Tomáš Rosický fanouškům Sparty namlouvá, že to jinak dělat nejde. Libor Bouček mu to věří

„Na dobré věci si musíš počkat. Na marketech, kde se pohybujeme, tak nejsi nikdy sám. Víš, odkud k nám přicházejí hráči. Jsou to top 5 nebo top 8 ligy. Trvá dlouho, než je přivedeš. A myslím, že budeš spokojenější třeba koncem tohoto týdne,“ uklidňoval Tomáš Rosický dle médií nespokojeného fanouška na předligovém setkání.

Stalo se už tradicí, že šéf sportovního úseku pražské Sparty s příchody nových posil vyčkává. Letos to však už silné rozladilo řadu fanoušků Sparty, kteří Tomáše Rosického na sociálních sítích hojně kritizovali.

Zatímco pražská Slavia měla své posily pro novou sezonu pohromadě už na prvním soustředění v první polovině července, do Sparty většina z nich přicházela až v průběhu srpna či dokonce v samém závěru měsíce.

Tomáš Rosický toto prodlení v příchodech obhajuje tím, že Sparta prý musí čekat, jak se evropský trh s hráči v létě vykrystalizuje. Řada lidí z fotbalového prostředí nad tím kroutí hlavou. Mnoho fanoušků Sparty je s tímto stavem krajně nespokojeno a Rosického otálení kritizují.

Jsou však i tací, kteří sparťanskému sportovnímu řediteli přizvukují. Například moderátor Libor Bouček, velký příznivec Sparty, který v pondělní talk show Oneplay Tiki-Taka vyjádřil pro tuto vyčkávací taktiku pochopení. Bere Rosického slova jako objektivní fakt, ač byl s výkonem a výsledkem Sparty v derby též velmi nespokojen. Ale kdo ví, třeba se jen Libor Bouček snaží být loajální a nechce pouze „přilévat do ohně“.

Sparťanský šéf sportovního úseku totiž vlastně jinými slovy říká, že Sparta čeká na jinde „nepotřebné“ fotbalisty, kteří na trhu v srpnu v Evropě zbydou. Na ty, kteří se z atraktivnějších západoevropských adres nabídek nedočkají. A tak jsou nakonec rádi, že mohou jít aspoň do Sparty. I tak se to dá celé prezentovat, ač Tomáš Rosický by s tímto výkladem určitě nesouhlasil.

Být fanouškem letenského klubu, tak by mě takový stav neuspokojoval. Nejsem. Ale osobně se domnívám, že není hoden jména klubu, jakým je Sparta.

Sparta pod Priskem ligu dvakrát za sebou vyhrála. Pak se se jí ale další dvě sezony nepovedly. V první, pod Larsem Friisem, který povýšil z pozice Priskeho asistenta na hlavního kouče, skončila v české nejvyšší soutěži až čtvrtá, když nestačila nejen na pražskou Slavii, ale také plzeňskou Viktorii a ostravský Baník.

V druhé sezoně, opět s navrátivším se Brianem Priskem, sice bezpečně obsadila konečně druhé místo, ale většinu času se pohybovala v uctivé vzdálenosti za vedoucí Slavií.

Po nepříliš povedené sezoně se vždy očekávají velké změny. Tak tomu bylo i v případě Sparty. O řezu v kádru mluvili pánové Rosický a Čupr už v éře Larse Friise. Nestalo se tak.

Značné změny se proto předpokládaly v létě minulého roku, po 4.místu v lize, které bylo hluboko pod sparťanskými možnostmi. Mluvil o nich v médiích i místopředseda představenstva Sparty František Čupr, když řekl: „Tahle sezona je zmar. Musíme završit proces podpisu nového trenéra a obměnit kádr“

Sparta po odvolání dánského kouče Friise nechtěla českého trenéra. V zahraničí ale nemohla dlouho sehnat jeho nástupce. Mluvilo se o tom, že důvod je podobný, jako v případě hráčů. Kandidáti, na které Sparta mířila, čekali na jinou nabídku ze zvučnější adresy. Měli Spartu údajně pouze jako záložní plán B.

Nakonec se do Sparty vrátil nezaměstnaný dánský expert Brian Priske, strůjce dvou letenských titulů, jenž se na Letné rok předtím nerozešel úplně v dobrém, když si po dvou titulech nečekaně víceméně vynutil předčasný odchod do Nizozemska. Rok před koncem smlouvy ve Spartě.

Poté však těžce neuspěl ve Feyenoordu Rotterdam. Když ani Sparta neměla lepší řešení, Rosický s Čuprem raději „zakopaly válečné sekery“ a Dánův návrat vydávali za promyšlené strategické rozhodnutí.

Priske byl zpět. Na zásadní změn měl ale málo času. Na dveře už klepala česká liga i předkola Konferenční ligy. A tak se ani minulé léto velký řez v kádru nekonal, i když bylo zřejmé, že pobyt některých fotbalistů na Letné je už značně „předržený“. Jejich dřívější hladovost a drajv byly pryč.

