Článek
„Sedí nám to víc než předchozí rozestavení. Kdybychom to tušili, hráli bychom tak asi už dřív… Navázali jsme na předchozí zápas s Ukrajinou, věřím, že jsme schopní takové výkony opakovat. Teď potřebujeme být za dva dny ready a zopakovat to proti Ukrajincům znovu,“ řekl Ivan Hašek po vítězném utkání s Albánii na Letné do médií.
Vypadá to tak trochu, že trenér „objevil Ameriku“. To, co mnozí jeho kritici z řad expertů i fanoušků tvrdili už dávno.
Co se vlastně opravdu změnilo? Vlastně jen jedno jediné!
Haškovo tápání vyvrcholilo debaklem v Gruzii (1:4). Poté byl Ivan Hašek podroben velké kritice. Pod tímto tlakem vyslyšel hlasy veřejnosti a proti Ukrajině (3:2) sestavu výrazně změnil. Dal příležitost hráčům, kteří jsou ve formě a v klubech lídry. Vyplatilo se mu to. Přineslo to zlepšení a výhru 3:2. I s trochou štěstí, když tým přežil šance soupeře.
Trenér v tomto duchu pokračoval i proti Albánii. Už v nominaci vynechal některé fotbalisty, kteří mají v klubech problémy a nastupují málo či vůbec. Byl za to také chválen. Pak se do toho ale opět „zamotal“ a poté, co se někteří hráči pro zranění omluvili, donominoval čtveřici Bořil, Havel, Zmrzlý a Hranáč, přestože poslední tři jmenováni hrají v klubech nepravidelně či vůbec.
Základní sestavu ale Hašek už podruhé složil z fotbalistů, kteří aktuálně formu mají a jsou v klubech oporami, Neopakoval tak situace z minulosti, kdy určil sestavu, v které bylo i pět fotbalistů, kteří neměli aktuální klubovou zápasovou praxi.
Při oznámení základní sestavy se tak vznášel otazník pouze nad zařazením brankáře Matěje Kováře, který v Leverkusenu vysedává na střídačce a naposledy chytal „ostrý“ zápas 10.září proti Ukrajině. Mnozí v sestavě očekávali spíše Antonína Kinského, který ve Slavii chytá ligu i evropský pohár pravidelně a nevynechal jediné utkání. Kovář však moc práce neměl. Většinu utkání jen míče rozehrával. S Asaniho střelou si poradil.
Obrana Vitík - Holeš - Bořil obstála velmi dobře. Vitík a Holeš jsou oporami svých klubů. Až na výjimky hrají velmi dobře. Opravněnost donominace Bořila, o které jsem psal před pár dny, se potvrdila. Není to sice ve svém věku pro národní tým perspektivní borec na roky, ale je v poslední době v „životní“ formě. A je to přirozený lídr, který je zkušený a zápasy v Evropě ho nepřekvapí.
Vladimir Coufal byl po Kovářovi druhým mužem, o jehož nominaci do základu byly pochybnosti. V poslední době se mu v zápasech národního týmu extra nedařilo. Ve West Ham United také nemá jisté místo. Spíše to vypadá, že už o něj přišel. Nad jeho budoucností tedy visí v 32 letech otazník. S Albánií ale zahrál velmi dobře. Byl to zase ten „starý dobrý Cuf“.
Tomáš Souček odvedl svůj standard. Pro jeho hru je vždy důležité, koho má kolem sebe. Souček není playmaker. Zatímco s Alexem Králem to v Gruzii vůbec nefungovalo, spolupráce s energickým a pohyblivým Lukášem Červem mu sedí. Lukáš Provod se už před časem vrátil do skvělé formy. Povedlo se mu Euro v Německu, kde patřil k výjimkám v českém týmu, které obstály. Ve výborných výkonech pokračuje. Potvrdil to opět. Václav Černý naopak zůstal za očekáváním. Nebyl to vyloženě špatný výkon, ale čekalo se od něj víc.
Tomáš Chorý je tahounem Slavie a Ivan Hašek ho konečně objevil i pro reprezentaci. Škoda, že tak neučinil už na Euru. Chorý bojuje, vyhrává souboje, udrží míč, dal dva góly a mohl dát i další. Ivan Hašek také už přišel na to, co takový Miroslav Koubek a ostatní, kteří sledovali utkání plzeňské Viktorie v minulé sezoně, vědí už dávno. Tedy, že spolupráce Šulce a Chorého, bývalých parťáků z Plzně, výborně funguje. Pavel Šulc byl proti Albánii takový, jak ho známe z dresu Viktorie: aktivní, běhavý, hledající možnosti, jak překonat obranu soupeře.
Český tým sehrál dobré utkání. Nebyl to nějaký extra výkon, ale poctivá práce s vysokým nasazením. Tak trochu po vzoru Slavie. Ostatně bývalých či současných slávistů bylo v základní sestavě dohromady hned sedm - Holeš, Bořil, Coufal, Souček (oba nyní WHU), Červ (nyní Plzeň), Provod, Chorý. Slavistické DNA tedy muselo být znát.
