Článek
Tragedy porn v Heřmánkovicích
Mediální pokrytí události v Heřmánkovicích, konkrétně v článku s názvem Krvavé ráno v Heřmánkovicích. Vlci za noc zabili přes třicet ovcí, hlavně jehňat, je učebnicovým příkladem tzv. tragedy porn. Čtenář nedostává možnost pochopit souvislosti, ale především je mu servírován sled emotivních popisů, silných titulků a fotografií mrtvých zvířat, které mají šokovat a vyvolat hněv. Vlci jsou v článku, který vyšel v Náchodském Deníku, vykresleni jako krvelačné monstrum, aniž by byl čtenář systematicky informován o tom, za jakých podmínek byla zvířata chována, jaká preventivní opatření byla (ne)učiněna a jaký je širší kontext výskytu vlků v regionu.
Reportéry, kteří zde pracují, bych nazval spíše provokatéry. Na Broumovsku byly v uplynulém roce totiž hlášené škody minimální, a téma vlků tak dlouhodobě postrádalo „dramatický obsah“. O to víc se nyní novináři při první příležitosti opřeli do příběhu, který nabízí jednoduchého viníka a silné emoce. Zcela opomenut — nebo jen okrajově zmíněn — přitom zůstal zásadní fakt, že napadené stádo nebylo podle všech dostupných informací řádně zabezpečeno, což zásadně mění celý výklad událostí. S majitelkou zabitých zvířat jsem navíc osobně mluvil, abych do tohoto incidentu mohl vnést trošku víc světla.
Mýty o vlcích, které média dál přiživují
Článek zároveň nepřímo podporuje několik dlouhodobě rozšířených mýtů o vlcích, které v české společnosti přetrvávají už roky a které sama majitelka stáda během rozhovoru bez výhrad přejímá. Jedním z nejčastějších je tvrzení, že byli vlci do české krajiny záměrně vypuštěni člověkem. To však opakovaně vyvracejí data Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) i genetické studie z celé střední Evropy: vlci se do Česka vrátili přirozenou cestou, postupnou migrací z okolních zemí, kde jejich populace nikdy zcela nevymizely.
Stejně rozšířená, ale nepodložená je představa, že vlci útočí na ovce proto, že v lesích „už nemají co lovit“. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že hlavní část jejich potravy tvoří volně žijící zvěř, především srnci a divoká prasata, a že útoky na hospodářská zvířata souvisejí především s tím, jak jsou stáda zabezpečena. Ovce bez odpovídající ochrany jsou zkrátka pro šelmy snadnou kořistí.
Do třetice se v podobných textech objevuje i názor, že vlk je „zbytečné“ nebo škodlivé zvíře, což zcela přehlíží jeho doloženou roli v přírodě — regulaci přemnožené zvěře a pozitivní vliv na rovnováhu ekosystémů. Místo aby média tyto rozšířené omyly zasadila do kontextu a korigovala fakty, nechávají je často bez komentáře zaznít, a tím je fakticky dál posilují. Broumovsko je navíc známé tím, že tu někteří chovatelé hospodářských zvířat veřejně vyzývají tomu, aby chovatelé vzali situaci do vlastních rukou a vlky ilegálně zabíjeli, pokud jim páchají škodu.
Mnozí myslivci zde dlouhodobě podkopávají autoritu státní ochrany přírody a šíří o vlcích nepravdivé a lživé informace. Média už tento lynč na vlky jen dokrmují a šíří dál. Výsledkem je mimo jiné fakt, že v této oblasti už byly v minulých letech doloženy případy ilegálního zabíjejí naší největší psovité volně žijící šelmy.
To, co předvedli novináři v Náchodském Deníku a dalších médiích, je ukázka tzv. tragedy porn s cílem vyvolat nenávist vůči vlkům.
Pohled na celý incident z první ruky, přímo ze statku
Dne 2. 1. 2026 jsem osobně navštívil Jitku Sochorovou, majitelku zvířat, abych si celý incident vyslechl a viděl místo, kde k němu došlo. Zpočátku byla trochu rozpačitá — ostatní novináři s ní pravděpodobně komunikovali jen po telefonu. Po pár minutách nás ale pozvala do vnitřních prostor statku a ukázala velký venkovní výběh, přičemž ukazovala místa, kde toho rána nacházela mrtvá zvířata.
