Článek
Katastrofální výkon v Gruzii, před nímž si čeští reprezentanti ještě navíc řekli o zvýšení prémií, které jim předseda Fousek odkýval, což po ostudném utkání prosáklo do médií. Dřívější kauzy „Belmondo“ a „Tříkolka“. Neúspěch na Euru, po němž nenásledovalo žádné jasné pojmenování situace, poučení a stanovení strategie, co dál. K tomu dlouhodobá neobliba fotbalové asociace a osoby jejího předsedy Petra Fouska.
Utkání Ligy národů v pražském Edenu také nedoprovázela prakticky žádná marketingová kampaň a osvěta. Od fotbalové asociace nulová podpora. O tom, kdy a kde se utkání hraje, věděli jen fotbaloví příznivci, kteří dění opravdu intenzivně sledují. Ostatní lidé snad ani pořádně netuší, že česká fotbalová reprezentace hraje v Praze soutěžní mezistátní utkání. Pak se při součtu těchto okolností nelze divit, že je na stadionu více Ukrajinců než Čechů. Je to smutné, ale je to tak.
Před utkáním s Ukrajinou jsem psal, že když se reprezentantům podaří uspět, opět se na čas na celou záležitost kolem asociace a reprezentačního týmu zapomene. Trenér Hašek se svým realizačním týmem zůstane ve funkci. Stejně tak předseda Fousek nejspíš vydrží až do řádné Valné hromady FAČR, která se koná v květnu příštího roku. Reprezentace v úterý zvítězila, tak to tak asi opravdu bude.
Proč Češi s Ukrajinou vyhráli? Nic není rázem „zalité sluncem“, pouze se pár věcí změnilo, a to mělo vliv na výkon a výsledek. Zatímco v Tbilisi trenér vůbec netrefil sestavu, vsadil na několik hráčů, kteří v klubech pravidelně nehrají a nezvolil správnou taktiku, respektive nezvolil snad vůbec žádnou taktiku, tak v zápase s Ukrajinou dostali příležitost někteří hráči, kteří formu z klubů mají. A byl to také zcela jiný zápas. Především na domácím stadionu, v důvěrně známém prostředí v Praze, i když na něm fandilo hodně ukrajinských fanoušků. Bylo to také utkání proti jinému soupeři, který hrál odlišný fotbal než Gruzínci.
Co zápas s Ukrajinou ukázal?
Brankář Matěj Kovář předvedl průměrný výkon. Nezklamal, ale pořád od něj čekám více. Důležitý zákrok měl až v nastavení. Vladimír Coufal měl „okénka“ v defenzivě. Podílel se na dvou obdržených gólech. Jako hráč klubu Premier League má pořád místo v sestavě tak nějak automaticky jisté, ale už delší dobu nepřesvědčuje o tom, že zcela oprávněně. Chybuje, nestíhá dozadu. Martin Vitík, který nehrál v Gruzii a trenér za to byl kritizován, patřil mezi lepší hráče, ale i jemu dělala rychlost a technická vyspělost Ukrajinců překvapivě problémy.
Ladislav Krejčí byl hojně kritizován po zápase v Gruzii za špatný výkon i zaviněnou penaltu. Hašek mu dal přesto důvěru. S Ukrajinou odehrál o něco lepší zápas. Po slabším začátku se zlepšoval. Jaroslav Zelený byl špatný v Tbilisi. S Ukrajinou to bylo o trochu lepší.
Obrana nepůsobí stále jistým dojmem. Dělá chyby. Má problémy s náběhy útočníků. Coufal, Krejčí, Zima či Zelený nejsou v ideální formě. Možná chyběl slávista Tomáš Holeš, který hrál v poslední době v klubu dobře, ale mívá časté zdravotní problémy. Stejně tak sparťan Filip Panák.
Tomáš Souček dal gól z penalty a odehrál výrazně lepší zápas než v Gruzii. Hlavním důvodem ale byl fakt, že měl kolem sebe jiné typy hráčů než v Tbilisi. Souček totiž hraje pořád tak nějak „to svoje“. Když má u sebe hráče, kteří dokáží dodat více fotbalovosti, roste i jeho výkon. V opačném případě, jako v Tbilisi s Alexem Králem, je to však špatné.
