Baník v pohodě. Sparta „pod dekou“. Jak to vypadá v klubech před sobotním utkáním?

Trenér Hapal má své „ovečky“ pěkně po kupě. Ostravský klub jde do sobotního utkání se Spartou na vítězné vlně. Náležitě na utkání nažhavený. V tabulce „forma“, tedy z posledních pěti kol, je dokonce suverénně nejlepším mužstvem Chance ligy. Z pěti utkání má maximální počet 15 bodů. Překvapivě druhá Karviná 11 bodů, až třetí Slavia 10 bodů. Pražská Sparta je s devíti body z patnácti možných až šestá.

Zvládat utkání na domácím stadionu s týmy z horních pater tabulky, tedy Slavií, Spartou či Viktorií, to je, co Baníku zatím ke štěstí chybí. Na podzim ve Vítkovicích svá utkání se Slavií a Plzní prohrál. Od té doby ale ušel kus cesty. První „vlaštovkou“ byla v tomto směru výhra v Plzni. Teď je potřeba to potvrdit v domácím prostředí se Spartou.

Slovenský gólman Dominik Holec chytá výborně. Dal rychle zapomenout na podzimní výkony Markoviče. V obraně si to na jaře sedlo. Baník už nedostává hloupé góly. Uprostřed obrany nastupuje 27letý Matěj Chaluš. Na podzim to ještě nebylo úplně ono, ale na jaře šel výkonnostně nahoru.

Zdravotně se dal do kupy 35letý zkušený veterán Michal Frydrych, který teď prožívá comeback. Vedle dvou jmenovaných se výrazně zlepšil také 23letý Karel Pojezný. Mix mládí, středního věku a veteránské zkušenosti funguje. Zápas se Spartou bude další prověrkou, jak to trio stoperů zvládne.

Síla Baníku je v záložní řadě. Její stabilní součástí jsou 25letý Jiří Boula, 22letý Tomáš Rigo a 25letý David Buchta. Na kraji zálohy je využitelný 24letý Michal Kohút, zimní posila ze Slovácka, který může hrát i podhrot. Také tito čtyři by měli mít své místo v sobotní zahajovací sestavě jisté. Pokud by se Pavel Hapal rozhodl vyztužit více kraje, pak jsou k dispozici jako krajní (wing) beci Michal Fukala a Ghaňan Patrick Kpozo. Tuto variantu Hapal využil například v Plzni, kdy na levé straně před Pojezným operoval právě Kpozo a Michal Kohút se vysunul ze zálohy na podhrot.

Otázka týdne na straně Baníku: Nastoupí Ewerton se Spartou od začátku? Hodně bude asi záležet, v jaké je po zranění už kondici. Možná se pletu, ale osobně očekávám, že si ho Pavel Hapal nechá jako „žolíka“ v rukávu. Nepošle ho do fyzicky náročného utkání od začátku, ale pošetří si ho a vytáhne opět jako trumf proti už poněkud unavenějšímu soupeři v průběhu utkání. Pro Ewertona to bude snazší úloha a mohl by týmu dodat nový impuls a také se gólově spíše prosadit.

V útoku mají jistá místa 27letý pracovitý Slovák Erik Prekop a český 20letý talent Matěj Šín, který už v poslední době nakukuje do „A“ týmu české reprezentace. Osud Filipa Kubaly bude závislý na tom, jestli se Pavel Hapal rozhodne posílit více záložní řadu. I když Kubala odehrál takřka celé utkání s Pardubicemi, osobně ho v základní sestavě proti Spartě spíše nečekám.

Myslím, že Pavel Hapal dá přednost variantě „Plzeň“, tedy opatrnější verzi sestavy, při které využije opět Kpoza. Nicméně Kubala se nejspíš na hřiště v průběhu utkání dostane.

Pražská Sparta je po posledních dvou ligových kolech opět psychicky „dole“. V době šňůry jarních výher se rádo přehlédlo, že to herně není velká paráda a výsledky jsou lepší než předváděná hra. Sparta měla obrovské problémy už v Karviné, kde prohrávala 2:0 a vývoj utkání otočila jen díky vynikajícímu individuálnímu výkonu Lukáše Haraslína. Následně „utrápeně“ vyhrála 2:1 s beznadějně posledními Českými Budějovicemi.

