Článek
Nymburský rodák Jan Bořil (nar. 11. ledna 1991) v lize debutoval 8. listopadu 2009 v dresu Mladé Boleslavi, když měl 18 let a 301 dní. V první sezoně si připsal 11 prvoligových startů, ale místo v základu si nevybojoval a v létě 2010 odešel na hostování do druholigové Viktorie Žižkov.
S tou postoupil do nejvyšší soutěže. Do mateřské Mladé Boleslavi se znovu vrátil v prosinci roku 2011. V následujících třech sezonách se stal důležitým členem defenzivy a patřil k nevytíženějším hráčům týmu.
Do velkého českého klubu přišel až v pětadvaceti. Pod trenérem Jaroslavem Šilhavým se z postu pravého obránce časem přesunul doleva. S příchodem trenéra Jindřicha Trpišovského se na levém kraji slávistické obrany zabydlel nastálo. Stal se jedním ze základních stavebních kamenů Trpišovského nové éry. Trenér mu věřil a Bořil mu důvěru splácel.
S Trpišovským se dobře znali už z těžkých dob společného působení ve Viktorii Žižkov, kde byl tehdy JT ještě asistentem. Se Slavií získal Bořil v prvním období před vážným zraněním kolene čtyři mistrovské tituly a tři vítězství v národním poháru. Zahrál si s ní čtvrtfinále Evropské ligy a základní skupinu Ligy mistrů. Po odchodu Milana Škody v lednu 2020 do Turecka se stal kapitánem Slavie.
Po těžkém zranění kolene to vypadalo na konec kariéry. Velmi dlouho nehrál. Vedení Slavie už s ním nepočítalo. Trenér Trpišovský se však se svým realizačním týmem za hráče postavil a ten dostal novou smlouvu.
Comeback bezmála po dvou letech mu překvapivě vyšel! V sezoně 2024/25 odehrál 23 ligových utkání, ve kterých si připsal jednu branku a tři asistence. V Evropské lize nastoupil do dalších pěti střetnutí. Na konci sezony oslavil svůj pátý ligový titul se Slavií!
Po více než třech letech se dokonce ještě vrátil do reprezentace. V říjnu 2024 ho trenér Ivan Hašek nominoval na zápasy Ligy národů. Stihl ještě čtyři reprezentační zápasy v základní sestavě.
11. ledna letošního roku oslavil 35. narozeniny. Ve Slavii měl silnou pozici. Zdálo se, že Jindřich Trpišovský na názory svého kapitána evidentně hodně dá. Když nehrál, byl tím, s kým trenér (vedle Zdeňka Houšteckého) nejčastěji na lavičce konzultoval svůj pohled na vývoj utkání a možné reakce. Slavistický (nehrající) kapitán byl poslední sezony neformálně dalším asistentem trenéra.
Trenér Trpišovský v prosinci minulého roku prodloužil ve Slavii smlouvu do roku 2029. S možnou opcí o další tři roky. S ním i někteří členové jeho realizačního týmu. Dlouholetý asistent Zdeněk Houštecký a trenér brankářů Štěpán Kolář, kteří s ním přišli už z dřívějšího působiště ve Slovanu Liberec.
Tak nějak se dlouho dopředu všeobecně předpokládalo, že kapitán Slavie v létě, po oslavě dalšího titulu, v 35 letech ukončí kariéru na nejvyšší úrovni a bude pokračovat v nějaké nové roli v Edenu. Nejspíš, že bude „spojovákem“ mezi áčkem a béčkem a Trpišovského “realizák”dříve či později doplní.
Jaro ale Janu Bořilovi zdaleka nevyšlo dle představ. Herně to z jeho strany nebylo ideální. Rychlostně na nejlepší hráče soupeřů také mnohdy nestačil. V Hradci Králové byl navíc ostudně vyloučen, když mu „ruply nervy“ a zbytek sezony strávil v trestu v hledišti. Tím si dost pošramotil pověst. I u těch, kteří ho dosud obhajovali.
O jeho dalším konkrétním působení v Edenu stále nebylo veřejně jasno. Až před pár dny jsme se dozvěděli, že odmítl nabídku Slavie stát se hrajícím asistentem v druholigovém „B“ týmu. Cítí se stále prý na to, hrát ještě nejvyšší soutěž. Přijal nabídku Slovanu Liberec a jako volný hráč na sever Čech odešel.
To je jistě naprosto v pořádku. Má na to bezesporu právo. Není na tom nic špatného, když chce ještě hrát ligu. Vidíme to i na západ od nás, že někteří dlouholetí hráči, opory špičkových klubů, ještě nechtějí v pokročilejším věku v lize končit, a tak jdou ještě na sezonu či dvě do menšího ligového klubu, kde mohou pomoci svými zkušenostmi i příkladem pro mladé.
Co je tedy špatně? Fakt, že Jan Bořil celou záležitost neunesl. V Edenu, kde odehrál velké zápasy a udělal krásnou kariéru, o které se mu nejspíš kdysi ani nesnilo, zbytečně v emocích „pálí mosty“.
