Slávistický trenér Trpišovský odmítl double. Zápas prokoučoval. Slavia v MOL Cupu překvapivě končí

Pražská Slavia nastoupila oproti poslednímu utkání s Hradcem Králové s řadou změn v sestavě:

Markovič – Konečný, Zima, Oscar – Douděra, Pech, Zafeiris, Zmrzlý – Botos, Schranz, Michez.

Na střídačce byli připraveni brankáři Kolář a Slavata a do pole Kušej, Diouf, Moses, Provod, Bořil, Chorý, Vlček, Teah, Perišič.

Ve stavu zraněných jsou Chaloupek, Holeš, Ogbu a Vorlický. Nemocný Staněk a vykartovaný Chytil.

Osobně jsem čekal, že Jindřich Trpišovský vsadí na kontinuitu a sestava bude hodně podobná té z utkání s Hradcem Králové, v kterém to slávistům v druhé půli kombinačně začalo fungovat. Slavia s útokem Kušej - Schranz - Provod ukázala, že může hrát i jinak, než jen nakopávat míče do vápna na Tomáše Chorého. Bylo tedy na čem stavět.

Z mého pohledu nebyl důvod k velkým změnám. Naopak se mohla souhra hráčů utužit. Čekal jsem jednu či dvě změny. Těšil jsem se, že ze strany Slavie opět uvidíme kombinační fotbal. Kupříkladu Vasil Kušej toho v poslední době moc nenahrál. Nebyl důvod ho tedy nějak šetřit. Zápasovou praxi naopak moc potřebuje. Leč Trpišovský se rozhodl jinak a Kušeje, Provoda a další nechal jen na lavičce náhradníků.

Slávistický kouč se vrátil ke své oblíbené rotaci hráčů, kterou často praktikoval v minulých sezonách, kdy dokázal i v lize vyměnit zápas od zápasu i sedm či osm hráčů základní sestavy. A byla to také jedna z příčin, proč je Slavia tři sezony bez mistrovského titulu.

V probíhající sezoně od této praxe v ligové soutěži pod vlivem okolností upustil. Slavia vyhlásila před začátkem sezony prostřednictvím svého šéfa Jaroslava Tvrdíka útok na mistrovský titul, který zajišťuje přímou účast v příštím ročníku Ligy mistrů. Priorita Slavie je jasná. Vše se jí podřizuje.

Podřídit se musel také Trpišovský. V lize už nerotuje! Sestava byla po celou sezonu vzácně stabilizovaná. Změny nastaly až v poslední době po repre pauze, kdy to bylo nutné z důvodu zranění, nemoci či karet.

Jedinou výjimku v tomto ligovém ročníku předtím učinil trenér Trpišovský v podzimním utkání v Teplicích. Nechal tehdy některé opory na lavičce, ač se jednalo o poslední utkání podzimní části a nebylo nač je šetřit. Slavia překvapivě prohrála. V druhém poločase sice některé z nich v nouzi poslal do hry „honit“ výsledek, ale to už bylo pozdě. Po této jediné zkušenosti s nepovedenou rotací si to už slávistický trenér v dalším průběhu ligové sezony znovu nerisknul.

MOL Cupu je evidentně něco jiného. Pro Slavii by bylo jistě hezké ho vyhrát. Je to otázka prestiže. Měla by ligový titul i vítězství v národním poháru, tedy DOUBLE. A to se vždy cení. Je to zápis do historie. Finančně to ale pro klub není nic významného. Směrem k Evropě to pro Slavii také nic neznamená. Na rozdíl od jiných klubů, včetně olomoucké Sigmy, které se přes výhru v MOL Cupu mohou do evropských pohárů probojovat.

Slavii garantuje základní fázi Ligy mistrů první místo v lize. A k tomu jí už chybí už jen kousíček. Slavia ale ještě titul nemá. Její priorita je tedy pořád v lize. I proto si zřejmě Jindřich Trpišovský dovolil ve čtvrtfinále MOL Cupu s olomouckou Sigmou zavzpomínat na staré časy, kdy si rád „zarotoval“. Nevyplatilo se to!

Předem se přitom dalo čekat, že Sigma, které to v poslední době v lize moc nejde, neb má z pěti zápasů jen čtyři body, může sehrát v Edenu kvalitní partii. Zápasy s týmy, které chtějí hrát otevřený fotbal, jí vyhovují mnohem více, než ty, kde její soupeři především urputně bojují. To ukázal třeba i její domací ligový duel s pražskou Spartou, který sice nakonec prohrála, ale nehrála vůbec špatně a mohlo to dopadnout také opačně, kdyby proměnila penaltu.