V Olomouci přežila neproměněnou penaltu a nastřelenou tyč domácích, aby v závěru šťastně vyhrála gólem střídajícího Victora Olatunjiho. Pak jí vyšlo náramně derby. Ve vítězné euforii se zapomnělo na to, že Slavia byla opravdu velmi špatná. Zápas také ovlivnil fakt, že Sparta hrála 80 minut v přesilovce. Brzy se zranil Malick Diouf, který několik minut na hřišti kulhal, než odstoupil. Poté byl vyloučen Mojmír Chytil za faul na Petera Vindahla.

Pak přišel šok v Liberci, když Sparta prohrála po špatném výkonu 1:0. Následovala repre pauza, po níž přijela na Letnou plzeňská Viktoria. Sparta do zápasu vstoupila výborně. Vedla brzy 1:0 a mohla dát branek klidně více. Poté ale nečekaně inkasovala a zcela vypadla z role. Nakonec utrpěla debakl 2:4.

Dánský gólman Peter Vindahl se „spolupodepsal“ pod první obdržený gól s Plzní. Někteří fanoušci letenského klubu ho dlouhodobě kritizují. Jeho pozice je ale pod trenérem-krajanem skálopevná. Změnu nepředpokládám ani v Ostravě. Nespokojeného odchovance Vojtěcha Vorla, který nedostal ani jednu šanci v podzimní krizi, pustila Sparta v zimě na hostování do Pardubic. Vindahlovou dvojkou je 22letý Slovák Jakub Surovčík, který má na kontě v této sezoně pouze deset utkání za „B“ tým a v nejvyšší soutěži za Spartu ještě nikdy nenastoupil.

Sparta nastoupila s Plzní s tradiční trojkou stoperů Vitík- Panák – Sorensen. Nefungovalo to. Většina z nás kritizovala především Martina Vitíka, jehož výkony jsou v této sezoně výrazně za těmi loňskými, ale stejně špatný výkon předvedli také Filip Panák a Asger Sorensen. Lars Friis je ale spíše opatrným typem trenéra. Ve složení obrany pro utkání v Ostravě nelze čekat nějakou „revoluci“. Tak jak se Friis zatím profiluje, nedivil bych se, kdyby dal důvěru opět stejnému triu. Možná udělá jednu změnu. Jaké má možnosti?

Připraveni jsou Belgičan Elias Cobbaut, dále Emmanuel Uchenna, Adam Ševínský a Matthias Ross.

Matthias Ross je v týmu dlouhodobě jen do počtu. S Plzní se nevešel ani na střídačku. Jeho angažování je velký omyl a všeobecně se očekává, že v létě na Letné skončí. Emmanuel Uchenna má zatím ve své hře velké výkyvy. V derby vyšel Friisovi experiment s jeho nasazením na pozici pravého wing beka, kde měl eliminovat útočné aktivity červenobílých. Zápas v Liberci ale ukázal, že Uchenna k tomu neumí přidat ofenzivní část. S Plzní seděl zase jen na střídačce. V sestavě ho jako stopera nečekám.

Talentovaný Adam Ševínský zvládl velmi slušně zápas LM v Leverkusenu. To bylo ale už koncem ledna. Od té doby ho Friis ignoruje. Mladý stoper odehrál pouze celé utkání MOL Cupu s Duklou a šestnáct minut v derby se Slavií. Jinak vysedává dlouhé týdny na střídačce. Nehraje ani za druholigové béčko. To je velká škoda. V jeho věku potřebuje hrát a hrát. Na střídačce se nezlepší a zkušenosti nezíská. Kdyby ho Sparta nechala v Liberci, hrál by pravidelně ligu. Stáhla si ho zpět, ale šance mu nedává. Vzpomene si na něj Friis náhle před ostravským duelem, jako v lednu v Leverkusenu, když mu nyní "teče do bot"? Nabízí se nechat „orazit“ Vitíka nebo Sorensena.

