Článek
Motivace občanů , proč volí zrovna tak, jak volí, je velmi rozdílná.
Někteří volí konkrétní kandidáty, jimž udělí preferenční hlas, jiní volí politické strany a hnutí, bez ohledu na to, kterým kandidátem jsou reprezentováni, další zase volí v kombinaci obou kritérií.
Konkrétním osobám jsou udělovány preferenční hlasy nezřídka na základě osobních zkušeností s kandidátem, jiní ze sympatií k němu, aniž by jej znali, a to nejčastěji z důvodu, že je mediálně známější než ostatní.
Politické strany a hnutí volí zpravidla na základě posouzení, zda mezi volbami se mu dařilo a žilo lépe či hůře.
To jsou zpravidla okolnosti, které se promítají do rozhodovacího procesu voliče, pokud se rozhodne voleb se aktivně zúčastnit.
Nelze však ani vyloučit a spíše přisvědčit i tomu, že volič neřeší pouze lokální , či vnitrostátní politiku za uplynulé období, ale i postoje ke zahraniční politice dosavadních politiků své země, která nezanedbatelně ovlivňuje politiku vnitrostátní, než by tomu tak bylo naopak , zejména jedná-li se o malou zemi, jako je ta naše.
Jak volili spoluobčané v posledních volbách není pouze o spokojenosti, či nespokojenosti s místní politikou, či s vnitrostátní politikou, ale i se zahraniční politikou státu.
Na to se žádný průzkum nekoná pro citlivost tématu z důvodu aktuálních válečných dění.
Občan volič často nevnímá pouze a odděleně změny ve svém okolí, ale jeho občanský názor je výslednicí názorů na veškeré dění ve veřejném životě.
Všechno se vším souvisí.
Není výsledek voleb odrazem názoru voličů na zahraniční politiku současné vlády a vládnoucí koalice s dopady na politiku vnitrostátní , včetně komunální, tedy i krajskou?
