Divočina za mřížemi. Operace TUKAN v Česku odhaluje problém, který je větší než pašeráctví.

Více než sto ptáků, padělané doklady a milionový byznys. Řeč je o chráněných papoušcích, jejichž nelegální transport a následný prodej odhalili čeští celníci při operaci TUKAN. Celníci předali České inspekci životního prostředí k zabavení 55 papoušků, především arů, kakaduů a amazoňanů, chráněných úmluvou CITES. Podle Celní správy skupina obchodovala v EU i mimo ni, padělala doklady o původu, osvědčení CITES a identifikační kroužky. Zpráva zmiňuje také transport papoušků v taškách a PET lahvích. Případ byl předán Policii ČR k dalšímu vyšetřování. Za otevřeným policejním případem se ale skrývá otázka, kterou si položí jen málokdo: proč jsme přijali jako normální, že divoké zvíře může být předmětem lidské touhy a celoživotním majetkem? Nelegální pašování je možné odsoudit snadno. Mnohem těžší je podívat se na samotnou kulturu, která z různých druhů papoušků, zejména arů a dalších divokých zvířat dělá žádoucí domácí společníky — a zamyslet se, jak vlastně člověk přišel na to, že má právo je vlastnit. Tohle totiž ani zdaleka není jediný případ chovatelů exotických zvířat, kteří překročili oběma nohama hranice zákona.

Operace TUKAN není prvním případem, kdy se české úřady setkaly s nelegálním obchodem s vysoce ceněnými exotickými ptáky. Už v červenci 2011 při akcích FESTIVAL a PALMÁK zajistila Celní správa ČR 34 papoušků a 56 želv. Hodnota zvířat byla tehdy odhadnuta na téměř 14 milionů korun. Dne 11.6. 2010 celníci s inspektory ČIŽP zadrželi 18 vzácných papoušků z přílohy CITES I/A. Ptáci byli nalezeni během kontroly vozidla a 4 domovních prohlídek u chovatelů papoušků v jihomoravském a východočeském kraji. Výsledkem akce byl naprosto ojedinělý záchyt 3 arů kobaltových, což je jeden ze světově nejvíce ohrožených druhů. Dále bylo zajištěno 5 arů hyacintových, 3 amazoňané rudoocasí, 4 amazoňané velcí, 1 ara zelený, 1 amazoňan červenočelý  a 1 amazoňan tukumanský. Zadrženy byly 4 osoby (v případě všech se jedná o české chovatele papoušků), 3 z nich byly umístěny do vazby. Jedna z osob, u nichž byly při domovní prohlídce zajištěny exempláře, je dobře známý chovatel papoušků, jemuž  byly pravomocně uloženy již 4 pokuty za podobná porušení zákona  (z toho dvě pokuty nad 150 000 Kč) a zabaveno 5 amazoňanů. Mimo tyto sankce byl dotyčný odsouzen v Německu za pašování 25 vajec amazoňanů žlutolících brazilských a v době zadržení byl trestně stíhán i v ČR za jiný trestný čin neoprávněného nakládání s ohroženými druhy. Bohužel, i přes tyto četné tresty dotyčný chovatel ve své nelegální činnosti intenzivně pokračoval a státní moc na něj byla krátká. Byla to operace mezinárodního významu a jako jedna z mnoha takových operací, stejně jako operace TUKAN, poukázala na fakt, že Česká republika je chovatelstvím volně žijících druhů zvířat a obchodem s nimi velmi silně postižena. Ne nadarmo se naší zemi přezdívá chovatelská velmoc. Dva případy, které od sebe dělí patnáct let. Samy o sobě samozřejmě neříkají, jak velká část trhu s papoušky je nelegální ani zda se situace v čase zhoršuje. Ukazují však, že nejde o hypotetické riziko někde na druhém konci světa. Nelegální obchod s chráněnými druhy je problém, se kterým se opakovaně setkávají i české úřady. Problém, který se reálně odehrává kolem nás.

„Pašování exemplářů CITES je oblastí, která je často velmi dobře organizovaná a její výnosy jsou srovnatelné například i s pašováním drog a mnohdy je předmětem činnosti velmi dobře organizovaných mezinárodních zločineckých skupin. Odhalování a rozkrývání takovéto trestné činnosti je velmi náročné a vyžaduje úzkou spolupráci kontrolních orgánů na národní i mezinárodní úrovni.“ uvedl k případu Pavel Novotný, tehdejší Generální ředitel Generálního ředitelství cel.

Jak může vypadat obchod se zvířaty v praxi, ukazuje případ z Peru. V říjnu 2024 tamní úřady zachránily 78 papoušků přepravovaných v zavazadlovém prostoru dálkového autobusu. Ptáci byli umístěni po dvou v látkových pytlích. Osm z nich cestu nepřežilo.

