Článek
Z novodobé historie již víme, že jedním z výrazných komunistických experimentů na euroasijském kontinentu měl od počátku 20. let do konce 80. let minulého století podobu SSSR.
K němu patřily některé asijské a východoevropské státy, které spolu s jím ovládanými některými satelitními evropskými státy (mezi které patřila i ČSSR), tvořily tzv. východní blok, jako protipól tzv. kapitalistického, západního bloku.
Nebylo historickou náhodou, že dne 26. 12. 1991 zanikl SSSR, s důsledky rozpadu tzv. socialistického tábora a 1. 11. 1993 vznikla Evropská únie,jako protipól nově vzniklé Ruské federace, s aktuálně zatím nemedializovanými, ale potencionálně závažnými důsledky rozdělení západního bloku na „Evropský“ a „Americký“.
Relativně bezproblémově se „odvýchodnily“ nejen dřívější satelity SSSR, ale některé jeho dřívější státy jako např. pobaltské republiky. To se však zatím nepodařilo Ukrajině „díky“ Putinovi, který „zažehl“ 3. světovou válku, a to nejen skrze Ukrajinu.
Posun geopolitické hranice aktuálně ze západu ve směru na východ je proces, který v současné době neunesl Putin.
Jak se k takovému procesu postaví další mocní tohoto světa nejen nyní, ale i v budoucnu, jaká bude dynamika a směry pohybu geopolitické hranice mezi západem a východem a naopak, jaké budou síly a formy působení na ni a jak bude řešen její pohyb nepochybně i mezi světadíly, zůstává nadále zřejmě na odpovědnosti obyvatel Země, pokud jsme ve vesmíru sami.
