Článek
Otřesný ale téměř ututlaný případ
Lze předpokládat, že tato kauza zcela unikla vaší pozornosti, tedy pokud nejste přímo obyvateli Telče. Zatímco v ranních, odpoledních i večerních zprávách nás masmédia zahrnují někdy až zbytečnými informacemi, tak se i zde u nás odehrávají věci, které by naší pozornosti rozhodně unikat neměly. Tím mám na mysli případy environmentální kriminality, ke které tu dochází často a v nemalém měřítku. Všichni Češi už spolehlivě znají takové kauzy, jako je nedávný únik benzenu, nebo třeba únik toxických látek do Bečvy. Ovšem dostávají se k vám i takové informace, jako například kauza opilého pytláka z Telče, který surově a zcela bezdůvodně chytil labuť a na místě ji podřízl zahradními nůžkami? Ne? Tak přesně to se stalo minulý rok v listopadu a vyvrcholilo soudem letos v březnu.
Situace jako z filmu
Druhého listopadu loňského roku chytal čtyřicetiletý Milan S. ryby na Rohozenském rybníce, ovšem bez jakéhokoliv povolení. Pytlačil. V tu dobu byl i pod vlivem alkoholu. Mnohým Čechům to sice může znít jako sobotní odpolední idylka. V tomto případě to ale byla výchozí situace pro brutální čin. Na nahozenou návnadu totiž nechytil rybu, ale labuť velkou. Chycenou labuť, která je u nás chráněna zákonem, ovšem nepustil. Vytáhl ji na břeh, vytáhl z kapsy kapesní nůž a tím labuti podřízl hrdlo. „Následně do stejného místa na krku labutě stříhl zahradnickými nůžkami, čímž labuti způsobil rozsáhlá vícečetná poranění krku s fatálním zhmožděním míchy a rozsáhlým krvácením z krčních cév,“ přečetla na konci letošního března z obžaloby státní zástupkyně Milada Klusáčková u Okresního soudu v Jihlavě.
Labuť nezemřela okamžitě. Dotyčný Milan S. se v tu chvíli rozhodl s umírající labutí v rukou od rybníka odejít. V tomto případě sehrálo roli ve vyšetřování velké štěstí. Ve chvíli, kdy odcházel s labutí od rybníka, projížděl kolem kriminalista v civilu, který Milana S. zahlédl a rozhodl se zakročit. Poté, co pachateli ukázal svůj policejní průkaz, vyzval jej, aby na místě setrval do příjezdu policejní hlídky, neboť je podezřelý ze spáchání protiprávního jednání. Pachatel ovšem reagoval agresivně, z jeho strany začaly na adresu policisty padat výhrůžky a sliboval policistovi pomstu. Zatímco z pachatele padaly jen samé výhrůžky a urážky, labuť ještě mávala křídly a silně krvácela. Nakonec zranění podlehla. Za týrání zvířete hrozil Milanovi S. trest od dvou až do šesti let vězení. Tímto případem se zabýval Okresní soud v Jihlavě.
Lítost labuti život nevrátí
Pachatel soudní řízení nijak zvlášť neprodlužoval. „Byla to kravina, neměl jsem tam co dělat. Už nejsem malý kluk, abych takhle blbnul. Byl to životní přešlap,“ řekl Milan S. u hlavního líčení. No, jako malí kluci jsme asi blbnuli všichni. Ovšem já sám za sebe si nevzpomínám, že bych jako kluk bezdůvodně podříznul jakékoliv divoké zvíře. Zkrat, opilost, nenávist, nebo kde hledat motiv? „Přiznávám svou vinu a souhlasím s obžalobou,“ uvedl pachatel. Za týrání zvířete a vyhrožování policistovi mu soud nakonec uložil dvouletý trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu 24 měsíců. Proč podmínka? Bezúhonnost pachatele a přiznání. Tvrdší trest by bohužel padnul až ve chvíli, kdy by měl pachatel na kontě více mrtvých či týraných zvířat. A tak to u nás chodí. Rozsudek ovšem zatím není pravomocný. Obžalovaný Milan S. se sice práva na odvolání vzdal, státní zástupkyně si ovšem ponechala lhůtu. Navrhovala totiž pro obžalovaného o půl roku přísnější trest. Pokud, odvolání padne, bude se případem ještě dále zabývat Krajský soud v Brně. „Domnívám se, že trest za takto usmrcenou labuť by měl být o něco vyšší. Na druhou stranu je dobře, že se to takto řeší, protože pro některé lidi je ubližování zvířatům zábava. Minulý pátek jsme například v Havlíčkově Brodě řešili případ postřelené kafky. Ta nakonec nepřežila,“ reagoval Zbyšek Karafiát ze Záchranné stanice Pavlov.
