Článek
Erik Prekop je odchovanec prvoligového fotbalového klubu AS Trenčín. Jeho cesta do vrcholového fotbalu nebyla přímočará. V úvodu sezony 2016/17 sice nastoupil v předkole Ligy mistrů proti NK Olimpija Ljubljana a Legii Varšava a následně v kvalifikaci Evropské ligy s Rapidem Vídeň. Ale doma mu „pšenka nekvetla“. Z AS Trenčín totiž brzy zamířil do třetiligové Nemšové mezi amatérské fotbalisty.
Před ročníkem 2017/18 se posunul z Nemšové o soutěž výš. Odešel na další hostování. Do bratislavského Interu, tehdejšího nováčka druhé ligy. Během sezony ve 23 duelech osmkrát skóroval a stal se nejlepším střelcem týmu. V červenci 2018 v rámci druhé ligy, a Bratislavy, změnil opět angažmá a znovu formou hostování posílil nováčka z Petržalky. Celkem si v ročníku 2018/19 připsal 26 startů v druhé lize a dal v nich 12 gólů, čímž se, stejně jako v Interu, stal nejlepším střelcem týmu Petržalky.
Vrátil se do Trenčína. Velkou šanci nedostal. Došla mu trpělivost a v červnu 2019 ho po skončení smlouvy definitivně opustil. Upsal se jako volný hráč klubu FC Hradec Králové, hrajícímu tehdy druhou nejvyšší soutěž. Vyhlédl si ho trenér Zdenko Frťala, rodák z Nitry. Slovák, působící dlouho jako hráč a trenér v českých klubech. Tím začala Prekopova „česká cesta“. V Hradci se mu pod krajanem dařilo slušně. Během první sezony nastoupil k 25 druholigovým utkáním, v nichž vstřelil 6 branek. „Votroci“ si vybojovali postup do první ligy.
Pod novým trenérem, Miroslavem Koubkem, současným koučem plzeňské Viktorie, který vystřídal Frťalu, se mu už tolik nevedlo. Do oka si moc nepadli. Sice nastoupil do 25 ligových utkání, ale často jen střídal a sezonu uzavřel bez vstřelené branky. Koubek sázel na jiné fotbalisty a odlišný herní styl než trenér Frťala. Vyžádal si proto přestup a na konci srpna 2022 se přesunul do Bohemians Praha.
V Bohemians pod trenérem Jaroslavem Veselým opět ožil. Ve vršovickém Ďolíčku si rychle získal místo v základní sestavě a stal se oporou týmu. V první sezoně stihl 31 utkání a 5 branek. V druhé o jedno utkání a tři góly více. Prožil tu nejprve skvělou sezonu a nečekaný postup s pražským klubem do evropského poháru, kde však měla Bohemka smůlu, neboť narazila v předkole Konferenční ligy na výborné norské mužstvo FK Bodø/Glimt, s kterým se nyní Prekop potká opět po třech letech v dresu pražské Slavie v Lize mistrů. Doma zvítězili Norové 3:0, v Praze pak zápas skončil 2:4. Pak přišlo v další sezoně vystřízlivění z úspěchu a pro Bohemians obvyklejší záchranářské práce.
Prekop přestoupil do ostravského Baníku. V úvodu minulé sezony byl útočníkem Baníku s nejlepší formou. Posadil konkurenty na lavičku. Trefil se proti Urartu, Kodani i Liberci. V Karviné ale obdržel červenou kartu a zadělal spoluhráčům na problém. Od té doby se v utkání už jen bránili a nakonec byli v malém slezském derby rádi aspoň za bod. Stopku vyfasoval ale pouze na dvě utkání. Po zbytek sezony už takřka „neslezl ze hřiště“. Vypracoval se v osobnost týmu. Patřil mezi klíčové muže Hapalovy základní sestavy.
Prožil nejlepší sezonu v kariéře. Nastoupil do 32 ligových utkání, v kterých vstřelil 8 branek a u dvou asistoval. Má průměr více než 75 odehraných minut na zápas, což je u středního útočníka vysoké číslo. Kromě zmíněné červené karty vyfasoval v celém průběhu ligové sezony už jen tři žluté, z čehož je zřejmé, že se z pochybení v úvodu ročníku poučil a v ostrých soubojích s obranami soupeřů dokázal už udržet nervy na uzdě. Další 4 zápasy, bez vstřeleného gólu, přidal v národním MOL Cupu. Čtyři utkání, a v nich 2 góly, si připsal na konto také v Konferenční lize. Odehrál tak v sezoně 2024/25 na hrotu ostravského útoku velmi slušnou porci 40 utkání.