Priske se po návratu opět spoléhal na kostru mistrovského týmu, kterou zanechal Friisovi v létě 2024. Ta už ale bez kapitána a hlavního lídra Ladislava Krejčího a útočného tahouna Veljka Birmančeviče (nadobro z formy?) neměla dřívější kvalitu.

Obávaný útočný trojzubec B + K + H se rozpadl. Výkonnost Kairinena, Kuchty, Vindahla a některých dalších hráčů šla dolů. Tým po dvou titulech ztratil hlad po úspěchu. Nově příchozí se, až na výjimky, skutečnými posilami nestali.

Priskeho návrat vypadal zpočátku docela nadějně. S týmem postoupil do základní fáze Konferenční ligy, ale dál už to tak slávné nebylo. Přes odvážné plány Sparta hladce vypadla v osmifinále KL, když vůbec nestačila na průměrný nizozemský klub AZ Alkmaar po výsledcích 1:2 venku a 0:4 doma (celkově 1:6). V Chance lize obsadila již zmíněné druhé místo. Ve hře o titul ale prakticky nebyla.

Sezona 2025/26 sice nebyla úplným průšvihem, ale bylo jasné, že ostrý řez kádrem už nelze odkládat. Sportovní vedení klubu v čele s Tomášem Rosickým a oddělením skautingu mohlo (a mělo) celé jaro tipovávat hráče pro nový kádr na sezonu 2026/27, s jasným cílem přivést posily co nejdříve, aby měl kouč Priske čas s novými hráči v přípravě pracovat.

Faktem je, že Sparta včas kádr neposílila, ač času bylo od května do července dost. Přitom se vědělo, že útočník Albion Rrahmani má zájem odejít. Stejně tak, že záložník Kaan Kairinen se už delší čas vidí jinde. Také se mluvilo o tom, že Jan Kuchta a Lukáš Haraslín by ve svém věku ještě rádi zkusili zahraniční angažmá.

„Věděli jsme, že jeden z dvojice Kuchta a Rrahmani určitě odejde, proto jsme Vojtu dělali už v zimě,“ tvrdil v červenci v rozhovoru na Livepsort.cz sportovní ředitel Sparty. Nakonec ale odešli v létě oba. K tomu i další útočník Lukáš Haraslín.

Sparta už nepočítala se Srbem Veljko Birmančevičem, jenž měl fantastickou první sezonu na Letné, která však zatím byla jedinou mimořádnou v jeho dosavadní kariéře. Nikdy předtím, ani potom ji nezopakoval. Neprosadil se ani na španělském hostování.

Mezi fotbalisty, kteří už neměli pokračovat, byl ještě na začátku července také sparťanský odchovanec Adam Karabec, jehož Sparta předtím poslala dvakrát na hostování, protože dánští trenéři Priske a Friis ho „moc nemuseli“. Do preferovaného herního systému s třemi stopery a dvěma wing-beky se jim volnější záložník, který nerad brání, příliš nezamlouval.

Německý ani francouzský klub ale možnosti opce nevyužily. A tak se Adam Karabec vrátil v létě zpět na Letnou. Čekalo se, že znovu zamíří do ciziny. Sám hráč mluvil o dalším zahraničním angažmá jako své prioritě. Nakonec je vše jinak.

Když Rosický v průběhu jara na klubovém webu hodnotil složité období Sparty, přiznal, že některé klíčové zápasy tým „svlékly do naha“, a kriticky se vyjadřoval k výkonům i nastavení některých hráčů. S velkým předstihem tedy věděl, že zásadní změny v kádru v létě musí přijít.

Přesto se na Letné překvapivě dlouho nedělo nic podstatného. Z větších posil se objevil pouze 22 letý rychlonohý kostarický levý křídelník Josimar Alcócer, kterého Sparta koupila z belgického Westerlo za3,5 mil. eur a na svém webu představila 4.července.

Tomáš Rosický toto sparťanské oddalovaní už tradičně obhajuje faktem, že musí čekat, jak se evropský trh vyvine.

Chápu, že Sparta nemá finanční možnosti jako kluby z TOP 5 lig, na druhou stranu, chudý klub to ani v evropském kontextu zcela jistě není. Má velmi movitého majitele, takže si leccos jistě může dovolit. Na mnoha příkladech lze ostatně zdokumentovat, že jiné kluby úrovně Sparty takto zpožděně nepostupují. Do značné míry je to otázka skautingu, vyjednávání a rozhodovacích procesů.

Když se omezíme pouze na české kluby, podívejme se, jak skládá tým nejen, na české poměry, finančně silná pražská Slavia, ale například také Slovan Liberec. Klub s daleko menšími finančními možnostmi než Sparta, přesto dokázal díky schopnému generálnímu řediteli Janu Nezmarovi zacílit na velmi zajímavé fotbalisty a přivést je v létě brzy do Liberce. Tedy na mnohem méně atraktivnější adresu (liberečtí jistě prominou).

