Článek
Proč by někdo pytlačil nebo trávil zvířata?
Environmentální kriminalita velmi často ústí ze snahy některých lidí si hájit svůj majetek před divokými zvířaty, která mohou páchat různé škody. Traviči často zabíjejí otrávenými návnadami například vydry, které mohou způsobit škodu tím, že v zimním období v chovném rybníce loví ryby. Zbavovat se vyder, dravců a malých i velkých šelem pokládáním otrávených návnad či pastí je ovšem nelegální. Ukazuje se, že se této trestné činnosti často dopouštějí nejen majitelé rybníků, ale také myslivci.
Otravy dravců karbofuranem probíhají každý rok. Mezi traviči jsou nejen chovatelé rybníků, ale také myslivci.
Proč zrovna myslivci?
Malé šelmy, jako jsou třeba lišky, se přirozeně živí zajíci nebo bažanty. To jsou ovšem zvířata, která v mnohých honitbách chtějí lovit sami myslivci a někteří neradi přihlížejí tomu, když jim tato zvířata loví někdo jiný, byť je to ze strany lišky naprosto přirozené. Mezi myslivci se již několik desítek let traduje rčení „Co má zahnutý zobák, to musí z honitby pryč,“ a zdá se, že toto rčení zatím v praxi zcela nezaniklo. Každý rok totiž kromě malých šelem umírají vlivem travičství a pytláctví i dravci, včetně těch ohrožených či dokonce kriticky ohrožených. Na každoročním seznamu obětí travičů tak najdete mořské i královské orly, vydry a nebo třeba luňáky. Na svědomí je prokazatelně mají i myslivci.
Dva ze tří odsouzených travičů nosí zelený klobouk
Okresní soud v Příbrami letos uložil dvouletý podmíněný trest a pokutu 250 000 Kč myslivci, který cíleně pokládal ryby potřené karbofuranem ke svému rybníku. Jeho cílem sice byla vydra, ale zabil i několik malých šelem, dravců a to včetně mořského orla. V roce 2022 byl odsouzen jiný myslivec na Břeclavsku, který karbofuranovými návnadami kromě dvou luňáků červených zabil celou řadu dalších dravců. Na Znojemsku se letos kriminální policie zabývala otravou několika dravců u obce Božice, kde sice pachatel nalezen nebyl, ale bylo zjištěno, že návnada byla vytvořena z mrtvé srny a ležela jen pár metrů od myslivecké obory. Podobné případy se odehrávají každý rok.
Myslivec, který na Příbramsku otrávil i mořského orla, je celkem třetím odsouzeným travičem.
Ve své honitbě chytal dravce do čelisťových pastí
Celní správa ve spolupráci s ČIŽP nedávno informovala o rozsáhlém případu nelegálního odchytu, chovu a týrání volně žijících živočichů. Na Karvinsku zajistili při domovních prohlídkách celkem 18 živých a neoprávněně držených dravých ptáků. mezi těmi byl například krahujec obecný, jestřáb lesní, puštík obecný, luňák červený a kakariki rudočelý. Případ má několik rovin. Jednou z nich je odchyt zajištěných ptáků z volné přírody. Jeden z obviněných je myslivec, člen Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, který dokonce dělal programy pro školy a školky. V honitbě mysliveckého sdružení Karviná nelegálně odchytával dravé ptáky použitím čelisťových pastí s živou návnadou, většinou použitím holubů. Tímto způsobem v únoru letošního roku odchytil z přírody 3 jestřáby lesní, kteří jsou přímo ohroženi vyhynutím. Podobných případů s odstupem času nalezneme vícero, kdy byli myslivci zapojeni například i do odchytu dravců použitím takzvaných jestřábích košů.
Myslivec nelegálně chytal do pastí i kriticky ohrožené dravce.
Kromě pastí byly zabaveny i živé exempláře chráněných druhů. U některých ČIŽP zjistila týrání.
Jak tomu předcházet? Kontrola je obtížná
Jeden ze zásadních problémů si uvědomíme ve chvíli, kdy nahlédneme do zákona o myslivosti, konkrétně do fungování tzv. myslivecké stráže. To je v podstatě jediný právně zakotvený subjekt, který by měl kontrolovat dodržování tohoto zákona. Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let. De facto to v naší krajině (včetně chráněných území) funguje tak, že myslivci mají kontrolovat myslivce. Členové myslivecké stráže jsou totiž zároveň členové mysliveckých sdružení, tedy aktivní myslivci. Jiný kontrolní subjekt neexistuje. Problematice travičství a pytláctví se však přímo v krajině věnují některé neziskové organizace, jako třeba Česká společnost ornitologická, která má funkční psí jednotku, nebo organizace Justice for Nature, která řeší i pasti nebo tzv. újediště, na kterých může docházet k pytláctví. Pokud byste někdy i vy sami měli podezření na environmentální kriminalitu ve svém okolí, pokuste se vyvarovat kontaktování mysliveckých sdružení a raději se obraťte přímo na některou z těchto organizací či přímo PČR. Své nálezy a zjištění můžete hlásit například na emailovou adresu pek@justicefornature.org či prostřednictvím mobilní aplikace Green Crime Reporting.
Své nálezy či podezření můžete také konzultovat telefonicky či přes WhatsApp: +420 733 744 277
ZDROJE:
(1) https://celnisprava.gov.cz/cz/tiskove-zpravy/2024/Stranky/Mu%C5%BEi-na-Karvinsku-lovili-chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A9-exempl%C3%A1%C5%99e-z-voln%C3%A9-p%C5%99%C3%ADrody.aspx
(2) https://www.justicefornature.org/prevence-environmentalni-kriminality
(3) https://www.birdlife.cz/v-cesku-byl-podminene-odsouzen-treti-travic-dravcu-myslivec-zabil-u-sedlcan-orly-morske/