Post levého wing beka má v poslední době jistý Jaroslav Zelený, který hraje pravidelně. Sice nezáří, ale pořád patří k nejlepším sparťanům poslední doby. Může ho nahradit, stejně jako v průběhu s Plzní, už uzdravený a odpočatý Matěj Ryneš.

Vpravo je situace výrazně horší. Týmu dlouhodobě chybí loňská kreativita Angela Preciada. Uměl obejít hráče a dát velmi kvalitní přihrávku do vápna. K soutěžnímu utkání nastoupil naposledy 23.října minulého roku na Manchesteru City, kde Sparta utrpěla debakl 5:0. Odehrál tehdy celých 90 minut. Od té doby je ve stavu zraněných.

Sparta v zimní pauze na post pravého wing beka nikoho nekoupila. Sportovní ředitel Tomáš Rosický sice před časem zmínil v jednom rozhovoru, že v hledáčku Sparty bylo několik adeptů ze zahraničí, ale nedopadlo to a Sparta to prý zvládne na jaře vlastními silami. Nezvládla. Na začátku jara trenér Friis sázel na mladého Martina Suchomela. Střídal se s ním zkušenější Tomáš Wiesner. V derby dostal před oběma překvapivě přednost stoper Emmanuel Uchenna. Dál už to známe. Uchennovi pro tento post chybějí potřebné ofenzivní vlastnosti. S Plzní odehrál celý zápas Tomáš Wiesner. Příliš nepřesvědčil.

Martin Suchomel je už delší dobu „u ledu“. Naposledy dostal důvěru v Olomouci, kde nastoupil v základu a odehrál 46 minut. Od té doby vysedává na střídačce. Sáhne Friis zase po defenzivním Uchennovi nebo dostane příležitost opět Wiesner? Pro mladého Uchennu by utkání ve vítkovické aréně bylo určitě náročné. Do Sparty přišel v zimě právě z Baníku.

Otázka týdne na straně Sparty: Bude hrát Kaan Kairinenen? Očekávám, že pokud to jen trochu půjde, tak ano. Duel s Plzní ukázal, jak moc je to pro Spartu důležitý fotbalista. Někdy pro fanoušky možná poněkud méně nápadný, pomalejší pohybem, ale rychlý myšlením, s přehledem ve hře, výborně pozičně hrající, s kvalitní přihrávkou na wing beky a rychlé útočníky. Tyto schopnosti Patriku Vydrovi a Lukáši Sadílkovi scházejí. Oběhají toho sice výrazně více, ale Kairinenovu fotbalovost nenahradí.

Pozice Laciho, Haraslína a Kuchty je momentálně jasná. Qazim Laci je kvalitní fotbalista. Snaží se také aktivitou a burcováním tým „probudit“, když se nedaří. Na pozici „podhrotu“ mu ale chybějí lepší čísla. Ve srovnání s Pavlem Šulcem, který hraje v Plzni na podobné pozici, je málo produktivní. Laci má v 23 ligových zápasech jen dva góly a pět asistencí. Šulc v 27 zápasech deset gólů a šest asistencí. To je velký rozdíl.

Když se k tomu přidá nízká produktivita Jana Kuchty, je evidentní, kde Spartu, vedle chyb v defenzivě a nižší kreativity zálohy, výrazně „tlačí bota“. Kuchta má po návratu v 11 ligových utkání tři góly a jednu asistenci. Jan Kuchta rozhodně nehraje špatně. V duelu s Plzní byl zejména v první půli velmi aktivní, „otravoval“ obranu, nedal stoperům Plzně vydechnout, leč šance v úvodu neproměnil. Útočník se prostě hodnotí zejména podle vstřelených gólů.

Veljko Birmančevič, nejlepší hráč celé ligové soutěže v minulém ročníku, který v 32 ligových zápasech vstřelil 16 gólů a na 11 přihrál, v té probíhající stále paběrkuje. Odehrál zatím 20 utkání s bilancí 4 branek a dvou asistencí. V zápase s Plzní přišel do hry v 74.minutě, když střídal Kuchtu. Za stavu 2:4. Předtím v Liberci nastoupil dokonce až v 85.minutě. Jako poslední střídající hráč Sparty, když před ním dostali přednost Rrahmani, Wiesner, Ryneš a Vydra. Přestože Sparta prohrávala.

