Článek
Nejedlý Olda
Byla vyslána delegace do Žebráku. Slavného fotbalisty se ptali, zdali by byl ochoten přijet a kolik to bude stát? „Nic, jen mne musíte přivézt a odvést“, odpověděl. Akce byla naplánována na 14:00 hod. v místním „kulturáku“. Ještě ve 13:30 hod. bylo v sále pár lidí. Ve 14:00 hod. narváno k prasknutí. Akce skončila až po 18. hodině. Přijeli i fanoušci ze širokého okolí, včetně fotbalových rozhodčích, kteří ho znali osobně.
Vyprávěl o sportu, o svých zážitcích s fotbalem doma, a hlavně o MS v kopané v Itálii, v roce 1934 (ve finále jsme podlehli Itálii díky uplacenému rozhodčímu, Olda Nejedlý se stal nejlepším střelcem MS). Poté následovalo mnoho dotazů a živá diskuze. Po skončení následoval obrovský potlesk. V samé euforii si pořadatelé uvědomili, že mu nemají co dát jako poděkování. Místní prodavačka proto musela znovu otevřít krám, byl vyhotoven obrovský dárkový koš a patřičně ozdoben, včetně symbolů Sparty a Slavie. Za velkého aplausu odjížděl Olda Nejedlý domů, do Žebráku. Úspěšná mise úspěšného sportovce a skvělého člověka, skončila. Jen nevíme, jak dlouho vydržel mír mezi oběma tábory fanoušků, ale ten večer určitě😊
Olda, jak byl familiárně nazýván, byl nekonfliktní, skromný, spojoval lidi. Nikdy jsem ho neviděl rozčileného, vždy vstřícný, vždy s úsměvem a se způsoby pravého anglického gentlemana.
Pamatuji, jak v teplákách trénoval mladé žebrácké fotbalisty, jak pravidelně od května vyrážel na houby, kdy měl svá místa a okruhy. Vracel se vždy s plným košem. Málokdo ví, že pěstoval králíky. Chodíval ke včelínu pro bylinky, které vybíral ve vojtěšce, aby své králíky ochránil před nemocemi. Velký muž, skromný svým životem, příkladný svému okolí. Právem je v Síni slávy české fotbalu.
Oldřich Nejedlý by měl plno práce i dnes, kdy řádění fanoušků už nemá s fanděním a fotbalem nic společného. Pro nemálo fandů jako by bylo fandění jediným smyslem jejich života, místo aby se bavili a uměli ocenit i výkon soupeře.
Věřme, že s postavením nové tribuny na fotbalovém hřišti Spartaku Žebrák (dříve IVO Žebrák), bude mít Žebrák konečně Stadion Oldy Nejedlého a kdy bude na jeho rodném domě v Žebráku umístěna i pamětní deska. Bylo by to i poděkování za ty, co už mezi námi nejsou… Mohl by ji symbolicky odhalit i jeho stále žijící bratr. Našemu slavnému rodákovi jsme to dlužni. Nikdy není pozdě.
Z vyprávění pamětníků zaznamenal a upravil
Jan Šinágl
***
Na vybudování Muzea Oldřicha Nejedlého už je pozdě. Většina artefaktů nevratně zmizela, včetně těch, co si „vypůjčili“ novináři a nevrátili, jak mi kdysi řekla manželka Oldřicha Nejedlého paní Kamila (pořizoval jsem s ní delší rozhovor).