Slavii to v improvizované sestavě nefungovalo. Ostatně byl by to trochu zázrak, kdyby ano. Když trenér pošle do základní sestavy několik hráčů, kteří pravidelně nenastupují, těžko může čekat, že se to na kvalitě hry neprojeví. Je rozdíl, když jde do základní sestavy jeden mladý hráč a starší ho podrží, hned se mu hraje lépe a spíše to pak zvládne. Když nastoupí několik mladých, kteří stabilně nehrají, do základní sestavy najednou, je to pro ně těžké, nemají se koho „chytit“. Pak se snadno řekne, že zklamali, nevyužili šanci.

Nelze se divit, vždyť v takovém složení Slavia nikdy nenastoupila a třeba takového Simiona Micheze trenér dlouhé měsíce přehlížel. Hrál v neděli 18 minut s Hradcem Králové, předtím 26.února také v MOL Cupu proti Táborsku. Jinak mezitím nic. Jen dvakrát za béčko. Stoper Mikuláš Konečný je na tom podobně. Jen o trochu víc toho odehráli Dominik Pech a Giannis Botos. A najednou jsou v základní sestavě všichni naráz! S nimi ještě Ondřej Zmrzlý, který začal hrát až po zranění Dioufa a do dobré formy mu pořád leccos chybí. Také brankář Markovič chytal na jaře teprve podruhé.

V 28.minutě chyboval jeden z mladíků, Dominik Pech, jehož špatně zahranou malou domů brankáři Markovičovi vystihl olomoucký útočník Jan Kliment a s velkým přehledem nabídnutou šanci proměnil v gól - 0:1.

Jindřich Trpišovský o půli zpanikařil. Nepočkal, jestli se mužstvo přece jen trochu „najde“. Nevyměnil třeba dva hráče, aby týmu dodal nový impuls. Poslal do hry hned čtyři (!) čerstvé hráče z lavičky: Dioufa, Chorého, Kušeje a Mosese.

Jestliže je někdy vyčítána některým trenérům jistá opatrnost, tak tohle byl tedy druhý extrém. Navíc pohledem z venku také zbytečný risk. Diouf od derby pro zranění nehrál. Teď nastoupil s Olomoucí v 46.minutě a v 67.minutě šel se zdravotními problémy zase dolů! Největší „klenot“ týmu pošlete po zranění za nepříznivého stavu utkání „honit“ výsledek, když jste předtím poslal na hřiště „béčkovou“ sestavu! To není moc prozíravé. Takže zafunguje „zákon schválnosti“ a on se vám znovu zraní. Snad to nebude vážné. Diuofa poté nahradil další mladík Teah, jeden z jeho potenciálních nástupců, a nepůsobil příliš dobře. „Blýskl“ se mimo jiné velmi trapným „filmařským“ pokusem nasimulování penalty.

Stejně tak jsem moc nepochopil, proč šel do hry útočník Tomáš Chorý. V neděli ještě proti HK v lize zraněný, teď jde i on najednou druhou půli dohánět ztrátu v MOL Cupu. To už je tak fit, že najednou může hrát? Není to také trochu zbytečný risk?

Jakoby se Jindřich Trpišovský nemohl nějak rozhodnout, jestli je tedy MOL Cup důležitý či nikoliv. Nejdříve do něj pošle „béčkovou“ sestavu, která spolu nikdy nehrála, a když to takto nejde, tak to jdou zachraňovat i čerstvě (snad) doléčení hráči.

Faktem je, že kdyby to Trpišovskému s vystřídáním čtyř hráčů o půli vyšlo, mnozí z jeho obdivovatelů by to vydávali za geniální trenérský tah. Ale nevyšlo. Navíc těm, kteří pravidelně nehrají, a teď je tam dal a o půli naráz zase stáhl (Botos, Michez, Zmrzlý, Pech), psychiku do budoucna rozhodně nezvedl.

Trpišovský poslal na plac zároveň Vasila Kušeje i Tomáše Chorého, tedy systém Baroš-Koller. Netvrdím, že to někdy nemůže fungovat. V tomto utkání to ale vypadalo, jakoby se trenér nemohl rozhodnout, jakým způsobem chce vývoj utkání zvrátit. Budeme hrát kombinačně nebo míče nakopávat do vápna? Nejspíš chtěl pod tlakem nepříznivého stavu všechno a hned. Byl z toho nakonec takový kočkopes.

Když ho nechytnete od začátku, těžko se to pak dohání. Olomoučtí fotbalisté, kteří zjistili před zápasem, jaká „béčková“ sestava proti nim nastupuje, podobně jako například tepličtí v posledním podzimním kole, ztratili logicky respekt, když nenastoupily opory sešívaných. To pak ještě znásobilo jejich vedení po gólu Klimenta. Když pak Trpišovský poslal na hřiště do druhé půle své trumfy, olomoučtí fotbalisti už byli „po uši“ v zápase. Neměli už respekt ani z nastoupivších slávistických hvězd a jednobrankové vedení dokázali uhájit.

Slavia měla v druhé půli nápor, ale velké šance si nevytvářela. Brankář Koutný v 74.minutě vytáhl přízemní střelu Tomáše Chorého. V prodloužení měl ještě příležitost z přímého kopu Christos Zafeiris, ale bránu minul. Slavia měla více ze hry, 59 procent držení míče, ale nijak nedominovala. Sigma dokázala eliminovat náběhy do křídelních prostor i odvracet centrované míče. To stačilo.

Taktika slabší úvodní sestavy prostě nemusí vždy vyjít. Je to zbytečné „zahrávání si s ohněm“. Není to ostatně poprvé, co se to Jindřichu Trpišovskému ve Slavii vymstilo. V minulých sezonách to bývalo častějším jevem. Letos, jak už jsem zmínil, pouze v Teplicích. Vždy se prostě nepodaří, ani při současné možnosti vystřídání většího počtu hráčů, otočit výsledek, neboť soupeř už je v utkání, ztratil respekt a srdnatě bojuje.

Nemohu si pomoct, ale velcí trenéři velkých klubů to dělají obráceně. Postaví velmi silnou sestavu s oporami, jen někdy pošetří některou z nich, ale kostru týmu zachovají. Cíl je jasný: „Dáme jim tři góly, já pak některé z opor pošetřím a v druhé půli, při příznivém průběhu, dostanou šanci také někteří hráči širšího kádru.“

Tak trochu urazila fotbalového Pána Boha. Nepostavila obvyklou silnou základní sestavu. Nešla od začátku vítězství naplno naproti. Pak už bylo pozdě. Řada jejich fanoušků to asi přejde s lehkým srdcem. Stejně jako přešla neúspěch v Evropské lize. Když Slavia získá titul, a ten získá, to je už jasné, tak se na tyto záležitosti snadno zapomene jako na něco nepodstatného. Vše se omluví tím, že přece „máme Ligu mistrů“.

V tomto duchu alibisticky mluvil v televizním rozhovoru také dlouhodobě zraněný slávistický záložník Lukáš Vorlický. K tomu poznámka: nechápu, proč zve Oneplay TV jako televizního experta aktivního fotbalistu jednoho ze zúčastněných klubů v utkání.

Takový hráč, i kdyby chtěl, nemůže říct otevřeně svůj názor. Hodnotit své spoluhráče či dokonce svého trenéra. Mluví loajálně ke svému zaměstnavateli s frázemi jako v nějaké korporátní firmě.

Je to pochopitelné, těžko očekávat, že toho času zraněný záložník Slavie bude kritizovat trenéra Slavie Trpišovského, že „zpackal“ sestavu na utkání. To už by se do kabiny asi nemusel ani vracet. Chápu to, ale jako TV expert je tam pak na nic.

Mimochodem, o lecčem svědčí také skutečnost, že Jindřich Trpišovský na pozápasový TV rozhovor nepřišel a poslal za sebe raději svého asistenta Kerbra. Asi se mu nechtělo odpovídat na otázky ohledně složení zahajovací sestavy.

Daleko sympatičtějším dojmem na mě působil David Douděra, kterého porážka zjevně štvala a za nic se neschovával. To je náročný a správný přístup, který člověka může někam posunout.

„Je to přece jen MOL Cup, nedělejme z toho tragédii, hlavně, že máme titul a Ligu mistrů, Jindra ví, co dělá.“… V tomto duchu budou nejspíš mluvit někteří slávističtí fandové. Jako Lukáš Vorlický. Když si ale začnete takto nezdary omlouvat, kam to povede dál? Letos je to Evropská liga a MOL Cup. Jak to bude vypadat příští rok až bude hrát Slavia Ligu mistrů? Bude to stejný „sešup“ jako u Sparty?

Zdroje: přímý přenos Oneplay TV + statistiky Livesport