Nejde o důkaz, že se takto přepravuje každý nelegálně obchodovaný papoušek. Je to však konkrétní příklad toho, jak mohou vypadat podmínky, v nichž se živé zvíře stává přepravovaným zbožím. A jak dokáže člověk s divokými zvířaty zacházet. Pro obchodní řetězec představuje pták hodnotu, kterou lze prodat. Pro samotného ptáka může stejná cesta znamenat zranění nebo smrt. Aby podobné případy vznikaly, nestačí jen člověk ochotný zvířata odchytit a někdo ochotný je přepravit. Potřebují také trh, na kterém existuje zájem o jejich koupi. Potřebují lidi, kteří doslova prahnou po tom, aby mohli divoká zvířata vlastnit. A jak už ukázaly mnohé kauzy v Česku, i u nás pro toto otřesné zacházení se zvířaty vytváří chovatelé podmínky.

Papoušci nejsou domestikovaní stejným způsobem jako psi nebo kočky. Jejich základní behaviorální potřeby proto zůstávají úzce spojeny s životem jejich divokých příbuzných. Nejde pouze o potravu a bezpečí. Štěstí zvířete nelze hodnotit na základě toho, jestli přijímá, vylučuje a má pravidelný přístup k potravě. Důležité jsou také sociální vztahy, možnost pohybu, průzkumu prostředí a získávání potravy způsobem odpovídajícím jejich přirozenému chování.

To není jen obecná úvaha o tom, že zvířatům je lépe ve volné přírodě. V roce 2024 vyšla v odborném časopise Animal Welfare systematická rešerše vědeckých poznatků o welfare papoušků chovaných jako domácí mazlíčci. Autoři identifikovali řadu možných ukazatelů jejich životní pohody, včetně změn chování, sociálních interakcí, aktivity, stavu opeření a výskytu abnormálního chování. Zároveň upozornili na významné mezery ve výzkumu a na to, že výsledky z laboratorních podmínek nelze jednoduše přenášet na všechny domácí chovy.

Další odborná studie, rovněž publikovaná v roce 2024, identifikovala mezi prioritními problémy welfare sociální izolaci, nevhodné ustájení a omezené možnosti projevovat přirozené chování.

Z těchto poznatků lze vyvodit něco velmi důležitého: samotná skutečnost, že pták dostává potravu, má čistou ubikaci a je veterinárně ošetřován, ještě neprokazuje, že jsou naplněny všechny jeho významné potřeby. V první řadě je třeba totiž myslet na to, že jsou to volně žijící druhy zvířat, které jsou přirozenou součástí ekosystémů v zemích jejich výskytu. A v těchto ekosystémech často hrají zásadní roli z hlediska potravního řetězce i z hlediska vztahů mezi jednotlivými druhy ptáků a rostlinami. Na papouška se nelze dívat individuálně jako na jednotlivé zvíře. Svůj potenciál může papoušek naplnit pouze v přírodě a nikoliv v něčím obýváku, kde slouží pouze k uspokojení emočních a finančních potřeb chovatelů.

Papoušek ve volné přírodě není izolovaný organismus, jehož význam končí u hranic vlastního těla. Je součástí ekologické sítě, v níž se potkávají rostliny, živočichové a jejich prostředí. V praxi, studie publikovaná v časopise Ecology and Evolution v roce 2015 se zabývala rolí papoušků v ekosystému suchých tropických lesů v Bolívii. Autoři popsali širokou škálu vztahů mezi papoušky a rostlinami a upozornili na jejich možný význam při šíření semen a fungování rostlinných společenstev.

Pokud z přírody ubývají volně žijící jedinci, nejde tedy vždy jen o změnu počtu ptáků. V závislosti na konkrétním druhu a rozsahu úbytku mohou být dotčeny i vztahy, které tito ptáci udržují přirozeně se svým prostředím. Tento argument samozřejmě neznamená, že každý papoušek narozený v zajetí musí být vypuštěn do přírody. Takový postup by mohl být pro ptáka i volně žijící populaci nevhodný. Ukazuje ale, proč je důležité posuzovat obchod s divokými druhy nejen podle toho, zda konkrétní pták přežije v lidské péči, ale také podle dopadů, které poptávka po těchto zvířatech může mít na jejich populace a přirozené prostředí.

Je tedy třeba si položit důležitou otázku. Je zajetí volně žijících živočichů eticky obhajitelné? Není možná právě v dnešní době ten nejvyšší čas uznat těmto živočišným druhům nezpochybnitelné právo na život ve volné přírodě?

Zákony jsou nezbytné. Bez kontroly původu, povolení a obchodu s chráněnými druhy by ochrana volně žijících populací byla mnohem obtížnější. Právní předpisy však odpovídají především na otázku, co je dovoleno a za jakých podmínek. Samy o sobě nevyčerpávají otázku, co bychom měli považovat za správné.