Rosického slova jsou prostě více než zarážející. Chápu ještě jisté specifikum u hrotových útočníků. Kvalitní evropští ostrostřelci jsou nedostatkové zboží. I ti (v evropském měřítku) průměrní, jsou na české poměry velmi drazí a nejsou zárukou toho, že do týmu zapadnou a budou přínosem. To vidíme i v případě Nora Brunese.

Obecně je ale na světě kvalitních fotbalistů mnoho. Pokud máte potřebné finance, jasné zadání od trenéra, dobře fungující skautské oddělení a schopného sportovního ředitele, jistě lze včas sestavit kvalitní kádr pro novou sezonu. Pokud se tak ve Spartě opakovaně neděje, něco z výše uvedeného ji zřejmě chybí. Pohledem z venku se domnívám, že peníze to nejsou.

Sparta značnou část přestupního období opakovaně čeká, jak se situace vyvine, jak se rozhodnou hráči, jež oslovuje, ale někteří z nich ji zřejmě mají pouze jako béčkovou alternativu. To podle mě pro Spartu není dobré vysvědčení. Cílí prostě zřejmě špatně.

Klub významu a tradice Sparty by měl dokázat vytipovat a přivést VČAS takové posily, které budou mít potřebnou kvalitu a zároveň opravdovou touhu hrát za Spartu a něco s ní dokázat. Sparta Praha by pro ně neměla být adresou „poslední záchrany“, když se jinde dříve neuplatní.

Lze pak od takových dlouho spekulujících hráčů očekávat, že v rudém dresu „vypustí duši“? Pokud je vina jinde, tedy v agentovi hráče či původním klubu, má to jistě také svá řešení. Anebo je třeba upřít včas pozornost jiným směrem.

Finský záložník Kaan Kairinen opustil Spartu už na začátku července, před startem sezony. Stejně tak útočník Albion Rrahmani. Další hráč z širší základní jedenáctky minulého ročníku.

V druhé polovině srpna z Letné odešly další bývalé opory - dánský brankář Peter Vindahl, český reprezentační střední útočník Jan Kuchta, slovenský reprezentační levý křídelník a kapitán Sparty Lukáš Haraslín a nakonec i dánský stoper Asger Sorensen.

Sparta se tak na novou sezonu celou letní přípravu připravovala se čtyřmi hráči, kteří ji na jejím startu opustili! Kdyby to byli hráči širšího kádru, tak je to v pořádku, ale toto byli borci, bez kterých si ještě nedávno Priske neuměl základní sestavu ani představit. Mezi nimi kapitán a jeho zástupce!

Logicky člověka napadá otázka: K čemu taková letní příprava vlastně byla, když po ní nezůstal kámen na kameni?

Ničím nelze „okecat“ fakt, že noví hráči, jako stopeři Tobias Guddal a Loic Mbe Soh, záložník Roman Macek, ex-slávistický ofenzivní záložník Matěj Jurásek či pravý bek Ki-Jana Hoever, přišli do týmu pozdě. V době, když už je česká nejvyšší soutěž v plném proudu a Sparta je Lyonem vyřazena z bojů o Ligy mistrů.

Každý klub občas udělá nějakou posilu takzvaně na poslední chvíli, když mu někdo nečekaně odejde. Jednu? OK. Ale udělat jich pět?

Chápu, když nějaký klub (jako nyní Slovan Bratislava) třeba nečekaně postoupí třeba do Ligy mistrů, a udělá ještě na poslední chvíli dva až tři hráče, kterými kádr rozšíří a posílí.

Ale celé léto vyčkávat, bez posil vypadnout z Ligy mistrů, která klubu přitom mohla přinést stovky milionů i potřebnou prestiž, nechat odejít dosavadní opory a… Pak teprve, když už je liga v běhu, přivádět až v srpnu posily a tvořit narychlo novou kostru týmu?

To je opravdu velmi zvláštní strategie sparťanského sportovního ředitele. Ale kdo chce věřit, že to nejde dělat jiným způsobem, má na to samozřejmě plné právo.

Někdo namítne, že přece i jiné kluby kupují hráče až v závěru srpna. To je pravda. Pokud tak ale postupuje klub, který musí učinit, po dvou nepodařených sezonách, zásadní obměnu kádru, a klub, kterému začínají soutěžní zápasy už v červenci, pak je něco špatně.

Takto se mohou chovat kluby, které mají konsolidovaný kádr, do kterého potřebují jen doplnit hráče. A zároveň jsou to kluby, které nehrají evropská předkola a jejich národní soutěž začíná v závěru srpna. Takové kluby opravdu nikam spěchat nemusejí. Jejich sezona se rozjíždí výrazně později.

To ale není případ Sparty. Ta hrála první kolo Chance ligy v Brně proti Zbrojovce už 25. července. Prohrála 1:2. Připomeňme si jeji sestavu v 1.kole: Surovčík - Kadeřábek, Ševínský, Zelený, Mercado - Irving, Karabec, Sochůrek - Alcócer, Kuchta, Haraslín.

Stoper a koučův krajan Asger Sorensen tehdy „stávkoval“. Chtěl odejít do Kodaně a dle Priskeho „nebyl v hlavě na zápas připravený“. Od dalšího utkání začal zase nastupovat, ale nakonec se potvrdily zvěsti, že to je „něco za něco“. Na konci srpna ze Sparty skutečně domů do Dánska odešel.

Jak vypadala sestava Sparty v 6.kole v derby se Slavii? Surovčík - Suchomel, Guddal, Mbe Soh, Ryneš - Macek, Karabec, Eneme - Mercado, Brunes, Alcócer.

Při porovnání sestav prvního a šestého ligového kola zjistíme, že v obou figurují pouze Surovčík, Mercado, Karabec a Alcócer. Čtyři hráči! Sedm jiných!

To je za pouhý měsíc a něco pořádný „velotoč“. Zdá se vám to jako dopředu plánovaná a promyšlená strategie, o které Tomáš Rosický tak rád vypráví? Na co se vlastně Sparta celé léto s původním kádrem připravovala, když teď v její sestavě nastupují z velké části zcela jiní hráči?

Chápu, že fotbalové dění je někdy těžko předvídatelné. Na hráče může přijít zcela nečekaná mimořádně atraktivní nabídka a najednou řešíte, zda ho pustit či držet.

Varianta B často dopadá špatně. Výkonnost takového fotbalisty, který se už vidí jinde, jde někdy strmě dolů. Sparta v nedávné době některé hráče „předržela“. Neodešli, když byla jejich forma skvělá, ale až když byla na sestupné trajektorii. Stačí připomenout Vitíka, Birmančeviče, Kairinena.

Podobné situace se občas nevyhnou žádnému klubu. Velkým uměním šéfa sportovního úseku je však takové věci do určité míry předvídat. Vytvářet v kádru včas důležitou konkurenci. Mít posty zdvojené či dokonce ztrojené. Samozřejmě, pokud na to máte potřebné finance. A také fotbalisty, kteří už své klubu odvedli a stagnují, uvolnit a včas za ně dopředu sehnat náhradu.

Dalšími řádky asi poněkud podráždím fandy Sparty, avšak pražská Slavia se o to v poslední době evidentně snaží. Na začátku léta uvolnila z kádru (k jeho nelibosti) dlouholetého kapitána, 35 letého Jana Bořila, který byl v týmu deset sezon.

Mimo kádr postavila také například záložníka Oscara Dorleye či brankáře Jindřicha Staňka, dříve takřka nepostradatelné členy mistrovské sestavy, kteří projevili zájem o odchod do zahraničí. Místo nich přivedla už v první polovině července posily.

Na stejný proces byla připravena v případě stopera Igoha Ogbua, jehož letní přestup ale zhatilo zranění, které si způsobil v závěru jara při reprezentačním srazu Nigerie.

Oscar Dorley už Slavii opustil. Na Jindřicha Staňka zřejmě stále adekvátní nabídka není. Proto se v derby objevil na lavičce jako náhradník Markoviče. Slavia ale už má zároveň připraveného talentovaného 19 letého Ukrajince Nazara Domčaka, kterého koupila za 5 mil. eur z klubu Karpaty Lvov. Zatím chytá za béčko druhou ligu.

Hodně se mluvilo, a v médiích psalo, také o zájmu o 23 letého slávistického stopera Štěpána Chaloupka. Na spadnutí byl jeho přestup do Lazia Řím. Slavia byla prý připravena kývnout na nabídku ve výši fixních 15 milionů eur + 1 milion eur v bonusech. Samotné Lazio s touto částkou údajně souhlasilo a zdálo se, že přestupu nic nebrání. Vše ale nakonec prý ztroskotalo na schválení italským regulátorem.

Proč to píšu? Slavia na Chaloupkův odchod byla dávno připravená. Kdyby odešel, nesháněla by nového stopera „last minute“. S předstihem přivedla už v polovině července ze Slovanu Liberec Ange N´Guessana za částku, pohybující se kolem 6 mil. eur.

Dále má v kádru na stoperské posty zkušeného kapitána Tomáše Holeše, mladého Mikuláše Konečného a další už zkušené borce Tomáše Vlčka a Davida Zimu. Poslední tři jmenovaní (Holeš zraněný) spolu nastoupili v nedělním derby v obranné čtyřce.

K tomu má Slavia v záloze stále ještě zraněného Igoha Ogbua, který se zřejmě v průběhu podzimu do mužstva vrátí. A také další stopery Denise Halinského a Sahmkou Camaru, které zřejmě pustí na přestup či hostování, když se Chaloupkův ochod z Edenu nekoná.

