odlišujeme.
Dokážu pochopit chybu, když mám pocit, že je od rozhodčího na hřišti neúmyslná. Rozhodčí to prostě ze svého pohledu nějak viděl, posoudil a rozhodl. Následně se ukázalo, že chyboval. Neměl v reálu takový pohled, který měla televizní kamera. To se může stát. Vidíme to i v Lize mistrů či Premier League. Stává se to i těm nejlepším arbitrům na světě. Když je to hrubka v situaci, kterou popisuje protokol používání VARu, má to video rozhodčí opravit. Vadí mi ale alibistické počínání rozhodčích na hrací ploše, a naopak vyloženě proaktivní konání video rozhodčích, kteří stále něco hledají v situacích, kdy to nikdo jiný na stadionu neviděl. Tedy naprosté obrácení rolí. Rozhoduje VAR a hlavní rozhodčí čeká, co bude.
Skutečné rozhodcovské osobnosti řídí utkání zcela jinak než většina českých ligových rozhodčích. Nečekají alibisticky v každé jen trochu složitější situaci s rukou na uchu na to, co jim našeptá VAR do sluchátka. Opravdu na hrací ploše situace sami posuzují a ihned rozhodují. Jdou s „kůží na trh“. Jako by VAR přítomen při utkání vůbec nebyl.
Pokud udělají hrubou chybu, což se samozřejmě také může stát, neboť každý je omylný, VAR je následně opraví. Od toho tam je. Nevstupuje však do utkání v nejednoznačných případech, kdy se nejedná o jasnou hrubou chybu. VAR nerozhoduje za soudce na hřišti. Proto VAR opravdu zřízen nebyl. Rozhodovat má stále hlavní rozhodčí na hrací ploše.
Někteří čeští ligoví arbitři jako by na to zapomněli. Z VARu se stal nástroj, který rozhoduje zápasy a „vyrábí“ výsledky. Nevolám po zrušení VARu. Používání videa k přezkoumání závažných pochybení je rozhodně správná myšlenka. Za současný stav v českém fotbale nemůže technologie, ale lidé, kteří ji špatně používají. Ty je třeba po opakovaných hrubých chybách vyměnit. Nikoliv jejich chyby krýt.
Zdroj: přímý přenos + studio O2 TV Sport