V rozhovoru pro Sport.cz říká: „Trenéři mi de facto řekli, že se mnou nepočítají do A týmu, a že nechtějí, abych tam byl.“
Jan Bořil se dozvěděl, že už mu Slavia novou smlouvu pro„A“ tým nedá. Osobně v tom v jeho 35 letech po konci smlouvy nevidím ze strany klubu nic předčasného ani neférového. Slavia svému bývalému kapitánovi nabídla pozici hrajícího mentora, a asistenta zároveň, v druholigovém béčku.
Mimochodem o pět let mladší Filip Panák to ve Spartě vzal. Podobně v minulosti ve Slavii i jiní bývalí reprezentanti Tomáš Necid a Marek Suchý. Bořil to nevzal. Chtěl ještě hrát ligu. Možná trochu hazard se zdravím v případě jeho kolena, ale tu touhu chápu.
Slavia ale neudělala nic špatného. Vyhodnotila si to prostě tak, že na úroveň, na které chce hrát (o čelo české ligy a základní fázi Ligy mistrů), už Jan Bořil bohužel nestačí a není přínosem pro tým. Tomu navíc skončila smlouva.
Klub v tomto přestupním období prochází větší personální obměnou. Trenér to dopředu avizoval. Slavia tvoří trochu jiný tým. Představila už také několik hotových posil. Nový projev bude možná méně „válečnický“, ale (snad) více fotbalový. Osobně se domnívám, že Bořilův konec do této etapy celkem logicky zapadá.
Jan Bořil dále ve zmíněném rozhovoru uvedl: „Upřímně, překvapilo mě to hrozně. Nečekal jsem, že se takhle zachovají k legendě a vůbec ke mně za to, co jsem tam za těch deset let udělal.“
Sám sebe nazvat legendou, to je hodně zvláštní, byť Janu Bořilovi nikdo samozřejmě neupírá zásluhy o úspěchy Slavie v posledním desetiletí.
Jan Bořil také říká, že se na důvody ptal Zdeňka Houšteckého, asistenta trenéra Trpišovského. „Řekl mi, že cítí, že kdybych nehrál, tak bych dělal zle v kabině,“ uvedl hráč.
Jan Bořil však překvapivě neříká, co mu řekl sám trenér Jindřich Trpišovský, s nímž byl ještě nedávno evidentně velmi zadobře. Slávistický hlavní lodivod s ním přece ještě donedávna na lavičce svá rozhodnutí při utkáních konzultoval. Zdá se však, že po kapitánově hradeckém extempore s celým „realizákem“ vztahy ochladly.
Jan Bořil odchod evidentně velmi „těžko kouše“. Přiznává, že pořád chtěl být v „A“ týmu ve Slavii. Měl tam prý nedodělanou práci. Měl velkou motivaci získat hattrick. Tedy třetí ligový titul v řadě. To mu ale, dle jeho slov, nebylo umožněno.
Slavii v rozhovoru vzkazuje, že čtvrté kolo (pozn. autora: 15.8. v Liberci) bude peklo. Ať se na to prý Slavia připraví se vším všudy! Téžko říci, co si pod tím vším Jan Bořil představuje. Snad mu do té doby trochu „hlava vychladne“. Na ligovém trávníku chceme vidět fotbal, nikoliv nevraživý boj a „válku“.
Každopádně jsou jeho současná prohlášení na adresu Slavie dost nešťastná. Zbytečně „pálí mosty“ s klubem, v kterém toho tolik odehrál, i s jeho fanoušky, kteří ho měli rádi.
Jan Bořil odvedl Slavii za více než deset let velmi cenné služby. Ta mu to také ale vrchovatě oplácela. V Edenu kdysi průměrný ligový hráč vydělal peníze, o kterých se mu jako začínajícímu ligistovi v Mladé Boleslavi jistě ani nesnilo.
Když na tom byl zdravotně špatně, Slavia ho také podržela. Umožnila mu dlouhou a nákladnou rehabilitaci i v Německu a dala mu, i v takřka 33 letech, při jeho tehdy velmi nejistém zdravotním stavu novou smlouvu.
Všechno jednou končí a něco nového zase začíná. Teď skončilo Bořilovo dlouholeté působení ve Slavii. Bylo velmi úspěšné. Do slavistické historie se zapsal jako bojovník, srdcař. Za to, co v sešívaném dresu odehrál, bych ho klidně zařadil mezi její legendy. Legenda se ale také musí umět jako legenda chovat. Bořil si to sám sobě nyní kazí. Je ukřivděný. Chybí mu nadhled a velkorysost.
Za rok či dva nejspíš skončí jeho ligové působení v Liberci. Kdyby teď zachoval nadhled, mohl se v nějaké nové roli do Edenu vrátit. Po tom, co dnes říká, to půjde o dost hůře. A to je škoda.
Další zdroje: statistiky Livesport, statistiky FAČR
