Článek
V předvečer měsíčního výročí tragických voleb, které ve mně evokují nebezpečnou myšlenku, která jakoby potvrzovala vyjádření ctěného doktora psychiatrie Cyrila Höschla o našem národu a kterou s takovou chutí používal i politický dinosaurus Miloš Zeman. A to je smutné vyjádření o tom, (procentuálně mnou asi ne zcela přesně reprodukovanou), že 30% našeho národa je debilní, další nelichotivá procenta se pak týkají lidí, kteří si nejsou schopni bez návodu zvenčí udělat vlastní názor na základě ověřených faktů a teprve poté nastupuje skupina, která svá rozhodnutí o podpoře toho, či onoho směru o budoucnosti naší země opírá o svůj morální základ, životní zkušenosti a schopnosti rozlišit dobré od zlého.
Proto vnímám výsledky letošních voleb jako tragické, protože to zcela jednoznačně ukazuje, kam vede slepá víra a nevzdělanost. Nebo ne?
Ale co jiného než nevzdělanost, či spíše slepá fanatičnost umožňuje nevidět této skupině faktické skutečnosti? Co jim vlastně umožňuje (k jejich osobní spokojenosti) nevidět skutečnost?
Podobné otázky by se daly klást do nekonečna.
Protože pošleme-li vola do Paříže, nic jiného než vůl se nám nevrátí!