Až v 27 letech se mu konečně splnil jeden velký sen: první reprezentační start. Obdržel pozvánku do slovenského národního týmu. Italský trenér Francesco Calzona ho nominoval pro červnové přípravné zápasy s Řeckem a Izraelem. Erik Prekop si odbyl reprezentační debut v duelu s Řeckem. Pro zářijová kvalifikační utkání s Německem a Lucemburskem ho však nominace do slovenské reprezentace opět poněkud překvapivě minula.
185 cm vysoký Erik Prekop není žádný velký technik, ani typický střelec. Je to především soubojový útočník. Rány rozdává i přijímá. Úspěšnost v osobních soubojích, ať už zády k brance, nebo čelem k ní, je pravděpodobně jeho nejsilnější stránkou. Je pracovitý. Má velký fyzický fond. Dokáže být velmi nepříjemný pro obrany, umí je donutit k chybám, získávat míče, z čehož často těží jeho spoluhráči.
Erik Prekop je svým způsobem hry trochu podobný Janu Kuchtovi či (pro pamětníky) bývalému útočníku Bohemians, Sparty a Zenitu Petrohrad Lukáši Hartigovi. Je to velmi důrazný, běhavý hráč. „Nechutný“ pro obránce, také trochu „provokatér“. Prekop byl dosud výraznou osobností Baníku nejen na hřišti, ale i v kabině. Je bojovníkem, lídrem, hecířem. Dokáže neúnavně bojovat, napadat, běhat po celý zápas.
Proč se líbí Trpišovskému?
Proto ho měl v hledáčku trenér pražské Slavie Jindřich Trpišovský, jenž má tyto typy útočníků velmi rád. Svého času si velmi potrpěl na Stanislava Tecla či Jana Kuchtu. Typem bojovníka s velkým fyzickým fondem je ostatně také Tomáš Chorý.
Slavia v létě trochu „zaspala“. Dalšího hrotového útočníka nepřivedla. Situace se zhoršila vyloučením Tomáše Chorého. Najednou byl útočníkem číslo jedna Mojmír Chytil. Tomu se v úvodu sezony příliš nevedlo. Byl kritizován. Dokonce veřejně klubovým šéfem Tvrdíkem, který před pár dny poněkud nešťastně prohlásil, že není útočníkem do základní sestavy. Chytilovi se ale podařilo skvěle odpovědět. V následujícím ligovém utkání v Mladé Boleslavi vstřelil gól a patřil mezi nejlepší hráče na place.
Erik Prekop opakovaně říkal, že je v Baníku spokojený. Tým fungoval. Na odchod dříve asi ani nepomýšlel. Situace se změnila. Baník vypadl z play-off Konferenční ligy. Evropu si letos nezahraje. V lize se mu také nevede nijak valně. Odešly opory Ewerton, Rigo a Šín. Týmu klesla kvalita. Má zejména v ofenzívě velké problémy. Baník do výraznějších posil neinvestoval. Úvod ročníku vypadá na nečekaně výrazný ústup z pozic. Stěží na působení v prostřední skupině tabulky. Prekopovi najednou chyběli nahrávači a kvalitní spoluhráči. Když přišla nabídka Slavie, měl zájem. Nelze se divit. V 27 letech to může být jediná možnost na velký přestup, životní a neopakovatelná šance zahrát si Ligu mistrů. Ve Slavii navíc půjde jeho plat dramaticky nahoru.
Přestup Prekopa znamená odchod už čtvrté opory v krátké době, který není zatím adekvátně kompenzován. Co se to vlastně v Baníku děje?
Proč se Baník nezařídil s předstihem, proč neposílil, když po jaru muselo vedení očekávat, že odchody některých opor nejspíš přijdou? Majitel s vedením by měl fanouškům odpovědět na otázky:
Jaké má s klubem záměry? Jaké jsou současné ekonomické možnosti? Kam bude Baník nadále směřovat?
Jeho věrní fanoušci, kteří při něm stojí a podporují ho, si to zaslouží. A také by to možná snáze současný stav pochopili, kdyby znali skutečný stav věci. Takto je kolem aktuální situace klubu spousta otazníků.
Když prodáte čtyři opory a nikoho jejich úrovně nekoupíte, trenéru Hapalovi už „tečou nervy“ na tiskové konferenci po utkání, kde se „otře“ o vedení, že mu neudělalo posily, nikdo se pak nemůže divit, že kolují spekulace o finanční kondici jeho majitele a dalším směřování klubu.
Zatímco Prekopa už Slavia v úterý pozdě večer představila jako novou posilu na svém webu, oficiální hráčská kompenzace v době, kdy píšu tento článek, pro Baník ještě není oficiálně známá. Dle spekulací médií má Baník výměnou za jeho uvolnění získat kromě financí také některé mladé hráče Slavie. Spekuluje se o Ondřeji Kričfalušim, dvacetiletém Davidu Plankovi a stejně starém Filipu Šanclovi. Planku by vedení vršovického klubu zřejmě vykoupilo díky zpětné opci z Karviné, Šancl by dohrál zbytek podzimu na hostování v Pardubicích.
