Článek
Nesnilo se snad ani dřívějším komunistickým představitelům, že najdou svého velkého syna a pokračovatele v dnešním předsedovi vlády ČR.
V oblasti mezinárodní politiky naše současná vláda s iniciativou hodnou velmoci, vstoupila do válečného konfliktu, když podle marx - leninské teorie jsme stanuli na straně ve jménu tzv. spravedlivé, obranné války.
Ruskem vyvolanou útočnou a nespravedlivou válkou proti Ukrajině jsme se cítili ohroženi, protože vojenskému ochrannému paktu NATO, jehož jsme od roku 1999 členy, jsme nevěřili, že by nás v případě postupu válečné fronty k našim hranicím ochránil.
Anebo nám ohrožení ani nehrozilo, ale měli jsme velmocenskou potřebu pomoci posunout západní demokracii více na východ.
Ve vnitrostátní politice mezitím Fialova vláda, díky snad „vynikající ekonomické kondici“ našeho státu, důsledně dbá o to, aby převzala za všechny občany veškerou jejich odpovědnost, neboť svobodný je člověk bez odpovědnosti, a aby zajistila jejich naprostou bezstarostnost.
Pracovní smlouvy a ostatní úvazky pracovněprávního charakteru samy o sobě, jsou současně i jediným důvodem pro zvyšování blahobytu občanů zvyšováním jejich mezd a platů bez zásluh a konkrétních hodnotových výsledků z pracovní činnosti.
Proto také snad Fialová vláda, ne náhodou, cílí na 100%, stačí statistickou zaměstnanost, jak tomu bylo za vlády KSČ.
Je pouze vinou seniorů, že v produktivním věku si nedokázali takový blahobyt vydobít, když volili unisono KSČ a proto sice mají právo na odpočinek, pokud odpočívat chtějí a mohou bez újmy, ale bez blahobytu, který je poskytován ostatním generacím.
Pro občany společenská fáze socialismu podle zásady “ každému podle jeho zásluh" byla dosažena tím, že své zásluhy si každý po roce 1989 vyhodnotil a aktivně uplatnil sám, na úkor státní pokladny, případně slabších a hloupějších spoluobčanů.
Upřímná politika Fialovy vlády již nezadržitelně přechází do fáze komunismu se stěžejní zásadou “ každému podle jeho potřeb".
Ty si rovněž vyhodnocují občané ČR sami ( prvek demokracie a svobody), když nadále si přivlastňují nekontrolovaně co se dá a kde se dá, ale bez jakékoliv zásluhovosti. Jednají tak, jak to vyžadují jejich osobní neskromné a hlavně stále se zvyšující potřeby a nároky.
Pracovat již nikdo nemusí, stát utáhne vše, proto čest práci !
Po nás potopa.
