Článek
Moje babička mi předložila s jiskrami štěstí v očích nový důchodový výměr, s přiloženou listinou jednostránkového textu podepsaného Marianem Jurečkou se slovy: „To musí být hodný pán“.
Z nového důchodového výměru jsem seznal zvýšení jejího dosavadního důchodu ve výši 17.050 Kč měsíčně na 17.400 Kč měsíčně.
Babičce jako jediný vnuk podle svých možností přispívám po delší dobu měsíčně částkou 3.000Kč jakoby na přilepšenou, reálně však na pokrytí měsíčních nákladů.
Za zdražený nájem bytu 1+1 platí měsíčně 14.500 Kč včetně inkasa, pravidelné měsíční výdaje na zdraženou stravu, potraviny, oblečení, obutí, místní dopravu, atd. cca 5.000 Kč měsíčně.
Občas by zbyly nějaké drobné na pamlsky, i když rovněž zdražené. Ne už však na kulturu jako kino, divadlo a pod., neboť co když přijdou neočekávané výdaje na služby, opravy spotřebičů a pod.?
Cestovat po vlasti či odpočinout si v létě u Máchova jezera, jakkoliv je soběstačná, na to již z důvodu finanční nedostatečnosti nelze ani pomyslet.
To je jen letmý, soukromý, ale přece jen pohled na život občana, jak se říkávalo, na zaslouženém odpočinku.
Z připojeného průvodního dopisu ministra Jurečky, který působil osobně až dojemně, babička nabyla dojmu, že pan Jurečka jí zvyšuje důchod snad ze svých prostředků. Že je to vlastně jeho osobní dar.
Babičce jsem mohl říci, že vláda a pan ministr důchodcům přidala cca 350 Kč měsíčně, ale naproti tomu např. konkrétně pan ministr Jurečka a jeho kolegové si od Nového roku k dosavadním příjmům cca 200.000 Kč měsíčně mimo různé bonusové formy přidali každý z nich v průměru 10.000 - 20.000 Kč měsíčně.
Neřekl jsem. Jen jsem se za pana ministra a jeho vyznání důchodcům zastyděl, když jemu stydno není.
A to v komentáři k výměru důchodu bylo, že příště si za písemné sdělení ministra Juračky ještě zaplatí poštovné ze svých valorizovaných důchodů.