Jindřich Trpišovský je nejspíš spokojen. Erik Prekop je útočník podle „jeho gusta“. Není to rozhodně střelec od Pána Boha. Spíš útočník typu Standa Tecl. Běhavý, bojovný, jen v Prekopově podání trochu „kuchtovsky“ drzejší. Erik Prekop v posledních třech sezonách vstřelil v české nejvyšší soutěži pět, a dvakrát osm branek. Nepřehoupl se tedy ani v jedné sezoně přes desítku. Ani s asistencemi na tom není nijak valně - tři, a dvakrát dvě.
Za poslední tři ligové sezony v podání slovenského útočníka v dresu Bohemians a Baníku 21 gólů a 7 asistencí. Pro srovnání: Mojmír Chytil vstřelil za stejné období v dresu olomoucké Sigmy a pražské Slavie dohromady 37 branek a 7 asistencí. Tržní hodnota 27 letého Erika Prekopa byla dosud, dle známého fotbalového portálu, pouhých 700 tisíc eur. Stejný portál oceňuje 26 letého Mojmíra Chytila na 3,8 milionu eur. To je tedy obrovský rozdíl.
Vstřelené góly a „papírové“ tržní ohodnocení jistě nejsou jedinými kritérii. Mnozí se ale logicky ptají: Je vůbec Erik Prekop lepší než Mojmír Chytil?
Nekupuje Slavia jen další „kus“ podobné úrovně? Nedělá chybu, když za 27 letého útočníka obětuje tři mladé talentované fotbalisty? Ostatně není to poprvé. V lednu 2024 proběhla akce „kulový blesk“. Za brankáře Jindřicha Staňka tehdy Slavia poslala do plzeňské Viktorie kromě financí také Lukáše Červa a Matěje Valentu. Lukáš Červ je dnes členem českého národního týmu.
Někteří fanoušci Slavie jsou zklamaní. Čekali zahraničního útočníka-střelce pro Ligu mistrů. Místo něj přichází slovenský bojovník, který moc gólů nedává. Proč se tak Slavia nakonec rozhodla? O tom můžeme jen spekulovat. Ale faktem je, že získat opravdu kvalitního útočníka ze zahraničí není snadnou záležitostí. Finančně už se Slavia posunula a jistě je schopná se pohybovat někde na úrovni 5 milionů eur, ale ani za tuto částku není žádná garance, že se cizinec povede, že bude okamžitou posilou. A to je asi v případě Slavie nejpodstatnější.
Proti takovému přestupu hovoří cena versus okamžitý výkon. Tedy zejména zdlouhavá adaptace cizinců. Takovému Albionu Rrahmanimu to trvalo rok, než se dal do pohody, zvykl si na české prostředí a fotbal v nejvyšší české soutěži a rozstřílel se. Jistě jsou i výjimky, Srb Veljko Birmančevič přišel na Letnou z francouzského Tolouse a pod Priskem mu to okamžitě s Kuchtou a Haraslínem sedlo a prožil zatím nejlepší sezonu v kariéře. Ale víme, že Jindřich Trpišovský by chtěl jistě nového útočníka „předělávat k obrazu svému“. Tedy, aby hrát „celodvorcově“. A to se mnohým nechce.
Stačí připomenout Chorvata Petara Musu, o němž slávistický trenér svého času básnil, jako o útočníku, jakého ještě nikdy netrénoval. Musa se ale s Trpišovského představami o celoplošně hře hrotového útočníka nikdy nesžil. Po několika hostováních udělal kariéru v portugalské Benfice Lisabon, kde si zahrál také Ligu mistrů. Dnes je mu stále teprve 27 let a střílí góly za FC Dallas v americké MLS. Daří se mu. V probíhajícím ročníku má na kontě zatím 24 startů a 13 branek a 6 asistencí.
Erik Prekop se asi ve Slavii nijak moc nerozstřílí. Lze předpokládat, že po návratu Tomáše Chorého bude spíše jen střídat právě českého reprezentanta. Gólů možná i tak vstřelí více, neboť šancí na vstřelení branek bude mít v dresu Slavie (alespoň v Chance lize) při její nátlakové hře jistě více než ve svých předchozích působištích.
Možná se dostane v sezoně přes deset branek, ale velké kanonýrské hody či technické kousky od Erika Prekopa čekat nemůžeme. Proti zahraničním útočníkům má však jednu nespornou výhodu. Může okamžitě naskočit do zápasu. Ihned hrát. Zvládne okamžitě fyzicky náročnou hru Slavie. Zná dobře české fotbalové prostředí i život v Praze.
Bude to stačit? Uspokojí to slávistické fanoušky?
Další zdroje: statistiky Livesport, webové stránky SK Slavia Praha, Transfermarkt, přenosy Oneplay TV