Když jsme přišli na dohled od většího stáda ovcí, žádala nás, abychom nefotili „ty ovce bez čísel“, a ukázala směrem na jednoho berana s ušní značkou: „toho si vyfotit můžete“. Napadlo mě, jestli tím nechce naznačit, že některé ovce má „nelegálně“ nebo alespoň mimo evidenci. Levá strana ohrady byla v žalostném stavu — dřevěná, polorozpadlá a jen těžko by dokázala zastavit vlka v cestě za ovcemi. Podle majitelky to ale nebyl problém, protože vlci přišli z horní části výběhu směrem k lesu. Tu část ohradníku, přes kterou se vlci dostali k ovcím, nám ale odmítla ukázat. „Na CHKO měli k zabezpečení výhrady a že prý takové opatření nestačí…“.Více to komentovat nechtěla.
Už jste někdy slyšeli o majiteli autobazaru, kterému přes noc někdo ukradl několik aut, protože chyběl bezpečnostní alarm, auta byla odemknutá a kamery vypnuté — a on druhý den volá novinářům, že jde o „tragédii“ a ti zloději jsou neuvěřitelné zrůdy? Nepřipadá vám přitom zásadní, že auta nebyla téměř vůbec zabezpečená? A proč v případě špatně zabezpečených ovcí v Heřmánkovicích nepovažovali novináři za důležité připomenout odpovědnost majitelky, místo aby viníkem označili jen vlka? Snad proto, že napsat, že i člověk nese krev na rukou, není tak dramatické ani atraktivní pro novinové titulky.
Ovce „bez čísel“ jsme si nemohli fotit zblízka. V době našeho rozhovoru se venku nacházelo téměř celé ovčí stádo.
Levá strana celé ohrady byla v čase mojí návštěvy v žalostném stavu a místo, kudy vlci pronikli, nám majitelka ukázat nechtěla.
Poté nás vzala zpět do vnitřních prostor statku a ukázala ustájená ostatní zvířata. Během rozhovoru bylo zřejmé, že paní Sochorová bohužel podléhá dlouhodobě šířeným mýtům a propagandě mnoha místních myslivců a chovatelů. Opakovala, že vlci byli „vypuštěni“ v roce 2020, kdy také došlo k prvnímu útoku na její zvířata, že ve zdejších lesích už nemají co žrát, a že proto zabíjejí její ovce.
Když jsem navrhl pořízení pasteveckých psů, na které lze navíc získat finanční podporu, reagovala dramatickým příběhem, který opět hraničil s tragedy porn, o pasteveckém psovi paní Menšíkové, který podle ní přišel o život přímo před očima své majitelky, protože ho vlci roztrhali na kusy a dodala, že nemá peníze uživit tři psy. Celá situace tak spíš působila jako chronické hledání důvodů, proč ochrana stáda zkrátka realizovat nejde, než jako reálné hledání řešení. „Jaký může být problém uživit dva nebo tři pastevecké psy pro člověka, který tam žije se psem, třemi kočkami, slepicemi, několika býky, krávami a s několika desítkami ovcí?“ pomyslel jsem si, když jsem se vracel zpátky do auta.
Vlci a odpovědnost lidí: jak předejít podobným incidentům
Celý případ ukazuje, jak snadno se emoce mohou stát silnější než fakta. Vlci nejsou krvelační démoni, jak často média, myslivci, chovatelé a jejich mýty vykreslují, ale přirozená součást české krajiny s důležitou ekologickou rolí – regulují přemnoženou zvěř a udržují rovnováhu v lesích. Skutečný problém v Heřmánkovicích nebyli vlci samotní, ale nedostatečně zabezpečené stádo a přístup k jeho ochraně, který ignoroval dostupná řešení, jako jsou kvalitní ploty nebo pastevečtí psi.
Pokud chceme předcházet podobným incidentům, je klíčové spojit respekt k přírodě s odpovědnou péčí o hospodářská zvířata, a nenechat se svádět dramatickými titulky a šokujícími fotkami. Vlci si nezaslouží být viníky našich selhání – zaslouží si, aby byly jejich role a potřeby chápány, nikoli překrucovány.
Vlci jsou prokazatelně nedílnou součástí našich ekosystémů, kde udržují potravní řetězec zdravý a v rovnováze.
Zdroje:
(1) https://www.aopk.cz/ochrana-zvirat-pred-selmami
(2) https://www.beskydy.aopk.gov.cz/web/cz/ochrana-ovci-pred-vlky
(3) https://nachodsky.denik.cz/zpravy_region/krvave-rano-v-hermankovicich-vlci-za-noc-zabili-pres-tricet-ovci-hlavne-jehnat-2.html
(4) https://www.nature.com/articles/s41598-020-62172-3
(5) https://english.radio.cz/attacks-wolves-farm-animals-rise-8825920?utm_source=chatgpt.com