Slavii by tedy Chaloupkův odchod nezaskočil. Tomáš Rosický takto neuvažuje. Když měl odejít stoper Martin Vitík do Itálie, Sparta ho nepustila, neměla za něj náhradu a nebyla schopná ji v krátké době sehnat. To tehdy veřejně přiznal i Tomáš Rosický. Martin Vitík odešel až za rok. Stále ještě pro Spartu za nečekaně skvělé (i když už menší) peníze. Ale ten rok navíc ve Spartě už tak dobře nehrál.

Také teď začal Tomáš Rosický přivádět stopery, až když byl dánský stoper Asger Sorensen na půli cesty do Kodaně. Přitom už předtím bylo zřejmé, že Sparta na tomto postu potřebuje zvýšit konkurenci, i kdyby Dán zůstal.

Slavia má posty zdvojené i ztrojené a odchod či zranění jednotlivce ji nepřekvapí. Sparta naopak často reaguje až na odchod hráče.

Náhradu za dosud nepostradatelného finského záložníka Kaana Kairinena začala shánět, až když Letnou nadobro opustil. Našla ji, možná trochu překvapivě, v Romanu Mackovi, 29 leté fotbalistovi Mladé Boleslavi, který na Letnou dorazil těsně před utkání s Lyonem a „šel z voleje rovnou na to“.

Těžké, ale obstál. V tomto případě Rosického obhajoba jednoznačně pokulhává. Na to, „jak se vyvinou trhy“ opravdu čekat nemusel. O Kairinenově zaječích úmyslech se vědělo dlouho. Macek mohl být na Letné klidně o měsíc dříve a s týmem absolvovat letní přípravu.

Až po pěti odehraných ligových kolech také sparťanskému vedení zřejmě došla skutečnost, že nejlepší roky 34 letého Pavla Kadeřábka jsou už pryč a jeho zdraví též není nejpevnější. Nováček na tento post, 19 letý Maďar Viktor Vitályos je možná příslibem, ale do základní ligové sestavy to ještě není (V Chance lize dosud nenastoupil).

Odehrát celou sezonu české ligy, a k tomu Evropskou ligu, na pravém beku pouze s Martinem Suchomelem, jehož výkonnost není bůhví jaká, asi též nepůjde. A tak se na Letné objevila, vedle francouzského stopera Mbe Soha, těsně před derby další posila - nizozemský bek, 24 letý Ki-Jana Hoever, kterého Sparta koupila za 2 mil. eur z Wolves.

Jestli to bude skutečně posila, toť otázka. Naposledy nastoupil k utkání 2.května v Championship v dresu Sheffieldu United, kde v minulé sezoně hostoval. Od té doby nikde nehrál.

Tedy další fotbalista, který na Spartu „zbyl“. Pouze konstatuji, aniž bych chtěl snižovat jeho kvality, které opravdu neznám. Uvidíme…

Takto bychom mohli pokračovat post za postem celou sestavou Sparty. Otazníků je stále spousta…

Je slovenský brankář Jakub Surovčík pravou jedničkou pro Spartu? Má na lavičce adekvátní konkurenci, když ani jeden z dalších brankářů (Hegyi, Franc, Zajac) nikdy českou ligu nechytal?

Jak dlouho bude trvat novým stoperům Mbe Sohovi a Guddalovi, než se sehrají? Zatím se zdá, že Guddal má slušnou ofenzivní část, umí kvalitně rozehrát i míč vyvézt, ale nejspíš má trochu problémy v obranné fázi. U Francouze to bude zase spíše opačně.

V derby nastoupila zcela nová obrana. A bylo to znát. Slavia ji nachytala nečekanou taktikou „na švestkách“. Dostala tři góly. Mohlo jich být více. Bránění však není jen záležitostí obranné trojky či čtyřky. Moc důležitá je při tom souhra celého týmu. A to je to, co Spartě dosud (asi celkem logicky) nefunguje. Hráči se teprve navzájem poznávají.

S velkými změnami v kádru Sparty souvisejí další a další otázky. Nahradí opravdu ex-boleslavský Roman Macek ve středu zálohy Fina Kairinena?

Probudí se střelecky Nor Jonatan Brunes, který nevstřelil za celý srpen žádný soutěžní gól v rudém dresu? Na Letnou přišel za částku, která se prý pohybuje mezi 5 až 6 mil. eur (plus případné bonusy), čímž se stal nejnákladnější posilou v historii sparťanského klubu.

Po derby, kdy si ani neškrtl, je také legitimní se ptát, zda se dokáže prosadit do té doby výborně hrající Josimar Alcócer i proti tvrdším, důraznějším a rychlejším obráncům? Anebo Tomáš Vlček ukázal svým následovníkům recept, jak na Kostaričana úspěšně hrát?

V ruchu kolem nových posil se tak trochu „zapomnělo“, že v týmu Sparty je také stále jarní ligová kometa, pořád teprve 18 letý záložník Hugo Sochůrek. Derby strávil pouze na střídačce a na podzim v lize po dlouhé jarní sezoně (byl na MS) zatím jen paběrkuje. Už nemá podporu zkušeného Kairinena. Po návratu podobně laděného Karabce přišel o místo.

Dalším, kdo se v derby na hřiště nepodíval ani na minutu, a za Spartu v 14 ligových startech ještě nevstřelil gól, je 22 letý střední útočník Matyáš Vojta, který přišel na Letnou v lednu minulého roku za 4 miliony eur jako nejdražší tuzemská posila v historii. Zatím zůstal hodně za očekáváním. Na lavičce ale žádný střelec ztracené sebevědomí nezíská.

Naopak příslibem jsou výkony Johna Mercada na pravé straně útoku. Byl bezesporu nejlepším Sparťanem v derby. Obránce to skutečně není. To už jistě pochopil i dánský kouč. První dvě ligová kola s Mercadem na levém beku, to byl Priskeho fatální omyl. Ale zase to jde především za sportovním vedením Sparty. Brian Priske prostě neměl dostatečný výběr hráčů.

Ostatně utkání Sparty v Mladé Boleslavi, 8.srpna, které prohrála 2:0, bylo do jisté míry Priskeho voláním o pomoc. Vyslal tehdy do boje v 3.kole Chance ligy záložní sestavu s řadou náhradníků. Mnozí se divili, že na začátku sezony nechává Priske - před odvetou s Lyonem - některé hráče už odpočívat.

Možná se pletu, ale s odstupem času se domnívám, že tím chtěl Brian Priske vzkázat Rosickému a spol. „Podívejte se, s tímhle to fakt nejde, musíme udělat posily“.

Sparta pak skutečně zareagovala. Odcházely hráči, ale začaly postupně přicházet také skutečné posily. Až na Juráska vesměs borci pro základní sestavu. Pozdě, ale přece se kádr Sparty zkvalitnil.

Z nových jmen je velmi diskutabilní a diskutovaný příchod bývalého slávistického ofenzivního záložníka Matěje Juráska. Mladý fotbalista se v minulosti vyjádřil na adresu Sparty značně hanlivě. Dříve by mu to prošlo. Stávaly se horší věci. V době sociálních sítí, kde vše zůstane zaznamenáno na věky, je to problém. Dnes je v kádru Sparty. Jak to ladí se sparťanským DNA, o kterém rád Tomáš Rosický hovoří, toť otázka.

Po prvním domácím utkání byl Jurásek spoluhráči a trenéry před kotlem dotlačen k omluvě. Jak moc upřímné to bylo, ví jen on sám. Nejsilnější negativní reakce tím byly trochu utlumeny. Řada ortodoxních Sparťanů asi Juráska nejspíš neskousne nikdy. U ostatních rozhodnou jeho výkony.

A to je velký otazník. Jurásek dlouho pořádně nehrál. Talentovaný fotbalista to bezesporu je, ale žádný velký dříč to nikdy nebyl. Osobně bych mu přál úspěšný re-start kariéry. Klidně i ve Spartě. Moc tomu ale nevěřím.

Vlastně se dost divím, že ho Sparta v této situaci vzala do týmu. Je mi záhadou, proč si Rosický komplikuje život a vztahy s opravdovými Sparťany kvůli hráči, který ani pro Spartu v současnosti není jednoznačnou posilou, opravdu rozdílovým fotbalistou.

Samostatnou kapitolou je volba nového kapitána. Během pár dní z klubu v srpnu odešel dosavadní kapitán týmu (Lukáš Haraslín), poté i jeho zástupce (Asger Sorensen). Předtím také další zkušený hráč a občasný kapitán (Kuchta). Také nezvyklý jev.

Novým kapitánem je Adam Karabec. Český odchovanec klubu. Z tohoto pohledu logická volby. Také je to ale fotbalista Priskem dříve opomíjený a nechtěný, o němž se ještě před měsícem předpokládalo, že z Letné opět odejde. Už nadobro. Nakonec v nouzi ("Kara" neměl adekvátní nabídku a Sparta neměla hráče) zůstal. Teď je rázem kapitánem!

Svědčí to o absenci českých osobností v kabině Sparty. Veteráni Zelený a Kadeřábek budou zřejmě spíše náhradníky, byli by tedy převážně nehrajícími kapitány.

Ryneš, Suchomel či Vydra (ten navíc po delším zranění) také nemají místa v základu po příchodu nových posil jistá. Zkušení cizinci (Karinen, Sorensen), kteří už byli ve Spartě považovaní za domácí, jsou také pryč. Znovunalezený sparťanský syn Adam Karabec byl tak vlastně jedinou volbou. Kdo by to byl před měsícem řekl?

Do nedělního derby na Letné vedl Spartu s kapitánskou páskou poprvé v roli nově jmenovaného lídra kabiny. Po utkání v TV rozhovoru uvedl, že porážka o tři branky neodpovídá celkovému obrazu hry, ale tým doplatil na neproměňování šancí. Není sám, kdo se ve sparťanském táboře po derby zřejmě trochu „opíjí“ tím, že Sparta byla herně lepší, ale měla smůlu.

