Slavia získala zaslouženě korunu pro vládce Prahy. Rozhodčí opět předvedl, že na derby nemá

Úvodní sestavy obou mužstev přinesly z pohledu posledních let jednu podstatnou změnu. Zatímco dříve byly často základní sestavy slávistického kouče Jindřicha Trpišovské velmi nečitelné a mnohdy překvapivé, tentokrát úvodní slávistická sestava do derby byla stoprocentně dle předzápasových prognóz a kopírovala poslední utkání Slavie (s výjimkou duelu s Ajaxem).

Trpišovský stabilizoval sestavu a Slavii to prospívá. Vsadil opět od začátku na útočné úderné duo Chorý-Chytil, z čehož plynulo jednoznačné očekávání, že Slavia na Spartu „vlítne“, bude chtít hrát silně nátlakový fotbal alá Lille s velkým počtem centrů do vápna na útočnou dvojici.

Ve sparťanském složení základní sestavy překvapení nastalo. O první možnosti se trochu spekulovalo už v týdnu a stalo se. Lars Friis dal ve stoperské trojici přednost svému krajanovi Asgeru Sorensenovi, který se vrátil po zranění.

Friisovo rozhodnutí odnesl Jaroslav Zelený. Ač se mohl před pár dny radovat z návratu do české reprezentace a patří v dosud odehraných utkáních ligy mezi nejlépe hlavičkující obránce, před úvodním hvizdem derby zůstal překvapivě na střídačce hostujícího týmu.

Ještě větší překvapení přineslo složení útoku Sparty. Všichni se zřejmě domnívali, že Lars Friis bude řešit, jestli mezi stabilní krajní borce Birmančeviče a Haraslína postaví Olatunjiho nebo Rrahmaniho. S tím, že pravděpodobněji se jevila nominace zkušenějšího, soubojového a vysokého Olatunjiho. Tak se i stalo.

To však nebylo vše. V základu nečekaně chyběl jeden z klíčových ofenzivních hráčů, slovenský reprezentant Lukáš Haraslín, kterého překvapivě nahradil 26 letý Kosovan Ermal Krasniqi. Tedy muž, který příliš často nehraje, a proti němuž má i sparťanská fotbalová veřejnost zatím řadu výhrad.

Sparta vyhrála los a učinila to, co hostující týmy v Edenu často dělají, když mohou. Změnila strany, takže Slavia začínala utkání ofenzivou proti Tribuně Sever. Vzhledem k tomu, že Slavia chtěla začít velkým tlakem, to ale nemuselo být zrovna správné rozhodnutí. A také nebylo.

Slavia začala od první minuty ve vysoké intenzitě. Než se obrana Sparty pořádně rozkoukala, vstřelila gól. Stalo se tak už v 2. minutě hry, kdy se vlevo uvolnil Malick Diouf, vnikl do šestnáctky a jeho přihrávku na první tyči usměrnil do branky nekrytý Mojmír Chytil - 1:0.

Stalo se to nejlepší, co se mohlo pro vývoj derby stát. Brzký gól přinesl do hry „život“ a zabránil velkému taktizování. Slavia se nadále chtěla dál tlačit dopředu, ale už nemusela za každou cenu, Sparta ale také musela hrát více ofenzivně, pokud chtěla se stavem utkání něco udělat. Už nemohla za nepříznivého stavu bránit v hlubším bloku a čekat na brejky.

V 19. minutě mohl vyrovnat Veljko Birmančevič, kterého vybídl přihrávkou Krasniqi, jenž předtím obral o míč ojediněle chybujícího Malicka Dioufa. Birmančevičovi se ale střela ve velmi nadějné pozici vůbec nepovedla. Jak se později ukázalo, byl to klíčový moment utkání, který mohl Spartu „nakopnout“ a vrátit do hry. Nestalo se tak a Slavia pokračovala v „krasojízdě“.

O čtyři minuty později lehkovážně chyboval na půlce špatně hrající záložník Qazim Laci. K míči se dostal aktivní Christos Zafeiris, který předvedl, co po něm slávisté chtějí a co mu dosud chybělo do kvalit bývalého oblíbence tribun Nica Stanciua. Z plného běhu se z takřka pětadvaceti metrů trefil levačkou krásně k pravé tyči Vindahlovy branky - 2:0. Sparťanští záložníci nechali běžet Zafeirise od půlky samotného bez atakování. Nevystoupil proti němu včas ani obránce. Krásná střela, avšak Vindahl asi také nebyl zcela bez viny.

Slavia při dvoubrankovém vedení už nemusela jít do rizika. Mohla si na Spartu sama počkat a vyrážet do brejků. Další příležitost měl znovu Zafeiris, jehož střelu Vindahl vyrazil. David Douděra z dalšího úniku do otevřené obrany mířil těsně vedle.