Možná byla první sparťanská sezona tohoto hráče v jeho kariéře výjimečná a neopakovatelná. V sezoně předtím v Toulouse v 25 zápasech francouzské ligy totiž nevstřelil ani jeden gól! To ve Spartě mu to pod trenérem Priskem hned po příchodu v útočném „trojzubci“ s Kuchtou a Haraslínem výborně sedlo. Birmančevič ale přece nemohl tak rychle zapomenout hrát fotbal. Leccos je tedy nejspíš hlavně otázkou jeho sebevědomí a psychického nastavení. O loňskou pohodu „Birma“ ve Spartě evidentně přišel. Jestli je za tímto stavem změna trenéra (Priske - Friis), změny v kádru (příchody fotbalistů jiných balkánských národností) či něco zcela jiného, by měl vědět sparťanský realizační tým a sportovní vedení klubu. Jeden opravdu vydařený výkon, může někdy situaci hráče zcela změnit. To by ale musel dostat větší šance.

Co vlastně nyní brání Friisovi, aby znovu vsadil na Priskeho osvědčený „trojzubec“ Birmančevič - Kuchta - Haraslín? Proč už to neudělal? Je Birmančevič opravdu tak z formy?

Na tyto otázky odpovědi neznám. Na lavičce však srbský útočník formu znovu nenalezne. Loňskou formu a sebevědomí získá zase zpět jedině v zápasech.

S Lukášem Haraslínem v této sezoně stojí a padá ofenziva Sparty. Je to výborný fotbalista, který se dokáže individuálně prosadit. Když je zdravý a má fyzické síly. Dokázal to už mnohokrát. Je ale v obtížné situaci. Soupeři Sparty si uvědomují, odkud hrozí nebezpečí a na Haraslína se soustředí. Ten se i tak mnohdy umí uvolnit, vystřelit, dát gól. Zejména v první půli, když má ještě dostatek sil. Jeho působení v utkáních ale většinou končí mezi 60.-70.minutou. Málokdy pobude na hřišti déle, jako například v Liberci, kde za nepříznivého stavu vydržel celý zápas. Jeho nebezpečnost s postupem času také klesala.

Ermal Krasniqi odehrál většinu z obou zápasů Kosova s Islandem v Lize národů. S Plzní ale seděl jen na lavičce. Jeho reprezentační kolega Albion Rrahmani naopak v obou zápasech národního týmu nastoupil jen v závěrech zápasů. S Plzní hrál posledních 23 minut za nepříznivého stavu 2:4. Od jeho působení si Sparta slibovala určitě mnohem více. Do Sparty přišel z Rapidu Bukurešť za 5 milionů eur, tedy zhruba 125 milionů korun.

Posily se zatím posilami nestaly. Krasniqi, Rrahmani a Tuci (déle zraněný) se ani po dlouhé době nedokázali sžít s vyšším tempem a fyzickou náročností české ligy. Velký rozdíl oproti Vejlku Birmančevičovi, který přišel před minulou sezonou, okamžitě zapadl do týmu a „válel“ výborně v základní sestavě.

Další útočník Victor Olatunji je prostě svůj. Občas má menší zájem o hru a „fláká se“. Jindy naopak z ničeho nic překvapí vydařenou akcí. Jeho přístup a výkony mají velké výkyvy. Možná už jiný nebude. Před zápasem v Liberci byl za disciplinární prohřešek vyřazen z nominace. Zřejmě svým přístupem k tréninku v repre pauze Larse Frisse přesvědčil. Ten mu dal už o půli zápasu s Plzní překvapivě přednost před Birmančevičem a Rrahmanim. Vystřídal Sadílka. Nebyl to šťastný tah.

Rozdíl vidím ve sportovním vedení obou klubů. V obou jsou šéfy bývalí slavní borci Premier League. Ostravský Luděk Mikloško pracuje ve výrazně skromnějších poměrech než Tomáš Rosický ve Spartě. Přesto si v mých očích vede lépe.