Plzeňský Lukáš Červ potvrdil oprávněnost nominace. Jeho výkon byl rozhodně přínosný. Přinesl do hry zápal, zaujal pohybem, aktivitou. Lukáš Provod byl už v Tbilisi tím, kdo vyloženě nezklamal. Daří se mu v poslední době ve Slavii. Potvrdil to i s Ukrajinou. Byl aktivní dopředu, zleva a v záloze mu to rozhodně více sedí.
Václav Černý je dalším z hráčů, na kterého se dostalo po kritice zápasu v Gruzii. V Glasgow Rangers hraje pravidelně. Potvrdil vyšší sebevědomí a fakt, že umí s míčem jeden na jednoho. To, co českým fotbalistům bohužel často chybí.
Tomáš Chorý, který v Tbilisi pro trest chyběl, odehrál průměrný zápas, přesto byl nesmírně důležitým článkem sestavy. Na rozdíl od Schicka na hrotu maká pro tým, není otrávený, váže na sebe obránce, uvolňuje prostor pro ostatní, bojuje o každý míč, který se snaží udržet a ohrozit branku či přihrát spoluhráči.
Pavel Šulc hraje dlouhodobě v Plzni dobře, proto se leckdo divil, že v Tbilisi v základní sestavě nebyl. S Ukrajinou už ho trenér pod tlakem veřejnosti postavil a Šulc byl nejlepším českým fotbalistou. Pohyblivý, aktivní, rozhodný, sebevědomý, což předvedl i střelecky. Před pár lety se v koncovce trápil a velké šance neproměňoval. Dnes si evidentně věří a dokáže dát gól i v situaci, která velkou šancí není. Pro mě muž utkání a fotbalista, na kterém by se mělo stavět.
Ondřej Lingr a Adam Hložek toho mnoho nepředvedli. Stejně tak účast Kušeje, Schicka a Krále byla víceméně symbolická a z taktických důvodů. I tak byl ale patrný rozdíl v přístupu. Vasil Kušej evidentně moc chtěl, bojoval i v krátké době, co byl na hřišti. To Patrik Schick se na trávník přišel tak nějak jen podívat.
Reprezentace zvítězila. Nutno podotknout, že i se štěstím. Výsledek klidně mohl vypadat jinak. Proč se vyhrálo? Lepší byla sestava a přístup hráčů k utkání. Herně měl ale výkon pořád řadu chyb a zejména v defenzivě až překvapivá „okna“.
Trenér Hašek postavil pod tlakem veřejnosti jinou sestavu. Dal příležitost dosud „přehlíženým“, tedy zejména Šulcovi, Červovi a Vitíkovi. Pomohl také návrat Chorého „z výkonu trestu“.
Výhra stav asi zklidní. Fanoušky teď opět začne zaměstnávat liga a evropské poháry. Na reprezentaci se zase na čas zapomene. A to je špatně, protože tato výhra nic nemění na tom, že vlastně nikdo neví, co s týmem chce Ivan Hašek hrát. Má vůbec nějakou strategii? Umí vybrat správnou sestavu a postavit taktiku na další utkání?
S Ukrajinou mu to vyšlo, ale to postavil hráče, která mu veřejnost a média před utkáním víceméně vnutila. Hráče, které ignoroval před Gruzií. A žádnou velkou taktiku na Ukrajince vymýšlet ani nemusel. Strategie byla jednoduchá: bojovat, snažit se vytvořit tlak a kopat dlouhé míče na Chorého. A ten to bude sklepávat do stran a dozadu. Tedy tak trochu jako za Pepíka Hnátka, Jirky Luňáka a dalších v Okresním přeboru.
Ale co až zase potkáme tým, který bude hrát v hluboce zataženém bloku? Nebo se zahuštěným středem? Co až zase budeme hrát na venkovním stadionu? Co pak Ivan Hašek vymyslí? Jaký plán do utkání připraví? Zápas ukázal, že s tímto týmem se pracovat dá. Nemá velké hvězdy, patří k evropskému průměru. Výběr adeptů není velký. Týmu chybí více kreativních fotbalistů. Lepší hráče rychle nevygenerujeme. To je zřejmé i ze špatných výsledků reprezentace U21. Chybějící individuální schopnosti hráčů je třeba nahradit taktikou a týmovým výkonem. Tým má jistý potenciál, ale také řadu slabin. To první je třeba rozvíjet, to druhé odstraňovat. Je třeba pracovat. Mít vizi.
Má na to však Ivan Hašek? Osobně si tím vůbec nejsem jistý.
Zdroje: přímý přenos ČT Sport + Statistiky Livesport