První půle vyzněla až jednoznačně překvapivě pro Slavii. Velmi jí pomohl rychlý první gól, který určil ráz utkání. Sparta se do hry vůbec nedostala. Nefungovala ji záložní řada, která je jindy její chloubou. Laci a Kairinen uprostřed vůbec nestačili na pohyblivé slávisty. Slávistická záloha soupeře jasně přehrávala.

Do druhé půle přišel na hřiště „zapomenutý“ Lukáš Haraslín. Odstoupil Olatunji. Sparta musela útočit. Vypadalo však, že Slavia hru kontroluje a Sparta nemá schopnosti to tentokrát změnit. Nastaly jen další změny v sestavách. V 60.minutě přišel Lingr místo Chytila a o čtyři minuty Rrahmani místo Krasniqiho.

Velkou změnu přinesla 65. minuta. Slavia ztratila míč, Haraslín krásně přenesl hru zleva přes celé hřiště na druhou stranu a Rrahmani skrytou střelou trefil cíleně pravý dolní kout Kinského branky 2:1. Sparta ožila. O tři minuty později střílel nebezpečně Haraslín, který ukazoval, jak důležitým hráčem pro Spartu je. Kinský vyrazil.

Poklidné utkání, v kterém byla Slavia do té doby výrazně lepším týmem, se změnilo ve vyrovnaný zápas. V 81. minutě měl příležitost Birmančevič, který se pokusil obejít slávistického brankáře, ale neuspěl, Kinský to zvládl. Na hřiště přišel v 82.minutě Wallem za Douděru a o minutu později Solbakken s Daňkem za Laciho a Birmančeviče. V 85. minutě měl slibnou příležitost Lingr, ale Vindahl jeho střelu zlikvidoval. V 90. minutě Zmrzlý střídal Dioufa.

Nastavovat se mělo pět minut. V 93. minutě se dral do šance střídající Kosovan Rrahmani, ale neuspěl. V následné skrumáži obdržel Martin Vitík druhou žlutou kartu a šel předčasně do sprch. Nebylo by to derby „S“, kdyby se za nerozhodnutého stavu neproměnil závěr zápasu v poněkud nechutnou záležitost.

Sudí Sziksay od 86. minuty rozdával karty jako v mariáši. Dostali je postupně Wallem, Preciado, Provod, Solbakken, Zmrzlý, Vindahl, Vitík (+červenou), Bořil a Rrahmani. Za drcnutí hlavou do soupeře mimo hraní míčem pak viděl po intervenci VARu přímou červenou kartu Oscar Dorley.

Výkon rozhodčího Sziksaye rozhodně neměl vliv na výsledek utkání. Nic zásadního v pokutovém území naštěstí řešit nemusel. Žádná sporná záležitost se nekonala. Szikzsay ale v mých očích jen znovu potvrdil, že není rozhodcovskou osobností pro takové utkání. Zoufale se snažil udržet autoritu rozdáváním žlutých karet.

Televizní expert a bývalý ligový fotbalista Zdeněk Folprecht, s jehož názory jinak často souhlasím, chválil rozhodčího po utkání v přímém TV přenosu, dle něj utkání zvládl. Já si to nemyslím. Rozhodčí udělil patnáct žlutých karet! Sedm Slavii a osm Spartě. K tomu navíc dvě červené. A to měl, troufám si říct, štěstí, že zápas byl velmi dlouho naprosto bezproblémový.

Brzký gól rozhodčímu i celému utkání pomohl. Hráči tentokrát chtěli hrát fotbal. Nebyla to taková soubojová „válka“, plná ošklivých faulů, jako někdy v nedávné minulosti. Přesto tolik karet! Co by asi Szikszay dělal, kdyby to byl boj „na nože“ od první minuty? Jak by to zvládl? Kolik by pak musel udělit karet, aby hráče udržel „na uzdě“?

Nejasné bylo také vyloučení sparťana Vitíka, které rozhodčí Szikszay po utkání v TV rozhovoru zdůvodnil údajným kopnutím do lýtka domácího stopera Holeše. To však na TV záznamech nebylo nikde viditelné. Je tedy otázka, jestli bylo Vitíkovo vyloučení správné. Naopak červená karta pro Dorleye byla jasná.

Viděli jsme utkání dvou rozdílných poločasů. V tom prvním byla Slavia jasně lepším, dominantním týmem. Sparta vůbec nezachytila vstup do utkání. Jakoby se hráči zapomněli v šatně vyhecovat. Domácí tým půli vyhrál velmi snadno 2:0 a mohl vést i větším rozdílem. Sparta se zlepšila až příchodem Haraslína. Hru vyrovnala a snížila. Na vyrovnání stavu skóre to ale nestačilo.

