Článek
Do nedávné minulosti byl pořad Zlatý slavík soutěží zpěváků české populární písně.
Pro hlasování v ní však nebylo možno si odmyslet kvalitu písní díky autorům hudby, textu, aranžmá a hudebnímu doprovodu. Pověstnou třešničkou na dortu byli ve finále interpreti se školenými hlasy, zpěváci se velkým Z, kteří udělali píseň písní populární.
Proto symbolický název soutěže slavík, v ptačí říši jako jeden z nejlibozvučnějších interpretů.
Nyní soutěž Český slavík názvem zůstává slavíkem.
Přehlídka úzkého výběru kandidátů na sošku Českého slavíka od samotného počátku soutěže pod tímto názvem, ve všech soutěžních oborech z hlediska interpretů, není již tak ani o slavičích hlasech. Je totiž především o hlasech neškolených. Jen výjimka potvrzuje pravidlo.
Bylo by spravedlivé po zásluze ocenit všechny ty, co byli u zrodu té, které písně až do jejího představení a následném posouzení v soutěži hlasujícími posluchači a diváky.
Přec jen interpreti písní jsou pouze hlásnými troubami autorů textů, hudby, aranžmá, doprovodných kapel či tanečních souborů, než hlasovými mistry.
Dnešní interpret populární hudby v ČR povětšinou nemá na to, zadat si se slavíkem. Je to ústup od kvality této kultury.