Luďku Mikloškovi se podařilo dát dohromady v Baníku na české poměry a finanční možnosti klubu, které nelze srovnávat se Slavií a Spartou, velmi kvalitní kádr. Trvalo to trochu, nevyhnul se přitom chybám, ale na rozdíl od svých předchůdců věděl, co chce dosáhnout a jakým způsobem. Na této cestě vydržel a dnes tým funguje velmi slušně. Má mužstvo namixované ze starších hráčů, střední generace i mladíků. Mikloškovi, který v osobním životě řeší nelehkou zdravotní situaci, dělá tým v poslední době radost. Snad mu tím také trochu pomůže na cestě k uzdravení. Moc mu to přeji!

Kádr Baníku má také své slabiny. Zejména nižší kvalitu lavičky, v případě možné absence některých hráčů. Hlavně v obraně. Také je otázkou, jak se Baník vyrovná s případným letním zájmem o některé hráče. Bude také asi záležet na výsledku této sezony. Jestli bude mít zaručenu účast v některém evropském poháru. Všechny hráče asi ani tak neudrží. Bude muset na situaci reagovat. Tým znovu výrazněji doplnit. Ale to je téma na pozdější dobu.

Šéfem sportovního vedení Sparty je Tomáš Rosický. Šéfem skautského oddělení jeho starší bratr Jiří. O fungování tohoto dua se neoficiálně říká leccos. Spřátelená média letenského klubu raději mlčí. Faktem je, že úspěšnost příchodu zahraničních fotbalistů s odchodem Briana Priskeho výrazně poklesla. Respektive vrátila se na dřívější nevalnou úroveň. Stačí malé srovnání období s Priskem a bez něj: za Priskeho éry přišli například Vindahl, Preciado, Sorensen, Kairinen či Birmančevič. Všichni se stali hráči základní sestavy v mistrovském období týmu. Po odchodu Priskeho Sparta angažovala například Cobbauta, Tuciho, Rrahmaniho, Krasniqiho, Rosse a Andersena. V základu nenastupuje pravidelně zatím ani jeden!

Ostravský trenér Pavel Hapal si teď užívá pohodové období a svým způsobem jistý druh satisfakce. Baník jede momentálně „nad plán“. Kritika trenéra utichla. Hapal hru Sparty moc dobře zná. Studijního materiálu má dost. Jistě ví, jak eliminovat rozehrávku Panáka či koho postavit ke Kairinenovi, pokud nastoupí.

Větším otazníkem je, jestli půjde Ewerton do základu či až později. Zda Hapal „šoupne“ do sestavy raději jednoho defenzivnějšího hráče. A také, zda se bude Baník snažit využít domácího prostředí a na Spartu od začátku „vlítne“. Anebo naopak trošku „zaleze“, nechá ji „na míči“ a bude se snažit o rychlé brejky za její obranu. Což jí, jak známo, nevyhovuje.

Od sparťanského trenéra Larse Friise se všeobecně čekalo mnohem více. Převzal tým po Priskem vloni v létě. Postoupil s ním do Ligy mistrů. To byl úspěch. Pak ale přišla obrovská krize, výsledkový i herní propad. Na jaře se výsledky sice dostavily, ale herně to dobré nebylo a není. Poslední dvě ligová utkání opět přinesla velké vystřízlivění.

Friis je kritizován, že není koučem. Drží se většinou „při zdi“. Často dlouho vyčkává. Když už změnu udělá výjimečně dříve, jako v zápasu s Plzní, kdy poslal po změně stran na hřiště překvapivě Olatunjiho místo Sadílka, tak to není správné rozhodnutí. Z každého výborného asistenta prostě není stejně výborný hlavní trenér. Zdá se, že na Larse Friise tato definice sedí.

Lars Friis má zatím důvěru sparťanského vedení. Nikdo asi v tuto chvíli neví, jestli tomu tak bude i po konci soutěží. Stát se toho může ještě moc a moc. Pozitivního i negativního. Sparta může ještě zakončit sezonu relativně úspěšně. Může být v lize druhá. Může vyhrát MOL Cup. Může, ale nemusí.

