Článek
Spíše často než občas se stává, že politici, kteří se dostanou do vysokých funkcí, ztrácí orientaci mezi svými skleníkovými životy a běžným životem ostatních občanů.
To lze mimo jiné dokumentovat na nepochybně pečlivě připraveném vánočním projevu premiéra ČR, ale v podmínkách, ve kterých on sám žije, narozdíl od drtivé většiny občanů ČR, v níž je předsedou vlády.
Tak například podle premiéra příští rok rozhodne, zda si Češi budou věřit a pomáhat si, nebo se nechají znechutit a vydají se na cestu k východnímu autoritářství.
Odkazem na příští rok měl jistě na mysli volby do Poslanecké sněmovny.
Z čeho však vyplývají jeho pochybnosti, že by si Češi ve volbách neměli věřit?
Znamená to snad, že podle premiéra si občané ČR nevěří, takže nás podceňuje?
Jsem přesvědčen a vím, že občané ČR jsou sebevědomí a věří si.
Co by však měl premiér vědět, že sebevědomí občané ČR mají stále větší problém odhadnout u těch, co míří do profesionální politiky, zejména té nejvyšší, co je ještě zdravé sebevědomí a co již jen nezdravé sebevědomí.
Nebo-li, zda za sebevědomím občanů, jako politických kandidátů jsou vědomosti, schopnosti, dovednosti a vysoké etické hodnoty, anebo vše uvedené u nich absentuje a je umně zastřeno kariérismem, touhou po moci a penězích.
To vše se bohužel pozná až po volbách.
Dosavadní zkušenosti však u většiny voličů svědčí o tom, že volili kandidáty s nezdravým sebevědomím.
Odpovědnost sebevědomého voliče občana potom spočívá v tom, aby opět tzv. nenaletěl.
To mimochodem s cestou na východ nebo západ nemá žádnou souvislost.
V uvedeném ohledu je i současný premiér ČR prodejcem strachu.
