Štáfek vylíčil jeho přítelkyni jako lehkou děvu. On to ustál s nadhledem. Milan Škoda slaví „40“

Milan Škoda (16.ledna 1986) vyrůstal na pražském Chodově. První fotbalové krůčky zvládl v mládežnických kategoriích tradičního pražského klubu ČAFC ze Záběhlic. V roce 2001 se stal jako patnáctiletý hráčem Bohemians 1905. Hrál v obraně. V dorostu se vypracoval v kvalitního stopera.

Vyučený kuchař/číšník putoval na začátku seniorských po hostováních. V roce 2005 byl v Mladé Boleslavi. Jaro 2006 zase strávil v Manětíně, když se neprosadil do kádru „ačka“ Bohemians. V létě se ke Klokanům vrátil. Nastupoval hlavně za divizní rezervu. Na začátku roku 2007 ho tehdejší trenér Zbyněk Busta přeškolil na útočníka. To byl důležitý mezník ve Škodově kariéře. Kvůli vytáhlé postavě se mu tehdy v Ďolíčku přezdívalo „Crouch“, podle podoby se slavným útočníkem Liverpoolu Peterem Crouchem.

V lize debutoval v 21 letech v srpnu 2007 v utkání proti ostravskému Baníku. Klokani však z nejvyšší soutěže spadli a ročník 2008/09 strávili ve druhé lize. O rok později už byli zpět. V závěru posledního druholigového utkání se na trávníku v zelenobílém dresu objevil dokonce herec Ivan Trojan, velký fanoušek, kterého klub speciálně s předstihem zaregistroval, aby mohl nastoupit do soutěžního duelu v týmu trenéra Hoftycha.

Milan Škoda nastřílel za Bohemians ve čtyřech sezonách 17 branek v 88 ligových zápasech. To byl slušný počin, avšak na mimořádnou kariéru to nevypadalo. O dvě tramvajové stanice dál se přestěhoval v lednu 2012. S červenobílými se s předstihem domluvil na kontraktu od léta, kdy měl být, po vypršení smlouvy v Bohemians 1905, volným hráčem. Vedení Klokanů se ho rozhodlo do Slavie raději uvolnit už na jarní hostování.

Pražská Slavia neprožívala zrovna nejlepší časy. Pochybní majitelé se střídali. Klub se propadal do stále horší a horší sportovní i finanční kondice. Milanu Škodovi to však možná paradoxně pomohlo k velké kariéře. Být jiná doba, a Slavia v lepší situaci, možná by do Edenu nikdy nepřišel. Slávističtí fanoušci při příchodu 25letého útočníka Bohemians nijak zvlášť nejásali. Slavia ale na dražší (a lepší) hráče tehdy prostě neměla.

Klub bojoval v lize o přežití. Milan Škoda byl mezi hráči, kteří si „vyžrali“ ostudnou porážku na domácím stadionu v srpnu 2013 s Teplicemi (0:7), která patří k nejhorším kapitolám slávistické historie. Slavia tehdy v Edenu nastoupila v sestavě: Černý – Nitrianský, Bortel, Kolařík, Dostál (65. Fenin) – Petrák, Zmrhal – Štěpán, Kisel, Juhar (45. Koreš) – Škoda (65. Škutka). Trenérem byl Michal Petrouš.

„Když jsme hráli se Slavií o sestup, tak to byly strašné pocity. Samozřejmě hrozně těžké bylo, když jsme věděli, že se nám nedaří vůbec nic,“ říkal k tomu Milan Škoda s odstupem času. Nastupoval v útoku, ale v případě nouze také jako stoper, kam ho na čas, při tragickém stavu slávistické defenzivy, vrátil Miroslav Koubek, současný reprezentační trenér, který Slavii tehdy také krátce jako hlavní kouč vedl. V sezoně 2013/14 Milan Škoda nevstřelil ani jednu branku, ale pomohl jako stoper zachránit klub v lize.

Místo na hrotu útoku mu svědčilo mnohem více. Když se s příchodem nových majitelů ekonomická a fotbalová síla Slavie opět zvedla, ukázal v sestavě s lepšími spoluhráči svůj ofenzivní a střelecký potenciál. Rázem byl několik let po sobě nejproduktivnějším střelcem sešívaných. V sezoně 2014/15 vstřelil 19 gólů, v další 14, poté 15 a 11 branek. Přibylo také asistencí. V sezoně 2016/17 se s Davidem Lafatou dělil o titul nejlepšího ligového střelce.

V sezonách 2016/17 a 2018/19 získal se Slavií dvakrát ligový titul. Dvakrát se stal také vítězem národního poháru. Dvakrát si zahrál skupinu Evropské ligy. Ve druhém případě pak se Slavií došel až do čtvrtfinále. Na podzim 2019 byl také v týmu, který hrál základní skupinu Ligy mistrů.

V roce 2016, kdy mu bylo třicet, se intenzivně řešil jeho přestup do Číny, o kterém se spekulovalo už od zimy toho roku. Slavia ho ale před jarní částí ještě nechtěla ze svého kádru uvolnit. Svolení dala až v létě. „Pro Milana Škodu máme nabídku z jednoho z čínských fotbalových klubů. Věřím tomu, že nabídka je výhodná jak pro klub, tak pro Milana,“ říkal slávistický šéf Jaroslav Tvrdík pro média.

Z přestupu nakonec sešlo. Stejně jako dříve do Turecka a Saudské Arábie, kdy Slavia ještě nechtěla svého klíčového útočníka pustit. Řešil se vstup nových majitelů a setrvání Milana Škody bylo jednou z podmínek, aby miliardář a dlouholetý fanoušek klubu Jiří Šimáně, spolu s čínskou firmou, skomírající klub převzal a vytáhl „z bryndy“.

Noví majitelé mu výrazně smlouvu vylepšili. „Je to tak, pan Tvrdík nabídl Milanovi podmínky, jaké nepamatuju. Jsou výjimečné, ale domluvili jsme se na tom, že je nijak blíže už specifikovat nebudeme,“ řekl tehdy aktualne.cz Škodův agent Jiří Stejskal.

Jeho odhadovaná tržní cena byla dlouho poměrně nízká. V roce 2008, kdy debutoval v lize, činila (dle Transfermarktu) pouze 250 tisíc eur. Pak šla pozvolna nahoru, ale také (v období, kdy hrál opět stopera) zase klesala. Výrazněji začala růst až s lepšími výsledky týmu a Škodovými úspěchy střeleckými. Ještě po třicítce stále stoupala, což nebývá časté. Na nejvyšší hodnotě byla v prosinci 2017, kdy dosáhla 2,25 milionu eur. To už mu bylo skoro 32 let. Pak zase začala klesat. V prosinci 2019, kdy odcházel do Turecka, se pohybovala na úrovni 1 milionu eur.

Dařilo se mu i v soukromí. V roce 2018, ve dvaatřiceti letech, se oženil s dlouholetou přítelkyní Terezou Galdovou, s kterou se poznal před v době, kdy ještě zdaleka nebyl známým fotbalistou. „Ano“ si řekli na zámku v pražské Troji. Mimo rodiny, přátel a fotbalových kolegů dorazil i zpěvák Richard Krajčo, který se postaral o hudbu. 

Rok předtím vzbudil značný rozruch pátý díl seriálu „Vyšehrad“, který nesl název „Škodovka“. Předchozí díly seriálu si dělaly legraci například z často zraněného Tomáše Rosického, potetovaného Václava Kadlece, drogové aféry Romana Bednáře či řízení pod vlivem alkoholu Davida Limberského. Šlo o narážky, které vždy měly jistý reálný základ v životních peripetiích těchto fotbalistů.