Je překvapivé, že se Sparta tentokrát nechala tak zaskočit. Slavia nastoupila v očekávatelné sestavě se způsobem hry, který se také dal jednoznačně předpokládat. Tedy nic mimořádného. Přesto na její hru Sparta vůbec nebyla schopná první půli reagovat a do utkání se dostala až po změně stran. Slavia byla tentokrát výrazně živějším a sebevědomějším týmem. Jakoby nějak více chtěla. Od začátku byla hnána vyprodaným hledištěm.

Na straně vítězů obstál brankář Kinský. Rrahmaniho gól chytit nejspíš nemohl. Brimančeviče vychytal. Obrana Holeš-Zima-Bořil odvedla velmi dobré výkony. David Zima si dokonce dovolil při vedení 2:0 kličku ve vlastním pokutovém území. Nejspíš jeho nejlepší výkon od návratu do Slavie.

V záloze vynikal Christos Zafeiris. První půle byla hlavně jeho jízdou. Dobře mu sekundoval Diouf. Dařilo se Mojmíru Chytilovi, dokud měl síly, byl velmi platný. Své si odvedl také Tomáš Chorý. Trochu za očekáváním tentokrát pro mě zaostal méně výrazný Oscar Dorley. Navíc byl vyloučen a bude Slavii několik utkání chybět, což je citelná ztráta. Také Lukáš Provod byl jen průměrný. Odehrál v nedávné době výrazně lepší utkání.

Trenéru Friisovi nevyšly změny. Sorensen místo Zeleného obranu nijak výrazně nezpevnil. Friisova volba postavit ho na Chorého, možná vedená snahou vyrovnat se mu ve vzduchu, a také slávistického útočníka trochu vyprovokovat, tentokrát moc nevyšla. Chorý se ve Slavii zatím drží a žádné excesy nemá. Gól sice v derby nedal, ale míče dokázal udržet či prodloužit pro druhé. Spartě tentokrát zklamala na celé čáře záloha. Kairinen s Lacim zejména v první půli nestíhali, Slavia často vedla rychlé útoky volným středem hřiště.

V první půli citelně chyběl Lukáš Haraslín. Pokud bylo jeho vynechání v základu pouze z taktických a výkonnostních důvodů, nikoliv zdravotních, pak se to trenéru Friisovi tedy vůbec nepovedlo. Po příchodu na hrací plochu slovenský útočník ukázal, jak rozdílovým je v rámci české ligy fotbalistou. Podílel se krásnou přihrávkou na Rrahmaniho na snížení stavu. Měl i další střely a akce. Potenciál ukázal opět útočník Rrahmani, který předvedl znovu výborné zakončení. Rychlé, nečekané a kvalitní. Ukázal, že takové góly od něj nejsou náhodné.

Slavia získala výhrou zajímavý náskok a jistou psychickou výhodu do dalších kol. Sparta bude logicky v dalších utkáních pod trochu větším tlakem. Rozhodnuto ale zdaleka není. Liga se hraje na třicet kol základní části a dalších pět v nadstavbě. Čeká tedy velká porce zápasů a mnohé se může změnit. Body z derby budou mít velkou cenu, jen pokud je Slavia potvrdí v jiných zápasech s ostatními soupeři.

Jak správně řekl po utkání slávistický střelec Chytil v TV rozhovoru: „Derby nerozhoduje o titulu. Rozhodují jiné zápasy a ty musíme vyhrávat!“ Mojmír Chytil má pravdu. Každé ligové utkání je stejně důležité. Každý bod z každého zápasu má do tabulky úplně stejnou hodnotu. Je potřeba vyhrávat méně atraktivní zápasy venku.

A to se v minulosti Slavii vždy úplně nedařilo. Chybějící body z těchto utkání ji opakovaně stály mistrovské tituly. Stačí zapátrat v nedávné historii, kdy měla po podzimní části také luxusní náskok na Plzeň a Spartu, a nakonec na jaře o titul přišla.

Jedno je však takřka jisté. O titulu se bude v této sezoně rozhodovat jen mezi Slavií a Spartou. Oba týmy se ostatním vzdalují. Bodově i výkonnostně. Mají jednoznačně největší možnosti. Nejlepší kádry. V dlouhodobé soutěži se to výrazně projevuje.

Přesto právě zápasy s jinými týmy mohou „dostihy“ obou pražských „S“ nakonec rozhodnout. Sezona bude dlouhá a náročná. Oba kluby čekají kromě ligy také další zápasy v Evropě. Může se toho stát ještě mnoho. Každopádně, nyní po nedělním derby oprávněně slaví Slavia. Získala po zásluze korunu pro vládce fotbalové Prahy.

Zdroje: přímý přenos O2TV + statistiky Livesport