Operace TUKAN ukazuje, proč je nutné vyšetřovat nelegální obchod, kontrolovat původ zvířat a postihovat porušování pravidel. Zároveň ale otevírá otázku, která je širší než jeden policejní případ: proč je pro nás vlastnictví divokého zvířete tak přitažlivé a jaké důvody máme pro přesvědčení, že jeho potřeby lze v lidské péči dostatečně naplnit? Proč jsme zajetí divokých druhů zvířat přijali jako zákonnou normu?

Nejde o to tvrdit, že každý chovatel má spojitost s pašeráctvím, ani o to, že každý papoušek v zajetí se tam dostal nelegálně. Jde o to nepovažovat samotnou existenci legálního chovu za důkaz jeho etické správnosti.

Pokud chceme chránit papoušky ve volné přírodě, nestačí se ptát, zda byl konkrétní pták získán legálně. Měli bychom se ptát i na to, jakou poptávku jako společnost vytváříme, jaké potřeby těchto zvířat jsme schopni skutečně naplnit a proč považujeme možnost vlastnit je a celý jejich život za samozřejmost.

Možná bychom neměli začínat otázkou, jak získat papouška správným způsobem. Možná bychom se nejprve měli zeptat, zda ho vůbec potřebujeme vlastnit.

Zdroje a literatura

I. Oficiální zprávy a dokumenty

1. CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Celníci odhalili nelegální obchod s papoušky. Jejich umístění zajistila Zoo Ostrava. Tisková zpráva, 3. 8. 2026. Dostupné z: https://celnisprava.gov.cz/cz/tiskove-zpravy/2026/Stranky/Celn%C3%ADci-odhalili-neleg%C3%A1ln%C3%AD-obchod-s-papou%C5%A1ky---Jejich-um%C3%ADst%C4%9Bn%C3%AD-zajistila-Zoo-Ostrava.aspx.

2. CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Celníci zajistili nejpřísněji chráněné druhy papoušků za bezmála čtrnáct milionů korun. Tisková zpráva, 27. 7. 2011. Dostupné z: https://celnisprava.gov.cz/cz/tiskove-zpravy/2011/Stranky/celnici-zajistili-nejprisneji-chranene-druhy-papousku-za-bezmala-ctrnact-milionu-korun.aspx.

3. SERFOR – SERVICIO NACIONAL FORESTAL Y DE FAUNA SILVESTRE. SERFOR incauta 78 loros hacinados en jabas al interior de bus interprovincial en operación conjunta con PNP. Tisková zpráva, 23. 10. 2024. Dostupné z: https://www.gob.pe/institucion/serfor/noticias/1045070-serfor-incauta-78-loros-hacinados-en-jabas-al-interior-de-bus-interprovincial-en-operacion-conjunta-con-pnp.

4. CITES – CONVENTION ON INTERNATIONAL TRADE IN ENDANGERED SPECIES OF WILD FAUNA AND FLORA. What is CITES? Oficiální informační stránka úmluvy. Dostupné z: https://cites.org/eng/disc/what.php.

II. Odborné vědecké studie

5. PISEDDU, Andrea, Yvonne Ra van ZEELAND a Jean-Loup RAULT. What we (don't) know about parrot welfare: Finding welfare indicators through a systematic literature review. Animal Welfare. 2024, roč. 33, článek e57. DOI: 10.1017/awf.2024.61. Plný text: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11655281/.

6. CHALMERS, Rhianne, Jonathan COOPER a Beth VENTURA. What are the priority welfare issues facing parrots in captivity? A modified Delphi approach to establish expert consensus. Animal Welfare. 2024, roč. 33, článek e54. DOI: 10.1017/awf.2024.57. Plný text: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11589074/.

7. MELLOR, Emma J. et al. Nature calls: intelligence and natural foraging style predict poor welfare in captive parrots. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 2021, roč. 288, č. 1960, článek 20211952. DOI: 10.1098/rspb.2021.1952. Plný text: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8493207/.

8. MORTON, Oscar, Vincent NIJMAN a David P. EDWARDS. Assessing and improving the veracity of international trade in captive-bred animals. Journal of Environmental Management. 2024, roč. 354, článek 120240. DOI: 10.1016/j.jenvman.2024.120240.

9. BLANCO, Guillermo, Fernando HIRALDO, Abraham ROJAS, Francisco V. DÉNES a José L. TELLA. Parrots as key multilinkers in ecosystem structure and functioning. Ecology and Evolution. 2015, roč. 5, č. 18, s. 4141–4160. DOI: 10.1002/ece3.1663. Plný text: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4588639/.

10. BLANCO, Guillermo et al. Internal seed dispersal by parrots: an overview of a neglected mutualism. PeerJ. 2016, roč. 4, článek e1688. DOI: 10.7717/peerj.1688. Plný text: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4768710/.