Příběh 5.dílu ale v životě Milana Škody a jeho partnerky žádný reálný základ neměl. Kdo tento díl viděl, říkal si, proč si zrovna Jakub Štáfek, zarytý fanoušek Sparty, vybral za předlohu slávistického útočníka a jeho přítelkyni? Proč udělal ze Škodovy partnerky lehkou děvu, která se oddává sexuálním aktivitám s dalšími fotbalisty? Jistě, jde o komediální seriál a nadsázku, ale není tohle už přece jen trochu moc?

Režisér a herec Štáfek dříve tvrdil, že si dělá legraci ze záležitostí kolem fotbalu na základě reálných historek. Na dotaz Blesku, „Kdo byl předlohou tady?“, odpověděl poněkud zvláštně. „Já nevím… Třeba Angličan John Terry souložil s manželkami reprezentantů.“

Proč do svého seriálu zvolil jako předlohu zrovna slávistického útočníka, který má pověst pohodového člověka, a jeho sympatickou partnerku, když nikdy svým vystupováním k takovému výkladu nezavdali žádný důvod, režisér už nevysvětlil. Asi mu to přišlo vtipné. Možná za tím byla jistá frustrace a malá „pomsta“ Slavii, které se dařilo, byla zrovna mistrem ligy a nechala Štáfkovu Spartu za sebou. Milan Škoda byl jedním ze symbolů této úspěšné slávistické éry. Stal se v nejvyšší soutěži hráčem sezony 2016/17 i nejlepším střelcem ligy (spolu Davidem Lafatou).

Slávistický útočník tehdy učinil asi to nejlepší co mohl. Zvládl to s gracií. Zachoval chladnou hlavu. Nechal to „vyšumět“. „Klub ani samotný Milan nemají chuť ani zájem se k tomu vyjadřovat,“ reagoval pro Blesk tiskový mluvčí Slavie Býček.

O dva roky později, v září 2019, oslavil narození syna Matiase gólově nejpovedenějším zápasem své profesionální kariéry. Syn se narodil ráno 25. září, mimochodem symbolicky na den přesně 106 let od narození legendárního kanonýra Slavie Pepi Bicana. Milan Škoda týž den odpoledne stihl poprvé v jednom soutěžním utkání za 60 minut svého pobytu na hrací ploše vstřelit hned čtyři branky. Slavia zvítězila nad tehdy druholigovým Vyšehradem ve 3. kole MOL Cupu 8:0.

„Všichni mi říkali, ať po gólu udělám na oslavu nějaké dudlíky a podobně. Ale to jsem nedělal. Samozřejmě v duchu vím, že je to pro něj a pro manželku, protože byla úžasná,“ říkal po utkání.

Za Vyšehrad nastoupil v závěru utkání (v 82. minutě) také režisér Jakub Štáfek, který hrál v seriálu Vyšehrad Julia Lavického. „Ze začátku jsem si říkal, že je to možná takové hloupé, že jdou hrát proti Slavii a udělají z toho takovou show. Ale když pak střídal, docela mě to pobavilo. Ve finále to bylo docela vtipné,“ řekl k tomu slávistický útočník. K dva roky staré záležitosti v seriálu s nadhledem dodal: „Spíš než já bylo naštvané moje okolí. Ale už je to dávno pryč. Přešli jsme to, on mi zavolal a omluvil se.“

Do národního týmu se dostal pozdě. Bylo mu už devětadvacet, když v červnu 2015 nahradil v reprezentační nominaci trenéra Vrby zraněného sparťana Davida Lafatu. V 79.minutě utkání proti Islandu v Reykjavíku v kvalifikaci na Euro 2016 střídal dalšího hráče Sparty Lukáše Váchu. Nebyl to šťastný debut. Český výběr prohrál 1:2. Náramně mu však vyšel hned druhý zápas ve stejné kvalifikaci proti Kazachstánu v Plzni. Dvěma brankami otočil stav zápasu. V 74. minutě vstřelil svoji první reprezentační branku, kterou vyrovnal na 1:1 a v 86. minutě dal také vítězný gól českého výběru.