V České republice pravidelně dochází i k nelegálním zástřelům zvířat, včetně ptáků. Co lidi motivuje k takové surovosti je záhadou.
Diagnóza nebo běžný jev v naší společnosti?
Rybáři u nás vnímají labuť za tzv. škodnou. Stejně jako jsou myslivci vysazení na lišky, kuny, velké šelmy a dravce, což jsou zvířata, která loví ta zvířata, která ale chtějí lovit myslivci (proto označení slovem škodná), tak pro rybáře je takovým zvířetem labuť. Ta jim dokáže i přímo znemožnit rybolov tím, že se pohybuje blízko břehu tam, kde chytají ryby a nebo je v době hájení mláďat od rybníků přímo vyhánějí. To ale ještě není důvod k tomu, aby labutě někdo nevybíravým způsobem zabíjel. Bohužel, cílená agrese vůči zvířatům je u nás běžnější, než by člověk čekal.
Ubližování zvířatům (i těm volně žijícím) pro zábavu není nic ojedinělého. Právě zaměstnanci záchranných stanic by o tomto mohli doslova vyprávět. Zabíjení zvířat pro zábavu je pro mnohé sport, pro některé je to doslova hobby. Takový trofejový lov, ať už zde v Evropě či jinde v zahraničí, není ničím jiným, než zabíjením nevinných divokých zvířat pro zábavu. Pro vycpanou trofej a selfíčko vedle zastřelené žirafy, lva nebo medvěda. Trofeismus je častým jevem u lidí, kteří vědomě ubližují zvířatům pro psychické potěšení. Abychom lépe pochopili, jak takoví lidé uvažují, musíme nahlédnout do spisů odsouzených. Ovšem ne těch, kteří byli odsouzeni za týrání či zabíjení zvířat, ale do spisů vrahů lidí. Typickou ukázkou je například Jeffrey Lionel Dahmer, sériový vrah narozený v roce 1960 v USA. Trpěl mnohočetnou poruchou sexuální preference. Vyskytovala se u něj nejen nekrofilie, ale i fetišismus, nekrosadismus, brutální sadismus, erotická asfyxie a homosexualita. Mimo jiné našel zálibu v kanibalismu a trofeismu. Od útlého věku zabíjel a zohavoval zvířata. Některé mrtvolky si bral domů, pitval je. Rozřezané části nakládal do formaldehydu nebo rozpouštěl v kyselině. Ano, jen málo koho by napadlo srovnávat pytláka z Telče s celosvětově známým sériovým vrahem. Ano, mnohým to bude připadat přitažené za vlasy. Ovšem jak si můžeme být u člověka, který chladnokrevně a bezdůvodně podřízl labuť, jistí, že neublíží člověku, pokud je schopen něčeho takového? Na první pohled bezdůvodné zabíjení, týrání nebo mrzačení zvířat totiž v naší společnosti nejspíš není nic neobvyklým. Ostatně máme tu přes osmdesát tisíc legálních lovců, kteří zvířata, mnohdy právě pro zábavu, zabíjí každou noc. A vyrůstat v takových podmínkách, to se na člověku podepíše.
Kdy už přestaneme zvířata vnímat jen jako přebytečného?
Týrání, pytlačení či trávení volně žijících živočichů je vždy třeba hlásit na tísňovou linku 158, neboť se jedná o závažné porušení zákona. V případě, že chcete zůstat v anonymitě, nebo si z jakéhokoliv důvodu netroufáte volat Policii České republiky, obraťte se na Výjezdový tým Prevence Environmentální Kriminality - +420 733 744 277.
ZDROJE