Friis přežil velmi špatný podzim. Nečekal jsem proto, že by byl po posledních porážkách v Liberci a Plzni snad odvolán. Nečekám to ani, pokud Sparta prohraje v sobotu v Ostravě. Avšak, nejen já mám pocit, že kdyby byl „obyčejným“ českým trenérem a působil podobně bezradně, dávno by jím už ve Spartě nebyl. Ostatně případy jeho českých předchůdců jsou dostatečně známé.

Larsu Friisovi se nedaří udělat ze Sparty opět sebevědomý a fungující tým. Sparta přitom ani nemá velkou marodku. Z mistrovské, veleúspěšné Priskeho sestavy dnes chybí chybí pouze ex-kapitán Krejčí a zraněný Preciado. Jinak je tým kompletní. A přesto to pod Friisem nefunguje. Má však Sparta plán B? Do konce sezony určitě ne. Nového trenéra bude hledat nejdříve v létě. Pokud ano, tak nejspíš zase v zahraničí. Mimochodem, Brian Priske je momentalně volný! Že je to nereálné? Že se nerozešel se Spartou úplně v dobrém? Takových případů už ve fotbale bylo. Pravděpodobnost teď možná není velká, ale nikdy neříkej nikdy.

Před sobotním duelem nelze zapomenout na diváky. Vítkovický aletický stadion sice není pro fotbalová utkání ideálním stánkem, ale vyprodáno určitě bude. Nejspíš by se tentokrát snadno vyprodaly dva takové stadiony. Doufejme, že atmosféra bude sportovní, že se bude bojovat pouze na hřišti, nikoliv v hledišti. Snad už jsou fanouškovské excesy, nechvalně známé z některých utkání těchto klubů, definitivně minulostí a nezkazí nám všem sobotní zápas.

Zápas Sparta - Viktoria byl výbornou reklamou na českou nejvyšší soutěž. Atraktivní utkání s šesti góly a řadou dalších pěkných akcí. Samozřejmě v tomto utkání byly také chyby, hráčů i rozhodčího, ale ty ke každé hře prostě patří. Člověk je rád odpustí, když je celková úroveň více než dobrá. Je vidět, že když se chce, tak to jde. Šlágr kola, v kterém jde o moc, nemusí být vždy zápasem plným nevraživých soubojů, surových faulů a častých přerušení, kdy se více nehraje než hraje. Nemusí to být „válka, při které hoří tráva“. Snad tomu tak bude také v sobotu v Ostravě.

V utkání Sparta - Viktoria se potvrdilo, že velmi pomůže, když padne brzký gól, který uvolní „stavidla“ taktické hry. Snad tento pozitivní trend vydrží i v sobotním utkání Baník Ostrava - AC Sparta Praha. Jasného favorita toto utkání podle mě nemá. I když ve vzájemných zápasech je na tom výrazně lépe Sparta. Výhodou Baníku naopak je, že hraje doma, je v psychické pohodě, daří se mu. Jistě chce moc vyhrát, i kvůli svým fanouškům. Vítězství by mu nejspíš přineslo také pěknou výchozí pozici do nadstavby. Sparta je pod větším tlakem, pod který se dostala ztrátami v Liberci a s Plzní. V její situaci je i bod z Ostravy málo. Potřebuje vyhrát. Měla by se tedy tlačit do útoku. Když se jí podaří bodovat naplno, vrátí se zpátky „do sedla“, i když to třeba herně nebude ideální. Na to se ale teď nehraje. Teď jsou v její pozici podstatné výsledky.

Tentokrát se nehraje jen o tři body a tradiční prestiž mezi velkými rivaly. Jde o výchozí pozici do dalších bojů. Z tohoto pohledu je to mimořádně důležité utkání. Umístění po základní části určuje další výhody a nevýhody do nadstavby. Je zásadní rozdíl, jestli tým skončí po 30.kole první, druhý, třetí či dokonce až čtvrtý. První, druhý a třetí tým hraje v nadstavbové části třikrát doma. Čtvrtý tým pouze dvakrát, a to s pátým a šestým týmem. Všechny soupeře, kteří skončí po základní fázi nad ním, bude mít venku.

Zdroje: statistiky Livesport, Chance ligy, MOL Cupu