Neměla! Sparťané by si neměli lhát do vlastní kapsy. Na územní převahu a držení míče se fotbal nehraje. Slavia vyhrála derby jednoznačně a naprosto zaslouženě 3:0. Bez debat mohla zvítězit i vyšším rozdílem.

Priske a spol. rádi mluví o tom, jak sparťanský záložník v poslední době dospěl. A to nejen fyzicky, ale i psychicky. Uvidíme, zda zvládne roli lídra. Většinou byl totiž v seniorských soutěžích spíše střídajícím hráčem.

Na Karabcově úvodní kapitánské řeči, která byla zveřejněna na sociálních sítích, bylo znát, že v této roli působí zatím dost ostýchavě. Není typickým lídrem, extrovertem, jakým byl Ladislav Krejčí, který ostatní hlasitě pozitivně burcoval, ale i „sjel“, když bylo potřeba. Měl také patřičný respekt u soupeřů i rozhodčích. Aspoň na domácí scéně určitě. Bývalý kapitán je z Letné už více než dva roky pryč. Jeho opravdový nástupce se však dosud nevyprofiloval.

Adam Karabec je spíše introvert, technickým fotbalovým hračičkou, který to s míčem umí, ale když nemá den, či mu to trochu „otrávíte“, tak se „zašije“ a dlouhé minuty o něm nevíte. To si však jako sparťanský kapitán už nebude moci dovolit. Jak se s tím vypořádá?

Sparta tvoří nový tým. Tým, který je logicky nesehraný, neboť je spolu krátce. V derby se to projevilo v plné nahotě. Zloba části sparťanské veřejnosti se obrátila na sportovního šéfa Tomáše Rosického a trenéra Briana Priskeho.

Pohledem z venku bych dánského kouče z celkového stavu jeho týmu rozhodně nevinil. Trenér určitě dává sportovnímu vedení své podněty a tipy na požadované posily. Koho, a na jaký post, by chtěl. Určitě by měl rád nové hráče v kádru v první polovině července. Ale to není jeho job!

Posily jsou v klubech obvykle v kompetenci sportovního ředitele klubu. Za jejich včasné doručení je tak, alespoň dle veřejně známých skutečností, ve Spartě plně zodpovědný Tomáš Rosický.

Ten v rozhovorech opakovaně zdůrazňuje, že Sparta musí fungovat primárně jako soudržný týmový organismus, nikoliv jako „parta individualistů“, což byla podle něj slabina klubu v dřívějších letech.

Podle jeho vyjádření musí mít hráči i fanoušci Sparty ta nejvyšší očekávání, protože dlouhodobým cílem klubu je stabilně hrát Ligu mistrů a vštěpovat hráčům vědomí jedinečnosti jejich šance v rudém dresu.

Přestože fanoušci přestupové kroky Sparty často podrobují ostré kritice, Rosický v minulosti několikrát uvedl, že se nenechá dotlačit k panickým nákupům na poslední chvíli a drží se předem připraveného plánu.

Rosický rád v rozhovorech působí jako šéf evropského klubu. Co myslíte, dodržel tuto strategii v létě? Mě to tedy jako předem připravený plán opět moc nepřišlo.

Oddělení skautingu Sparty prošlo vloni zásadní proměnou. Z pozice šéf-skauta odešel, nejspíš i pod tlakem veřejnosti Jiří Rosický, starší bratr sportovního šéfa. Tomáš Rosický následně přenastavil nejužší skautský tým.

Klíčovou roli v tomto oddělení převzal zkušený Václav Černý starší, otec českého ex-reprezentanta. Na vyhledávání posil s ním spolupracují bývalí hráči a výrazné tváře klubu Costa Nhamoinesu a Zdeněk Svoboda.

Hlavní slovo v přestupní politice klubu má však obvykle sportovní ředitel. Finance schvaluje majitel. Tak je tomu nejspíš i na Letné. I když v oddělení skautingu nastaly pozitivní změny, na sparťanském tradiční otálení v přestupním období se nic nezměnilo. Může za to Rosického způsob uvažování, anebo musí čekat na souhlas majitele?

Je tedy Priske z obliga? Z celkového stavu kádru bych ho opravdu nevinil. Jinou otázkou je samotné nedělní derby. V tom byl Brian Priske evidentně výrazně zaskočen taktikou Slavie, která nasadila do utkání čtyři stopery, z toho dva jako krajní beky. Priskemu byl tento fakt známý minimálně osmdesát minut před utkáním, přesto vypadal u postranní čáry překvapeně a bezradně. Stejně tak jeho hráči na hřišti.

Slavia totiž ještě více překvapila tím, že nastoupila bez klasických hrotových útočníků. Řešilo se, který z nich bude hrát, ale asi nikdo nečekal, že na lavičce zůstanou oba vysocí hroťáci Slavie. Jak Tomáš Chorý, tak Mojmír Chytil!

Vysocí vzadu a běhaví vepředu. Slavia zvolila v utkání na technické Sparťany nepříjemnou osobní obranu i velmi specifický způsob bránění. Několikrát se stalo, že stoper Sparty vyvážel balon a nikdo ze Slávistů ho úmyslně desítky metrů nenapadal. Všichni si hleděli svých hráčů.

Sparta byla sestavou, stylem hry Slavie a průběhem utkání silně zaskočena. Z části to jde samozřejmě i za dánským koučem, který to tentokrát Trpišovskému „sežral i s navijákem“. Na jeho obhajobu je však také třeba uvést, že měl výrazně omezený manévrovací prostor.

Zatímco Trpišovský měl celé léto v kádru přes 35 hráčů a mohl si vybírat, koho ano a koho ne, Priske připravoval na sezonu dlouho fotbalisty, co mu pak odešli. Přišli noví hráči, ale ty teprve poznává. S nadsázkou řečeno se teprve učí jejich jména a zjišťuje, co v nich opravdu je.

Když máte v týmu jednoho stopera 14 dní a druhého od úterka, a hned je pošlete na první zápas spolu do derby se Slavií, nejtěžšího ligového duelu sezony, pak jste asi rád, že pochopí aspoň základy toho, co po nich vlastně chcete. Připravíte je na vysoké „habány“, ale trenér soupeře vám do toho „hodí vidle“ a postaví úplně jiné hráče, než čekáte.

Za této situace je těžké konkurovat konsolidovanému soupeři nějakými speciálními taktickými tahy. Proto bych ani z toho Priskeho až tolik nevinil. Že je na tom kádr Sparty v této fázi takto, za to on opravdu nemůže. To je spíše na zaslání stížnosti do kanceláří letenského stadionu či spíše jejímu majiteli.

Na druhou stranu jedna výhra ještě sezonu nedělá, i když je v derby. Prestižní a důležitá. Sezona bude ještě hodně dlouhá. Může se stát leccos. Zdá se, že se Tomáši Rosickému se nakonec podařilo doručit na Letnou docela kvalitní posily, i když se značným zpožděním.

Mezitím Spartě tak trochu „ujel vlak“, který teď bude muset dánský kouč se svými svěřenci dohánět. Jak rychle se mu to podaří, a jestli vůbec, kam až to v celé sezoně dánský kouč s novým letenským kádrem dotáhne, to nám ukáží příští měsíce.

Brian Priske má nyní k dispozici kvalitnější kádr než před měsícem. A hlavně by měl být opět hladovější po úspěchu. Sparta by měla být v ofenzivě zase silná. Samozřejmě za předpokladu, že z výkonů nesleví John Mercado a Josimar Alcócer dokáže, že se umí prosadit i proti lepším obráncům.

Hroťák Jonatan Brunes se už musí střelecky probudit, anebo musí dostat šanci Matyáš Vojta. Nový kapitán Adam Karabec se bude muset vypořádat s nezvyklou rolí lídra a fotbalisty, který „nesleze ze hřiště“, nehraje jen za sebe a pro sebe a musí se též zapojovat i do nemilované defenzivy.

Z individualit musí Priske v krátké době vytvořit TÝM, v kterém ví dopředu každý jedinec, co udělá ten druhý. Tým, v kterém fungují automatismy, spolupráce, zastupitelnost. To vše bude muset dánský trenér „cpát“ do svých svěřenců za pochodu a neztrácet při tom moc bodů.

Nejvíce práce ho nejspíše čeká na přepínání z ofenzívy do defenzívy. Na celém bránění jeho týmu. To byl v derby obrovský hendikep Sparty. Slavii několikrát otevřela dálnici až před Surovčíka.

Uvidíme, jak rychle si to všechno sedne. Inu, Tomáš Rosický svoji vyčkávací taktikou připravil Priskemu nesmírně těžký úkol. Už v neděli čeká mužstvo další nesnadné dějství v Hradci Králové. Odtud se v současnosti body jen tak snadno nevozí. Další sobotu Sparta hostí na Letné Jablonec. Mezitím si ještě Sparťané zahrají v týdnu MOL Cup s žižkovskou Viktorií.

Pak už čeká první soupeř v Evropské lize. Sparta si udělá výlet do hlavního města Arménie Jerevanu, kde se 16.září střetne v prvním utkání základní fáze s Araratem-Arménia. Poté zavítá k dalšímu náročnému ligovému duelu do Olomouce. Poté už je reprezentační přestávka.

Ligový a pohárový kolotoč tedy poběží velmi svižně. Sparta absolvuje od 6. do 20. září v rychlém sledu pět utkání, která nám napoví, jak na tom opravdu je.

Další zdroje: Talk show Tiki-Taka (Oneplay TV), přímé přenosy Chance ligy na Oneplay TV, statistiky Livesport, portál Transfermarkt, web AC Sparta Praha, web SK Slavia Praha