Tak jako nebylo dříve, když reprezentace prohrála, kupříkladu v Gruzii, všechno jen špatné, není teď po výhrách s Ukrajinou a Albánií zdaleka vše dobré. Máme pro reprezentaci výběr hráčů, jaké máme. Lepší mít v dohledné době určitě nebudeme. Záleží však hodně na tom, co s nimi dokáže reprezentační kouč vytvořit. Komu z nich dá důvěru.
Je evidentní, že když dá Ivan Hašek prostor hráčům s aktuální formou, kteří jsou „hladoví“ po úspěchu, když se spolehne na souhru některých fotbalistů z klubu, může to fungovat. Příklady Červa, Šulce či Chorého to potvrzují. Česko nemá skvělé individuality, jako za časů Nedvěda, Rosického, Čecha a dalších, kdy jsme měli řadu fotbalistů ve špičkových evropských klubech, kteří v nich hráli významnou roli. Dnes musí být výkony české reprezentace postaveny hlavně na nasazení a poctivém týmovém výkonu, kterým lze chybějící individuality do jisté míry nahradit.
Aby to bylo ještě lepší, je potřeba větší konkurence v týmu. S Albánií přišel na hřiště na posledních 22 minut Adam Hložek místo Černého. Jeho poslední vytíženost, výkony a góly jsou snad příslibem, že by mohl být dalším hráčem pro základní sestavu. Alex Král sice hraje v Espanyolu Barcelona pravidelně celá utkání, ale v reprezentaci mu to po boku Součka příliš nejde. Dva hráči tohoto typu se „neuživí“.
Ondřej Lingr zatím moc nehraje ani ve Slavii. Tomáš Čvančara v Mönchengladbachu je na tom podobně. Stejně jako Lingr vesměs pouze střídá. Také Jan Kuchta v dánské lize nijak nezáří. Pět utkání bez vstřelené branky. Z dalších nominovaných Robin Hranáč vysedává v Hoffenheimu poslední týdny jen na tribuně a jeho reprezentační nominace vůbec nedává smysl. Ondřej Zmrzlý nemá ve slávistické sestavě místo. Na jeho pozici září Malick Diouf. Lukáš Kalvach sice hraje v Plzni pravidelně a dobře. Typově se ale k Součkovi příliš nehodí.
Kdo je tu dál?
Do obrany jistě Ladislav Krejčí z Girony, který tentokrát chyběl kvůli kartám. Když bude v klubu hrát, je to určitě kandidát pro základní sestavu. David Zima ze Slavie. V derby výborný, ale má časté zdravotní problémy, pro které chybí i nyní, a jeho předchozí výkony nebyly zrovna ideální. Filip Panák ze Sparty v reprezentaci opakovaně není, ač by asi výkonnostně být měl. Na vině je zřejmě jeho problematický zdravotní stav.
David Douděra ze Slavie. Když bude zdravý a vyřeší rodinné trable, je to hráč na hranu základu. Matěj Jurásek, nyní půjčený reprezentaci U21, musí nejdříve hrát hlavně výraznější roli ve Slavii. Pak lze případně uvažovat o reprezentaci. Také Matěj Ryneš by neměl v nároďáku chybět, bude-li zdravý. Na pozici levého wing beka má reprezentace dlouhodobě podstav. Dalším kandidátem stále je Jaroslav Zelený, který také nyní chybí pro zranění. Může hrát levého stopera i wing beka.
Mojmir Chytil ukazuje v zápasech Slavie, že je zpět ve formě. Může být přínosem i v reprezentaci. Hrát i v některých utkáních či fázích zápasů společně s Chorým. Vasil Kušej zatím v reprezentaci šanci nedostal. Jeho klubové výkony jsou nahoru-dolů.
Patrik Schick nyní v nominaci (správně) není. V Leverkusenu hraje málo. Do bývalé formy má daleko. Jeho návrat má smysl tehdy, bude-li v psychické i fyzické pohodě a v zápasové formě. Jan Kliment v současném výběru je. Nominaci si vysloužil výkony a góly v české lize. Naposledy byl ale vyloučen a je otázka, jak bude z jeho strany vypadat sezona dále.
Je tedy zřejmé, že kolem českého výběru je stále plno otazníků. Sestava je hodně „křehká“. Adekvátní náhrada za některé hráče není, protože mnozí jiní v klubech pravidelně nehrají. To lze krásně dokumentovat na pozici levého stopera. Tam se, při vykartování Krejčího a omluvence Zimy, musel vrátit po třech letech a vážném zranění Jan Bořil.
Češi získali důležité tři body. Mají po třech zápasech šest bodů a jsou aktuálně na druhém místě za vedoucí Gruzií, která má shodný počet bodů, ale lepší skóre. Pozitivní trend musí český tým potvrdit v dalším utkání, které ho čeká už v pondělí v polské Vratislavi, kde se střetne s Ukrajinou, která s třemi body po třech utkáních překvapivě uzavírá tabulku.
Zdroje: přímý přenos ČT Sport + statistiky Livesport
