Varování ze Slovenska: Medvěd zastřelený dvaceti ranami, utopené medvídě a falšování dokumentů

Máme za sebou volby a národ se stále vzpamatovává z jejich výsledků. Mráz po zádech v těchto dnech běhá především odborné veřejnosti v oblasti ochrany přírody, protože hrozí, že se na post ministra životního prostředí dostane Petr Macinka. To je ekvivalent toho, jako bychom chtěli jmenovat ministrem vnitra někoho, kdo veřejně haní práci Policie České republiky.

Ze Slovenska k nám přichází jasná varování, která ukazují, co se stane, když se envirorezortu ujme člověk, který nechce přírodu chránit, ale rozložit ji a proměnit úřad v nástroj těžařské a myslivecké lobby. Jaký osud u nás může čekat divoká zvířata, včetně medvědů, vlků nebo třeba rysů, celkem barvitě popsal bývalý šéf Zásahového týmu pro medvěda hnědého. Varování ze Slovenska bychom neměli podceňovat. Naši nejbližší sousedé nám dávají jasný signál, kam vede špatné vedení envirorezortu plné střetu zájmů.

Bývalý šéf Zásahového týmu pro medvěda hnědého Marek Veverica otevřeně promluvil v rozhovoru na platformě 360 o tom, jak vypadá současná praxe v zabíjení medvědů na Slovensku. V současné době existují na Slovensku hned tři způsoby, jak může systémově docházet k cílenému zabíjení medvědů. Tím prvním jsou takzvané zásahové týmy, které se mají zabývat v první řadě prevencí proti vzniku problémových medvědů, následně plašením problémových jedinců a až v krajní nouzi jejich eliminací. Druhým i třetím způsobem jsou myslivci, kteří mohou mít buď uzavřenou dohodu se Zásahovým týmem a nebo dostanou povolenku na odstřel přímo od MŽP SR. Naše organizace Justice for Nature, stejně jako například slovenská organizace My sme les, dlouhodobě upozorňujeme na to, že během těchto odstřelů dochází k zabíjení medvědů, kteří nejsou problémoví, že se už zásahové týmy nevěnují preventivním opatřením a že často dochází k i falšování informací či dokonce celých dokumentů, které se odstřelů medvědů týkají. Tyto informace nyní potvrdil právě Marek Veverica ve svém rozhovoru pro 360. Podle bývalých i současných členů zásahového týmu pro medvěda hnědého stát nestřílí pouze problémové medvědy. Říkají, že jde jen o to, aby se střílelo, přičemž zásahový tým střílí medvědy i v extravilánu, k čemuž nemá kompetenci; falšuje se dokumentace, o jaké zvíře šlo; i souřadnice, kde došlo k odstřelu.

Zásahový tým Sever, ze kterého Veverica odešel, už letos zabil víc než dvacet medvědů. „Ne vždy to byli problémoví medvědi. Pokud jich z dvaceti zabitých byla problémových polovina, tak to bylo ještě dobře. Největší problémový medvěd byl prakticky ten první, který se objevil. První medvěd, který se někde ukázal, tak bylo řečeno, že jdeme připravit papíry a jdeme ho zastřelit. Navíc se skoro každý druhý medvěd dohledává.“ říká Veverica k aktuálnímu přístupu Zásahových týmů.

Z jednotlivých případů skutečně běhá mráz po zádech. Začátkem května zabil zásahový tým u vodní nádrže Ontário šedesátikilovou medvědici, kterou údajně zabili až dvaceti ranami. Tohoto honu na medvěda, který vůbec nebyl problémový, protože k jeho zabití došlo v extravilánu, hluboko v lese, se navíc nezúčastnil pouze Zásahový tým. „Byla u toho armáda, členové zásahového týmu, generální ředitel státní ochrany přírody Roman Fajth a dokonce i tajemník Filip Kuffa. Místní myslivecké sdružení na tento hon ani nebylo předem upozorněno. Mysliveckému hospodáři pak jen zavolali, že jim v revíru zabili medvěda, tak ať si ho jedou převzít. Tělo medvěda si následně myslivci nepřebrali. Takhle rozstříleného medvěda by nechtěl nikdo.“ uvedl k celému případu Veverica.

Nejedná se o jediný bizárdní případ, kdy jsou na zdravé a neproblémové medvědy organizovány krvelačné hony. Mnoho z nich má na svědomí aktuální vedoucí Zásahového týmu Fatra Juraj Žiak, který je dle Vevercova vyjádření víc než nekompetentní k tomu, aby v takové funkci působil. „Z informací, které jsou mi dostupné vím, že před nástupem do této funkce neměl Žiak ani zbrojní průkaz. Prošel jen nějakým rychlým školením a poté, co z něj udělali vedoucího zásahového týmu, dostal zbrojní průkaz, aby mohl nosit zbraň a tím pádem se účastnit zabíjení medvědů. Na svědomí mají například medvěda u obce Sučany, kterého zabíjeli celkem osmi ranami. Eliminace nevykonávají profesionálové,“ okomentoval celkovou situaci Marek Veverica, který je stále ve spojení s mnoha aktuálními členy zásahových týmu. O Žiakovi navíc nyní na sociálních sítích koluje informace, která přišla právě od jednoho z jeho podřízených. „Střílel medvědici s letošními mláďaty, šel dohledávat jedno postřelené osmiměsíční medvídě, bylo v potoce, tak ho kanadou přistoupil a dusil ho v tom potoce, dokud se neutopilo. Ještě se s tím chlubil.“ Informaci potvrdil další člen zásahového týmu, který byl svědkem.

Fakt, že na Slovensku dochází i k zabíjení medvědích mláďat, Veverica ve svém rozhovoru rovněž potvrdil. „Vím o eliminacích z tohoto roku, kdy byla zastřelena medvědice a mláďata utekla a nebyl vůbec zájem je dohledávat i přes fakt, že se tvrdí, že takto osiřelá mláďata mají putovat do ZOO Bojnice. Ministerstvo prohlásilo, že se během eliminací nebudou střílet letošní mláďata medvědů. Není to ale pravda a i tato mláďata Zásahový tým a myslivci zabíjejí.“ Slovenský envirorezort do celé problematiky tak vnesl další absurdum v podobě toho, že by nemělo docházet pouze k zabíjení samic medvědů, ale i k doživotnímu věznění osiřelých a traumatizovaných mláďat v zoologických zahradách.

MŽP SR v souvislosti s medvědy vyhlašuje spoustu bizardních a absurdních prohlášení a strategií, které doslova překračují hranice zdravého rozumu. O zapojení armády do zabíjení medvědů už ministr životního prostředí dávno prohlásil, že je to jedno z nejlepších řešení. „Armáda má to nejlepší vybavení, co se týká dronů, letadel, helikoptéry, které umí přesně zmapovat pohyb medvědů a data, která získáme, použijeme v dalším pokladu o odstřelu dalších 350 jedinců.“ uvedl Tomáš Taraba k zapojení armády do odstřelu medvědů. Veverica k tomu uvedl, že armáda sice dokáže dronem hledat zvířata, ale že se tímto způsobem rozhodně nedá určit, který medvěd je skutečně problémový. Opět tedy potvrdil tvrzení mnoha ochranářů o tom, že Tomáš Taraba je v tomto ohledu přinejmenším nekompetentní k vykonávání funkce ministra životního prostředí.

Před nedávnem byl tento plán na odstřel dalších 350 medvědů zrealizován a ministerstvo na odlov tohoto počtu medvědů udělilo povolenky mysliveckým sdružením napříč celým Slovenskem. Vzhledem k faktu, že podle posledních dvou genetických monitoringů se na Slovensku nachází 1050 - 1250 medvědů, jedná se za poslední dva roky o extrémně silný zásah do populace. Počítat totiž musíme i s tím, že stále dochází k nenahlášenému, tedy čistě ilegálnímu zabíjení medvědů. V loňském roce zabili přes 140 medvědů. Když sečteme odlovené jedince, úhyny a odchyty, je to v letošním roce už 200 medvědů, jak uvedl státní tajemník Filip Kuffa. V plánu je zabít dalších 350, to je 550 potenciálně mrtvých medvědů jen za letošní rok! Pokud bude MŽP SR i nadále pokračovat tímto tempem a způsobem, tak se může stát, že myslivci spolu s členy Zásahového týmu slovenskou medvědí populaci zcela zdecimují.

Za posledních 100 až 120 let nejde jen o rekordní počet zabitých medvědů, ale také o rekordní počet útoků medvěda na člověka. Slovenský envirorezort lobbující za zabíjení medvědů již od začátku tvrdí, že těmito metodami, které aplikují, se počty útoků sníží a že svým počínám před medvědy chrání občany slovenského venkova. Čísla ale jasně ukazují něco jiného. Od začátku roku zaznamenala státní ochrana přírody 19 útoků, zranilo se při nich 17 lidí. Pro STVR to potvrdil Marián Chabada, vedoucí Zásahového týmu Stred. Lži současné slovenské myslivecké lobby o tom, že plošné a neodůvodněné zabíjení medvědů je řešení, se tak pomalu ale jistě hroutí jako domeček z karet.

V roce 2023, kdy zásahový tým zastřelil za rok deset medvědů, se stalo 11 útoků s 12 zraněnými. V roce 2022 bylo zastřeleno devět medvědů, útoků bylo rovněž devět. Podle odborníka na medvědy Michala Haringa to dokazuje, že počet ulovených medvědů a počet útoků spolu nesouvisí.

Podle Marka Veverici se počet útoků na lidi nesníží. „Medvědi většinou útočí na lesní dělníky, na myslivce, na lesníky, sběrače paroží, málokdy na turisty. Za polovinu útoků si mohou lidé sami. Když vím, že je někde medvěd, nebudu chodit v houštinách. Tento rok byly útoky takové, že lidé hledající jelení paroží se prodírali houštinou, přišli k ležícímu medvědovi a ten se už jen bránil.“

Veverica dále říká, že v celých odstřelech je hned několik problémů. Kromě způsobu odstřelu například to, že zásahový tým střílí v extravilánu. Zákon o ochraně přírody říká, že státní ochrana přírody může zajišťovat plašení, odchyt nebo usmrcení chráněných živočichů, které svým chováním mimo místo svého přirozeného výskytu bezprostředně ohrožují zdraví nebo bezpečnost obyvatel obcí.

„Měl se střílet problémový medvěd, který navštěvoval Turčianské Kľačany, tohle byl ale docela jiný medvěd. Dali vyjádření, že se zlikvidoval problémový medvěd v Turčianských Kľačanech, následně jim tam medvěd běhal před autobusovou zastávku.“

Podle dalšího člena zásahového týmu, který chtěl zůstat v anonymitě, už pracovník státní ochrany přírody nechodí na místo odstřelu chráněného živočicha přeměřit zvíře a poznamenat si souřadnice odstřelu. „Jdeme až do mrazáku, a to někdy i po třech dnech.“ Nemohou tedy ověřit místo odstřelu, musí akceptovat to, co jim ukáže myslivec nebo jaké souřadnice jim nadiktuje, přičemž on si dá pozor, aby to bylo v povolené zóně.

„Z těch medvědů, co zastřelili, se minimálně při polovině měnily váhy, ani se neměřili, pouze aby to pasovalo na ty protokoly, které si připravili. Odstranili se úplně jiní medvědi, ale do protokolu se napsalo, že měl takovou váhu. Tečku do mapy dají, že ho střelili u konkrétního domu, kde byl problém, i když ho zastřelili úplně někde jinde. GPS, i váha jedinců, to se vše dá falšovat a také se to dělá. I z hlediska nějakého výzkumu do budoucna je to totální fiasko, co se dělá.“ říká Veverica.

Je důležité si připomenout, kde vlastně celý ten problém s medvědy skutečně začíná. Medvěd se ráno jen tak neprobudí s tím, že ho už standardní zdroje potravy omrzely a tak se rozhodne, že začne vybírat popelnice a kontejnery. Ten problém je mnohem komplexnější, je to proces. Dnes už na základě mnoha zjištěných dat víme, že jednou z hlavních příčin vzniku medvědí synantropie jsou myslivecká vnadiště, kam myslivci pod svoje posedy vyvážejí obrovské množství potravy napříč celým Slovenskem a to včetně gastronomického odpadu. Medvěd je na rozdíl od zažité představy mnoha lidí všežravec, což znamená, že když budete do lesa pravidelně vozit hromady pečiva, ovoce, zeleniny a zbytků jídla, velmi rychle si na takový lehce dostupný zdroj potravy zvykne. Zároveň ztrácí svoji přirozenou plachost vůči člověku, protože si zvyká na pachy spojené s lidskou činností a časem se za nepřirozenou potravou může začít vydávat až do blízkosti lidských sídel. To už jsou potom ti problémoví jedinci u kontejnerů a popelnic, které znáte z televizních reportáží. Faktem ovšem zůstává, že u té popelnice ten problém nezačíná. Začíná hluboko v lesích. Začíná nemocně nastavenou myslivostí. Začíná jedním velkým omylem, který ve společnosti převládá - že přikrmováním můžeme divokých zvířatům pomáhat. Medvědi jsou jasnou ukázkou toho, jak moc se v tomto naše společnost už desítky let mýlí.

Nyní jsme na důležitém rozcestí. Environmentální problémy jsou pro mnoho lidí až na posledních příčkách jejich zájmu a pozornosti. Veřejnost, která každý den čelí strachu a obavám z války, který média rozdmýchávají jako oheň v peci, neřeší a nebude řešit ochranu přírodu. Pouze lidé, kterým neklepe na dveře válečný konflikt a zdražování, budou přemýšlet nad ochranou přírody. Dokud většina z nás bude jen tak tak vycházet se svými měsíčními příjmy a budeme i nadále zastrašování blížícím se konfliktem, do té doby se lidé o stav životního prostředí kolem nás skutečně naplno zajímat nebudou. Faktem zůstává, že je před námi stejná hrozba, jako byla po posledních volbách na Slovensku. Hrozí nám, že se na klíčové pozice v envirorezortu, ve státní ochraně přírodě i v chráněných územích dostanou monstra, která přírodu chránit nechtějí a která budou otevírat brány trofejovému lovu velkých šelem, těžbě dřeva a dalšímu drancování i toho posledního mála přírody, které nám v České republice zůstává. Chránit divokou přírodu nebylo už dlouho tak náročné, jako dnes. Žijeme ve společnosti, kde mnoho lidí i v dospělosti stále naivně žije v pohádce o Karkulce, kde je vlk ten zlý, ten zákeřný záporák a myslivec je ten zelený hrdina, který nás před tím vlkem spasí. Kdy už si naše společnost uvědomí, že je to přesně naopak?

Jako autor tohoto článku mám k věci co říct nejen proto, že téma celou dobu jako člen organizace Justice for Nature sleduji, ale také proto, že jsem se řadu let na Slovensku věnoval audiovizuálnímu monitoringu velkých šelem s fotopastmi a s týmem jsme se v minulém volebním období dopracovali až k přímé spolupráci se Zásahovým týmem. Vypomáhali jsme právě s těmi preventivními opatřeními, které jsou tak důležité. Pomáhali jsme s našimi fotopastmi monitorovat pohyby problémových medvědů, evidovat jejich pobytové znaky a časem jsme začali vypomáhat i s jejich plašením. V Jasenské dolině jsme tehdy se Zásahovým týmem například dosáhli toho, že obec napříč celou dolinou umístila speciální velkokapacitní kontejnery na odpad, což vyřešilo výskyt problémových medvědů, které tam lákaly právě špatně zabezpečené kontejnery. To vše právě díky dobře získaným údajům a datům. Zároveň jsme byli jedni z prvních, kteří začali systematicky hledat a na okresní úřady nahlašovat místa, kde myslivci v rozporu se zákonem přikrmovali zvěř a napomáhali tak vzniku dalších problémových medvědů. Není to pro mě jen téma k článku. Je to problematika, kterou znám přímo z terénu a dokážu se na celou věc dívat očima někoho, kdo se tomuto problému se svými kolegy opravdu naplno věnoval.

ZDROJE

(1) https://360tka.sk/videos/byvaly-sef-zasahoveho-timu-na-jedneho-medveda-polovala-armada-sef-statnych-ochranarov-aj-filip-kuffa

(2) https://dennikn.sk/4890278/od-januara-zastrelili-160-medvedov-pocet-utokov-na-cloveka-je-aj-tak-najvyssi-v-historii/#p_lock

(3) Informace a fotografie získané na základě zákona o svobodném přístupu k informacím