Pavel Vrba ho zařadil také do závěrečné nominace na EURO 2016 ve Francii. V úvodním zápase proti Španělsku (porážka 0:1) ještě nenastoupil. Ve druhém proti Chorvatsku se dostal na hřiště v 75. minutě. Dal gól hlavou po centru Tomáše Rosického na 1:2. Čechům se pak podařilo vyrovnat na konečných 2:2. Ve třetím zápase proti Turecku se prohrálo 0:2 a český tým jel po základní skupině domů.

Reprezentoval i v dalších letech. Celkem nastoupil do 19 mezistátních utkání, v nichž vstřelil čtyři góly. Naposledy nastoupil pod trenérem Šilhavým ve Wembley proti domácí Anglii v březnu 2019. Střídal Patrika Schicka. Utkání skončilo krutou prohrou českého výběru 0:5. O jeho možném návratu do národního týmu se spekulovalo i v pozdější době, když se mu v první sezoně nad očekávání dařilo v Turecku. Další starty si ale už nepřipsal.

Zpět ke klubové kariéře. Za trenéra Šilhavého, pod nímž získal se Slavií první mistrovský titul, byl klíčovým mužem sestavy, takřka „neslezl ze hřiště“. S příchodem Jindřicha Trpišovského v prosinci 2017 jeho pozice začala oslabovat. Trenér chtěl hrát hodně běhavý fotbal, ale zároveň s velkou snahou o kombinační stránku hry.

Tedy něco takového, po čem dnes touží například Martin Hyský v Plzni. Trpišovský tehdy mluvil o „totálním fotbalu“. Sázel v něm zejména na rychlostně vybavené hráče subtilnějších postav. Vysoký Škoda do něj typologicky nezapadal. Nebyl rychlým, atletickým typem hráče, ale soubojovým útočníkem. Vhodným zejména pro nátlakovou hru v pokutovém území, kde se uměl dobře orientovat a střelecky prosadit, zejména hlavou.

Milan Škoda byl (tak trochu paradoxně) symbolem způsobu hry, na kterém dnes trenér Trpišovský staví s Tomášem Chorým. Tehdy ale byla situace jiná. Zjednodušená hra, s překonáváním délky hřiště nakopávaním dlouhých míčů a centry od wing beků do vápna, nebyla v těch časech ještě Trpišovského „šálkem kávy“. Ke změně strategie sáhl až později, když Slavia zůstala tři sezony bez domácího titulu.

Tomáš Chorý bude mít zanedlouho (26.ledna) 31 let a současný styl hry Slavie na něm stojí. Přináší nesporné úspěchy na domácí scéně, ale proti kvałitnějsím soupeřům v Evropě příliš nefunguje. To je však téma na jiný článek.

Milan Škoda postupně ztrácel pozici. Dílem to byla samozřejmě otázka věku, sem tam se už také ozývaly drobné zdravotní potíže. Hlavním důvodem však byla tehdejší touha trenéra hrát fotbal, do něhož se mu už vysoký, a méně pohyblivý, útočník zkrátka nehodil.

Toho to pochopitelně štvalo. Byl roky zvyklý být ve Slavii hroťákem číslo 1. Kapitánem, lídrem, jedním z „rady starších“, která rozhodovala v kavině i na hřišti. Základní sestavu už ale jistou neměl. Trenér dával přednost běhavějším útočníkům, tedy Peteru Olayinkovi, Stanislavu Teclovi či Micku van Burenovi.

Milan Škoda naskakoval pouze jako náhradník. Pokud vůbec. Týmu se dařilo, jeho úspěchy ho těšily, ale zároveň ho logicky dost mrzelo, když si s třeba s londýnskou Chelsea zahrál jen symbolických pár minut, anebo klíčový ligový duel s Plzní proseděl celý na střídačce.

Když šanci dostal, byl na trávníku pořád znát. Dával důležité góly. Například z penalty v nastavení během derby na Spartě (3:3) v březnu 2018, anebo rovnou dvě branky v zápase Evropské ligy v Genku (výhra 1:4) v únoru 2019. Svým důrazem před brankou a góly pomáhal zejména v ligových utkáních, když se týmu nedařilo prosadit kombinační hrou. Proti hlubokému bloku „odemknout dveře zaparkovaného autobusu“. Ve čtrnácti ligových startech svého posledního ligového podzimu vstřelil ještě pět gólů.

Slávistům při ligové rozlučce s kalendářním rokem v zápase s Českými Budějovicemi 15.prosince 2019 chyběla čtveřice zraněných: Hovorka, Hromada, van Buren a Tecl. K dispozici nebyl ani Stanciu, který řešil v Rumunsku osobní záležitosti. Na hrot útoku se tak opět po delší době v základní sestavě postavil s kapitánskou páskou Milan Škoda.

Se Slavií se loučil jako PAN střelec. Slavia, i zásluhou jeho dvou gólů, Dynamo porazila 4:1. Další branky přidali Vladimír Coufal a Lukáš Masopust. O Škodově možném odchodu se sice leccos proslýchalo, nic konkrétního ale známo nebylo. Slávističtí fanoušci netušili, že svého oblíbence na jaře v sešívaném dresu už hrát neuvidí.

„Bylo to úžasný,“ říkal do medií po utkání slávistický kapitán, který se s podzimem rozloučil dvěma góly. „Teď jen doufám, že to nebyl můj poslední zápas v Edenu.“ Jak se později svěřil, po posledním prosincovém zápase si prý vůbec neuměl představit, že odejde.

Slavia mířila za titulem. Odcházet se mu nechtělo. Přesto se tak stalo. V létě mu končila smlouva. Bylo jasné, že novou už nedostane. Přednost dostávali mladší, rychlejší a také levnější hráči. Trpišovský tým přebudovával. Slavii čekala na jaře pouze liga, a tak byli v lednu 2020 „odejiti“ dva bývalí lídři týmu. Vedle Škody též záložník Josef Hušbauer. Milan Škoda v červenobílém dresu odehrál v letech 2012 - 19 za „A“ tým celkem 345 zápasů a vstřelil 129 gólů.

Josef Hušbauer zamířil na hostování do nedalekých Drážďan v 2.Bundeslize. Zájem o Škodu, který šel na přestup, ale Slavia se vzdala odstupného, byl z tureckého Genclerbirligi. Klubu, jenž sídlí přímo v Ankaře. Tedy „evropský“ život v hlavním městě Turecka, přímý let z Prahy, něco málo přes 2,5 hodiny. Podmínky byly na dálku domluveny. Zbývalo jen na místě doladit formality. Měl absolvovat zdravotní prohlídku a podepsat smlouvu. Zdálo se, že je ruka v rukávě.

Když se svým agentem přistál v Ankaře, ukázalo se, jak to v Turecku někdy bývá, že vše je trochu jinak. Schůzka se zástupci klubu neproběhla podle původního scénáře. K přestupu nedošlo. Naštěstí obratem zareagoval jiný klub z turecké Superligy. A tak se Škodovým novým působištěm překvapivě stal Çaykur Rizespor z města Rize na pobřeží Černého moře, do kterého to byl z Ankary „kousek“. Něco málo přes 800 kilometrů!

Daleký severovýchod Turecka místo hlavního města. To pro Milana Škodu jistě nebyla vysněná destinace. Ani pro jeho rodinu. „Těšila jsem se, že si v zahraničí zdokonalím angličtinu, kluci budou chodit do anglické školky, ale bohužel. Anglicky si zde neobjednáte ani vodu v restauraci,“ říkala v médiích jeho manželka. Život navíc nečekaně nepříjemně ovlivnila nastalá covidová situace. Opatření v Turecku byla jednu dobu velmi striktní.

Fotbalově se ale Milanu Škodovi v novém klubu na jaře až překvapivě dařilo. Nastřílel 10 branek v 17 ligových utkáních. Vstoupil tím nečekaně brzy do Klubu ligových kanonýrů (KLK) pro české (a dříve i slovenské) hráče se 100 a více góly v nejvyšších soutěžích. Střeleckou formou překvapil i vedení tureckého klubu, které mu do smlouvy ochotně dalo při podpisu tučnou prémii, pokud se trefí aspoň desetkrát.

Jubilejní stý ligový gól dal v závěru utkání na hřišti Antalyasporu, kde snížil na konečných 1:3. „Nijak jsem to neoslavil. Dal jsem to z penalty, na kterou jsem ani nechtěl jít. Prohrávali jsme 0:3, byl jsem celkově nějak naštvaný. Říkám si: ‚Tak já dám 100. gól z penalty za stavu 0:3…‘. Ale trenér říkal, že mám jít, protože jsem kopal předtím s Galatasarayem. Tak jsem šel, dal jsem 100. gól a pak nic. Jel jsem na hotel a domů,“ říkal k tomu později v médiích.

„Vstupenku“ do KLK si vyzvedl až mnohem později. V srpnu 2020 mu ve slávistickém muzeu na stadionu v Edenu ocenění slavnostně předali zástupci FAČR a pražské Slavie. Přítomen byl také člen klubu kanonýrů, legendární záložník Slavie ze 70. a 80.let Peter Herda. V současnosti je Milan Škoda na 41.místě historického žebříčku Klubu ligových kanonýrů. Má evidováno 123 prvoligových gólů (17 Bohemians, 77 Slavia, 19 Rizespor, 10 Ml.Boleslav).

Výběr dvaceti gólových tref Milana Škody určitě stojí za zhlédnutí:

V Turecku za 1,5 sezony nastřílel v 49 utkáních 19 gólů. S touto vizitkou by jako volný hráč jistě i v 35 letech získal na rok či dva nějaké zajímavé zahraniční angažmá. Možnosti byly, ale rozhodl se s rodinou pro návrat do Česka. Zamířil do FK Mladá Boleslavi. Klubu, který tehdy vlastnil Josef Dufek (tchán Jana Kuchty) a jehož ředitelem byl David Trunda (dnešní předseda FAČR), známý přátelskými vazbami na Jiřího Šimáně, bývalého spolumajitele Slavie, který na „Škoďáka trpěl“.

Pikantní na celé záležitosti bylo, že bývalý slávistický kapitán do mladoboleslavského klubu přišel jen měsíc po odchodu svého mladšího bratra Michala, také útočníka, jenž přestoupil před začátkem letní přípravy z „Bolky“ do Českých Budějovic.

V Mladé Boleslavi byl opět platným útočníkem. Střílel góly a pro mladý tým byl, vedle dalších veteránů a ex-reprezentantů Marka Suchého a Marka Matějovského, přínosný svou zkušeností. Slavia naopak v tu dobu měla v útoku jisté problémy. Po odchodu bývalých českých opor a při dlouhodobém zranění některých hráčů, jí také chyběli v sestavě zkušení čeští lídři, kteří by šli příkladem mladým cizincům a dokázali by „zavelet“, když se nedaří, pročež častěji nezvládala zápasy proti papírově slabším soupeřům. Zvláště venkovní.

Začalo se proto mluvit o možné výpomoci už 36 letého Milana Škody v jarní části sezony 2022. Ten by nebyl býval proti. Toužil se rozloučit se sešívaným dresem na hřišti. Před diváky v Edenu. V minulosti také hovořil o tom, že by byl rád, kdyby ho jeho syn ještě někdy mohl vidět ve slávistickém dresu. Kontakt mezi Slavií a hráčem údajně také proběhl, ale tuto možnost záhy zhatilo jeho zranění kolena a nucená pauza. Kariéru v nejvyšší soutěži tak uzavřel v Mladé Boleslavi po své druhé sezoně. Celkem v mladoboleslavském klubu nastoupil do 46 prvoligových utkání, v nichž vstřelil 10 gólů.

V létě 2023 se přece jen jako aktivní hráč ještě do Slavie vrátil. Už v jiné roli. Působil dvě sezony v béčku jako hrající mentor mladých hráčů. Pomohl opět nejen svou zkušeností a příkladem, ale přidal i góly. Přispěl k prvenství v ČFL a návratu do druhé ligy, když ve 20 zápasech sezony vstřelil 6 branek. Po postupu zvládl v druhé lize v sezoně 2024/25 ještě přidat 17 startů a 3 branky.

Když odcházel do Turecka, na pořádné rozloučení s diváky v Edenu nebyl čas. On sám se sice ve svých veřejných vyjádřeních držel zpátky, ale bylo jasné, že úplně harmonický rozchod s milovaným klubem to tehdy nebyl. V polovině prosince ještě nevěděl, že odejde. Začátkem ledna byl „ze dne na den“ pryč.

Slavia Milanu Škodovi v tomto směru nakonec dluh splatila. Důstojné rozlučky se jako aktivní hráč, přímo na hřišti, po zásluze dočkal. A to dokonce v regulérním prvoligovém utkání. Příznivý vývoj závěru minulého ročníku Chance ligy, kterou Slavia s velkým náskokem ovládla, umožnil, aby se mohl s vrcholovým fotbalem rozloučit ve vyprodaném Edenu. Zahrál si 23 minut v posledním duelu ligového ročníku 2024/25 s ostravským Baníkem, ve kterém Slavia vítězstvím 3:0 oslavila mistrovský titul.

Na velkém stadionu ho tak mohli vidět v akci i jeho dva malí synové. Rozlučku si užil s kapitánskou páskou. Předal mu ji při nástupu na hřiště symbolicky jeho nástupce v této funkci Jan Bořil. „Pro mě to bylo taky silné. Fakt mě to dojalo. Nečekal jsem to, bylo to od Bóři strašně pěkný,“ řekl k tomu v rozhovoru na klubovém webu.

Nakonec nakráčel po utkání po boku trenéra Trpišovského také na slavnostní podium pro mistra ligy. „Bylo to strašně pěkné. Trenérovi moc děkuju, že mě do utkání znovu dal,“ dodal ještě. V tu chvíli už byla pochopitelná zatrpklost z nepříjemného konce v lednu 2020 nejspíš nadobro pryč. Milan Škoda definitivně uzavřel svoji profesionální hráčskou kariéru. V roli hrajícího mentora ho v druholigovém „B“ týmu vystřídal jiný bývalý reprezentační a slávistický střelec Tomáš Necid (36) a také bývalý reprezentační stoper Marek Suchý (37).

V české nejvyšší soutěži nastoupil do 346 utkání, v kterých vstřelil 104 góly. Z nich 13 vsítil z pokutového kopu (tři neproměnil). Nejvíce prvoligových zápasů odehrál za Slavii (216), další si připsal za Bohemians (88) a Mladou Boleslav (42). Jeho nejčastějším spoluhráčem v ligovém dresu byl Jaromír Zmrhal (nastoupili spolu v jedné sestavě 163 krát), následován Josefem Hušbauerem (100), Tomášem Součkem (93) a Simonem Delim (91).

Trenérem, který ho v české nejvyšší soutěži vedl nejčastěji, je možná trochu překvapivě Pavel Hoftych (současný sportovní ředitel FC Zlín) z éry v Bohemians, který byl Škodovým hlavním koučem v 73 ligových utkáních. Druhým je Jindřich Trpišovský (58) a třetí Jaroslav Šilhavý (38).

V lize vyfasoval 51 žlutých karet. Byť byl soubojovým hráčem, který mnoho ran inkasoval i rozdal, vždy dokázal své chování a zákroky udržet v potřebných „mantinelech“. Za celou tuzemskou ligovou kariéru nebyl nikdy vyloučen! Z toho by si mohli vzít jeho následovníci jistě příklad.

Milan Škoda nastřílel za Slavii 77 ligových gólů, s kterými je jejím nejlepším střelcem v historii samostatné české ligy. Druhým v pořadí je Stanislav Vlček (44), současný vedoucí týmu. Třetím Václav Jurečka (40).

Kopačky na hřebík ještě zdaleka nepověsil. Kromě občasných exhibičních utkání hraje stále i ta soutěžní. V srpnu přestoupil do pražského ABC Braník, tradičního klubu poblíž pražské Jižní spojky, který působí v 6. lize. Je také jedním z partnerských klubů Slavie Praha. I když Milan Škoda mnohdy nastupuje proti mnohem mladším soupeřům, stále střílí góly. Táhne svůj tým za postupem do nejvyšší pražské soutěže. V 15 podzimních startech 1.A třídy dal úctyhodných 22 gólů.

Je z fotbalového rodu. Jeho otec Milan Škoda starší (62) byl také útočníkem a ligovým fotbalistou. Hrával za Bohemians Praha. V lize se ale výrazněji neprosadil, vstřelil pět gólů. Milanův mladší bratr Michal Škoda (38) byl též útočníkem, který prošel za svoji kariéru několik prvoligových klubů (Brno, Č.Budějovice, Ml.Boleslav, Příbram). V první lize dal 53 branek.

Mimořádným super-talentem od pánaboha nebyl, i když jistý fotbalový talent v genech bezesporu měl. Vše si musel vybojovat a odmakat. Jeho fotbalová cesta nebyla jednoduchá a přímočará. Než se stal obávaným střelcem, hrál dlouho obránce. Přerod z obránce v útočníka nebývá častým jevem. Spíše je tomu naopak, že hráč začíná v mládežnických kategoriích jako útočník a posléze se z něj stane ofenzivně laděný obránce.

Milan Škoda se dokázal prosadit. Uplatnit své nesporné fyzické přednosti. K důrazu, dobré orientaci a výběru místa v pokutovém území a (na jeho výšku) slušné rychlosti, přidal časem (s rostoucím sebevědomím a zkušenostmi) také potřebný klid v zakončení, díky čemuž si často dokázal poradit s vyběhnuvším brankářem lobem či střelou podél něj. Většinou skóroval pravou nohou. Jeho silnou stránkou byla výskok a hra hlavou, kterou vstřelil také mnoho branek.

Když, jako takřka 26letý, spíše průměrný ligový útočník, přicházel z Bohemians do Slavie, asi nikdo nečekal, že se jednou zařadí mezi velké slávistické legendy. Vždyť po podzimní části sezony 2011/12 vstřelil za Klokany ve 14 utkáních pouze dva góly. Ani prvních 2,5 roku ve Slavii tomu nic nenasvědčovalo. Odehrál 63 ligových utkání a vstřelil pouze šest gólů.

Pak se karta obrátila! Dnes po právu patří mezi největší hráče a nejlepší střelce slávistické historie. „Škoďák“ se stal oblíbencem slávistických fanoušků. Nejen pro vstřelené góly, ale také přátelské a neokázalé chování. Nikdy si na nic nehrál. Začínal skromně. Do šestadvaceti ani neměl auto. Prý ho nepotřeboval. Do Edenu jezdil tramvají. Pozdějších úspěchů a peněz si dokáže vážit. Nezamotaly mu hlavu. Vždyť ve Slavii zažil snad všechno. Vedle skvělých časů i velmi zlé.

Góly střílí, i když brzy oslaví čtyřicítku. Už 16.ledna.

Přeji hodně zdraví a úspěchů!

Další zdroje: statistiky Livesport a Chance liga, web Pražského fotbalového svazu, web SK Slavia Praha, web ABC Braník, web FAČR, web Transfermarkt