Článek
Pachatel vlky zastřelil a pak se tím chlubil
Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje zveřejnilo 2. listopadu 2026 krátce před polednem informace o objasnění případu dvou upytlačených vlků na Mostecku. Pachatel zastřelil dva vlky a ještě se s tím chlubil. Přestože policistům byl případ oznámen až s několikaměsíčním odstupem, podařilo se jim shromáždit potřebné důkazy a případ objasnit. Na základě důkladného prověřování zahájili trestní stíhání 44letého muže, kterého viní z přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami v jednočinném souběhu s přečinem pytláctví.
Podle dosud zjištěných skutečností měl obviněný v prostoru obory Fláje na Mostecku úmyslně zastřelit dva vlky obecné, kteří patří mezi kriticky ohrožené a přísně chráněné živočichy. Následně měl jejich těla ukrýt v lesním porostu tak, aby nebyla nalezena. Muž měl usmrtit samce a samici.
Případ se kriminalistům podařilo rozplést díky pečlivé operativní činnosti, vyhodnocování velmi cenných informací, zejména ale důkladné práci na místě nálezu kosterních pozůstatků. Při ohledání místa byla nalezena torza živočichů, která podle závěrů odborníků odpovídají vlku obecnému. Tato informace byla potvrzena zkoumáním. Policisté také muži odebrali několik legálně držených zbraní včetně střeliva. Pachateli v případě prokázání viny hrozí trest odnětí svobody až na tři roky.
Každý nelegálně zabitý vlk znamená významnou ztrátu na naší biodiverzitě. Vlci jsou nedílnou součástí naší přírody a to zejména v pohraničí.
Čtyři další případy za tři roky. Pytláctví vlků není ojedinělé.
Mnoho lidí má tendenci nad otázkou pytláctví chráněných živočichů na našem území mávnou rukou jako nad banalitou, kterou ochranáři zveličují. Není třeba hledat daleko v historii, abychom si včas uvědomili, že jde o aktuální a velmi závažný problém.
V roce 2023 byl na stole případ vlka s telemetrickým obojkem, který byl nalezen postřelen v ochranném pásmu KRNAP. Zvíře muselo být nakonec utraceno, protože střelné poranění bylo fatální. I přesto, že se podařilo během vyšetřování krvavou stopu ve sněhu vystopovat až před konkrétní myslivecký posed, kde muselo dojít k výstřelu, nebyl případ dodnes objasněn.
O dva roky později řešili kriminalisté první případ vlka, který byl otrávený zakázaným karbofuranem na území Národního parku České Švýcarsko. K otravě vlků následně došlo i na území CHKO Jeseníky. Nedlouho poté informovala organizace Justice for Nature také o nálezu zastřeleného vlka, který měl uříznutou hlavu a ocas (jako trofej). Ten byl nalezen na území obce Brniště. Ani jeden z těchto případů se nepodařilo objasnit a pachatelé jsou stále nepotrestáni. V případě zabitých vlků v oboře Fláje se pachateli stalo nejspíš osudným, že se tímto zrůdným činem následně chlubil.
Za každým takovým případem je konkrétní zvíře, jehož život skončil v důsledku lidského jednání. A za každým je také otázka, proč někdo považuje za přijatelné vzít si právo rozhodovat o životě chráněného živočicha do vlastních rukou. Všechny tyto případy ukazují, že takové jednání může být vedené nenávistí vůči šelmám, ale zároveň je třeba nepřehlížet fakt, že pachatelé jsou motivování také trofejovým lovem, jak ukázal případ z Brniště.
Zatím neznámý pytlák vlka zastřelil a následně si ponechal hlavu a ocas, což je prokazatelně rysem násilníka, který může být nebezpečný i vůči lidem.
Vlk žije ve smečce. Ztráta jedince se nemusí týkat jen jeho samotného.
Zmáčknutí spouště a následný ilegální výstřel nemusí znamenat ztrátu jen jednoho zvířete. Vlk není samotářský lovec, který by byl od ostatních příslušníků svého druhu zcela oddělený. Vlčí smečky jsou zpravidla rodinné skupiny tvořené rodičovským párem a jeho potomky. Mladší i starší členové skupiny se podílejí na společném životě, pohybu a péči o mláďata.
Usmrcení vlka proto může mít důsledky i pro další jedince. Záleží na tom, jaké postavení měl ve skupině, v jaké době k jeho ztrátě došlo a jaká je situace konkrétní smečky. Nelze automaticky tvrdit, že každé usmrcení znamená rozpad smečky nebo zánik její reprodukce. Je ale namístě připomínat, že zásah do života jednoho jedince může mít širší sociální a ekologické souvislosti.
Právě proto ochrana vlka neznamená jen ochranu jednotlivého zvířete. Znamená také respekt k jeho přirozenému způsobu života a k jeho roli v krajině. I nadále se ale ukazuje, že některé zájmové skupiny, které opakovaně k regulaci vlčích populací volají, vytváří svými neuváženými výroky prostor k jejich ilegálnímu zabíjení. Ochrana vlka není otázka názoru. Je to otázka zákona.
Vlk nemůže být obětí našeho pohodlí.
Chovatelé hospodářských zvířat, majitelé obor a dokonce i myslivecká sdružení. Všechny tyto zájmové skupiny nenechávají na vlcích v posledních letech mediálně nitku suchou. Že si chovatelé stěžují na škody způsobené vlkem má celkem logický základ. V případě, že ale nejsou hospodářská zvířata dostatečně zabezpečená, se nedá čemu podivovat. V posledních letech ale vzrůstají také stížnosti mysliveckých sdružení, že jim vlci loví jejich zájmová zvířata. A právě tady už se dostáváme za hranu zdravého rozumu, pokud si chceme stěžovat na to, že vlk žije v lese a přirozeně tam loví divoká zvířata. Nicméně právě tyto zájmové skupiny vytvářejí mediálně velmi negativní obraz velkých šelem a tento obraz pak vybraní pachatelé přetvářejí v konkrétní činy pytláctví. A jak ukazuje případ z Mostecka, s ohledem na fakt, že k zabití vlků došlo v oboře, tak lze předpokládat, že pachatel pochází právě z jedné z těchto zájmových skupin. Ostatně každý z nás si může položit otázku, kdo na našem území před více než sto lety velké šelmy vyhubil a kdo dnes asi může mít největší zájem na jejich ilegálním zabíjení.
Pytláctví okrádá nás všechny. Neotáčejte se k němu zády.
případ dvou upytlačených vlků z Mostecka se v jedné věci ostatním případům vymyká. Byl objasněn. Mezitím však zůstává smrt těch ostatních v posledních třech letech neobjasněna a pachatelé nepotrestaní. Zároveň lze u všech těchto známých případů předpokládat, že je to jen špička ledovce celého problému. O případech se ví pouze v případě nalezení mrtvých vlků, částí jejích těl, nebo třeba hotových trofejí z vlků. Pokud k takovému nálezu nedojde, zůstávají nám ostatní případy pytláctví skryté. A každý z nás může být součástí řešení tohoto problému.
Vlci jsou jakožto vrcholoví predátoři v přírodě zásadním prvkem, který napomáhá udržovat potravní řetězec v rovnováze.
Nezisková organizace Justice for Nature nabízí možnost přijímání informací o ilegálním zabíjení velkých šelem v rámci svého programu Prevence Environmentální Kriminality. Pokud má někdo jakýkoliv osobní důvod k tomu se neobracet na Policii s informacemi o pytláctví, může se obracet právě na tuto organizaci. Tato organizace se pytláctvím velkých šelem zabývá přímo v terénu a řeší zejména problematiku nelegálních masitých návnad, na kterých před loveckými zařízení může docházet k pytláctví. Organizace zároveň hledá nové hlídkaře, kteří mohou s ochranou velkých šelem pomáhat přímo v terénu. Zájemci se mohou hlásit na pek@justicefornature.org.
ZDROJE
1. Policie České republiky. Kriminalisté objasnili zastřelení kriticky ohroženého vlka. Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje.
Odkaz na policejní zprávu
2. Ministerstvo životního prostředí / Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Program péče o vlka obecného v České republice.
Dokument PDF
3. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Případ čtyř mrtvých vlků na Jesenicku policie odložila. 6. 3. 2026.
Odkaz na zprávu AOPK ČR
6. Záchranné programy AOPK ČR. Vlk obecný – status ochrany.
Odkaz na přehled ochrany druhu
