Článek
Slovenští senioři mají - na rozdíl od českých - v průměru výrazně nižší měsíční důchody. Jednu výhodu ale oproti českým důchodcům mají: třináctý důchod. U třináctého důchodu platí na Slovensku pravidlo: Čím vyšší důchod senior má, tím méně dostane. Maximálně důchodce může pobírat třináctý důchod ve výši 300 EUR (asi 7 350 Kč). Minimální výše třináctého důchodu je jen 50 EUR (asi 1 225 Kč). Je tedy zřejmé, že Slováci 13. důchody sice mají, ale jejich výše je neuspokojivá.
Stejně tak je nízká průměrná výše důchodu na Slovensku. Dle statistických údajů činí průměrný měsíční důchod jen 580 EUR. Tedy v přepočtu zhruba 14.245 českých korun. Pro srovnání: průměrný státní starobní důchod v Česku v roce 2023 je po červnové valorizaci zhruba 20 216 Kč. V minulém roce byl 18 061 Kč.
Průměrný důchod v Česku je tedy o více než 40 % vyšší než na Slovensku! Bez započítání 13. důchodu na Slovensku. Pokud bychom kalkulovali s ním, byl by rozdíl menší. Pořád však značný. Ve prospěch českých seniorů.
Průměrný důchod v ČR je v porovnání s dalšími státy EU pod průměrem. Nejsme na tom ale zdaleka nejhůře. Rozdíly jsou však značné. Ze sousedních zemí jsem už zmínil Slovensko, kde jsou na tom senioři výrazně hůře. Naopak výrazně lépe se mají například v Německu. V roce 2022 průměrný důchod v Německu činil 1 052 EUR, což bylo přibližně 25 400 Kč. Německý průměrný důchod byl tedy v roce 2022 zhruba o 40 % vyšší než český.
Naopak průměrný důchod v Polsku činil v roce 2022 jen 499 EUR, tedy jen asi 12 045 Kč. Český průměrný důchod byl tedy skoro o 50 % vyšší než polský. K zamyšlení pro ty, kteří obdivují nulové DPH na potraviny a jejich nízké ceny, ale je třeba vidět také v průměru nízké důchody a mzdy či výrazně horší zdravotnický systém.
Dobře se mají senioři v Rakousku. Spolu s Finskem patří mezi nejvyšší průměr v rámci EU. Průměrný důchod v Rakousku v roce 2022 činil 1449 EUR, tedy v přepočtu zhruba 34 980 Kč. V Rakousku mají ale 13. a 14. důchody, které jsou zahrnuty. Rakouský průměrný starobní důchod je o více než 90 % vyšší než český. Je samozřejmě potřeba brát v úvahu, že životní úroveň, tamější náklady na život a také výše průměrné mzdy je v Rakousku (i některých dalších zemích EU) výrazně vyšší než v Česku.
Na samém chvostu je naopak Maďarsko (spolu s Litvou) s průměrným důchodem v roce 2022 pouze 413 EUR, tedy cca 9 970 Kč. Maďarský průměrný starobní důchod je skoro o 45 % nižší než český.
Jednou z možností, jak se prý na stáří zajistit, je stát se evropským úředníkem.
EU totiž nabízí nejen vysoké platy, ale také nezvykle vysoké důchody. Systém je nastaven velmi štědře. Na dosažení maximální výše důchodu stačí dostatečně dlouho vydržet ve službě EU, tedy necelých 40 let. Dožít se úředník musí alespoň 66 let, kdy si může o důchod zažádat. Leckdo asi namítne, že pracovat čtyřicet let jako euroúředník není úplně běžné.
Odejít lze i dříve. Existuje možnost převést si do důchodového systému EU nároky na důchod, které úředníci získali v rámci vnitrostátních důchodových systémů, a tím si důchod z peněz EU navýšit. Přímo pro EU tak musí pro získání evropského důchodu odpracovat úředník jen deset let. Podle německého Bildu dostává průměrný penzionovaný euroúředník důchod ve výši 61 % svého posledního úřednického platu!
Tento poměr platů k důchodům je značně vysoký. V Česku je podíl mezi průměrným platem a průměrným důchodem nyní cca 50 %. A to je stav až poslední doby, po valorizacích, kdy důchody v Česku rostly rychleji než platy. Dříve se tento údaj pohyboval lehce nad 40 %. Pod 50 % je tento poměr také v sousedním a mnohem bohatším Německu.
V kombinaci s vysokými platy to znamená opravdu nadstandardní důchody. Evropský úředník, který pracoval v nejnižší platové třídě s hrubou základní mzdou okolo 2 500 eur měsíčně, si průměrně vyslouží důchod přes 1 500 euro, tedy v přepočtu více než 36 750 korun. A to je opravdu nejnižší hladina. Většina úředníků dosáhne na vyšší částky.
V současné době pracuje pro Evropskou komisi přes 500 Čechů, což je asi 1,6 % zaměstnanců Komise. Na pěkný důchod se tedy zjevně mohou těšit.
Zdroje:
