Trávení karbofuranem je stále aktuální, pomozte ho hlásit i letos

Používání karbofuranu je v celé Evropské unii zakázáno již od roku 2008. Jedná se o prudký jed, který dokáže ve velmi malém množství způsobit u savců i ptáků doslova řetězovou otravu. Dříve se u nás používal k hubení škůdců v zemědělství. Dnes s ním mnohé zájmové skupiny cíleně zabíjejí dravé ptáky a malé šelmy, které jim v krajině konkurují. Oběťmi travičů se tak každý rok stávají mořští i královští orli, luňáci, motáci, ale také lišky nebo třeba vydry. Další takové období už klepe na dveře. Travičská sezóna se každoročně odehrává od začátku prosince do dubna až května.

Spousta lidí tuto problematiku stále nevnímá jako nějaký zásadní problém. Taková liška je u nás celá staletí považována za škodnou a plně lovnou zvěř. Faktem zůstává, že stejně jako draví ptáci, kteří jsou taktéž každoroční velkou obětí travičů, i liška výrazně snižuje počty hlodavců v krajině, kterých dokáže ročně ulovit i několik tisíc. Rukou travičů nám tak z krajiny každý rok mizí zvířata, která do ní svým přirozeným způsobem života přinášejí balanc.

Právě v zimním období však mají dravci i malé šelmy méně potravy, tedy jsou náchylnější k tomu, aby lovili i malá hospodářská zvířata nebo ryby v chovných rybnících. Vydra skutečně může během zimy v malých chovných rybnících způsobit velkou finanční škodu na chovaných rybách. I to se dá ale řešit mnohem etičtěji, než otrávenou návnadou u výpusti rybníka. Ve většině případech se tedy jedná o hájení lidských ekonomických zájmů v převážně zkulturněné krajině, způsobem, který je ovšem nelegální a z hlediska trestního práva se jedná o několikanásobnou trestnou činnost. A protože je taková otrávená návnada většinou vyrobená z kusů masa či mrtvých zvířat, tak se mezi oběti travičů každoročně řadí i psi, kteří tyto návnady při venčení často nacházejí.

Dříve si mohla ochranářská obec více méně pouze domýšlet, která skupina lidí chce cíleně zabíjet dravce a malé šelmy. S přibývajícím počtem řešených otrav a zároveň úspěšně vyřešených případů už ovšem víme, z jakých sociálních kruhů traviči pocházejí. Zatím byli za trávení karbofuranem v ČR odsouzeni pouze tři traviči, přičemž dva z nich byli aktivní myslivci. Tato problematika se ale týká také některých majitelů rybníků a rybníkářů, kteří se karbofuranem nelegálně zbavují vyder v těsné blízkosti svých chovných rybníků.

Mezi nejčastěji evidované situace patří momenty, kdy návnadu či otrávená zvířata nacházejí běžní občané na procházkách, při venčení psa nebo při jízdě na kole. Proto je důležité, aby nálezci bezpečně věděli, na koho se obrátit a jak správně postupovat v hlášení nálezu. Tuto osvětu už mnoho let šíří Česká společnost ornitologická a v posledních třech letech i nezisková organizace Justice for Nature s programem Environmentální Kriminality (PEK). Na obě organizace se mohou občané obracet se svými nálezy. Zásadní je pro každého nálezce takzvaných 5N pravidel: najít, nesahat, nafotit, nepostovat, nahlásit. Jejich dodržení značně zvyšuje pravděpodobnost, že se nález dostane do rukou kompetentním úřadům, které ho mohou začít šetřit. Pokud najdete otrávenou návnadu nebo mrtvé zvíře s podezřením na otravu, pytláctví či týrání, skutečně na nic nesahejte v rámci své vlastní bezpečnosti, z dálky a z blízka vše nafoťte, zaznačte si svoji aktuální polohu (ideální přes Mapy.cz) a svůj nález nezveřejňujte na sociálních sítích či jiných komunikačních platformách. Jediný správný postup v případě nálezu s podezřením na trestný čin (pytláctví, travičství, týrání) je oznámení na policii. Nálezci však většinou nemají dostatek času a zkušeností na to, aby trávili v terénu celé hodiny čekáním na policejním hlídku, vysvětlováním a podáváním výpovědi na policejní stanici. Proto vytváří tým organizace Justice for Nature funkční most mezi laickou a odbornou veřejností a je schopen si nález převzít, vyrazit na místo a vše řešit s policií namísto původního nálezce, který zůstává v anonymitě.

V rámci programu PEK nyní vznikla nová mobilní aplikace, prostřednictvím které mohou její uživatelé velmi rychle a pohodlně hlásit svoje nálezy. Klíčové jsou fotografie z místa nálezu, aby je terénní pracovníci mohli správně vyhodnotit a posoudit závažnost a rozsah každého nálezu. Dalším důležitým údajem je samozřejmě přesná zeměpisná poloha nálezu a čas jeho učinění. To vše dokáže uživatel během pár jednoduchých kroků poslat výjezdovému týmu, který nález vyhodnotí a v případě dotazů se na nálezce může obrátit. Správně proškolení pejskaři, běžci, cyklisté a turisté s aplikací v kapse tak mohou sehrávat důležitou roli při odhalování dalších travičů a v celkovém potlačování této nelegální činnosti v naší krajině. Pro zájemce připojujeme odkaz ke stažení této aplikace:

https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.artusenko.justicefornature

Aplikace je dostupná pro mobilní telefony s Android. Uživatelé jiných mobilních telefonů mohou své nálezy hlásit na telefonním čísle +420 733 744 277 nebo na emailové adrese pek@justicefornature.org.

Osvěta je v rámci prevence a potlačování zelené kriminality základním stavebním kamenem, který je potřeba aplikovat každý rok. Členové výjezdového týmu zároveň působí jako lektoři programu Prevence Environmentální Kriminality a organizují přednášky pro druhé stupně základních škol, střední školy i veřejnost a posluchače připravují na konkrétní situace, které v krajině mohou v rámci zelené kriminality nastat. Obec, která uspořádá veřejnou přednášku, se zároveň stává informačním místem, kde jsou k dispozici plakáty a letáky o zelené kriminalitě pro širokou veřejnost. Více informací o celém programu najdete na webových stránkách organizace Justice for Nature:

https://www.justicefornature.org/prevence-environmentalni-kriminality