Článek
Lukáš Kolářík skončil ve všech funkcích v Pirátské straně. Kolářík v polovině července rezignoval už na post náměstka ministra vnitra. Důvodem byl prý fyzický incident s asistentkou, se kterou udržoval mimomanželský vztah. Kolařík teď rezignoval také na všechny ostatní politické funkce. O detailech celého incidentu, který byl důvodem těchto kroků, se nebudu rozepisovat. Jsou popsány v jiných článcích, navíc samozřejmě netuším, jak vše skutečně proběhlo. Opisoval bych jen z toho, co již bylo napsáno.
Proč o tom však píšu?
Takto by se mělo v politice postupovat! Nemyslím tím samozřejmě udržovat tajné mimomanželské vztahy s asistentkami. To ostatně není nic nového. Takový poměr jsme tu už měli například u premiéra Petra Nečase z ODS a jeho tehdejší asistentky, dnešní manželky. Tato zdánlivě nepodstatná záležitost nakonec ovlivnila politické poměry na roky a soudní procesy donedávna stále probíhaly. Nebo možná ještě probíhají. Kdo už se v tom po těch letech vyzná?
Myslím však skutečnost, jak vedení Pirátské strany vyvodilo závěry z této hodně nepříjemné záležitosti. Chápu, že to nebylo asi jednoduché a lidsky snadné. Ti lidé z vedení se znají s Lukášem Koláříkem roky. Mezi některými existují logicky přátelské, osobní vztahy a vazby. Přesto, po projednání celé záležitosti, vyzvali Koláříka k odstoupení, a ten tak učinil. Toto je jediné správné řešení. To je ten rozdíl mezi demokratickou stranou a stranami, kde se takové záležitosti „zametají pod koberec“. Pokud existuje vážné podezření, že politik v jakémkoliv směru pochybil, má odstoupit. Opustit všechny politické a veřejné funkce. Samozřejmě má právo na řádné vyšetření záležitosti a spravedlivý soudní proces, v kterém může své jméno očistit, pokud k němu dojde. Jako každý jiný občan.
V jiných záležitostech se tak bohužel mnohdy neděje. Politici se „drží jako klíště funkcí“. Zejména u finančních nejasností často mlží. Neodpovídají, věci bagatelizují. Doufají, že taková věc časem „vyčichne“, novináře a veřejnost omrzí, přebije ji jiná událost. Čerstvým příkladem takového jednání je poslankyně SPD Karla Maříková. Dle zjištění novináře Karla Nohla této bývalé zdravotní sestře přišly v posledních letech na účet miliony korun, jejichž původ vůbec neumí vysvětlit. Vedení strany SPD k tomu zatím mlčí. Jsem velmi zvědavý, jak se k celé záležitosti postaví předseda strany SPD Tomio Okamura, jindy velmi horlivý v poskytování rozhovorů. Jestli přijde na řadu jeho oblíbené „padni komu padni“ i v případě Karly Maříkové. Před dvaceti lety by takové nejasnosti znamenaly odchod z politiky.
Samozřejmě někdo namítne, že tyto dvě záležitosti nejsou stejné. Ano, to je pravda. Já ani tak nesrovnávám fyzický incident s finančními nesrovnalostmi, jako přístup vedení strany k řešení podobných záležitostí. Uvidíme, jak se zachová SPD.
Skandály politiků byly, jsou a budou. Podstatné však je, jak se řeší.
Kupříkladu již zesnulý Stanislav Gross, nedokázal v roce 2005 vysvětlit zdroj financování jeho bytu ve výši cca 4,5 milionu korun a pod tlakem médií a ostatních politických stran odstoupil z politických funkcí. A to byl předseda vlády a ČSSD. V dřívějších dobách se dokonce odstupovalo za mnohem menší prohřešky. Jan Kalvoda, místopředseda vlády a předseda dnes již zapomenuté strany ODA, odstoupil v roce 1996 ze všech politických funkcí, protože neoprávněně používal titul JUDr. Právníkem přitom byl, později se stal úspěšným advokátem, ale měl pouze titul Mgr.
Tehdy byl ale tlak médií větší. Například MF Dnes měla velmi kvalitní investigativní oddělení, které rozkrylo řadu kauz. Poté, co MF Dnes koupil Andrej Babiš, toto oddělení skončilo a schopní novináři z MF Dnes odešli. Trvalo několik let než se vytvořila nová, už internetová média, která (nejen) politiky opět kontrolují a odhalují nepravosti.
Vstupem Andreje Babiše do politiky se poměry změnily. Mantinely se posunuly. Zvykli jsme si, že nemusí odstoupit ani trestně stíhaný premiér, protože je šéfem strany, kterou sám vytvořil a vlastní. Takže mu to z jejího vedení nikdo nikdy nedoporučí. Ale je to správně? Domnívám se, že není. Dle mého mínění má politik své záležitosti jednoznačně vysvětlit a podezření vyvrátit. Pokud se tak nestane, má odstoupit a pracovat soukromě na očištění svého jména mimo politiku.
Tak jako odstoupil v minulém roce například Petr Gazdík z hnutí STAN. Tehdejší ministr školství. Gazdík měl osobní vazby na podnikatele Redla, který figuruje v korupční kauze Dozimetr. Přestože Petr Gazdík nebyl z ničeho obviněn, správně z politických funkcí tehdy odstoupil.
Jsem zvědavý, jaký postoj zaujme SPD a poslankyně Karla Maříková. Jestli záležitost věrohodně vysvětlí. Nebo snad post poslankyně opustí?
Zdroje: Seznam Zprávy, Wikipedie
