Nevzdělaný rybníkář nebo zákeřný myslivec? Kdo letos vyvraždil orlí rodinu na Chrudimsku?

Otřesný případ travičství vyšetřují kriminalisté u Nasavrk na Chrudimsku. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR společně s kroužkovatelem z České společnosti ornitologické se vydali označit mládě mořského orla, jehož hnízdo bylo ukryto v lesích poblíž městysu Včelákov. Namísto radosti z úspěšného hnízdění vzácného dravce je však čekal šok.

Pod hnízdem ležel mrtvý rodičovský pár, v koruně stromu pak uhynulé mládě. Neznámý pachatel v květnu letošního roku otrávil celou orlí rodinu zakázaným karbofuranem – extrémně toxickým jedem, jehož použití je v ČR i celé EU nelegální. Jediné známé hnízdo orlů mořských v CHKO Železné hory je tak nyní prázdné.

„Jednalo se o jediný známý pár v celé chráněné oblasti. Poprvé zahnízdil před čtyřmi lety, symbolicky v roce třicátého výročí jejího vyhlášení. Nález těchto mrtvých majestátních dravců nás hluboce zasáhl. Navíc se podle kroužku ukázalo, že samce orla kdysi jako mládě kroužkoval tentýž člověk, který ho nyní nalezl mrtvého,“ uvedl Vlastimil Peřina z AOPK ČR. (AOPK ČR, 2025)

Karbofuran je extrémně silný nervový jed, který způsobuje ochrnutí dýchacích svalů a smrt udušením. V krajině bývá kladen do návnad – masa, vnitřností nebo granulí – s cílem zabít šelmy nebo dravce. Stačí přitom mikroskopické množství.

Přestože byl karbofuran zakázán už v roce 2008 a je veden jako omamná a psychotropní látka, každoročně jsou jím v Česku otráveny stovky zvířat, včetně vzácných a chráněných druhů, jako jsou orli, vydry nebo kuny. (ÚKZÚZ, 2022)

Za těmito činy stojí konkrétní lidé – často skrytí za běžnými profesemi. Ze tří případů, kdy v Česku padl pravomocný rozsudek za otravu volně žijících zvířat, víme, že pachatelé byli rybníkáři a myslivci.

Někteří majitelé malých rybníků stále věří, že musí ve svém okolí „vyhubit“ všechny vydry, lišky nebo volavky, které by jim mohly škodit. Místo ochranných opatření volí nejkrutější řešení – jed. A někteří myslivci považují dravce, kuny či dokonce vlky za nepřítele, kterého je třeba zlikvidovat, ať už zákon dovoluje cokoliv. Nenávist k šelmám se tak v těchto komunitách předává z generace na generaci od lokální úrovně v rámci jednoho mysliveckého sdružení až po vysoké školství, kde je dnes možné myslivost dokonce studovat. Jak dlouho ještě budeme tyto psychicky narušené jedince, kteří používají karbofuran, tolerovat napříč celou společností?

Zabíjení zvířat jedovatými návnadami není jen projevem neúcty k přírodě. Může jít o první signál hlubšího násilného chování. Například studie „Animal Cruelty: Pathway to Violence Against People“ od Lindy Merz-Perez a Kathleen M. Heide zjistila, že mnoho násilných pachatelů ve věznicích s nejvyšší ostrahou mělo v dětství zkušenosti s týráním zvířat – často opakovaným a vědomým. (Merz-Perez & Heide, 2003)

Krutost vůči zvířatům není jen „dětská výstřednost“. Studie ukazují, že může být časným varováním před nebezpečným chováním vůči lidem. Přesto tito pachatelé dál zabíjejí, často bez postihu.

Pytláci a traviči zabíjející zvířata žijí často přímo mezi námi – ve vesnicích, městech, na samotách. Skrývají se za lhostejností a strachem okolí. Přitom k jejich odhalení někdy stačí málo – drobná poznámka, podezření, svědectví.

Justice for Nature provozuje konkrétní program Prevence Environmentální Kriminality (PEK), v rámci něhož veřejnost může hlásit otrávená zvířata a návnady pohodlně prostřednictvím aplikace „Hlášení Zelené Kriminality“. Program má vlastní výjezdový tým, který reaguje na hlášení od občanů, provádí osvětu, školení – např. pro strážce přírody – i praktické intervence v terénu. justicefornature.org+2strazci-prirody.cz+2

Pokud máte jakékoliv informace o podezřelém chování nebo otrávených návnadách, můžete se zcela anonymně obrátit na tým PEK:

📧 pek@justicefornature.org
📞 +420 733 744 277
🌐 Více o programu najdete na webu Prevence Environmentální Kriminality – Justice for Nature justicefornature.org+1

Zdroje: